V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Po dlouhé době bych rád napsal něco o posledních událostech týkajících se Gentoo s UEFI a Systemd. Dále bych se chtěl zmínit o komerční podpoře Ubuntu a Gentoo. Je z toho takový pěkný gulášek, tak si ho užijte ;)
Odpočiňme si na chvíli od manažersko-ekonomických diskusí a pojďme se věnovat jedné čistě technické otázce. Analýza Cadusu není ani zdaleka hotová, nicméně už teď lze vyvodit určité závěry ohledně architektury programu. Potřebujeme modulární architekturu, jakýsi framework.
V dnešnom blogu si ukážeme prostriedky pre vývoj aplikácií na veľmi lacnej doske STM32F0 pod Linuxom. Nie som priaznivcom veľkých IDE, takže namiesto pohodlia IDE si zapatláme trochu ruky a pozrieme sa podrobnejšie na to aké nástroje sa používajú na najnižšej úrovni a ako medzi sebou spolupracujú.
Čumákuju, že jsem tu dost možná minulým blogpostem spustil lavinu, což je jedině dobře. Takže k věci: blog bude mít tři díly. V tomto budu řešit parametry, v druhé části ukážu draft gui, jehož potřebu dokonalého vzhledu jsem zmínil minule. V třetím bych rád navrhnul první část uživatelské interakce a princip práce a konstruování v programu.
Na konci meho tridilneho miniserialu o hardware ve vpsFree.cz zbyva jeste probrat sitovani.
Sice jsou Ubuntu a Unity častým cílem hate postů, ale pro mě je tato kombinace nejblíž idealnímu pracovnímu prostředí. Dokonce i Unity, které jsem dříve nemusel, a dokonce jsem kvůli němu od Ubuntu utekl, se vyvinulo v použitelné a hezké prostředí. Až na jeden (no dobře našlo by se jich víc) detail na kráse, který ale už v Raringu bude vyřešen, protože se mi podařilo protlačit patch do upstreamu! Takže jak to vlastně tenkrát bylo.
Tentokrat vam popisu, k jake serverove konfiguraci jsme nakonec dospeli a proc, jake kupujeme disky a co si myslim o centralnich diskovych ulozistich.
Mám takový domácí servřík ("na koleně postavený") s procesorem Intel Atom. Servřík je poháněný Arch Linuxem a vše funguje, jak má. Jenom jedna věc mi vadila: všimnul jsem si sluchem, že interní SATA pevný disk WD se nějak moc často uspává a pak znovu rozjíždí. To se projevilo negativně pochopitelně i na výkonu celého servříku. Našel jsem na toto "uspávání" recept a chci se o tento recept s vámi podělit.
Je to již delší doba, co jsem zde psal o programu pro psaní poznámek nazvaném CherryTree. V blogpostu jsem programu silně vyčetl plesnivý HTML export, který je skutečným peklem, co se týče jeho použití v dalších systémech, jako je třeba ABClinuxu. Do diskuze jsem tenkrát vložil script jménem cherrytree_repairer.py, který trochu narovnával hrozivé HTML, které z CherryTree lezlo. Poslední dobou mi přestal vyhovovat a tak jsem vytvořil další script, o kterém bude dnes řeč.
Nize v blogu vidim hate na Supermicro, tak jsem si rikal, ze bych k tomu mohl
taky neco napsat 
V dnešnom blogu si ukážeme možnosti modulu python-mode pre editor VIM. Jeho pomocou pridáme do editoru VIM možnosti automatickej kontroly zdrojových kódov, lepšiu navigáciu v kóde a dopĺňanie kódu.
Rád bych tímto blogpostem trochu přiblížil projekt nazvaný Brython. Jedná se o python běžící v prohlížeči, který je dynamicky za běhu transformován do JavaScriptu, jehož engine má pak na starosti interpretaci.
Předpokládám, že zkušené síťaře titulek zaskočil nebo alespoň zaujal. Ethernet a 25 Gb/s? Ethernet je přece definovaný pro přenosové rychlosti 10/100 Mb/s a 1/10/40/100 Gb/s. Pracuje se na specifikaci 1 Tb/s, diskutuje se o 400 Gb/s. Co je tedy za nesmysl přenosová rychlost 25 Gb/s a k čemu by byla dobrá?
Po delší odmlce konečně další pokračování seriálu o programovatelné logice. Tentokrát se jedná o úvod do vývojových prostředků pro programovatelné logické obvody. Informace nejsou kompletní, protože tato kapitola je poměrně dlouhá a bude dokončena až v příštím pokračování. Text opět navazuje na předchozí dva díly, které najdete zde a zde.
Nedávno som písal blogy o ukladaní lokalizovaného obsahu do databázy a o vytvorení jednoduchého CMS v Djangu. Dnes sa pozrieme na 2 aplikácie pre Django, pomocou ktorých sa dá jednoduchý CMS rozšíriť o podporu lokalizácie a zároveň sa pozrieme na spôsob, ktorým sú preklady uložené v databáze.
V tomto zápisku si ukážeme jednu užitečnou schopnost Emacs módu pro jazyk Agda. Jedná se o automatické napsání kódu, kdy programátor pouze specifikuje, co má kód dělat, a nechá editor, aby takový kód napsal.