ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
Původně jsem měl pro tento blogpost vymyšlený titul "S pimprlaty do Kalkaty aneb vymetání chlévu s Augiášovou pomocí", ale pak mě napadlo, že potenciálního zoufalce, který bude hledat nějaké informace, by asi stěží napadlo pod tímto titulem hledat něco o centralizované údržbě systémové konfigurace počítačů.
Po dlouhé době bych rád napsal něco o posledních událostech týkajících se Gentoo s UEFI a Systemd. Dále bych se chtěl zmínit o komerční podpoře Ubuntu a Gentoo. Je z toho takový pěkný gulášek, tak si ho užijte ;)
Odpočiňme si na chvíli od manažersko-ekonomických diskusí a pojďme se věnovat jedné čistě technické otázce. Analýza Cadusu není ani zdaleka hotová, nicméně už teď lze vyvodit určité závěry ohledně architektury programu. Potřebujeme modulární architekturu, jakýsi framework.
V dnešnom blogu si ukážeme prostriedky pre vývoj aplikácií na veľmi lacnej doske STM32F0 pod Linuxom. Nie som priaznivcom veľkých IDE, takže namiesto pohodlia IDE si zapatláme trochu ruky a pozrieme sa podrobnejšie na to aké nástroje sa používajú na najnižšej úrovni a ako medzi sebou spolupracujú.
Čumákuju, že jsem tu dost možná minulým blogpostem spustil lavinu, což je jedině dobře. Takže k věci: blog bude mít tři díly. V tomto budu řešit parametry, v druhé části ukážu draft gui, jehož potřebu dokonalého vzhledu jsem zmínil minule. V třetím bych rád navrhnul první část uživatelské interakce a princip práce a konstruování v programu.
Na konci meho tridilneho miniserialu o hardware ve vpsFree.cz zbyva jeste probrat sitovani.
Sice jsou Ubuntu a Unity častým cílem hate postů, ale pro mě je tato kombinace nejblíž idealnímu pracovnímu prostředí. Dokonce i Unity, které jsem dříve nemusel, a dokonce jsem kvůli němu od Ubuntu utekl, se vyvinulo v použitelné a hezké prostředí. Až na jeden (no dobře našlo by se jich víc) detail na kráse, který ale už v Raringu bude vyřešen, protože se mi podařilo protlačit patch do upstreamu! Takže jak to vlastně tenkrát bylo.
Tentokrat vam popisu, k jake serverove konfiguraci jsme nakonec dospeli a proc, jake kupujeme disky a co si myslim o centralnich diskovych ulozistich.
Mám takový domácí servřík ("na koleně postavený") s procesorem Intel Atom. Servřík je poháněný Arch Linuxem a vše funguje, jak má. Jenom jedna věc mi vadila: všimnul jsem si sluchem, že interní SATA pevný disk WD se nějak moc často uspává a pak znovu rozjíždí. To se projevilo negativně pochopitelně i na výkonu celého servříku. Našel jsem na toto "uspávání" recept a chci se o tento recept s vámi podělit.
Je to již delší doba, co jsem zde psal o programu pro psaní poznámek nazvaném CherryTree. V blogpostu jsem programu silně vyčetl plesnivý HTML export, který je skutečným peklem, co se týče jeho použití v dalších systémech, jako je třeba ABClinuxu. Do diskuze jsem tenkrát vložil script jménem cherrytree_repairer.py, který trochu narovnával hrozivé HTML, které z CherryTree lezlo. Poslední dobou mi přestal vyhovovat a tak jsem vytvořil další script, o kterém bude dnes řeč.
Nize v blogu vidim hate na Supermicro, tak jsem si rikal, ze bych k tomu mohl
taky neco napsat 
V dnešnom blogu si ukážeme možnosti modulu python-mode pre editor VIM. Jeho pomocou pridáme do editoru VIM možnosti automatickej kontroly zdrojových kódov, lepšiu navigáciu v kóde a dopĺňanie kódu.
Rád bych tímto blogpostem trochu přiblížil projekt nazvaný Brython. Jedná se o python běžící v prohlížeči, který je dynamicky za běhu transformován do JavaScriptu, jehož engine má pak na starosti interpretaci.
Předpokládám, že zkušené síťaře titulek zaskočil nebo alespoň zaujal. Ethernet a 25 Gb/s? Ethernet je přece definovaný pro přenosové rychlosti 10/100 Mb/s a 1/10/40/100 Gb/s. Pracuje se na specifikaci 1 Tb/s, diskutuje se o 400 Gb/s. Co je tedy za nesmysl přenosová rychlost 25 Gb/s a k čemu by byla dobrá?
Po delší odmlce konečně další pokračování seriálu o programovatelné logice. Tentokrát se jedná o úvod do vývojových prostředků pro programovatelné logické obvody. Informace nejsou kompletní, protože tato kapitola je poměrně dlouhá a bude dokončena až v příštím pokračování. Text opět navazuje na předchozí dva díly, které najdete zde a zde.
Nedávno som písal blogy o ukladaní lokalizovaného obsahu do databázy a o vytvorení jednoduchého CMS v Djangu. Dnes sa pozrieme na 2 aplikácie pre Django, pomocou ktorých sa dá jednoduchý CMS rozšíriť o podporu lokalizácie a zároveň sa pozrieme na spôsob, ktorým sú preklady uložené v databáze.