Hackeři ve Francii ukradli data více než půl milionu daňových poplatníků. Je to jeden z největších hackerských útoků v dějinách země. O útoku z konce června informovala až teď daňová správa. Teprve od pondělí dotčeným občanům zasílá e-maily s instrukcemi, jak postupovat dál. Hackeři se sice nedostanou k penězům dotyčných, hrozí ale věrohodné podvody. Hackeři získali třeba celá jména, údaje o rodinných příslušnících nebo také údaje o
… více »Společnost Framework představila nový Framework Laptop 12 s Intel Core Series 3, Thunderbolt 4, Wi-Fi 7, volitelnou čtečkou otisků prstů a podsvícenou klávesnicí s open-source firmwarem ZMK. Objednat lze s předinstalovanou Fedorou 44 KDE Plasma.
Byl vydán Mozilla Firefox 154.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 154 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 168 (pdf).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 10. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Pokud jste někdy viděli nápaditou přednášku Breta Victora The Future of Programming, určitě si pamatujete na pasáž, ve které popisuje procesor jako spoustu udřených tranzistorů, které se mohou přetrhnout, zatímco tranzistory operačních pamětí se většinu doby vyloženě flákají. A pokud chcete z vašeho křemíku dostat maximum, měli byste jít cestou velkého množství malých výpočetních jader, každým opatřeným malou, ale dostatečnou paměťovou kapacitou.
Dalším logickým krokem by mělo být vytvoření virtuálního stroje, který bude programovací jazyk interpretovat, a kompilátoru, který pro tento virtuální stroj zkompiluje zdrojový kód. Před tím, než se do toho můžu pustit je však třeba ujasnit si, nejlépe formou konkrétní implementace, jak bude vypadat reprezentace a rozložení objektů v paměti.
/etc/shadow, cracks the hashes and sshs back to the attacking machine.
Tak prý si za drahá mobilní data můžeme sami. Alespoň podle jisté ministryně.
Předchozí díly se věnovaly především jazyku a prostředí jako takovému. V tom dnešním se podíváme na komunitu kolem Selfu, jeho historii, budoucí rozvoj a možné důsledky, které Self přinesl.
Google+ za pár týdnů končí, takže se poohlížím po náhradě za můj Google+ profil. Protože jsem G+ už delší dobu používal hlavně jako veřejně přístupné, odkazovatelné a komentovatelné odkladiště komentovaných odkazů či mých poznámek, tak se mi nyní jeví jako ideální náhrada Reddit. Další moje posty tedy na https://www.reddit.com/u/michal-ruzicka. (A asi bude fungovat RSS kanál.)
Chvilku trvalo vyřešit problémy, ale nyní jsem připraven. Nový komix se objeví opět o půlnoci v sobotu, bude sice lehce neaktuální, nicméně to snad p.t. čtenářstvo omluví. Na rozdíl od ROOTu jste do diskuze zváni, remixovat se na toondoo dá taky bez problémů.
Parser parsuje, testy procházejí a svítí zeleně. Co víc si přát. Snad jen .. Ve všemožných článcích psali, že je dobré provádět časté testy, zda jde kód přeložit RPythonem. Během psaní parseru to nemělo smysl, protože parser je obtížně dělitelný kus a moje soustředění mířilo směrem k projití unittesty. Řešit u toho ještě datové typy a všechna omezení RPythonu mi přišlo jako zbytečný masochismus, který by mohl způsobit, že projekt nikdy nedodělám.
Témou tohto blogu bude sudo.Pri práci s sudo som si všimol jednú anomáliu pri použití sudo bez prípojenej siete.
Nedávno som riešil problém s prehrievaním CPU na notebooku. Chcel som porovnať rast teploty pred a po výmene teplovodivej pasty, lenže coretemp driver pod linuxom nedovoľuje čítať teplotu častejšie než 1x za sekundu a mne stúpla teplota CPU na maximum za menej než sekundu
Upozornenie tento text nie je návodom ani odborným textom. V tejto časti bude popisované bezpečnostné problémy elektromobilov. V zmysle čo s i o tom myslím. Je to len názor. V tomto texte nie sú informácie o daných technológiach.
Upozornenie tento text nie je návodom ani odborným textom. Téma elektromobilu začína byť čoraz vo väčšej miere diskutovaná. Propagátory vidia len kladné stránky pohonu elektromotorom ale nevidia negatíva. Odporcovia pohonu fosilnými palivami vidia nevýhody ale nevidia výhody.
Zarazilo vás někdy, že příkaz stat(1) z GNU Coreutils na Linuxu vypisuje kromě klasické trojice unixových časových značek access, modify a change navíc také jakési birth, u kterého ale hodnota chybí? Co tu vůbec to prázdné birth dělá? Zajímat o tuto málo známou časovou značku jsem se začal až před pár měsíci při debugování jednoho problému, kdy jsem se snažil chytil čeho se dalo. A i když mi to nakonec přímo nepomohlo, postupně jsem se začal nořit do její historie a budoucnosti, takže tento zápisek je někde na pomezí softwarové archeologie a jaderných novinek, a mj. se v něm dozvíte, kde se tato časová značka vzala, jak s ní dnes na GNU Linuxových distribucích pracovat a jak to s ní vypadá do budoucna.
Ve třetím dílu seriálu Jak se píše programovací jazyk se podíváme na způsob, kterým se z jednorozměrného pole Token objektů udělá syntaktický strom, který pak následně můžeme dále zpracovávat a vyhodnocovat.
Dneska se bude jednat o mezi-díl, kam jsem nacpal věci, jenž se mi moc nevešly nikam jinam. Podíváme se detailněji na debugger a transporter a taky si rozebereme nevýhody Selfu jako jazyka, prostředí, ale i obecně principu používání prototypového programování.
Dosť veľa krajín v poslednej dobe zakazuje alebo plánuje zakázať autá so spaľovacím motorom. Zdá sa že v budúcnosti budú jazdiť už len elektrické autá ale ja si nedokážem predstaviť ako ich budú ľudia nabíjať na sídliskách.
To jsem takhle na Youtube koukal na letsplay jedné erotické adventury a všiml jsem si jednoho nedostatku, kterým často hry tohoto typu trpí. Nemají dobře vyvedenou strukturu příběhu. Autoři zmiňovaných adventur většinou nepřemýšlí nad jednotlivými fázemi příběhu za využití obvyklého tří- nebo víceaktového modelu a píší čistě intuitivně. Nemají ovšem dostatek zkušeností s intuitivním psaním a dopadá to tak, že mají sice dobrý nápad a úvodní akt, ale poslední akty jsou velmi uspěchané a nevyvinuté a příběh působí nedokončeně a useknutě.
Poslední dobou se mi to tu zdá hodně chcíplé a už je to přes čtyři měsíce, co jsem tu publikoval blog Umírá abíčko? (odpověď v textu). Pojďme se podívat co se změnilo.
V předchozí části jsem popsal motivaci, jenž mě zavedla na trnitou cestu vývojářů vlastního jazyka. V dnešní části se podíváme na to jak vlastně má můj jazyk vypadat a taky se na první a pravděpodobně nejjednodušší komponentu: lexer.