Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Cupiditate sit voluptatibus architecto minus voluptatem quia et in. Facere repellendus natus ullam sunt eius non. Tempore inventore et nihil alias. Possimus sequi voluptates repellat odio quia suscipit dolores. Et nihil nihil dolore nemo harum qui quidem excepturi. Sit ut ipsa eum.
Ako tradične u mňa, žiadne romány a poviedky, iba krátke zápisy. Dnes len otázočka - o Google Maps.
Jak? Jednoduše. Když takovéto závaží připojíte do USB, tvrdí o sobě, že je vlastně externí CD-ROM. Vzhledem k čerstvosti téhle podpásovky s tím systém vůbec nepočítá, tudíž na tiskárnu nenasměruje zařízení v /dev a júzrspejsové programy žádnou tiskárnu nevidí. Ve Windows to pak funguje jen za cenu dvou jinak zbytečných démonů.
Kdo dokáže jednoduše vysvětlit, co je KDE? A kdo to dokáže navíc i správně? Kdyby tady byla anketa "KDE je ...", asi by dopadla všelijak. A ani nejde říct, že špatně, protože historicky se význam označení KDE stal dost nejednoznačným a tak si každý může představit v různých situacích něco jiného. Proto bylo rozhodnuto o změně významu toho, co KDE vlastně je, změna značky, "re-branding", a postupně se začíná tento nový význam používat.
Kámoš (ProgDan) mi před pár dny doporučil zkusit nový Ubuntu font, tak jsem ho zkusil nainstalovat (pro Archaře je v AURu pod názvem ttf-ubuntu-family-fonts), nastavil ho všude jako default, abych mu dal šanci (místo Dejavu Sans, které se mi líbí) a... no, defaultem už zůstane, je fajn a dobře se čte.
Zajímá mě váš názor a zkušenosti, v čem vyvíjet webové aplikace? Java má výhodu, že je strong typed a je pro ni hromada knihoven. Deployment je ale složitější, špatně se nahrávají na server změny. Dále je problém v dostupnosti programátorů. U linuxáků je obvzláště neoblíbená. Dále jsem znal PHP, kde lidí dělajících v PHP je hromada, ale bohužel procento programátorů je mezi nimi celkem nízké. Zajímavé jsou ještě ruby (on rails) a python (django). Co byste vybrali? Důležitá je efektivita vývoje. A v čem se vlastně vyvíjejí větší české projekty? Jak jsem psal, máme něco v merku. Chci (si) dokázat, že Abíčko nebyla náhoda.
Máme za sebou už prvých pár týždňov semestra a tak je čas na prvé obhliadnutie. V tomto zápisku nájdete: aké BP/DP riešime a pár problémov administrátora.
Její hlavní výhody spočívají zejména v její velikosti a schopnosti nastartovat jak z klasického CD/DVD, tak i z USB disku. Já jsem si ji vybral pro její hardwarovou nenáročnost, kdy jsem potřeboval nějaký operační systém, který by za dodržení rozumné rychlosti běžel i na starším počítači (Intel Celeron 1.7 GHz) s velmi starou grafickou kartou (S3 Trio s 8 MiB).
Říká se: „Co není v hlavě, musí být v nohách.” Trochu bych to pořekadlo poopravil. „Co je v hlavě, to je taky v nohách.” Tohle tvrdím na základě svých víc jak čtyřicetiletých zkušeností s chozením pěšky. Vždy pokud někam jdu, nezabývám se tím jak dlouho půjdu a jak daleko. Přesněji řečeno, nezabývám se představami jaká to bude dřina a jak z toho budu unavený, kolik toho musím ujít a jaké, že to cestování bude dálka ale zabývám se tím jak to zařídit aby se mi co nejlépe šlo. V tu chvíli kdy jdu.
Cíl zvýšit rychlost desktopové aplikace dlouhodobě odolával úsilí programátorů. Dokonce se koketovalo s myšlenkou radikálně přepsat aplikaci, což by ale znamenalo nemožnost v řádném termínu předání provést testování předělané verze a dalších úkonů. Na doporučení mých bývalých klientů jsem byl osloven, abych přinesl jiný pohled a přišel s novými podněty.
Začíná to celkem nenápadně. Autore, upravte si něco na svém blogu. Pokud to nezměníte vy sám, tak třeba změníme redakční systém a blogy budou upravovat moderátoři. Přitom jde o naprostou ptákovinu. Kdoví, co bude komu vadit zítra. Když se zavede jedno omezení, často pak následují další...
Tak jsem ji našel, domluvil se s ní a dnes odpoledne se po dvaceti letech setkáme. Setkám se, se svoji nejmladší dcerou. Měl jsem díky tomu dobrý týden. Poslal jsem při povídání na facebooku Babetě, což je má nejmladší dcera písničku Hapky-Horáčka „Pod plynárnou.” Má nádherný začátek a odráží ty roky čekání. Stejně nelituji těch pět let, kdy jsem zkoušel znovu a znovu ten kontakt navázat, udržet. Vytrvalost se vyplácí.
Před dvěma týdny oznámil svůj odchod z abclinuxu Leoš, nyní i Robert. Po delším klidu na mém blogu mi dovolte pár slov…
Zdravím všechny! Jsem ve čtvrtém ročníku gymnázia a to pro mě na naší škole (vzhledem k výběru předmětů, samozřejmě) mimo jiné znamená, že musím vypracovat seminární práci z fyziky. Jako téma jsem si vybral mlžnou komoru, zejména pak její stavbu v domácích podmínkách.
Mimo jiné bych také rád v části práce zmínit, jaké je povědomí o mlžné komoře, zda ji lidi znají, zda se s ní setkávají, chápou její princip apod. Z toho důvodu jsem vytvořil jednoduchý dotazník. Pokud sesbírám dostatek dat, jeho výsledky poté budu ve své práci interpretovat.
Pokud máte chvíli čas, byl bych moc rád, kdybyste mi s prací pomohli vyplněním tohoto dotazníku.
Moc děkuji všem, kteří se zapojí, případně pošlou odkaz někomu dalšímu, kdo se zapojí.
Koupil jsem si knížku od autorů George A.Akerlof a Robert J.Shiller „Živočišné pudy” s podtitulem „jak lidská psychologie řídí ekonomiku.” Autoři se netají tím, že jsou keynesiáni a snad i proto jsem si ji koupil. Moc o keynesiánství nevím, stejně jako nevím moc jiných ekonomických směrech. Nikdy jsem neměl potřebu ekonomii zvlášť studovat, ale nějak tomu přicházím na chut. Tak možná že si ještě koupím nějakou jinou literaturu, třeba ještě něco od Miltona Friedmana a nebo Hayeka. Abych byl v trochu v obraze. Začnu klasiky. Tahle knížka je už druhá taková populárně naučná o ekonomii a začínám zjišťovat, že bych si po Linuxu, mohl najít další zábavu a trochu se věnovat ekonomii.