Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Byla vydána nová verze 26.6.25 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Apple bez varování odstranil ze svého obchodu sociální síť VKontaktě i další aplikace skupiny VK, jako je VK Music nebo VK Video [Novinky.cz].
V dubnu loňského roku představený poštovní klient Notion Mail bude 22. září ukončen.
Konference OpenAlt 2026 hledá přednášející. Proběhne o víkendu 7. a 8. listopadu na půdě Fakulty informačních technologií VUT v Brně. Témata konference jsou: Otevřený a svobodný software, IoT a Hnutí tvůrců, Vzdělávání, Bezpečnost a soukromí, Otevřená společnost, komunity a data, OpenMobility a další.
Společnosti OpenAI a Broadcom oznámily čip optimalizovaný pro AI pojmenovaný Jalapeño.
Deno (Wikipedie), běhové prostředí (runtime) pro JavaScript, TypeScript a WebAssembly, bylo vydáno v nové verzi 2.9. Hlavní novinkou je deno desktop pro převod Deno projektu na desktopovou aplikaci. Jedná se o alternativu k frameworkům Electron nebo Tauri.
Od zítra jsou Datové schránky oficiálně na nové adrese datovka.gov.cz. Adresa mojedatovaschranka.cz zůstává funkční do 27. srpna 2026, následně budou uživatelé automaticky přesměrováni na datovka.gov.cz.
Dolphin (Wikipedie), tj. open source multiplatformní emulátor herních konzolí GameCube a Wii od Nintenda, byl vydán ve verzi 2606. S podporou Game Boy Playeru.
Vasudeva Kamath představil utilitu debvulns, alternativu k nativní utilitě debsecan, pro výpis zranitelností v Debianu. Navíc má především možnost výstupu ve strukturovaných formátech JSON a CSV. V plánu je exportér pro Prometheus.
grml-rescueboot. Dnes si predvedieme ako ho využiť bez potreby nahrania LiveCD/DVD na optické médium, alebo na USB Flash Disk.
Grub. Tie položky sú Halt a Reboot.
Dizertační práce v podobě knihy Moldable tools konkretizuje a dává hlas myšlenkám developerů, historicky se typicky pohybujících kolem Smalltalku. Zpětným pohledem je možné s trochou nadsázky lidi kolem těchto myšlenek nazvat Moldable hnutím. Pojďme se podívat, v čem ty myšlenky spočívají.
Protože to začíná být moderní, tak jsem si i já konečně pořídil počítač na platformě OpenPOWER. Tedy konkrétně základní desku BlackBird s čtyřjádrovým procesorem IBM POWER9. No a teĎ si začínám nést následky svého rozhodnutí.
Aneb proč dělat věci jednoduše, když nad nimi můžeme strávit půl soboty, že jo?
WD Elements Desktop 10TB u zeleného uřvaného chrchla stojí 6500Kč a obsahuje v sobě WD „white“ což je podle lidí, co to zkoumali, z HW i firmware hlediska až na nepodstatnou drobnost identický disk jako WD Red. Co jiného by tam také dali, WD Red je v zásadě nejlowendovější disk který v současnosti WD pro OEM trh vyrábí. WD Green už dlouho není a WD Blue už jen „dojíždí“ v nízkých kapacitách a je nahrazován WD Blue SSD. 10TB WD Red stojí 9000Kč.
V minulém díle jsem rozepsal jak vypadají moje bajtkódy. Jak se k nim ale dostat? Přes moje původní obavy se ukázalo, že neoptimalizující kompilátor je v případě, že existuje abstraktní syntaktický strom krásně jednoduchý.
Lexer rozděluje vstupní text na tokeny, které jsou parserem transformovány na abstraktní syntaktické stromy. Ty by měl vzít kompilátor a udělat z nich bytecode. Předtím je ovšem nutné si důkladně rozmyslet, jak má vlastně výsledný bajtkód vypadat, a tedy hlavně jak má vypadat virtuální stroj, kterým bude interpretován.
Pokud jste někdy viděli nápaditou přednášku Breta Victora The Future of Programming, určitě si pamatujete na pasáž, ve které popisuje procesor jako spoustu udřených tranzistorů, které se mohou přetrhnout, zatímco tranzistory operačních pamětí se většinu doby vyloženě flákají. A pokud chcete z vašeho křemíku dostat maximum, měli byste jít cestou velkého množství malých výpočetních jader, každým opatřeným malou, ale dostatečnou paměťovou kapacitou.
Dalším logickým krokem by mělo být vytvoření virtuálního stroje, který bude programovací jazyk interpretovat, a kompilátoru, který pro tento virtuální stroj zkompiluje zdrojový kód. Před tím, než se do toho můžu pustit je však třeba ujasnit si, nejlépe formou konkrétní implementace, jak bude vypadat reprezentace a rozložení objektů v paměti.
/etc/shadow, cracks the hashes and sshs back to the attacking machine.
Předchozí díly se věnovaly především jazyku a prostředí jako takovému. V tom dnešním se podíváme na komunitu kolem Selfu, jeho historii, budoucí rozvoj a možné důsledky, které Self přinesl.
Parser parsuje, testy procházejí a svítí zeleně. Co víc si přát. Snad jen .. Ve všemožných článcích psali, že je dobré provádět časté testy, zda jde kód přeložit RPythonem. Během psaní parseru to nemělo smysl, protože parser je obtížně dělitelný kus a moje soustředění mířilo směrem k projití unittesty. Řešit u toho ještě datové typy a všechna omezení RPythonu mi přišlo jako zbytečný masochismus, který by mohl způsobit, že projekt nikdy nedodělám.
Zarazilo vás někdy, že příkaz stat(1) z GNU Coreutils na Linuxu vypisuje kromě klasické trojice unixových časových značek access, modify a change navíc také jakési birth, u kterého ale hodnota chybí? Co tu vůbec to prázdné birth dělá? Zajímat o tuto málo známou časovou značku jsem se začal až před pár měsíci při debugování jednoho problému, kdy jsem se snažil chytil čeho se dalo. A i když mi to nakonec přímo nepomohlo, postupně jsem se začal nořit do její historie a budoucnosti, takže tento zápisek je někde na pomezí softwarové archeologie a jaderných novinek, a mj. se v něm dozvíte, kde se tato časová značka vzala, jak s ní dnes na GNU Linuxových distribucích pracovat a jak to s ní vypadá do budoucna.
Ve třetím dílu seriálu Jak se píše programovací jazyk se podíváme na způsob, kterým se z jednorozměrného pole Token objektů udělá syntaktický strom, který pak následně můžeme dále zpracovávat a vyhodnocovat.
Dneska se bude jednat o mezi-díl, kam jsem nacpal věci, jenž se mi moc nevešly nikam jinam. Podíváme se detailněji na debugger a transporter a taky si rozebereme nevýhody Selfu jako jazyka, prostředí, ale i obecně principu používání prototypového programování.
V předchozí části jsem popsal motivaci, jenž mě zavedla na trnitou cestu vývojářů vlastního jazyka. V dnešní části se podíváme na to jak vlastně má můj jazyk vypadat a taky se na první a pravděpodobně nejjednodušší komponentu: lexer.
Minulý díl představil Self jako projekt, ukázal kde ho stáhnout a jak se orientovat v prostředí morphic interface. Dnes se podíváme na jazyk samotný a jeho standardní knihovnu.
Cca před rokem a něco jsem začal tvořit vlastní programovací jazyk a na obrazu paměti založené interaktivní prostředí ve stylu Smalltalku či Selfu. Zpočátku jsem vůbec neměl tušení jak na to, nakonec jsem však začal řešit jeden problém za druhým a tak vznikl tento seriál.
Přináším vám zvěst o jazyku, který stál u zrodu mnoha dalších, leč skoro nikdo ho nezná. Zvěst o grafickém prostředí nabízejícím možnosti jako žádné jiné, leč skoro nikdo ho nepoužívá. Přináším také zvěst o virtuální mašině podporující reflexi téměř do nekonečna, a svého času dosahující v numerických výpočtech výkonu poloviny C, přesto dnes zapomenuté.
Relativně nedávno jsem narazil na to, že je nějaká koncepce výuky programování na středních školách založená na Arduinu. Do té doby jsem tuto hračku neznal, ale velice mne to zaujalo. Kdysi před nějakými 35 lety jsem bastlil podle Amatérského Rádia, co se dalo, a pokud by tehdy existovalo něco takového jako dnes, byl bych nadšen, i když by tomu asi padnul za oběť můj volný čas. Takže možná dobře, že nic takového tehdy nebylo 
Světlo světa spatřilo Pharo 7.0, což je nová verze otevřené implementace programovacího jazyka Smalltalk. Příchází s celou řadou systémových změn, které zásadním způsobem zasahují do samotné podstaty tohoto vývojového prostředí.