Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
V posledních pár týdnech jsem svoji pozornost zaměřil na XUL - jazyk založený na XML sloužící k popisu uživatelského rozhraní, který využívájí především projekty založené na Gecku. Rád bych zde shrnul pár svých postřehů.
Ač nechtě, stal jsem se osobou, která byla nucena porovnat dva buildy OpenOffice - build z openSUSE Build Service, tedy Novellácký, a originální build od SUN. Moje nedobrovolné porovnání začalo updatem na OpenOffice.org 2.4.0 z openSUSE Build Service.
Napsal jsem dlouhý příspěvek do diskuze a říkám si, že je tak dlouhý, že se hodí spíše do blogu, jenže proč jej opakovat, lepší je jej rozvést. A protože mám dneska zodpovědný úkol sledovat jak běží odbavovací servery pro streamy z GoOOoCon 2008 což je vesměs nenáročná práce, mám po delší době čas na psaní.
Od poslední doby, kdy jsem psal zápisky Proč bych si měl napsat vlastní OS ? a Čarujeme aneb uplácej si svůj OS se v mém operačním systému změnilo už hodně. Shrnu tedy vetšinu hlavních změn od verze 0.5.4.
Den, jehož se někteří z nás obávali po několik let, nadešel. První duben roku 2008 rozhodně nevstoupí do historie otevřeného software jako šťastný milník jeho vývoje. Dnes byl totiž schválen formát OOXML firmy Microsoft jako ISO standard.
I když se bulvární média obvykle nezajímají o celebrity z oblasti softwaru, tu a tam se stejně něco vynoří. Stejně jako v tomto případě, kdy se podařilo odhalit vztah tvůrce Linuxu s viceprezidentkou a personální ředitelkou Microsoftu. Tomu se tedy říká bomba...
Byl jsem svědkem nahrazení příšerného ADSL winmodemu rozumnějším Asus 600g. Ten má i bezdrátovou podporu (2,5 GHz samozřejmě) a instalace je celkem bezbolestná a nestála by za zápis do blogu. Dočetl jsem se však, že má i telnetové rozhraní a neodolal jsem tomu, podívat se dovnitř ...
Úsilí převést open-source projekt Squeak Smalltalk na všeobecně akceptovanou svobodnou licenci místo stávající částečně problematické (ač velmi liberální), slaví velký hmatatelný úspěch. Virtuální stroj Squeaku byl přijat distribucí Debian, což tomuto balíčku samozřejmě otevírá dveře do celé řády příbuzných distribucí.
Sháněl jsem nějaký GUI nástroj pro spouštění počítačů přes Wake-on-LAN a pro Linux jsem nic nenašel (čímž nevylučuju, že něco existuje).
Článek se zabývá instalací openSUSE 10.3 64-bit a nastavením operačního systému tak, aby fungovala všechna rozšíření typická pro řadu Lenovo ThinkPad. Též je kladen důraz na nastavení správy spotřeby energie. Notebook, na nejž je systém instalován, byl popsán v minulém dílu série. Vzhledem k podobnosti celé jednašedesátkové řady ThinkPadů se dá většina postupů uplatnit i na jiných modelech (T61, R61, příp. X300).
Jedním z důvodů mého přesunu od openSUSE k Arch Linuxu bylo i KDEmod, upravené KDE pro Archlinux. Vyšší modularita, vylepšení výkonu i vzhledu zní lákavě. Klasické KDE je přeci jen poměrně mohutné DE, což se v kombinaci s openSUSE projevuje velkým využitím RAM mého počítače (512MB RAM stíhá akorát běžnou práci - Firefox, Amarok, Kopete - pokud ale zapnu i Eclipse, nebo SQLDeveloper, tak už jde do swapu. S 1GB RAM je situace lepší a počítač swapuje jen výjimečně).
Zároveň jsem si už od časů Ubuntu 6.10 zvykl na kompozitní okenní manažer, tehdy ještě Beryl, nyní Compiz Fusion. Ačkoliv vím, že se názory na "3D Desktop" různí, mně osobně přináší několik zajímavých výhod...