Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Zamyšlení kam směřovat s výukou předmětu Architektury počítačů.
Hm. Takže. Pro většinů laiků je využití exif tagů zcela mimo rámec jejich chápání. Takže když jim řeknete, že je lepší popis fotografie ukládat rovnou DO souboru s obrázkem, obvykle zůstanou čumět jak vlaštovky na drát. Je-li to i váš případ, asi nemá cenu abyste četli dál. Pokud ale potřebujete operativně přehazovat informace, které se časem mohou stát klíčové, pak se vám může moje know-how hodit.
Zápisek o radosti z chůze i sdílení znalostí s lidmi, kteří o ně projevili zájem.
Máme jako na krku vánoce a novoroční pfka a určitě taky budete jako já posílat mailem hróóóóómady přáníček!! Někdo z vás třeba bude chtít posílat 'přáníčka' národnímu centru kybernetický bezpečnosti nebo NUKIBU nebo nějakej jinejm takovej těm a potřebuje nějaký jakože vysvětlení pro spoustu externích obrázků v mailíku a uplně nejlíp takový obrázky co každýho zaujmou. Proto mam pro vás uplně supr návod jak jako udělat blejskavej text pomocí pythonu a knihovny pillow ;D
grml-rescueboot. Dnes si predvedieme ako ho využiť bez potreby nahrania LiveCD/DVD na optické médium, alebo na USB Flash Disk.
Grub. Tie položky sú Halt a Reboot.
Dizertační práce v podobě knihy Moldable tools konkretizuje a dává hlas myšlenkám developerů, historicky se typicky pohybujících kolem Smalltalku. Zpětným pohledem je možné s trochou nadsázky lidi kolem těchto myšlenek nazvat Moldable hnutím. Pojďme se podívat, v čem ty myšlenky spočívají.
Protože to začíná být moderní, tak jsem si i já konečně pořídil počítač na platformě OpenPOWER. Tedy konkrétně základní desku BlackBird s čtyřjádrovým procesorem IBM POWER9. No a teĎ si začínám nést následky svého rozhodnutí.
Aneb proč dělat věci jednoduše, když nad nimi můžeme strávit půl soboty, že jo?
WD Elements Desktop 10TB u zeleného uřvaného chrchla stojí 6500Kč a obsahuje v sobě WD „white“ což je podle lidí, co to zkoumali, z HW i firmware hlediska až na nepodstatnou drobnost identický disk jako WD Red. Co jiného by tam také dali, WD Red je v zásadě nejlowendovější disk který v současnosti WD pro OEM trh vyrábí. WD Green už dlouho není a WD Blue už jen „dojíždí“ v nízkých kapacitách a je nahrazován WD Blue SSD. 10TB WD Red stojí 9000Kč.
V minulém díle jsem rozepsal jak vypadají moje bajtkódy. Jak se k nim ale dostat? Přes moje původní obavy se ukázalo, že neoptimalizující kompilátor je v případě, že existuje abstraktní syntaktický strom krásně jednoduchý.
Lexer rozděluje vstupní text na tokeny, které jsou parserem transformovány na abstraktní syntaktické stromy. Ty by měl vzít kompilátor a udělat z nich bytecode. Předtím je ovšem nutné si důkladně rozmyslet, jak má vlastně výsledný bajtkód vypadat, a tedy hlavně jak má vypadat virtuální stroj, kterým bude interpretován.
Pokud jste někdy viděli nápaditou přednášku Breta Victora The Future of Programming, určitě si pamatujete na pasáž, ve které popisuje procesor jako spoustu udřených tranzistorů, které se mohou přetrhnout, zatímco tranzistory operačních pamětí se většinu doby vyloženě flákají. A pokud chcete z vašeho křemíku dostat maximum, měli byste jít cestou velkého množství malých výpočetních jader, každým opatřeným malou, ale dostatečnou paměťovou kapacitou.
Dalším logickým krokem by mělo být vytvoření virtuálního stroje, který bude programovací jazyk interpretovat, a kompilátoru, který pro tento virtuální stroj zkompiluje zdrojový kód. Před tím, než se do toho můžu pustit je však třeba ujasnit si, nejlépe formou konkrétní implementace, jak bude vypadat reprezentace a rozložení objektů v paměti.
/etc/shadow, cracks the hashes and sshs back to the attacking machine.
Předchozí díly se věnovaly především jazyku a prostředí jako takovému. V tom dnešním se podíváme na komunitu kolem Selfu, jeho historii, budoucí rozvoj a možné důsledky, které Self přinesl.
Parser parsuje, testy procházejí a svítí zeleně. Co víc si přát. Snad jen .. Ve všemožných článcích psali, že je dobré provádět časté testy, zda jde kód přeložit RPythonem. Během psaní parseru to nemělo smysl, protože parser je obtížně dělitelný kus a moje soustředění mířilo směrem k projití unittesty. Řešit u toho ještě datové typy a všechna omezení RPythonu mi přišlo jako zbytečný masochismus, který by mohl způsobit, že projekt nikdy nedodělám.
Zarazilo vás někdy, že příkaz stat(1) z GNU Coreutils na Linuxu vypisuje kromě klasické trojice unixových časových značek access, modify a change navíc také jakési birth, u kterého ale hodnota chybí? Co tu vůbec to prázdné birth dělá? Zajímat o tuto málo známou časovou značku jsem se začal až před pár měsíci při debugování jednoho problému, kdy jsem se snažil chytil čeho se dalo. A i když mi to nakonec přímo nepomohlo, postupně jsem se začal nořit do její historie a budoucnosti, takže tento zápisek je někde na pomezí softwarové archeologie a jaderných novinek, a mj. se v něm dozvíte, kde se tato časová značka vzala, jak s ní dnes na GNU Linuxových distribucích pracovat a jak to s ní vypadá do budoucna.
Ve třetím dílu seriálu Jak se píše programovací jazyk se podíváme na způsob, kterým se z jednorozměrného pole Token objektů udělá syntaktický strom, který pak následně můžeme dále zpracovávat a vyhodnocovat.
Dneska se bude jednat o mezi-díl, kam jsem nacpal věci, jenž se mi moc nevešly nikam jinam. Podíváme se detailněji na debugger a transporter a taky si rozebereme nevýhody Selfu jako jazyka, prostředí, ale i obecně principu používání prototypového programování.