Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Nemilosrdně, co nejdříve a ve velkém. Pod tímto názvem zápisku se neskrývá recenze nějaké krvavé pařby, ale krátká úvaha o mutačním testování softwaru.
V dobách osmibitových počítačů byla laťka pro vysokoúrovňové jazyky nastavena o poznání níže než dnes, takže k nim bylo tenkrát řazeno i Céčko. Bylo pro ně ovšem k dispozici i pár jazyků, o jejichž vysokoúrovňovosti nikdo nepochybuje ani dnes. Tentokrát se podíváme na jeden z nich - micro-PROLOG pro ZX Spectrum.
).
Nejeden uživatel unixových systémů se orosí hrůzou, jakmile je postavena před nutnost upravit nějaký soubor v editoru vi. Systémy, které se chtějí chlubit POSIX standardem, by však měly nabízet editor, který nepřívětivost vi naprosto bravurně překonává - řádkový editor ed. Komu ani ten k sebetrýznění nestačí, ten si může vyzkoušet jeho prehistorické verze z let 1975 a 1972, což uděláme právě teď.
Well I won't lie: quite a lot. This is a blogpost about an ANSI escape text user interface for a mobile phone ... made in the shell enhanced with elements from the object programming paradigm.
V mých minulých zápiscích několikrát zaznělo poněkud praštěné jméno počítače, které se dnes pojí nejčastěji s přídavnými jmény jako obskurní či neúspěšný. Ale stejně tak se k němu hodí slovo brilantní a úplně nejvíc mu sluší přídavné jméno jediný - jediný domácí mikropočítač, který si si dovolil narušit nadvládu BASICu a své uživatele vrhl přímo do zásobníkového světa programovacího jazyka Forth. Tím počítačem byl Jupiter Ace.
Při pohledu na klávesnici ZX Spectra jsem si uvědomil, že smysl řady příkazů, které jsou na ni vytištěny, mi už není zřejmý. Proto jsem si znovu prošel slovenský manuál k počítači Didaktik Gama a prolistoval knihu Můj přítel Didaktik Gama, což byl jeden z mála zdrojů informací, který jsem měl k dispozici k prvnímu programovacímu jazyku, s nímž jsem přišel do styku - Sinlair BASICem. Zajímalo mě, jak se těch několik zaprášených střípků informací a dojmů, které mi z té doby před několika desetiletími zbyly, vypořádají s novým pohledem. Jaký tehdy byl dnes tolik opovrhovaný BASIC?
V minulém zápisku jsme se podívali na nejstarší dostupnou verzi překladače jazyka C z roku 1972. Tentokrát se zaměříme na překladač o poznání mladší, vytvořený dlouhých šest let po vydání knihy The C Programming Language, která definovala K&R verzi jazyka C. Ale i tak se nebude jednat o nudný kus kódu. Je jím totiž HiSoft C - překladač pro osmibitové ZX Spectrum z roku 1984.
Před časem jsem se ptal staršího kolegy, jestli někdy na vlastní oči viděl zdrojový kód nějakého starého kompilátoru vzniklý v dobách, kdy související matematická teorie překladačů teprve vznikala, protože udělat kompilátor pro jazyky, jako je C, jistě byla výzva. Bohužel neviděl, takže nažhavme stroje času, musíme se podívat sami.
Otestoval jsem nový Linux Mint 19 a na to, že jde zatím o betaverzi, je dost dobrá.
Již nějaký ten pátek ve svých projektech používám pomocný script version.py který byl modifikován speciálně pro daný projekt a zajišťoval tyto věci:
Pravděpodobně každý na tento problém už narazil - není radno nahrnout na flashku příliš mnoho dat najednou, neb systém zamrznouti by mohl. Je to problém, o kterém se ví minimálně od roku 2013 (viz Jaderné noviny 7. 11. 2013, odkud jsem si i vypůjčil název zápisku), bohužel stále přežívá. Co ale dělat, když chcete přenést po flashce svou hudební sbírku?
O Selfu jsem tu trousil narážky asi tak půl roku. Self je programovací jazyk, prostředí a virtuální stroj. Je to něco naprosto jiného, unikátního a jediné, co se tomu trochu blíží je původní koncept operačního systému, který běžel na Lisp machines a Smalltalk.
Po dlhej dobe som sa rozhodol napísať o panely conky znovu. Za čas od posledného blogu na tému conky ubehlo mnoho času.
Co používáte, když si chcete nějakou stránku archivovat na disk? Dříve fungovalo dobře MAFF, ale to už v aktuálních verzích Firefoxu není podporované. UnMHT taky ne.
Až příliš praktická ukázka, jak pomocí Flatpaku připravit k distribuci netriviální aplikaci...
Bez verzování přes git bych v současné době při mém stylu práce asi nemohl existovat. Bohužel má původní snaha commitovat do gitu jen ucelené změny, vzala brzy za své. Většinou to vypadá tak, že mám něco rozdělané, ale musím toho nechat, abych mohl začít řešit něco jiného. A když se k tomu po nějakém čase vrátím, tak mi visí změny, o jejichž smyslu už mám jen matné tušení. Jenže jak stáhnout aktuální změny v hlavní vývojové větvi, když se na ni bez uložených změn nemohu přepnout?
Když jsem byl loni konce léta na svatbě našich přátel, obrátil se tam na mne s dětskou důvěrou kamarádův jedenáctiletý syn – začal se zajímat o to jak se dělají webové stránky a tak chtěl vysvětlit jak to všechno funguje. S hrůzou jsem si uvědomil kolik jsem toho za ty roky zapoměl. Ovšem takové zapomínání není úplně na škodu, protože se tím zbavíte i zažitých postupů, které už jsou dávno obsolete. Každopádně mne tím přinutil abych se zase po nějakém čase podíval na věci kolem webu a javascriptu. A to jsem netušil, jak brzy se mi to bude hodit.