Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Pamatujete si na xkcd komix, kde atomová bomba pro odjištění vyžaduje validní příklad použití taru? Ať ano či ne, v tomto blogu se o nástroji GNU tar dozvíte co už dost možná stejně víte, případně co jste asi ani nechtěli vědět.
Tak projekt který jsem představil v předchozím zápisku na blogu (doporučuji přečíst pokud nevíte o co goo) dospěl do verze 1.0.21.
Tento zápisek navazuje na můj předchozí blogpost, který představuje projekt Trilium Notes. Dnes bych chtěl ukázat novou fíčuru - podpora pro psaní a běh mini aplikací. Ukážu dva skripty, které spolu úzce souvisí.
Před pár měsíci se tu diskutovalo o osobních wiki (např. Zrcadla - proč používat osobní wiki), tak jsem se rozhodl zveřejnit svůj projekt zde s nadějí, že dostanu nějaký zajímavý feedback.
Tak nějak jsem byl nespokojen s textovým editorem, co jsem používal na Linuxu (Geany), nelíbil se mi třeba způsob definice externích příkazů a pár dalších bugů (hlavně ve vykreslování Scintilly). Tak si píšu svůj textový editor.
Před asi dvěma lety jsem si pořídil nový pracovní notebook s 8GB paměti. Cíl, mít ho jen na práci, což je webový vývoj v PHP, Java nebo Groovy. Na hraní doma používám postarší desktop, kde pokud se mu dá 8GB paměti, SSD a moderní grafická karta, tak utáhne nejnovější hry. Myslel jsem si, že hry jsou mnohem náročnější na výkon stroje, než nějaké vývojové prostředí, prohlížeč a webserver. Mýlil jsem se.
Nějakou dobu jsem se věnoval naladění ntp na co nejpřesnější doregulaci času. A někdy to tedy moc nejde. Takže bych si sem zanesl pár poznámek. A možná budou i někomu k užitku.
Před dávnými časy jsem zde publikoval blogpost, jak si na terminálové konzoli pomocí utility "grc" obarvit zobrazované výstupy. Bylo to jenom letmé seznámení s aplikací, takže jsem tenkrát nezdůraznil to, že se výstup obarvuje na základě pravidel uvedených v kolorizačním filtru, který je závislý na tom, jaká se použije aplikace. Pokud použijete tuto utilitu na obarvení výstupu, co vrací kupř. "dig", použije kolorovací filtr 'conf.dig', pro obarvení výstupu z aplikace diff zase 'conf.diff', atp.
Tak jsem byl dnes přinucen přičuchnout si k MFCR a jejich úžasnému blacklistu... A to tak ze by jsem měl začít připravovat nástroje pro případnou implementaci DNS blokace na infrastruktuře zákazníka. Původně jsem chtěl nějak strojově zpracovat ono úžasné PDF tak že mi ze skriptu vypadne pouze název domén k blokaci, protože je ale ono PDF pěkný paskvil u kterého se mi nepodařilo ani ověřit digitální podpis, natož z něj vyparsovat všechny potřebné informace tak jsem se rozhodl jít jinou cestou a místo jednorázového scriptu vybudovat informační web s API odkud si pak můžou dané scripty tahat seznam k blokaci.
Většina toho, co jsem popsal v Programovacím FAQ je vhodná pro naprosté začátečníky, protože ti mi reálně píšou. Nyní bych se ale rád zaměřil i na středně pokročilé programátory, kteří se rozhodli začít programovat komerčně.
lspci. Ne vždy nalezne člověk tento příkaz v příslušném repozitáři a kompilovat jej ručně bývá na dlouhé lokte,zvláště pro nějakou tu exotičtější architekturu. Ano, většinou má jádro připojené /sys, ale hrabat se v něm ručně taky není příliš user-friendly. Jako rychlou náhražku tu proto mám následující narychlo napsaný skript (závislosti: jádro se sysfs připojené na /sys, /bin/sh, /bin/sed a chcete-li lidsky čitelná jména, pak /usr/bin/host a DNS konektivita):
Znovu jsem si po dlouhé době přečetl sci-fi povídku Logik Joe a vzpomněl jsem si při tom na Bystroushaakův zápisek Budoucnost. Nechci teď s ním nějak polemizovat, ale píšu to tu proto, že tato povídka je přesně případ té vzácné výjimky, kdy si autor dokázal extrapolovat vývoj výpočetní techniky překvapivě dobře.
V tomto zápisku rád sepsal zkušenosti se switchem NetGear GS105PE v síti, která je linuxově pozitvní a windowsově negativní (jinými slovy se jedná o domácí síť, ve které nemám k dispozici žádné m$ windows, pokud se třeba jedná o konfiguraci switche a podobně). To, co zde píši by se přitom mělo/mohlo vztahovat i na nejbližší podobné switche jako jsou třeba GS105Ev2 nebo GS108PE.
Po roce vyšla nová verze vývojového prostředí Pharo, což je otevřená implementace Smalltalku. Tentokrát nese číslovku šest a přináší řadu změn, které slibují moře pod majákem v jeho logu pořádně rozbouřit.
Bitrot.
Dostal jsem chuť se bavit s lidma, tak se ptám: „co považujete za nejdůležitější*?“
howm je správce oken (window manager -- WM) pro X. Konkrétně patří do skupiny tzv. tiling window managers. Co se týká různých WMs, tak velmi dobrým zdrojem informací je např. wiki.archlinux.org. V tomto letmém úvodu vás seznámím hlavně, proč jsem si ho vybral já. Budu vás tak trochu lákat k jeho (vy)zkoušení.
Konečně se mi podařilo dotáhnout do alespoň trochu srozumitelné podoby blogpost o aplikaci asciio. Předem upozorňuji, že to co bude následovat je pouze opravdu letmé seznámení s tím oč jde. K plnému textu se dostanete až přes odkaz uvedený v textu.