Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Včera odpoledne, když jsem z naší nory vyjel do toho parného letního dne, jsem hned za rohem úřadu zmerčil malou holčičku, co měla u chodníku improvizovaný pultík a na něm vyloženo "zboží". MOhlo jí být tak deset? Nevím, ani nevím kdo jí podsunul ten nápad prodat své hračky a různé drobnosti, protože něco podobného jsem zatím viděl pouze v amerických filmech (např. ve filmu "Ghost World"). Taky nevím na co chtěla penízky použít, zda na koupi jiné hračky, nebo dávky perníku? Je mi to fuk. Každopádně mě, když jsem šel kolem, oslovila zda si nechci něco koupit.
'Na vsechny dvoji metr mate, takhle to prece nejde dal, jedny mentalitou omlouvate, druhy ceka kriminal...'
A prisla vedra a muselo se zalevat ... odstavec prvni, kapitola 6, strana 123 ... pozn. podobnost uvodu s knihou
Na jaře loňského roku jsem jásal nad tím, že poskytovat připojení k Internetu bude s novým zákonem mnohem jednodušší. Což o to, to byla a je pravda. Ale nový zákon o elektronických komunikacích přinesl i další věci, které stojí za zmínku a až tak pozitivní nejsou.
V posledních dnech jsem narážel na problémy, které se projevovaly pády programů, chybami apod.
Ve svém včerejším blogu jsem se pozastavoval nad tiskárnou
Dostala se mi do ruky smlouva od jednoho poskytovatele připojení a rád bych se vás zeptal na jednu věc.
Hurá, tak jsem si skočil, hned se mi o kousek zlepšila nálada :) Sice jsem žádného dalšího skokana nepotkal, je tu totiž něco před pátou ráno. Člověk by řekl, že skleníková velmoc by se měla snažit aspoň trochu o nápravu a nic...
A co vy? Skákali lidi aspoň ve staré dobré Evropě? Mějte se a zdravím všechny, co si skočili za lepší svět!
Tak se budu muset pustit do zprovoznění wifi serveru pro kamaráda, přes kterého jsem připojený.
Nedávno jsem prohlížel blogy a pročítal si u nich diskuze a našel tam nějaké ty zmíňky o tom, že na většině českých webů zaměřených na linux přestává jít o kvalitu článků, ale že se hraje o přístupy, protože ty jsou zdrojem financí.
Potřeboval bych trochu pomoci s výběrem digitálního fotoaparátu.
Sám pro sebe jsem si dělal drobný test spotřeby paměti u současných prohlížečů a dělím se o výsledky.
Dnes jsem kamarádovi (výbornému grafikovi na PC), ukázal linux na desktopu. Zajímalo ho, jak funguje, z čeho se skládá, co to je kernel, co to jsou X-Windows, jak vypadá adresářová struktura, jak si nainstaluje software nebo jak si pustí film.
Když jsem mu ukázal různé window managery, tak nemohl pobrat to, že jednou to vypadá jako Win XP, potom jako Mac OS X a nakonec jako display v kosmické lodi...
...že ten linux může běžet od staré tři-osm-šestky až po nejmodernější superpočítače...
Říkám mu: svět linuxu je strašně široký, ale musíš si ho objevit...
FXP přenos je způsob přenosu dat přímo mezi dvěmi FTP servery bez toho, aby data tekla přes mnohdy pomalou linku klienta.
Ve svém minulém příspěvku jsem se pokusil upozornit na možnost konverze postscriptových dokumentů do formátu DJVU a jen velice zběžně jej představil jako formát podobný co do funkčnosti formátu PDF. Shodou náhod kolega obdržel k připomínkování návrh direktivy o doporučených formátech pro výměnu dat, která doporučuje ODT formát pro dokumenty které nemají konečnou revizi a PDF pro dokumenty které jsou již uzavřené.
Vzhledem k tomu, že PDF dokumenty lze bez problému převést na DJVU vcelku o nic nejde, ale proč ještě převádět PDF do nějakého DJVU? Podotýkám že smyslem zápisu není pohanět formát PDF, spíše zdůraznit přednosti formátu DJVU tam, kde má PDF slabiny.
Spkg jsem předevčírem dostal do stavu, kdy jsou všchny důležité vlasntosti naimplementované a už chybělo jen testování na spoustě balíčků. No a už nechybí. :)
Abyste se v noci mohli bavit, předkládám zdrojové kódy další preview verze commanderu. V této verzi je funkční výběr souborů a MAZÁNÍ. Mazání adresářů je prozatím řešeno zavoláním rm -rf "adresář". Po stisku tlačítka delete nebo zmáčknutí F8 jste nejprve samozřejmě dotázáni, zda chcete akci provést. Na zítra (vlastně už na dnes) si nechám kopírování, přesouvání, přejmenování, tvorbu adresářů a ubastlím lépe to mazání. Procházení adresáři zatím stále není možné! Taky se na to dnes podívám. Adresář si nastavte v souboru main_window.cpp - řádek 96 (levý panel) a 97 (pravý panel). setDefaultDir() nahraďte setDir( "/nějaký/adresář" ).
Další změnou je způsob kompilace - ./configure; make. Makefile je snad už "normální" a překompilovává se opravdu jen to nutné.
Jak už jsem psal, hledal jsem DVB-T zařízení. Nakonec jsem se nechal přemluvit a koupil jsem si replikátor USB a portů a hlavně USB stick pro příjem DVB-T.
V jedne organizaci mame neco kolem deseti serveru, kterych se tento problem tyka (a na dalsi stovky se mozna bude rozsirovat), a radove stovky uzivatelu. Potrebujeme na nich nejak sdilet seznam uzivatelu.
Starám se o pár webových prezentací různých firem apod. Používám placený hosting u jedné nejmenované firmy se špatnou pověstí, mi však vyhovuje. Ale o to nejde... spíše si uvědomuji, že pro běžné weby nabídky nevyužiji, strašně moc místa, přenosové kapacity...
V pravidelných intervalech se má pozornost vrací k formátu DJVU. Nevím nakolik vám tento formát něco říká, takže velmi zhruba řečeno:
Díky vlastnostem a možnostem tohoto formátu lze naskenované dokumenty (ale nejen ty) smrsknout do přijatelné velikosti aniž by tím utrpěla jejich čitelnost i při několikanásobném zvětšení, takže u takto "konzervovaných" dokumentů zůstávají zachovány i drobné detaily, s nímiž lze dále pracovat. To jen tak na úvod...
Když poprvé někoho napadlo vytvořit něco jako JXP Commander měl jsem radost, že mohu sledovat vznik nového open-source projektu a co víc - dokonce se do jeho vývoje zapojit. První měsíc vývoje byl překotný - vznikl název, wiki projektu a IRC kanál, ale nikdo se dlouho neměl k tomu, aby napsal jediný řádek kódu.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
