Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Na Lupě vyšel článek pojednávající o rostoucím trendu, kdy mobilní operátor na základě žádosti předává policii údaje. Pojďme se podívat na to, o jaké informace se jedná.
Sem tam keď vidím chýbajúcu ulicu či jej popis na OpenStreetMap(OSM) zo zábavy sa tento nedostatok snažím odstrániť, samozrejme, iba ak som na tom mieste bol. To sa mi stalo i v Dunajskej Lužnej, kde sú novostavby a tam je i ulica, ktora nebola v žiadnych mapach, kde som hľadal. Tak som ju pridal, jednalo sa o:
Dostal jsem hezký mail, od dámy jménem Eva z pod Rýzmberka. S hezkým mailem, ocenění posledního blogu na iDnes, přišlo i pozvání na hejtu. Jo, kde jsou ty časy, kdy jsem procházel všechny chodské vesnice? Je jich jedenáct, myslím těch původních. Pocinovice, Mrákov, Draženov, Postřekov, Újezd, Chodov, Klenčí, Tlumačov, Stráž, Klíčov, Chodská Lhota. Prošel jsem je poctivě všechny. V roce 2006.
Takže jsem si konečně aktivoval svou kartu, o novou na dalším účtu zažádal. Jak jsem zjistil, šlo to všechno z domova, nemusel jsem nikam chodit. Dva telefony vše vyřídily. Inu, občas člověk zjistí, že si stačí někde něco přečíst, zavolat a už si nemusí dělat zas až tak velké starosti.
Téma tohto zápisu je presun dát z jedného disku na druhý. LVM poskytuje možnosť presunu dát pomocou pvmove. V tomto texte popíšem menej bežný spôsob presunu.
Jelikož mé HTPC z roku 2011 začínalo již zvolna stárnout, udělal jsem si nedávno radost jeho menším upgradem. Jelikož jsem už trochu zlenivěl, rozhodl jsem se jej vybavit nějakou distribucí s velmi dlouhým životním cyklem - ještě ani ne čerstvým Debianem Jessie.
Toz tak v medzicase co som tu posledne pisal o domacom MMC a XBMC som (zase) skoncil na RPi.
Vyrazil jsem včera k doktorovi. Na preventivní prohlídku. Podle výsledků jsem byl shledám schopen, bez vady. Pouze mírně opotřebovaný vzhledem ke svému věku. Inu už jsem veterán. Ale jíst mi chutná, ženský mě ještě pořád baví. Linux a FreeBSD, také, takže není důvod ke smutku. Nikdy nikdo nevíme ani dne ani hodiny a jak praví Bible. „Memento mori.”
Fedora 22 má požívat v základním nastavení Xf86-input-libinput místo evdev a synaptics pro vstupní zařízení. Protože jsem dost zvědavý a rád zkouším nové věci tak jsem se rozhodl že jej vyzkouším už teď a k tomu na mém ntb DELL 7240 s openSUSE:Tumbleweed.
Příprava:
10-evdev.conf , 11-evdev.conf , 50-synaptics.conf
Section "InputClass" Identifier "libinput" Driver "libinput" MatchDevicePath "/dev/input/event*" EndSection Section "InputClass" Identifier "libinput touchpad" MatchIsTouchpad "on" MatchDevicePath "/dev/input/event*" Driver "libinput" Option "Tapping" "On" EndSection
Funguje to překvapivě dobře, a ještě lepší pro mě jako uživatele DELL Latitude 7x40 neobjevuje se 'out of sync bug' synaptics driveru.
Jediná nevýhoda je že nefunguje midleclick stlačením mechanických tlačítek touchpadu, ale to řeší Option "Tapping" "On" a ťuknutí na touchpad třemi prsty.
Ako znie nádpis, pýtam sa hlavne tých čo skúsili Void linux akú majú skúsenosť s jeho použivaním. Práve ho testujem a vyzerá že ho "šupnem" všade kde budem chcieť aby som mal nainštalovaný linux. Za jeho veľke klady hovoria, jednoduchosť aj keď by sa možno zdalo že to bude trochu tvrdší oriešok ale je to úplne naopak je to úplne jednoduchá distribúcia a hlavne je dosť precízne spravená.
Protože se mne několik jedinců v komentářích ptalo, co budu mít jako velikonoční oběd, co dělám o svém volnu, projevovali neutuchající zájem, popíši co všechno jsem dobrého dnes měl a dělal. A chystám se dělat. Aby byli plně informováni.
Mívám někdy zvyk si jít lehnout v pátek brzy večer a probudit se za tři čtyři hodiny, cvičit, psát, rozhlížet se co je kde zajímavého. Přečetl jsem si pár „vtipných”komentářů, pod svým posledním blogem, několik vyhrůžek a smál jsem se. Smál jsem se těm, co se mi pokoušejí vyhrožovat. Pochopitelně vyhrožují anonymně.
I vy jste si možná položili tuto otázku. Odpověď na tuto otázku má kořeny víc jak třicet let staré. Bylo to již za vlády komančů, co jsem si umínil, že chci svobodně sdílet informace, bez toho, abych potřeboval milostivé svolení nějakého ignoranta. Ovšem mé tehdejší technické prostředky byly velice omezené - psací stroj a kopírák. Ale byl to úsvit počítačové éry, takže vše bylo jen otázkou času.
Honza Lutera, můj přítel a excelentní terapeut, říkal, cituji: „Prase vidí svět prasečíma očima.” Takže když někdo vidí svět a druhé lidi jako svině, pak je sám svině. Mnohokrát potvrzeno a vyzkoušeno. Celoživotní zkušeností. Stejně tak, když někdo hovoří o tom čemu věří, nebo nevěří, pak mluví o tom, co neví a musí se spoléhat jen na dojmy, řeči jiných, ale rozhodně neví o faktech.
Většina následujícího textu byla původně součástí nápovědy k dynamicky generovaným stránkám v mé wiki, ale pro běžné použití už mám k dispozici univerzální parametrizovanou šablonu, takže není důvod děsit uživatele víc než je nutné. Bylo mi však líto již napsaný kus textu zahodit - obzvláště, když se jím může inspirovat někdo jiný. A tak vzniknul tenhle blogpost.
Vítám vás u dalšího dílu volného seriálu o ptákovinách v MediaWiki. Tentokrát se zaměřím na zdánlivě banální věc, a to: "Jak zajistit, aby se anonymnímu uživateli nezobrazoval stejný obsah, jako uživateli přihlášenému".
Dnes jsem byl na své první služební cestě. Navíc zcela neplánovaně. A jak se to přihodilo? Zcela jednoduše...
Už týden nebo dva doma provozuji HOME adresáře přes NFSv4 s autentizací přes Kerberos (integrovaný přes PAM).