Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
V červnu uplyne 7 let od té doby co jsem - těsně po svém nástupu - spustil naši wiki. Začínali jsme tenkrát na verzi 1.12 a zanedlouho se chystám aktualizovat stávající verzi 1.20.5 na aktuální stabilní verzi (nejspíš 1.24.2). I když aktuální verze funguje bez problémů, motivací pro tento krok je nasazení rozšíření Translate.
Mám-li potřebu nic moc se netrápit s Linuxem, aby mi vše chodilo, nainstaluji Slackware. Slackware je dost staré distro, jedno z prvních, nemá balíčkový systém, je hodně stabilní a funkční. Pokud ho instaluje začátečník, tak má docela dost možností, co nainstalovat, ale já většinou neinstaluji TeTeX, protože mám pocit, že TeX Live je lepší. A po instalaci odinstaluji Calligru a nainstaluji LibreOffice.
Původně jsem myslel, že napíši nějaký „vtipný ” blog na téma. „ FreeBSD a Fluxbox,” ale diskuse na abíčku o pravidlech mne zaujala natolik, že mi nedá abych napsal blog o FreeBSD a Fluxboxu. Fluxbox používá na Debianu, FreeBSD a Slackwaru. Nemám rád KDE, to už raději XFCE, nebo Gnome.
Jelikož je asynchronní kód stále častějším jevem,
přidávají programovací jazyky speciální podporu
pro jeho zápis. Příkladem takové podpory jsou klíčová slova
async a await, která se momentálně z jazyka C# 5 šíří
do dalších jazyků. V tomto zápisku vysvětlím,
proč async a await není dobrý nápad.
Začíná se mi líbit psaní v Emacsu. Dokonce jsem si ho nainstaloval do Macbooku. Tam mám i VIM, takže už jsem připravený skoro na všechno. Už dávno jsem se odnaučil psát v něčem jiném, než jsou tyhle dva editory. Kdysi jsem zkoušel Joe, nebo Nano, ale VIM a po něm Emacs jsou mi nejbližší.
Moc jsem o tom nepsal, ale nedávno jsem začal experimentovat s prostředím Enlightenment. Přineslo mi to pár zajímavých okamžiků.
Neodolal jsem nabídce 4K/2160p 40" monitoru (který není TN), ale to jsem ještě netušil, do čeho jsem se to pustil.
Jako zakladatel a provozovatel sedmi terapeutických skupin a jednoho divadelního souboru, to vše dohromady čítající kolem sta lidí, si myslím, že mohu napsat úvahu, nikoliv však doporučení, na téma, co bych dělal, kdybych se stal majitelem portálu jako je Abíčko.
V roce 2005 jsem napsal na Abíčko svůj první blog. Tehdy se zdálo být Abíčko na vrcholu. Chodil jsem na něj zhruba od roku 2002, kdy jsem si nainstaloval sám bez pomoci první linuxové distro Mandrake 9. Učil jsem se rozumět pojmům jako je konsole, bash, TeX, nebo jiné pojmy. Ještě tu „prudil” Plešinger, já ve svých 55 letech jsem pro mnohé, nikoliv pro všechny, byl jako zjevení, neb tehdejší velmi mladí účastníci měli se svými rodiči zkušenost, že počítač není jejich nejbližším přítelem.
Navrhuji vytvořit novou skupinu dedikovanou trollům a offtopic diskusím. Idea není nová, ale myslím, že její realizace by Abíčku pomohla.
Jedného dňa som potreboval "nahihňať" čo najviac textu do na obrazovku. Našiel som vynikajúci 4x6 font (X11, kategória misc), ale povedal som si, že predsalen by šiel ešte trochu stlačiť. A tak som si vyrobil font s mriežkou 4x4. Kvôli veľkosti však treba zabudnúť na diakritiku, viaceré špeciálne znaky, jednoducho kompromisom sa už vyhnúť nedalo. Čítanie tiež nie je zrovna príjemné a dosť unavuje oči.
Přivezl mi kamarád čaj. Z Cejlonu, tedy ze Srí lanky. Jménem Geragama. Silný, voňavý. Ano vím, měl bych psát aromatický, ale mě se líbí mnohem víc voňavý. Když je něco aromatické, může to i páchnout, ale pokud mi něco voní, pak voní. Jo jo,tenhle cejlonský čaj, je rozhodně lepší než všechny čaje co jsem pil. Pokud střídám názvy Srí Lanka a Ceylon, pak z toho důvodu, že sami obyvatelé státu Srí Lanka používají i název „Ceylon,” jak jsem zjistil, když jsem hledal něco o tom druhu čaji, a našel jsem zde. Geragama tea Inu jak je vidět staré názvy jen tak zlehka nezmizí.
Dnes jen stručně o řešení hnusných fontů v Chrome/Chromium a ve Steamu.
V článku se popisuje jednovláknový embedded http server postavený nad knihovnou Qt. Originál článku včetně dokumentace vyšel na našem webu: Hobrasoft.cz
Začínám mít docela různorodý ekosystém, který zahrnuje různé nástroje, jejichž funkcionalita se do značné míry překrývá. Tento zápisek je spíše změtí mých dojmů z poslední doby.
Aspoň mám ten pocit. Chci napsat dcerce na tablet aplikaci na procvičování matematiky. Udělal jsem si poměrně jasnou představu o designu i funkčnosti a začal jsem ji realizovat. Před večeří jsem dopsal komplexní datový model, co vše se dá parametrizovat pro generování rovnic. Zadavatel bude mít obrovské možnosti. Problém nastal, když jsem začal psát generátor.
Zajímá mě, které služby Abíčka se po letech osvědčily a co byl omyl (anketa uvnitř). Dneska má uživatel úplně jiné možnosti než před 15 roky. Google má odpověď (skoro) na všechno, dokonce umí solidně překládat z jiných jazyků.
Dlouho jsem řešil způsob jak bezpečně schraňovat hesla a mít k nim přístup vždy a všude. Před pár lety jsem začal uvažovat nad způsobem, jak hesla šifrovat tak, aby byl systém odolný proti bruteforce útoku. Když přítulka dostala ve škole úkol vytvořit celou corporate identity vč. designu webu a reklamních předmětů, nabídl jsem jí, že udělám úschovnu hesel, ona ji nadesignuje a já tím zabiju dvě mouchy jednou ranou.
Je však můj způsob šifrování a ukládání hesel online bezpečný?