Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Nějakou dobu jsem se věnoval naladění ntp na co nejpřesnější doregulaci času. A někdy to tedy moc nejde. Takže bych si sem zanesl pár poznámek. A možná budou i někomu k užitku.
Před dávnými časy jsem zde publikoval blogpost, jak si na terminálové konzoli pomocí utility "grc" obarvit zobrazované výstupy. Bylo to jenom letmé seznámení s aplikací, takže jsem tenkrát nezdůraznil to, že se výstup obarvuje na základě pravidel uvedených v kolorizačním filtru, který je závislý na tom, jaká se použije aplikace. Pokud použijete tuto utilitu na obarvení výstupu, co vrací kupř. "dig", použije kolorovací filtr 'conf.dig', pro obarvení výstupu z aplikace diff zase 'conf.diff', atp.
Tak jsem byl dnes přinucen přičuchnout si k MFCR a jejich úžasnému blacklistu... A to tak ze by jsem měl začít připravovat nástroje pro případnou implementaci DNS blokace na infrastruktuře zákazníka. Původně jsem chtěl nějak strojově zpracovat ono úžasné PDF tak že mi ze skriptu vypadne pouze název domén k blokaci, protože je ale ono PDF pěkný paskvil u kterého se mi nepodařilo ani ověřit digitální podpis, natož z něj vyparsovat všechny potřebné informace tak jsem se rozhodl jít jinou cestou a místo jednorázového scriptu vybudovat informační web s API odkud si pak můžou dané scripty tahat seznam k blokaci.
Většina toho, co jsem popsal v Programovacím FAQ je vhodná pro naprosté začátečníky, protože ti mi reálně píšou. Nyní bych se ale rád zaměřil i na středně pokročilé programátory, kteří se rozhodli začít programovat komerčně.
lspci. Ne vždy nalezne člověk tento příkaz v příslušném repozitáři a kompilovat jej ručně bývá na dlouhé lokte,zvláště pro nějakou tu exotičtější architekturu. Ano, většinou má jádro připojené /sys, ale hrabat se v něm ručně taky není příliš user-friendly. Jako rychlou náhražku tu proto mám následující narychlo napsaný skript (závislosti: jádro se sysfs připojené na /sys, /bin/sh, /bin/sed a chcete-li lidsky čitelná jména, pak /usr/bin/host a DNS konektivita):
Znovu jsem si po dlouhé době přečetl sci-fi povídku Logik Joe a vzpomněl jsem si při tom na Bystroushaakův zápisek Budoucnost. Nechci teď s ním nějak polemizovat, ale píšu to tu proto, že tato povídka je přesně případ té vzácné výjimky, kdy si autor dokázal extrapolovat vývoj výpočetní techniky překvapivě dobře.
V tomto zápisku rád sepsal zkušenosti se switchem NetGear GS105PE v síti, která je linuxově pozitvní a windowsově negativní (jinými slovy se jedná o domácí síť, ve které nemám k dispozici žádné m$ windows, pokud se třeba jedná o konfiguraci switche a podobně). To, co zde píši by se přitom mělo/mohlo vztahovat i na nejbližší podobné switche jako jsou třeba GS105Ev2 nebo GS108PE.
Po roce vyšla nová verze vývojového prostředí Pharo, což je otevřená implementace Smalltalku. Tentokrát nese číslovku šest a přináší řadu změn, které slibují moře pod majákem v jeho logu pořádně rozbouřit.
Bitrot.
Dostal jsem chuť se bavit s lidma, tak se ptám: „co považujete za nejdůležitější*?“
howm je správce oken (window manager -- WM) pro X. Konkrétně patří do skupiny tzv. tiling window managers. Co se týká různých WMs, tak velmi dobrým zdrojem informací je např. wiki.archlinux.org. V tomto letmém úvodu vás seznámím hlavně, proč jsem si ho vybral já. Budu vás tak trochu lákat k jeho (vy)zkoušení.
Konečně se mi podařilo dotáhnout do alespoň trochu srozumitelné podoby blogpost o aplikaci asciio. Předem upozorňuji, že to co bude následovat je pouze opravdu letmé seznámení s tím oč jde. K plnému textu se dostanete až přes odkaz uvedený v textu.
Jelikoz to s Abickem a obecne s misty, kde muzou nerdi svobodne na CZ Internetu fungovat, vypada dost bidne, nadesel cas s tim neco udelat. A nejde jenom o nahradu Abicka, ale o podporu rozrustajiciho se hackerskeho "podhoubi" u nas - aneb mame tu spoustu lidi, co si hrajou se zajimavymi technologiemi - a kdo z nas o tom vi? A kolik takovych hlav dovedeme udrzet, nez zacnou svoji praci prodavat zahranicnim?
Znám velmi málo lidí schopných udržet pořádek v uložených souborech a mají můj obdiv. Většina lidí to vzdá a situaci kdy začne zápolit s nedostatkem místa vyřeší tím, že si pořídí větší disk. Jenže takové řešení – obzvláště těm, kterým na datech záleží – leze do peněz. Žádná kapacita disku není nekonečná, protože místo zabírají nejenom nově přibývající soubory, ale také soubory zduplikované. Nejběžnější formou zálohy – obzvláště u těch co neznají git – je prostá kopie souboru. A když pak dochází místo řeší situaci tím, že obvykle zmáznou starší zálohy. Ovšem je dost lidí, co jsou schopni bez většího přemýšlení a nostalgie smáznout i data která jim později chybí.
Dnes to bude jen takový telegrafický zápisek: o tom, jak spouštět javovský aplikační server PayaraFish (dříve GlassFish) pomocí systemd a o tom, jak přejmenovat šifrovaný disk, aby nám systém taky ještě někdy naběhl, a na závěr ještě pár slov o novém-starém IBM ThinkPadu.
Kdyz mi v patek (kdysi davno, zapisek je nejakou dobu rozepsany) konecne dorazil Turris Omnia zacal jsem se v hrabat. Dualcore 1.6GHz + 1G RAM + 8G flash a busybox!? A vubec, proc nemit na poradnem routeru poradny OS? A tak jsem se rozhodl ze tam vrazim Gentoo. P.S.: Omlouvam se za horsi kvalitu zapisku, jsou to vicemene jen poznamky z vlastni instalace doplnene vysvetlujicimi komentari.
Chápu, pro některé zdejší odborníky na všechno problém trivialita hodná mateřské školy. Nicméně nalezení optimálního řešení mi sežralo času víc, než bych si přál. Potřeboval jsem totiž kvůli pořízení screenshotu sputit jednu aplikaci v okně o přesně dané velikosti a v rámci tohoto okna rozmístit její prvky tak, aby svým rozložením maximálně odpovídaly staršímu screenshotu z minulosti. Při tom jsem zjistil, že se pod určitou šířku okna ani dostat nelze a že je třeba zjistit pokud možno optimální velikost. Nakonec jsem pro tento účel použil utilitu wmctrl. Nic světoborného, ale neznal jsem a někomu se to může také hodit.
V dávných dobách, kdy jsem ještě pracoval s MS Windows, jsem poměrně často využíval pro psaní znaku @ klávesy Alt a číselného kódu 64. S přechodem na linuxové prostředí psaní znaků anglické klávesnice přes číselné kódy ztratilo smysl, protože je lze psát rovnou přes pravý Alt. Nicméně při korektuře textu vytaženého přes OCR, potřebuji čas od času psát znaky, které ani přes pravý Alt psát nelze. Proto mne zajímalo jak na to. Je možné, že se i mezi vámi jsou osoby, které potřebují nejenom programovat, ale také psát či opravovat texty české, slovenské, polské i jiné. A těm by se tenhle blogpost mohl hodit.