Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
V mých minulých zápiscích několikrát zaznělo poněkud praštěné jméno počítače, které se dnes pojí nejčastěji s přídavnými jmény jako obskurní či neúspěšný. Ale stejně tak se k němu hodí slovo brilantní a úplně nejvíc mu sluší přídavné jméno jediný - jediný domácí mikropočítač, který si si dovolil narušit nadvládu BASICu a své uživatele vrhl přímo do zásobníkového světa programovacího jazyka Forth. Tím počítačem byl Jupiter Ace.
Při pohledu na klávesnici ZX Spectra jsem si uvědomil, že smysl řady příkazů, které jsou na ni vytištěny, mi už není zřejmý. Proto jsem si znovu prošel slovenský manuál k počítači Didaktik Gama a prolistoval knihu Můj přítel Didaktik Gama, což byl jeden z mála zdrojů informací, který jsem měl k dispozici k prvnímu programovacímu jazyku, s nímž jsem přišel do styku - Sinlair BASICem. Zajímalo mě, jak se těch několik zaprášených střípků informací a dojmů, které mi z té doby před několika desetiletími zbyly, vypořádají s novým pohledem. Jaký tehdy byl dnes tolik opovrhovaný BASIC?
V minulém zápisku jsme se podívali na nejstarší dostupnou verzi překladače jazyka C z roku 1972. Tentokrát se zaměříme na překladač o poznání mladší, vytvořený dlouhých šest let po vydání knihy The C Programming Language, která definovala K&R verzi jazyka C. Ale i tak se nebude jednat o nudný kus kódu. Je jím totiž HiSoft C - překladač pro osmibitové ZX Spectrum z roku 1984.
Před časem jsem se ptal staršího kolegy, jestli někdy na vlastní oči viděl zdrojový kód nějakého starého kompilátoru vzniklý v dobách, kdy související matematická teorie překladačů teprve vznikala, protože udělat kompilátor pro jazyky, jako je C, jistě byla výzva. Bohužel neviděl, takže nažhavme stroje času, musíme se podívat sami.
Otestoval jsem nový Linux Mint 19 a na to, že jde zatím o betaverzi, je dost dobrá.
Již nějaký ten pátek ve svých projektech používám pomocný script version.py který byl modifikován speciálně pro daný projekt a zajišťoval tyto věci:
Pravděpodobně každý na tento problém už narazil - není radno nahrnout na flashku příliš mnoho dat najednou, neb systém zamrznouti by mohl. Je to problém, o kterém se ví minimálně od roku 2013 (viz Jaderné noviny 7. 11. 2013, odkud jsem si i vypůjčil název zápisku), bohužel stále přežívá. Co ale dělat, když chcete přenést po flashce svou hudební sbírku?
O Selfu jsem tu trousil narážky asi tak půl roku. Self je programovací jazyk, prostředí a virtuální stroj. Je to něco naprosto jiného, unikátního a jediné, co se tomu trochu blíží je původní koncept operačního systému, který běžel na Lisp machines a Smalltalk.
Po dlhej dobe som sa rozhodol napísať o panely conky znovu. Za čas od posledného blogu na tému conky ubehlo mnoho času.
Co používáte, když si chcete nějakou stránku archivovat na disk? Dříve fungovalo dobře MAFF, ale to už v aktuálních verzích Firefoxu není podporované. UnMHT taky ne.
Až příliš praktická ukázka, jak pomocí Flatpaku připravit k distribuci netriviální aplikaci...
Bez verzování přes git bych v současné době při mém stylu práce asi nemohl existovat. Bohužel má původní snaha commitovat do gitu jen ucelené změny, vzala brzy za své. Většinou to vypadá tak, že mám něco rozdělané, ale musím toho nechat, abych mohl začít řešit něco jiného. A když se k tomu po nějakém čase vrátím, tak mi visí změny, o jejichž smyslu už mám jen matné tušení. Jenže jak stáhnout aktuální změny v hlavní vývojové větvi, když se na ni bez uložených změn nemohu přepnout?
Když jsem byl loni konce léta na svatbě našich přátel, obrátil se tam na mne s dětskou důvěrou kamarádův jedenáctiletý syn – začal se zajímat o to jak se dělají webové stránky a tak chtěl vysvětlit jak to všechno funguje. S hrůzou jsem si uvědomil kolik jsem toho za ty roky zapoměl. Ovšem takové zapomínání není úplně na škodu, protože se tím zbavíte i zažitých postupů, které už jsou dávno obsolete. Každopádně mne tím přinutil abych se zase po nějakém čase podíval na věci kolem webu a javascriptu. A to jsem netušil, jak brzy se mi to bude hodit.
Pamatujete si na xkcd komix, kde atomová bomba pro odjištění vyžaduje validní příklad použití taru? Ať ano či ne, v tomto blogu se o nástroji GNU tar dozvíte co už dost možná stejně víte, případně co jste asi ani nechtěli vědět.
Tak projekt který jsem představil v předchozím zápisku na blogu (doporučuji přečíst pokud nevíte o co goo) dospěl do verze 1.0.21.
Tento zápisek navazuje na můj předchozí blogpost, který představuje projekt Trilium Notes. Dnes bych chtěl ukázat novou fíčuru - podpora pro psaní a běh mini aplikací. Ukážu dva skripty, které spolu úzce souvisí.
Před pár měsíci se tu diskutovalo o osobních wiki (např. Zrcadla - proč používat osobní wiki), tak jsem se rozhodl zveřejnit svůj projekt zde s nadějí, že dostanu nějaký zajímavý feedback.
Tak nějak jsem byl nespokojen s textovým editorem, co jsem používal na Linuxu (Geany), nelíbil se mi třeba způsob definice externích příkazů a pár dalších bugů (hlavně ve vykreslování Scintilly). Tak si píšu svůj textový editor.
Před asi dvěma lety jsem si pořídil nový pracovní notebook s 8GB paměti. Cíl, mít ho jen na práci, což je webový vývoj v PHP, Java nebo Groovy. Na hraní doma používám postarší desktop, kde pokud se mu dá 8GB paměti, SSD a moderní grafická karta, tak utáhne nejnovější hry. Myslel jsem si, že hry jsou mnohem náročnější na výkon stroje, než nějaké vývojové prostředí, prohlížeč a webserver. Mýlil jsem se.