Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové verzi 3.3 "Far Above the Clouds". Nově je postaven na Qt6/KF6 a využívá GStreamer místo Phononu.
Společnost IBM představila novou generaci svých serverů: IBM Power11.
Multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem Ardour byla postavena na GTK2. Vývojáři neplánovali její portaci na GTK3 nebo GTK4. Naopak, v lednu loňského roku si vytvořili vlastní fork GTK2 s názvem YTK. Ten v únoru letošního roku přestal být volitelným a nově byla zcela odstraněna podpora GTK2.
Byla vydána nová verze 6.4 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Společnost initMAX pořádá sérii bezplatných webinářů věnovaných novému Zabbixu 7.4. Podrobnosti a registrace na webu initMAX.
… více »Byla vydána verze 7.0 open source platformy pro správu vlastního cloudu OpenNebula (Wikipedie). Kódový název nové verze je Phoenix. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
E-mailový klient Thunderbird byl vydán ve verzi 140.0 ESR „Eclipse“. Jde o vydání s dlouhodobou podporou, shrnující novinky v upozorněních, vzhledu, správě složek a správě účtů. Pozor, nezaměňovat s průběžným vydáním 140.0, které bylo dostupné o týden dříve.
Organizace Video Games Europe reprezentující vydavatele počítačových her publikovala prohlášení k občanské iniciativě Stop Destroying Videogames.
Společnost Raspberry Pi nově nabzí Raspberry Pi Camera Module 3 Sensor Assembly, tj. samostatné senzorové moduly z Raspberry Pi Camera Module 3.
Cathode Ray Dude v novém videu ukazuje autorádio Empeg Car (později Rio Car) z let 1999–2001. Šlo o jeden z prvních přehrávačů MP3 do auta. Běží na něm Linux. Vyrobeno bylo jen asi pět tisíc kusů, ale zůstala kolem nich živá komunita, viz např. web riocar.org.
Mám KDE a pod ním pouštím gimp (2 panely) a byl bych docela rád kdyby na panelu místo X oken od gimpu bylo jenom jedno (ovládajíc - zobrazíce všechny ostatní) napadame nejak je spustit v nejakem specialnim doku ci tak.
P.S. Logika programátoru gimpu je dobra az od rozliseni 1600x1200 a vyse
P.S.S. Nepotrebuji (nechci) seskupovani oken v panelu
Pro mne hezké reseni: soubor ggimp.sh
#!/bin/bash
export obrazovka="3"
export nazev="Gimp 2.3"
Xnest :3 -name "$nazev" &
pekwm --display :$obrazovka & # u jinych wm je treba pouzit -display
if gimp-remote -p; then
gimp-remote -e $1 --display=:$obrazovka & # pribat kdy uz nejaky Gimp existuje
else
gimp-remote $1 --display=:$obrazovka & # pripat kdy neexistuje zadnej Gimp
fi
exit 0
poté jsem akorát zamenil asociace v KDE a uzival si.
To jsem si jednou takhle četl vědecké články. Mám je rád, ty klidné, mírumilovné zajímavosti ze světa vědy a techniky. Jsem totiž povahy nervní a čím jsem starším, tím snadněji propadám depresi nebo paranoie. Ale tentokrát mě věda neuklidnila, spíše naopak.
Před pár dny jsem pro kamaráda, který se ve webařině moc nevyzná, hledal vhodný CMS a rád bych se podělil o jeden objev. Objev se udál díky perfektnímu portálu opensourcecms.com a je jím Jaws
Před nedávnem jsem se rozhodl, že svou budoucí seminárku místo v OpenOffice napíšu v něčem, co je pro kvalitní typografii přímo stvořeno, tudíž něco na bázi TeXu. S TeXem v jakékoli podobě jsem ovšem neměl vůbec zkušenosti.
Poprvé jsem se s tvorbou webových stránek setkal na základní škole v 6. třídě. Tenkrát jsme tvořili stránky pouze v HTML. Asi od 8. třídy jsem začal uvažovat otom, že bych se naučil v něčem pokročilejším. Tenkrát jsme uvažoval o ASP a PHP. Nakonec jsem o tvorbu webu přestal mít zájem a raději se věnoval Visual Basicu.
/home/documents/'
a manuálně mu přidělíme práva 775, vlastník adresáře bude root
, skupina bude users
./home/
' při startu systému přidělena práva příkazem 'umask
' na hodnotu '022
'.umask
' je definováno v souboru '/etc/bashrc
' nebo v '/etc/profile
', záleží na tom, jakou strukturu oba soubory mají (a o jakou jde distribuci).msec
(= Mandrake SECurity tool)'. V jeho adresáři '/usr/share/msec/
' se nacházejí konfigurační soubory určené k zabezpečení systému lokálních souborů podle zvolené úrovně zabezpečení, která je volena při instalaci systému (viz soubory 'perm.0
' až 'perm.5
'). Pro případné úpravy se používá soubor '/etc/security/msec/perm.local
'Jeliko je redakcnich systemu nedostatek (ironie), rozhodl jsem se vytvorit dalsi. Na vystupu generuje XML, ktere by se melo pomoci XSLT transformace transformovat na XHTML. Až na to, že to nefunguje
Dovoluji si zprostředkovat pozvání na akci Hrdinové 2006 a udělat jí tímto reklamu.
Před pěti lety jsem se rozhodl, zda se budu snažit chytnout se v zahraničí nebo v Praze. Stálo to za to. Pamatuju, jak o mně říkali "ten se do měsíce z Prahy vrátí".
Mám slabši stroj:
Celeron 1,7 Ghz (128 cache)
DDR-I 256 MB RAM (266 Mhz)
DISK 60 GB IDE
GF NVIDIA FX 5200
Nedávno se mi podařilo dosáhnout zkompilované cinelerry s minimem padu (). Ale když přehrávám v něm video přibližně 1 MB/s tak
* Hraje zpomalaně obraz a zvuk je v pořádku (zapnutá volba Play Every frame)
* Hraje trhaně, spotřeba CPU je přbližně 75 % (55% cinelerra 20% Xorg a Copmosite) paměti (100%; swap - viz komentáře (not yet ))
V úterý (26. 9. 2006) jsem se rozhodl, že založím wiki, která se bude zabývat jednotlivými položkami nastavení Linuxového jádra.
Dnes jsem absolvoval již druhou přednášku jednoho z velice zajímavých předmětů na FI MUNI aneb "Unix – programování a správa systému". Je to jeden z předmětů, kde se člověk konečně dozví nějaké praktické detaily (o programovování pod UNIXem...) a ne jen obecné teoretické blafy nebo IMHO věci, které by měly být náplní středoškolské informatiky. Dnes jsme věnovali část přednášky knihovnám a po zjištění, že pomocí LD_PRELOAD lze programům podstrčit "poupravené" funkce, jsem se vrhl na přepisování printf a scanf .
Uz se mi nelibilo jak muj script na omezeni rychlosti ma cca 10tis. radku, stale roste a v podstate je neprehledny. Tak nejak jsem tomu chvili venoval a neco dal dohromady. Treba se to bude i nekomu hodit, nebo jeste lepe ?! - z duvodu ze nejsem programator by mne zajimalo, co by se dalo na tom jeste vylepsit .
Sklada se to cele ze dvou scriptu.
Prvni:
##DOWNLOAD root+vsichni iptables -t mangle -F tc qdisc del dev eth0 root tc qdisc add dev eth0 root handle 1: htb default 9999 tc class add dev eth0 parent 1: classid 1:1 htb rate 512kbps ceil 512kbps prio 1 #UPLOAD tc qdisc del dev eth1 root tc qdisc add dev eth1 root handle 1: htb default 9999 tc class add dev eth1 parent 1: classid 1:1 htb rate 512kbps ceil 512kbps prio 1 #funkce qos jak pro download tak pro upload
Chtěl bych nabídnout finanční odměnu tomu, kdo vyřeší bug číslo 6183 v aktuální verzi wine.
Zajímalo by mě proč výrobci grafických karet jako ATI a NVIDIA nemají zájem na tom aby vydali specifikace svých karet, aby mohl někdo jiný vytvořit opensource ovladače.
Osobně to docela dobře nechápu. Protože když budu vyrábět grafiky, tak budu chtít aby s nima zákazníci byli co nejvíc spokojený a jak je z praxe vidět, tak ovladače od výrobce jaksi mají vždy nějakou tu vadu a kráse nebo funkčnosti.
A to nemluvim o problémech spojenejch s linuxem a jinýma OS.
Jak už to tak bývá, v běžném životě běžného programátora občas přijde zlomový okamžik, kterého se začasté sborově děsíme; u některých z nás je takových hned několik. Já jeden zažil před pár dny – potřeboval jsem napsat jednoduchý jednoúčelový skriptík a rozhodl se konečně přestat na takové úlohy používat běžné programovací jazyky a vybrat si nějakou skriptovačku. Ideálně takovou, od které bych nemusel hned utéct. Předesílám, že tyto dvě kategorie jistě mají neprázdný průnik; to jen co prevence komentářů, které by mne na tento fakt rády upozornily.
Podobně jako existuje známý (a fungující) kravata-test, máme také na obdobném principu založený stativ-test. A i ten funguje velice spolehlivě.
Před několika lety jsem začal hledat způsob, jak připojit svoji malou síť do IPv6 Internetu. Použil jsem k tomu 6to4 tunel. Dnes jsem se donutil k tomu, abych napsal malé Jak na to.
Sedím si takhle u Kmailu a koukám, že z diskuse abclinuxu už nějak dlouho nic nepřišlo. A najednou koukám poslední mail má datum 22.9.2006! V tu chvíli jsem zpranikařil. Zde se děje něco nekalého. Zkusil jsem jestli běží web a ftp. Web běžel, ftp běželo.
Jenom pro informace, hosting mám u banan.cz, jak je zřejmé z titulku. A doménu mám od Forpsi a DNS vedu taktéž tam, abych nemusel platit poplatky navíc.
Napsal jsem tedy na technickou podporu banánu. Bylo mi zděleno, že moje poštovní konto bylo přesunuto na nový server a že si mám upravit DNS záznamy.
Velmi dobry manual je na stranke http://rt2x00.serialmonkey.com/wiki/index.php/Mandrake_10_rt2570_Howto
Po téměř úplném přechodu na Linux přibližně před rokem jsem přestal používat OCR jelikož jsem na to nenašel žádný použitelný software pro Linux zdarma. Nic z toho co jsem zkoušel nefungovalo. Google nedávno informoval o uvolnění OCR engine Tesseract pod licencí Apache 2.0. Dnešní článek na Newsforge mi to připomněl, tak jsem se rozhodl Tesseract vyzkoušet. Zdrojový kód je ke stažení ze Sourceforge. Kompilace a instalace je snadná a rychlá (Ubuntu 6.06): $ ./configure; make; sudo checkinstall -D
. Tesseract však poté nefunguje. Je ještě třeba dát adresář tessdata/
do /usr/local/bin/
.
mandrake 10.1 - jedu v tom dodnes___asi masochismus, či co___(nostalgie?)
ubuntu 5.10 - pěkné___ale bez root a bez unicode v konzoli?___(mám UTF8 vepředu na triku)