Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Za měsíc a chlup to budou 4 roky, co jsem si po prázdninové brigádě koupil v bazaru repasovaný IBM ThinkPad 570 za nějakých 23 kKč. Na první pohled příšerně těžká kráva, která má 3,5kg, ale součástí je i dockstation, ve které je i CD ROM, FDD, místo pro další baterii, solidní reproduktorky a pár portu. Dockstation používám v podstatě jen k instalaci OS z CD a normálně mám velmi příjemný drobek, který váží 1.8kg.
Vytvořil jsem skript pro Firefox Greasemonkey Adresář pro české SMS brány. Umožňuje pohodlný výběr telefonního čísla ze seznamu podle jmen, nebo vytvoření HTML odkazu, který příslušné telefonní číslo rovnou předvyplní.
V dnesnom blogu by som sa rad zameral na webstranku, ako mozny vplyv pri rozhodovani o OS (Operacnom Systeme)
Naposledy jsem tu zmínil web jedné státní organizace a mudroval nad tím, jak je hnusný. To jsem ale netušil, že existuje web jiné státní organizace, o kterém ani nemůžu zjistit, jestli je hnusný nebo ne, protože mi moje drahá Opera při pokusu tam vsoupit napíše: "iView is not compatible with your browser, operating system or device. Contact your system administrator."
Tak jsem se rozhodl udelat si americky ridicak. Jen tak pro jistotu, abych kdyztak mohl vzit "second job" jako ridic nejake dodavky. Jinak samozrejme mam ridicak mezinarodni. Jak vsichni svorne tvrdili, tak plati, ale radsi je treba si udelat ridicak jejich. Ale ouha...
Tak jsem zjistil, že když ve Slackwaru 10.2 vykopnu usbserial za pomoci příkazu:
modprobe -rf usbserial: a přidámK tomu přidám tyhle konfiguráky, které mi poradil "kozzi" pro Archlinux kde jsem ještě přidal jeho pacht pro Anydata, i když on byl skeptický k možnosti že by to ve Slacku s jádrem 2.4 mohlo jít. Tak Kozzi. Jde to. Ted jsem se připojil ve Slacku
modprobe usbserial vendor=0x16d5 product=0x6501
Už kdysi dávno si zrakově postižení čtenáři stěžovali, že emaily z abíčka jsou pro ně neposlouchatelné. Důvodem byly HTML značky uprostřed textu, než je čtečka odhláskovala, smysl odstavec zmizel. I pro ostatní čtenáře nebyly emaily dvakrát přívětivé a přehledné.
Pro obě skupiny mám dobrou zprávu. Yin napsal krátký kód pro formátování HTML kódu do textu. Použil přitom knihovnu htmlparser. Já jeho kód přijal, trochu upravil a přidal TextUtilities z jEditu (výhoda licence GPL) pro lepší formátování. Výsledkem je do bloku zarovnaný text bez HTML značek, kde místo odkazu [1] najdete číslo. Odkazy pak jsou přehledně umístěny za odstvacem.
V praxi tuto funkci najdete u víkendových mailů (na zprávičkách) a u monitoru na komentáře.
Poslední dobou prožívám takové divné stavy. Nechce se mi nic dělat. Nechce se mě ani nic nedělat. A to bych něco dělat měl. Když už se do něčeho pustím tak se nedaří. Zkusím aspoň něco napsat.
Už mi propadla další pozvánka, v pořadí čtvrtá. Nechápu, proč je třeba mít nick na šest a více písmen. Dost mě to štve. Nemá někdo nápad na delší variantu mého nicku?
Nemyslíte, že by mohl stát za ty daně udělat pro takovou instituci slušnou webovou stránku? Hnusný barevný kombinace, nefungující JavaScripty, typografická nekonzistence (zvláště krásný pohled je toto). Jestli to takhle půjde dál, měli by naši zákonodárci založit Fond pro financování náhrad za HW poblitý v důsledku shlédnutí webů státních organizací.
UPDATE: Kdyby se k tomuhle zápisu ještě někdy někdo dostal, tak se mu na vědomost dává, že vznikl v době, kdy web SFRB vypadal úplně jinak než teď.Vzpomínám, jak nám kdysi Jindra povídal o kompilování kernelu s ifconfigem. Zdálo se to být tak uhozené, že si to našlo cestu i do licence k JXP-bloggerovi. Ale když se chce, všechno jde: Napsali jsme Jindrovi na památku shellový skript na kompilování kernelu, používající ifconfig. To aby aspoň některý z jeho veselých nápadů zůstal s námi...
Vzhledem k nařízení o trvalém svícení zakotveném v zákoně 411/2005 Sb. jsem se rozhodl pomoci si s dodržováním tohoto nařízení jednoduchým udělátkem.
Po mnoha velmi přiznivých kritikách jsem se též rozhodl vyzkoušet Archlinux. A musím potvrdit, Arch je prostě paráda.
Instalace z FTP proběhla hladce, bez zádrhelů, zeditoval jsem pár konfiguráků a bylo hotovo. Samotný systém je velice přehledný, velmi snadno se administruje, což jednoho zvyklého na Slackware velmi potěší.
V repository sice nená Arch tolik softu jako třeba Gentoo, ale zase jsou tam poslední verze :-). Navíc je tu AUR - Archlinux User-community Repository. Tam se dá najít spousta věcí.
Pak je tu rychlost. Archlinux je kompilován pro procesory i686 (známá to věc), ale možná byste se divili, jak svižně běhá na mém PIII 450 MHz, 256 MB RAM. Předčí vše co sem tu doteď měl.
Takže, po zkušenostech s RedHatem, Mandrakem, Vectorem, Gentoo a hlavně Slackwarem Arch jednoznačně vyhrál.
PS: musel sem to sem napsat, bylo to ve mě jako v koze :-)
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz