Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Cupiditate sit voluptatibus architecto minus voluptatem quia et in. Facere repellendus natus ullam sunt eius non. Tempore inventore et nihil alias. Possimus sequi voluptates repellat odio quia suscipit dolores. Et nihil nihil dolore nemo harum qui quidem excepturi. Sit ut ipsa eum.
Občas nakouknu na www.seznam.cz a kouknu na nějakou zprávu na serveru novinky.cz. Párkrát jsem tam na konci zprávy viděl vložený rámec se stránkou testující IPv6 připojení. Zarazilo mě, že to tam je jentak, bez nějakého upozornění, jakoby to patřilo k článku nebo zprávě.
Přišel mi od kolegy červený klobouk, s černým pruhem a malým odznáčkem s logem Red Hat
Nevím, kde ho splašil, ale potěšilo to. U nás ve firmě jsem jediný zástupce Linuxového (a teď i UNIXového) tábora v jinak majoritním Windows prostředí. Ale symbióza s kolegy funguje a i ti nejzatvrzelejší se občas přijdou zeptat na něco ohledně Linuxu, když si zkoušejí něco doma nainstalovat.
Že by staré dobré "rychlé" KDE 3.5 (jsem rád že jsem to našel)
http://www.trinitydesktop.org/
Postup jak přesně nainstalovat staré dobré Kde, postupujte podle návodu na strách.
(já jsem instaloval pro Debian Squeeze) .
Po instalaci jsem narazil na menší problém se superuživatelem, neguje přihlášení do grafických "superuser" aplikací, podle fóra funguje následující:
vytvořit následující soubor v tomto umístění
vim /etc/trinity/kdesurcvložit do něj
[super-user-command] super-user-command=suuložit Pokud chcete použít stejný vzhled a font oken u Qt a GTK aplikaci
gtk-qt-engine-trinityPotom v nastaveni vzhledu Appearance & Themes >> GTK Styles and Fonts >> Use my KDE Style in GTK applicatios
Nevím jestli to někomu pomůže, snad ano.
Na živě.cz nedávno vyšel článek o GPS cyklocomputerech, kde testujou "hračky" od Garminu a srovnávají je s mobilem. Typický linuxák ovšem na takové zařízení nemá peníze a proto je třeba hledat pro linux typické "do it yourself" rešení.
Autoškola národa je tu opět s námi a tentokrát tam hned zkraje byla jedna velmi trefná ukázka.
Ke vsi spokojenosti pouzivam Operu. Zde uverejnim jeji nastaveni, jak mi nejlepe vyhovuje.
1. Opera link - synchronizace bookmarks, bookmarks bar, hesel a urlfilteru. (ostatni zakazane)
2. urlfilter.ini - zde pastebin (sice na tom skonci nejake odkazy, ale co se da delat...). Puvodni zdroj neuvedu, nejak se ztratil...
3. Extensions
- Image Preview Popup (odstraneni reklamy - viz http://www.animeviews.com/article.php?ID=207 )
4. UserJS - zadne. Nahrazeni Extensions
P.S. Nejake zajimave extensions, ktere bych mel pouzivat?
Dobré IDE je nejlepší přítel programátora. Vzpomínám si, jak jsem kdysi jsem na svém, již zaniklém blogu psal nadšeně o svém přechodu ze zastarávajícího Dev-C++ na jeho víceméně klon Code::Blocks. Léta plynou, já se opět přesouvám o dům dále a v tomto článku bych chtěl nasdílet své postřehy.
Tento blog je spíš než blogpostem pokusem o vyvolání debaty, z níž bych mohl načerpat informace a dozvědět se, jak to dělají jinde. K jeho napsání mě přiměly jednak vlastní motivy z poslední doby, tak i poznámka z posledních jaderných novin, že jediný administrátor na údržbu komplexnějších systému asi nestačí.
Chtěl bych Vám představit tuhle klávesnici. Už to je 10 článků co jsem začal psát tenhle blog. Přitom jsem se ptal na nejrůznější věci uspořádání a využití klávesnice. Jsem rád, že zrovna tady na abclinuxu kde jsou soustředěny lidi co mají o práci s počítačem nějaké povědomí hlasuje v anketách tolik lidí. Díky.
Cupiditate sit voluptatibus architecto minus voluptatem quia et in. Facere repellendus natus ullam sunt eius non. Tempore inventore et nihil alias. Possimus sequi voluptates repellat odio quia suscipit dolores. Et nihil nihil dolore nemo harum qui quidem excepturi. Sit ut ipsa eum.
Již zhruba 15 let jsou k dispozici technologie, pro zpracování knih do elektronické formy. Ne že by elektronické knihy neexistovaly již dříve, ale teprve všeobecné rozšíření technologie PDF a DjVu umožnily knihy nejenom rozumně archivovat, ale i číst. Jenže dlouhou dobu chybělo nějaké kloudné zařízení na kterém by je bylo možné číst. Původně jsem se domníval, že bych snad pro čtení těchto knih mohl využít G1 - byl to jeden z důvodů proč jsem si ji mezi prvními u nás pořídil. Ale byl jsem zklamán. Rozlišení displeje bylo příliš nízké na to aby se na tom něco dalo číst a při optimální velikosti textu se na něj zase nevešel rozumně žádný odstavec tak, aniž by bylo nutné neustále posouvat stránku sem a tam.
Zprovoznil jsem si na jiné doméně blogovací cms, tak jsem se rozhodl zápisky o Jeepu přesunout tam.
Bylo nebylo, jednou administrátor v krásné náladě přišel k nějakému počítači s operačním systémem Ubuntu 11.04, dobře fungoval až na pár malých mušek. Tu přišel den kdy byla vydána nová verze 11.10, dychtivě improvizujicí administrátor vyčkával chvíli až se v repozitáři objeví nové balíky pro povýšení systému. Čas si krátil a všemožně jej zabíjel, hlavně hledáním informací o tzv. novém přihlašovacím manažerovi lightdm.
V mém posledním zveřejněném desktopu jsem si povzdechl nad tím, že mi Awesome v3.4.10 umísťuje firefox při plovoucím režimu o pár pixel přes horní wibox.
Po představení nového portfolia produktů Equabank jsem začal vážně uvažovat, že bych mohl konečně přejít od Raifky někam jinam. Ne, že by se mi eKonto nelíbilo, tomu stále nemám co vytknout, ale nelíbí se mi Raifka, která se svým růstem začala chytat manýry jiných velkých molochů.
Pravý, levý Shift. Docela důležité klávesy. Levý Shift dnes ukousla klávesa Makro\resp.lomítka. Pravý Shift spíš vyjimečně bývá ukousnut ze své pravé strany. Shift se používá na spoustu věcí, od psaní velkých písmen, přes označování textu - no nejen textu, až po různé příkazy <neco> + <Shift> + <neco> ... atd.
Jak si stojí oba Shifty, co do využití, mezi sebou? Odhadnete to jak je to u vás?
Včera jsem koupil dva lístky na koncert kapely Eliščin band Jana Budaře. Jeho písničky mne zaujaly už ve filmu "Nuda v Brně", kterým se profláknul jako herec. Ten film totiž dokázal pocitově zachytit Brno takové, jak jsem ho poznal za těch téměř pět let studentského života na přelomu tisíciletí. S pravidelným každoročním přílivem mladých vyoraných myší, utržených z řetězu. Ale protože jsem chtěl nalákat na tento koncert i naši mamču (která mi mimochodem tak trochu připomíná hlavní hrdinku zmíněného filmu
), sjel jsem na serveru "ty trubko pojď sem" nějaké klipy. Přitom jsem narazil i na záznam z pořadu Barbory Tachecí na Primě. A nestačil jsem zírat, jak dospělá a pravděpodobně inteligentní ženská dokáže během sedmi minut ze sebe veřejně udělat dokonalou nedůvěryhodnou blbku.
Také jíte krásně červené tisové bobule, které zrovna teď dozrávají? A nebo patříte mezi ty co to považují za stejně adrenalinový zážitek, jako je v Japonsku pojídání ryby fugu? Konec konců - do určité míry zde jistá paralela je. Tak jako u té ryby záleží na tom, aby jedlá část - v tomto případě sladký načervenalý míšek - nepřišla do styku se zbytkem rostliny, který je jinak beze zbytku prudce jedovatý. V historii je zaznamenáno několik případů sebevražd odvarem z tisového jehličí. Ke spolehlivému zabití údajně stačí odvar z 5 gramů jehličí. Tis je jedna z mála našich původních dřevin a když se nad tím zamyslíte do hloubky, možná stejně jako já - díky tomuto malému podobenství dojdete k názoru, že je možná víc odrazem našeho národa než jiná dřevina.