Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Netřeba představovat Wikipedii a její českou odnož. Napadlo mě že bychom mohli vzít foťáky a vyrazit kdekoliv a rozšířit českou wiki o chybějící fotografie. Co vy na to?
Tak pokud jste četli můj poslední blog. Tak víte, že se snažím naprogramovat utilitu na zálohovaní DVD9 na DVD5. Od doby co jsem psal minulý blog jsem pokročil, a tak bych se chtěl pochlupit a zjistit váš názor. První screenshot mého programu najdete na http://kozzi.php5.cz/wxdvdshrink.png
první alfa verze by měla být hotová příští týden o víkendu.
Mám pro vás novou funkci Abíčka - související dokumenty. Už nějakou dobu je u FAQ možnost vložit odkazy třeba na diskusi. Nicméně lidem chyběla informace, jakého typu ten odkaz je, tedy že je to odkaz na článek či diskusi apod. Raději jsem tuto funkci tedy zobecnil a přepsal od základu. Nyní tedy můžete přidávat související dokumenty nejen k FAQ, ale i k ovladačům a hardwaru.
Konečně se mi podařilo dokončit první 3 články o LFS a tak jsem mohl spustit na LinPro část zaměřenou na tuto distribuci, která bude sloužit i jako portál věnovaný příznivcům této distribuce, kde se budou samozřejmě také nacházet diskusní fóra zaměřená na tuto distribuci a seznam zahraničních i českých novinek v této distribuci.
Z článků zde naleznete prozatím návod na instalaci grafického bootování na LFS, jak na automatické připojení médií a také popis instalace projektu Mono(v menu Extras)
Pokud jste příznivci této distribuce a sami s ní máte nějaké zkušenosti, o které byste se rádi podělili, tak mi napiště na lfs_at_linpro_dot_cz.
Už nějaký ten čas se mi docela líbilo (vzhledově) to tlačítko "Počítač", co má SLED10 na gnome-panelu, a to menu. Pak jsem tady někde viděl zpávičku, že je balíček pro ubuntu, tak jsem se rozhodl zavítat do AURu a hledat SLAB (tak se ta věc jmenuje).
Není tomu tak dávno,kdy jsem opustil říši okýnek a vydal se na trnitou cestu Linuxu.Nyní po 3 měsících můžu s úspechěm říci že ovládám základní příkazy a poradím si s jednoduchým problémem,který se v mojí současné distribuci vyskytne (Ubuntu),aniž bych musel zahltit diskusi
.Ale to jsem trochu odbočil od tématu..
Asi tři dny řešim pekelný problém s X Forwardingem přes SSH. Nakopně mě někdo trochu? please
Včera mi konečně přišly komponenty na moje nové PC. A jako tradičně, protože si PC sestavuju vždycky sám, jsem si musel sám vyřešit také všechny tím způsobené problémy. Tady je popis řešení problémů, které zatím nastaly.
Tak tohle je věta, kterou pronesl můj kolega v práci. Nebudu tu popisovat, co všechno mi po jejím zaznění proběhlou hlavou.
Jsem si naprosto jistý, že si kolega vůbec neuvědomil, že se takovouto formulací málem dopustil "svatokrádeže". Od té doby ale musím na tuto větu myslet. Má totiž svůj hluboký význam...
Vsude se diskutuje o vhodnosti a priravenosti linuxu pro desktop, mame pro nej desitky dister s ruznymi vychytavkami, desitky live cd na zkousku na reseni toho a toho problemu. Zato o vhodnosti Linuxu, pro servry nikdo nepochybuje. Ano. Linux jako jadro je pro velke zelezo jak dalene, jelikoz je mj. tak delane. Ale najit vhodnou distribuci GNU/Linuxu pro server (automaticky uvazuju 64bitu a SMP) to uz je vetsi sranda.
Alan Cox napsal patche, které přidávají do libata podporu PATA zařízení. Takto se zjednoduší kód jádra a sjednotí přístup k diskům a dalším úložným zařízením. Vývojáři Ubuntu se rozhodli Alanovi pomoct a proto jeho patch začlenili do jádra ve vývojové větvi distribuce - v Edgym.
Protože jsem nikde nenašel prázdné CD, instaloval jsem Debian Sarge na Ultru 10 ze sítě, zde popíšu postup jak na to.
V minulých dnech se tady hovořilo o Jabberu, co umí, k čemu se dá použít atd. Jednou z možností využití je také hlášení problémů ve webových aplikacích. Používám takové řešení pro PHP aplikace, a příslušný mikroskript nyní dávám k dispozici.
Toto je můj první blogový zápis (první vůbec), vítám vás tedy na svém blogu.
Chtěl bych vám představit můj první programový počin - tedy první takový, který se odvážím zveřejnit. Nazval jsem ho SiDict a jedná se o off-line slovník, primárně určený pro data z GNU/FDL Anglicko-českého slovníku.
Toto je môj prvý zápis do blogu. Prosím, aby ste boli ku mne zhovievavý. Chcel by som v rýchlom slede napísať moje prvé dojmy po inštalácii troch distribúcii linuxu.
Na průmyslovce sem většinu výkresů kreslil pomocí počítače. Pak jsem se dostal do pracovního poměru, kde jsem mimo jiné též čáral na PC. Nikdy bych neřekl, že se to tak rychle omrzí. Jako všechny věci, co musím dělat povinně. V prvním ročníku vysoké (který snad budu mít za pár dní uzavřený) sem proto všechno čmáral od ruky, maximálně pomocí pravítka. Nikdy bych neřekl, že to jde tak ukrutně rychle. Sice tomu pak odpovídá hodnocení, ale na to nehraju, páč mě zajímá jen prolezl/neprolezl. V dalších ročnících to už ale takhle praktikovat nepůjde, proto jsem se začal shánět po nějakém full-size free opensource cadu pro GNU/_inux.
Vzal jsem si dnes do ruky stopky, abych si udělal přesnější představu, jak dlouho mi trvá dostat nějaký nahraný pořad z televize na DVD. Možná to bude zajímat i někoho z vás.
Není tak dávno co se tady objevila otázka jak je tomu s OCR pod Linuxem. Hrou okolností, jsem se při bádání, jehož výsledkem byly mé poslední příspěvky téma DjVu (Použití DjVu pro skladování elektronické dokumentace a PDF versus DJVU) dostal i k pokusům s OCR.
Praktická věc je burnCPU, ten dokáže procesoru v optimalizovaných verzích slušně zatopit. Ale jaké jsou z toho výsledky?
Občas se můžeme dočíst, že pomalost nějakého programu se dá odstranit tím, že se slinkuje "přímo do binárky". Je to nepříjemný omyl, o to horší, že jeho přijímáním se člověk připraví o celou řadu výhod, které poskytují sdílené knihovny.
Jestliže chcete na abclinuxu vložit do příspěvku text, který obsahuje většítka nebo menšítka (neboli zobáčky), nesmíte je zapsat přímo, nýbrž pomocí těchto sekvencí:
menšítko: < většítko: >