Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
Mám pocit, že když vidím na fotce nějakého Linuxáka, tak má většinou dlouhé vlasy. Možná to má co souviset s tím, že většina Linuxáků (viz. předchozí blog) poslouchá metal (ačkoliv já metal neposlouchám, tak i tak mám dlouhé vlasy.)
Za nějakou tu dobu co Linux používám, jsem došel k menšímu zjištění.....z 13 linuxáků co znám osobně (doufám že sem na nikoho nezapomněl), jich 11 poslouchá metal, a na druhou stranu znám jenom hodně málo metalistů co linux nepoužívají, že by nějaká závislost? :D a to znám řádově mnohem víc widláků než linuxáků, a ještě víc "ostatních lidí" než metalistů, asi je prostě Linux systém pro tvrdý chlapy :D
Tento zápisek rozhodně nemá být kritikou operačního systému GNU/Linux nebo dalších aplikací. Se systémem GNU/Linux mám výborné zkušenosti. Používám jej jako výhradní systém na svém notebooku, na desktopu v laboratoři pro ovládání kvantově optických experimentů, ale i na několika drobných servech, které mám na starosti. Dokonce i moje babička používá Mandriva Linux 2010. Přes toto vše jsem však narazil na drobé problémy, se kterými bych si rád nechal poradit.
Cupiditate sit voluptatibus architecto minus voluptatem quia et in. Facere repellendus natus ullam sunt eius non. Tempore inventore et nihil alias. Possimus sequi voluptates repellat odio quia suscipit dolores. Et nihil nihil dolore nemo harum qui quidem excepturi. Sit ut ipsa eum.
Informace pro alergiky: obsahuje stopová množství vánoční tématiky, velkých koček, Kernel Ultras, trapných pokusů o humor a oříšků 
Dnes si uděláme krátký výlet do (doufejme že alternativní) budoucnosti.
Kolega z práce mě poslal dvě fotky 1 2 "záhadných" symbolů o kterých absolutně nevíme oč jde, jaký je jejich význam atd. "Postavička i písmena" jsou vyříznuty z nějaké desky .... dřevo, plast ... nevíme.
Typujem to na projev nějaké komunity .... něco jako sprejeři apod.
Nesetkali jste se již někdo s něčím podobným ?
Zamýšlím se nad jednou věcí. Vidím, že v blogových zápiscích se dost často dost hodně diskutuje (flamuje). Prostě v blozích je docela čilý ruch.
Na druhé straně je poradna. Poslední dobou mi připadá, že tam „chcíp pes”. Prostě se mi zdá, že jenom málo návštěvníků abclinuxu.cz chodí do poradny.
Dávám tedy jednoduchou otázku: Chodíte do poradny (radíte)? (Pokud do poradny nechodíte, popř. chodíte jenom sporadicky, tak bych rád věděl, proč nechodíte.)
Obecně se traduje, že instalace programů ve Windows je jednodušší a zvládne jí cvičený gibon, zatímco v Linuxu se musí "čarovat v příkazovém řádku". Poprvé jsem narazil na důkaz, že to může být za určitých podmínek i obráceně. Předmětem důkazu je OpenVPN. Na Linuxu je to mnohem jednodušší ...
Zítra ráno bych si jel zafotit, mohu nabídnout "až" tři místa v autě, kdyby měl někdo chuť a náladu. Rád bych stihl zamrzlé (doufám že budou!) vodopády v tetínské roklim dál bych rád stihl zamrzlé lomy Amerika a Malá Amerika a pokud zde bude led tak bych rád přešel na ostrůvek a prozkoumal možnost vstupu do hlavní chodby
představuju si start někdy kolem 9h dopoledne z Prahy :D
Kdyby měl na naší vysoké škole existovat předmět zaměřený na vytváření FUD (Fear, uncertainty, doubt) kampaní, pak by jako hlavní doporučená literatura byl dozajista blog na serveru MyEgo.cz. V nedávném zápisku se na tomto blogu objevil naprosto ukázkový příklad FUD kampaně vedené proti využití GNU/Linuxu na desktopu. Vyzkoušejme si nyní podobný FUD vytvořit snadno a rychle.
Minulý čtvrtek jsem si jednom e-shopu objednal balíček a ihned jej zaplatil. Zásilka byla předána PPL v pondělí odpoledne, načež jsem dostal i tiket pro online sledování. V úterý zásilka nedorazila, ani s ní nevyjeli. Ve středu taky nic, na webu jsem našel kryptický důvod nedoručení Dohoda. Po několik desítkách provolaných korunách jsme se dozvěděl, že toho mají strašně moc a řidič zřejmě načetl špatný kód. Nicméně operátorka nevysvětlila, proč jsem zásilku nedostal, přestože jsem byl doma.
Poslední dobou se tu čím dál víc řeší budoucnost Ábíčka, redesign webu a změny v zaměření obsahu. Takže tady je moje představa.
Na volantové tyči ve spodní části byla poničená prachovka, bylo třeba ji vyměnit. Ono většina gumových dílů na třicet let starém autě je třeba zkontrolovat a povyměňovat.
cca. dva dny zpet mi na mem debian sid po apt-get dist-upgrade prestalo fungovat spojeni privoxy a firefox (iceweasel).
nevim zda-li to bylo upgradem iceweaslu ci privoxy, ale nakonec mi pomohlo v /etc/privoxy/config prepsat hodnotu "listen-address localhost:8118" na "listen-address 127.0.0.1:8118" a vse beha jak ma :-)
behem hledani reseni na netu jsem vsak narazil na hezky navod, kterak vyresit problem, kdy se privoxy po bootu sama nespusti a clovek ji musi spoustet rucne prikazem "/etc/init.d/privoxy start". trik spociva v tom, ze v /etc/rc2.d/ prejmenujete soubor "S18privoxy" na "S99privoxy".
Mám rád přirozený koloběh věcí a zima bez sněhu je prostě divná. Sníh mi zvedá náladu a čistí duši. Když vidím jak se veliké vločky tiše snášejí na zářivě bílou peřinu, pouští mě jako mávnutím kouzelného proutku všechny chmury a starosti. Nezřízená chuť vypadnout ven na ski, nebo si jít alespoň uplácat huhuláka ve mě vyvolává rozjařenou náladu, kterou tedy rozhodně většina lidí asi nesdílí - rozhodně tedy ne řidič vozidla, které jsem si blejsknul cestou do práce na Míráku.
Takže tady máme třetí podcast...
Přiznám se, že už jsem dneska ospalý, ale však vy si na to huhlání časem zvyknete;)
Tak som sa trošku pohral a v php som zbastlil moju víziu úvodnej stránky pre AbcLinuxu.
Náš syn objevil Hurvínka. Oblíbil si jej natolik, že když jej vidím blížit se k přehrávači tak jsem k nerozeznání od Homera Sipmsona. Abych tedy naše milované dítko neuškrtil, dostane pod stromeček - mimo oblíbeného lega - také malý MP3 přehrávač nacpaný hurvínkama. Ať si z něj někde v ústraní zblbne sám. Volba padla na GoGEN MXM 500 Avigator s 8GB flash za vcelku přiměřených 2,6 litrů.
Když chci někomu, kdo je geograficky vzdálen, ukázat fotky, nahraji je na Flickr a pošlu odkaz. Takhle to dělám ke značné spokojenosti asi rok. Navíc si říkám, že je to i forma zálohování - nebo spíš archivace.
V souvislosti s veřejnou diskusí o financování české vědy a AV ČR se dle mého soudu velice často objevují myslé informace a zkreslující tvrzení, která mají poškodit pověst základního výzkumu v očích české veřejnosti. Jeden by se tak mohl dokonce domnívat, že politici se snaží si vytvářet pozici ve veřejném mínění, který jim umožní bez nesouhlasu voličů krátit finanční prostředky pro českou vědu. Od některých stan se lze obávat toho, že ušetřené peníze poputují do betonu, od jiných pak, že je nahrnou do sociálních dávek a důchodů. Rád bych zde shrnul a také opravil některé výroky o české vědě.