Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
Mnozí z nás vysokoškoláků si teď užívají zkouškové období. Někteří už jej mají za sebou a sedí teď na kanapi (na rozdíl ode mne). Připijte si na své úspěchy a zamysleme se spolu nad jeho charakterem.
Ako „programátor“ pracujúci pod GNU Linuxom často potrebujem skompilovať moju aplikáciu aj pre platformu win32. Dnes preto ukážem ako sa dá pomocou cross kompilátoru pod linuxom skompilovať Qt4 aplikácia bežiaca pod win32. Budeme k tomu potrebovať: cross kompilátor a wine (pre hardcore užívateľov, alebo pre tých, ktorí nemajú x86 postačí cabextract na rozbalenie hlavičkových súborov a knižníc). Na záver si ešte ukážeme ako vytvoriť win 32 inštalátor pomocou nástroja CPack.
Tak jsem si tu jen tak začal psát blog nebo co to tu je ,tak snad budu mět nápady neco psat.
Tak jsem splodil další stahovací skripty, tentokrát to jsou iskladka.cz, ulozisko.sk a subory.sk.
O nechutném bugu v Opensuse, způsobující nemožnost vypalovat a mnoho dalších problémů se tu již napsalo dost. Kdo si pamatuje slavný výrok Aničky o neblahé kvalitě Opensuse 11.1 a přechodu na Debian, tak tento výrok zazněl právě v diskuzi pod timto tématem. Na internetu existuje bezpočet "udělej si sám" návodů, jak tento problém opravit. Od nepřiřazení uživatele do příslušné skupiny, přes změnu přístupových práv k /dev/sr0, až po editaci /usr/share/PolicyKit/policy/org.freedesktop.hal.device-access.policy. Co se tak matně vzpomínám, z návodů mi nepomohl žádný, ale vypalování jsem "nějak" neidetifikovatelnou alchymií pokus omyl zprovoznil. Mezi tím vyšly záplaty hal a automountfs. Zá se že všechno je OK. Pak odešel HDD...
Není HP 550, jako HP 550, o čemž jsem se přesvědčil, když se mi na tomto notebooku nepodařilo zprovoznit bluetooth, ačkoliv podle mnoha dokumentů, které jsem našel různě po webu, měl fungovat bezproblémově out-of-the-box. Ukázalo se, že kromě dražší varianty s intel-based wifi a bluetooth (to je ta rovnou fungující), existuje levnější broadcom-based varianta, což je můj případ. Teď jsem ve fází, kdy wifi po určitém úsilí funguje, bluetooth stále jako by tam ani nebyl.
Hledám a hledám a stále nenacházím. Dpkg/deb má jednu nepříjemnou vlastnost. Na rozdíl od rpm/rpm není neinteraktivní. člověk spustí instalaci nějaké hromady balíků, a pak aby čekal, a pořád na něco odpovídal. Nějak pořád nemůžu pochopit na co mám milión stavů balíčků. Balíček je nenainstalován. Balíček je stažen ale nenainstalován. Balíček je stažen nainstalován ale nezkonfigurován. Balíček je nainstalován a zkonfigurován. Balíček buď instaluji a nebo neinstaluji. Zbytek je sebemrskačství. A proč ho sakra musím konfigurovat při instalaci? --asume=yes pořádně nefunguje, ostatně už z principu se nedá na všecho odpovědět ano/ne :-) člověk aby ten systém pořád vodil za ručičku... :-(
Nějaké tipy na plně automatizovanou instalaci DEB balíků?
Celý flame byl zbytečný. Nakonec jsem se odpovědi nedobral ani od mantainerů Debianu, přesto odpověď existuje a nakonec jsem ji po dlouhém hledání našel sám. I když jste mi tady vynadali do spousty škaredých věcí, přesto vám sem přidám rozřešení našeho sporu. Né proto, že jsem měl skutečně pravdu. Ale čistě proto, kdyby náhodou některého uživatele Debian/Ubuntu zajímalo, jak to stím Aptem, Aptitude a pokročilými Solvery do budoucna vypadá. Nemusíte tento zápisek číst, a nadávky si odpusťte. Není nad čím flamovat. Funkcionalita dependency solveru, který mi v Debianu chybí skutečně bude přidána. Asi to nebude tak růžově úžasné, ani totálně nepotřebné, jak mě zde mnozí s blbouni křikem přesvědčovali... Jako kdybych kritizoval je a né APT.
Ten opravdovy privrzenec OpenSource se pozna podle toho, ze bez dalsich pomucek najde behem 10 vterin vsechny os projekty
Napadlo ma že by som ušetril jednu krabičku (220/12V zdroj k reproduktorom) a napájal ich priamo z voľnej 12V vetvy PC zdroja + možno nejaký filter alebo stabilizátor. Čo si o tom myslíte? Išlo by to? Nemáte s tým niekto skúsenosti? Reproduktory majú RMS výkon 10W.
Všichni jsme nějak od dětství poznamenáni výchovou a okolím. Potkáváme Sluníčka a dokud jsou na světě, je vše v pořádku ... a když už nejsou, najednou jsou ještě bližší.
Tak jsem se rozhodl, že překopu disk. Měl jsem jeden velký oddíl, portage je pomalý a chtěl bych mít možnost případně využít prostor i pro něco jiného, prostě jednoduše měnit počet a velikosti oddílů.
Takže máme tady další stahovací skriptík. Tentokrát videa z oblíbeného(?) facebook.com.
Nedalo mi to. Po několika předešlých zápiscích, kdy hromada Debianistů a Ubuntáků řvala jako smyslů zbavená jsem konečně našel konkrétní podklady pro to, co jsem si jako laik již všiml dávno. Pokud například do Ubuntu nainstaluju KDE 4.1.3 a následně upgraduju na KDE 4.2, tak po odstranění experimental repozitáře s KDE 4.2 a nějakého balíku od KDE 4.2 zkončil APT s neřešitelným problémem - doslova dependecy hellem. Takovou situaci prostě vyřešit neumí. Přitom řešení jen tak trapně jednoduché, že ho vymyslím i sám. Problém nastává v situaci, kdy né každé řešení je takto jednoduché a smyslem správce balíků by mělo být zejména to, vyřešit systém závislostí. Že to není jen můj "dojem" ukazuje i názorný test schopností vyřešit nějaký model závislostí. Jen tak mimochodem, Smart, který je v ubuntu dostupný, problém vyřešil.
Nejsem ekonom, i když pracuji s lidskými motivy. Nejsem ani věštec, přestože někdy říkám lidem; pokud se budete chovat takhle, stane se zřejmě tohle.... Jsem jen člověk, který už za svého života viděl a slyšel tolik ideologických diskusí na téma, psychoterapie, ekonomie, společenský řád, že jsem přestal více méně na ony teorie věřit. Stejně tak mě neberou teoretické diskuse, zda ten či onen OS, aplikace, nástroj jsou lepší protože..., ale zajímá mě funkčnost a použití. Všechno co žádám od OS je aby fungovalo to, co potřebuji. Všechno, co mě na lidském společenství přijde nejzajímavější, je kombinace individuální odpovědnosti, solidarity a přijatelné vztahy mezi lidmi. Ty diskuse nechám na specialistech, kteří se pokoušejí vytvořit ty teorie. Vytvořit a uvést do života. Pro ně jsou důležité. Pro mne nikoliv. Mě zajímá výsledek. Experiment, proces.
Po delší době jsem vytvořil aktualizaci Czela Debiana, systému založeného na Debianu Lenny. Iso obraz je ke stažení pomocí tohoto odkazu.
Tak už 9 dní používám KDE 4.2 a vracet k 3.5 už se nebudu. Nečekal jsem to, ale nejen že už je to použitelný, je to v úplně pohodě...
Po necelém roce provozu jsem si řekl, že svůj server frantovo.cz přeinstaluji. Není to moc dlouhá doba, ale hodně věcí chci udělat znovu a lépe.
Inspirovany uz skoro 3 roky starym blogom o pocitani stlaceni powerbuttonu a podla toho uspavani/vypinani pocitaca som sa rozhodol, ze si napisem obecnejsie riesenie a bez zapisu na filesystem. Takze pomocou signalov.
Jako správce počítačové sítě jedné menší katedry na UP v Olomouci jsem asi před měsícem migroval ze starého na nový server. Při volbě operačního systému jsem se rozhodnul pro GNU/Linux. Přidal jsem si tím určité množství práce, které bych si ušetřil, pokud bych zůstal věrný platformě MS Windows. Svého rozhodnutí však nelituji a jsem přesvědčen, že se z dlouhodobého pohledu vyplatí. Proč?
Robert minule předestřel, že bychom rádi předělali design abíčka. Nicméně diskuse se podle mně celkem zvrhla v osobní hádky o fixním vs. variabilně širokém designu a nějaké konkrétní podněty se tam moc neřešily. To bych chtěl napravit v serii zápisků, které budou mít konkrétní téma. Prosím diskutující, aby se jej drželi a nerozmělňovali diskusi jinými tématy.
Na blog.sme.sk sa rád chodím pozerať a študovať najmä cestopisy. No nahliadnem aj do technologickej sekcie, kde sa sem-tam niečo zaujímavé premelie.