Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
6.2.2009 13:21
|
xvasek | Václavův software
| 
| Přečteno: 1851×
| Komentářů: 32, poslední 16. 2. 2009
| Hodnocení: 100 % (5 hlasů)
Na vánoce jsem si od firmy nechal nadělit Samsung D880 - báječný to telefon na dvě SIMky. V první fázi jsem byl nadšen samotným telefonováním, ve druhé jsem pak začal zjišťovat, co telefon umí dalšího. V informacích o telefonu se mimo jiné dozvíte, že by měl umět přehrávat mp4* video, tak se pojďme podívat, jak mu jej naservírovat...
Pohodove odpoledne, resim nakup mobilu pres internet. Docela me prekvapila informace, ze pri vraceni zbozi do 14 dnu si uctuji poplatek 10% z ceny zbozi za naskladneni, amortizaci(pry je zbozi neprodejne jako nove) Tuto informaci nemaji ani v reklamacnim radu, pry tam nenmusi podle zakona byt. jake jsou vase zkusenosti?platili jste nekdy neco pri vraceni? A u ktereho obchodnika?
Spousta z vás animovaný dokument "Peníze jako dluh" již určitě zná, ale možná se najdou i tací, jako třeba já, pro které je to "žhavá" novinka, zajímají mě názory a další podněty od čtenářů z Ábíčka.
Když jsem se nedávno díval na články, uvědomil jsem si, že pro Hardwarové novinky a víkendové Událo se nemáme žádnou ikonku. Přijdou mi smutné v porovnání s ostatními články a seriály, které většinou ikonku mají. Takže umíte-li hezky kreslit, případně jste našli existující ikonku s vhodnou licencí, pochlubte se v diskusi. Vaši práci uvidí statisíce lidí ročně :-). Připomínám, že ikonka by měla zapadat jak do standardního světlého, tak i tmavého stylu. Těším se na vaše návrhy.
Velmi mnoho bloggerů se věnuje ve svých zápiscích současné finanční a hospodářské krizi, jež se týká každého z nás, minimálně tak že o ní můžeme pravidelně slyšet z médií. Nebudu se v tomto zápisku rozepisovat o tom, jaké vidím příčiny avýchodiska, o tom píše mnoho zkušenějších a povolanějších.
Rekneme to hned v prvni vete, zakladatel MySQL uz nechce akceptovat to 'klausovske - zhasneme a pak uvidime co jsme vrhli na trh'. Skutecny softwarovy inzenyr nemuze marketingovou zlovuli akceptovat do nekonecna.
5.2.2009 13:41
/blog/babraq |
Milan Lajtoš |
| Přečteno: 2014×
| Komentářů: 18, poslední 17. 2. 2009
| Hodnocení: 100 % (22 hlasů)
Škaredé skratky, trošku vysvetlenia.
Obrovskou výhodou pro uživatele suse je buildservice. Nejen, že je tam obrvoská hromada balíků, které v hlavních repozitářích nejsou, ale hlavně jsou tam téměř denně aktualizované balíky. Ubuntu má sice velmi obsáhlý hlavní repozitář, ale když v něm něco není, nebo je ve starší verzi, tak má člověk smůlu. Jedinéco jsem našel je Launchpad sekce Ubuntu in launchpad. Bohužel, netuším zda je distribuce software hlavním cílem tohoto projektu, ani nevím k čemu vlastně slouží. Jisté je, že najít tam nějaký balík je nadlidský úkol. Aktulizované KDE 4.2 jsem tam přes vyhledávání nenašel, přestože dle stránek kubuntu ppa repozitář existuje. Je to prostě chaos, ale možná že máte tip, jak se vtom vyznat, nebo mi poradíte nějaký jednoduchý portál ve stylu http://software.opensuse.org/search. Buildservice docela válí, protože kromě debianu a ubuntu tam člověk najde reálně balíky i pro Fedoru nebo Mandrivu.
Jaký je rozdíl mezi buildservice a launchpadem?
Minulý pátek nám začaly prázdniny. Dorazil jsem domů, sedl k PC a po úspěšném nabootování svého Gentoo a zalogování do fluxboxu jsem stiskl ALT+F2 a napsal wow. enter. Stejná rutina jako každý den asi tak poslední měsíc.
Své výlety po jiných operačním systémem jsem zakončil u OpenSolarisu.
Keď som chodil na základnú školu celá ulica niečo zbierala. Jedni zbierali známky, peniaze, iní zase plastových vojakov, motýľov... Ja som zbieral známky, síce aj vojakov, ale to ma prestalo rýchlo baviť. Zo známok mi ostali 3 albumy. Niekedy ich oprášim, popozerám a zaspomínam. Mal som však aj jednu zbierku, do ktorej som sa pustil hneď po nástupe na strednú školu. A jej chcem venovať tento na mňa dosť dlhý zápis.
Zrovna jsem si dokompiloval do archlinuxu aktualni ovladac pro intel s podporou GEM.Podrobil jsem ho testovani v gtkperf a 3D programech
Rád bych se zeptal na jednu věc. Zajímalo by mě, který model distribuce softwaru pro Linux je výhodnější a v čem? Mé laické postřehy bych shrnul asi takto. Distribuce s RPM balíky mají většinou menší repozitáře, a větší počet repozitářů. Kvůli závislostem nejen na balících, ale i na souborech se s rozšiřováním softwarové zásoby zvyšuje i počet konfliktů, protože repozitáře nejsou vždy plně kompatibilní a závislost na samostatných souborech tomu taky moc nepřidá. Distibuce s DEB balíky mají většinou obrovské jednotné repozitáře a nemají závislost na souborech. Pokud už je nějaký externí repozitář, většinou je ve 100% souladu a člověk konflikty řešit nemusí. Je skutečně pravda, že s DEB distry má člověk jednodušší správu softwaru a mnohem větší výběr balíků?
Od léta se snažím učit japonsky. Pro přepisování slovíček do počítače jsem zatím používal editor JWPce, který byl distribuován s mou učebnicí. Psát slovíčka v editoru a pak je kopírovat do anki, je přecejen poněkud otravné, takže jsem se už nějakou dobu rozhlížel po jiném způsobu. Konkrétně jde o SCIM, což je vstupní metoda umožňující mimo jiných jazyků i psát japonsky a to převodem z Romaji.
Jak jsem prozatím zjistil, se swap oddílem můžou člověka v raid 1 poli potkat různé méně závažné problémy. Debian installer neumí takové raid pole odstranit, protože jej ochotně použije, a nepomůže ani konzole a fdisk. To mě vede k myšlence zda je v případě raid 1 vůbec nutné dávat do pole i swap partition. Chápu, že když jeden disk vypadne, a zrovna v jeho swap oddíle neco bude, tak může spadnout celý systém. Problém je, že na serveru mám 2GB RAM a systém swapu nikdy nepoužil. Taky bych tam mohl mít 512MB RAM, 1GB swap, a byl bych na tom mnohem hůř. Je vůbec u těchto velikostí RAM nutné swap vytvářet?
Současná ekonomická krize samozřejmě vyvolává vzpomínky na krizi z 30. let, která měla pro svět
nedozírné následky, včetně 2. světové války a nárůstu komunismu v Evropě. Všeobecně se traduje, že
následky krize odvrátila politika Nového údělu prezidenta Roosevelta. Byla zavedena řada opatření,
která měla rozhýbat ekonomiku. Je tomu ale skutečně tak - nebo naopak agónii hospodářství jen prodloužil?
Určitě napomohl v tom, že opět legalizoval alkohol. 
Vydal jsem se cestou zkoušení a otestoval Debian Lenny i Ubuntu Server 8.10. Oba používají stejný instalátor, ale liší se v některých volbách. Debianí intalátor je výrazně pomalejší, ale nabízí například více voleb pro dmraid. Bohužel jsem narazil na bug, který znemožňuje instalaci Lennyho na můj server. Na discích se nachází nějaká nepotřebná raid pole. Debian je neumí odstranit, a v případě, že je na oko odstraní, po restartu tam některá pole přesto zůstanou. Položka pro smazání celého disku je dostupná, ale efekt žádný. V případě Ubuntu server jdou pole smazat bez problémů a disky formátovat dle libosti. Oba instalátory mají jednu nepříjemnou vlastnost. Velmi ochotně použijí swap na stávajícím raidu 1, a toto pole pak nejde odstranit ani v Ubuntu s odkazem, že je aktivní.
Pro získání statistik na serveru používám monitorovací nástroj Munin. Po nainstalování defaultních pluginů jsem některé nepotřebné odebral. Chyběly mi statistiky Bind serveru a také mě štvaly nefunkční statistiky Apache serveru.
3.2.2009 20:27
otakar |
otula | Vše kolem GNU/Linuxu
|
| Video
| Přečteno: 2228×
| Komentářů: 83, poslední 17. 2. 2009
| Hodnocení: 100 % (16 hlasů)
Již dlouho s oblibou používám Hugin. Po celou dobu se v něm neobjevovaly víceméně žádné novinky. Zlepšovala se stabilita (dříve spíš silná nestabilita) a vylepšovala se kvalita výstupu (alespoň z pohledu uživatele, do zákulisí nevidím). Nyní začaly přibývat novinky Rád bych se s vámi podělil o to, co mi udělalo v nové verzi radost, možná některé z vás nalákám, abyste si Hugin upgradovali a vyzkoušeli
Od filesystému očekávám zejména výkon. Jistě, asi by se dala najít i jiná kritéria, třeba stabilita, ale protože zálohuji, tak se nebojím . Od počátku svého linuxování jsem používal buď ReiserFS nebo EXT3. Nyní jsem ale objevil svého nového hrdinu - btrfs.
Po více než pulroční pauze jsem se opět na chvilku zbavil otravných školních povinností, dodělal většinu prací a našel si tak čas na věci, které mě baví. No a protože sporty se musejí prokládat prací, aby je bylo z čeho zaplatit, tak jsem se ozval Leošovi, jestli by nepotřeboval něco na abíčku. Zde popisuju, jak jsem bojoval s rozběhnutím vývojových nástrojů.
Za těch několik let se mi podařilo pod Linuxem rozchodit úplně všechno.. Někdy bylo třeba laborovat několik dnů, ale pak vše jelo. Jenže teď na něco nemůžu přijít 
A je to tu! Prvý perzský humanitárny fotoaparát sa dostal na nízku orbitu. Neveriaci psi neverili, že palivom plnené rúry dokážu zaletieť ďalej ako za Bulharsko, no Alah je mocný. Samozrejme v tom Alah nie je sám, pomohlo mu aj dvanásť imámov. Uvidíme, ako sa bude tomuto spolku dariť s jadrom. A čo vy? Tešíte sa pokroku? Inšaláh.
Tento blog není ani tak zápisek, jako spíš odborný dotaz, který nepatří mezi linuxové. Včera se na mne obrátil nějaký člověk, který chtěl, abych se pro něj zaregistroval na stránkách serveru, který umožňuje výdělek na internetu klikáním na stránky. Všiml jsem si, že takových serverů existuje víc. Tak mám dotaz: z čeho pocházejí peníze, kterými je placen "klikač".
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz