Immich byl vydán v nové verzi 3.0.0. Jedná se o alternativu k výchozím aplikacím od Googlu a Applu pro správu fotografií a videí umožňující vlastní hosting serveru Immich. K vyzkoušení je demo. Immich je součástí balíčků open source aplikací FUTO. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0.
Společnost Juno Computers prodávající počítače s předinstalovaným Linuxem má nově v nabídce linuxový tablet Juno Tab 4 - WiFi. Na výběr je Debian, Ubuntu a Kubuntu. Předobjednat jej lze za 949 liber (26 500 korun).
Podman (Pod Manager), nástroj umožňující vytvářet a provozovat kontejnery, aniž by uživatel potřeboval práva roota, byl vydán v nové major verzi 6.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Řešena je i vážná bezpečnostní chyba CVE-2026-57231.
Společnost Sony oznámila, že od ledna 2028 přestane vydávat nové hry pro PlayStation na fyzických discích. Všechny budoucí tituly budou dostupné výhradně v digitální podobě na PlayStation Store.
Google Chrome 150 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 150.0.7871.46 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 433 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Soudní dvůr Evropské unie potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (100 miliard Kč) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa povolila firmě Anthropic obnovit plný přístup klientů k modelům umělé inteligence (AI) Fable 5 a Mythos 5. Ty byly nedostupné bezmála tři týdny kvůli bezpečnostním obavám vlády, třebaže americké ministerstvo obchodu minulý pátek povolilo omezený přístup k modelu Mythos 5 pro některé „důvěryhodné“ domácí organizace.
Francúzska organizácia na ochranu spotrebiteľa, po viac než ôsmych rokoch skúmania, žaluje Epson za plánované zastarávanie tlačiarní. Súd sa začína dnes, 2. 7. 2026, vo francúzskom Nanterre.
Erin Catto, autor open source 2D fyzikálního enginu Box2D (Wikipedie), představil nový 3D fyzikální engine Box3D. Engine je již používán ve hře The Legend of California.
Byla vydána nová verze 4.0.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Své výlety po jiných operačním systémem jsem zakončil u OpenSolarisu.
Keď som chodil na základnú školu celá ulica niečo zbierala. Jedni zbierali známky, peniaze, iní zase plastových vojakov, motýľov... Ja som zbieral známky, síce aj vojakov, ale to ma prestalo rýchlo baviť. Zo známok mi ostali 3 albumy. Niekedy ich oprášim, popozerám a zaspomínam. Mal som však aj jednu zbierku, do ktorej som sa pustil hneď po nástupe na strednú školu. A jej chcem venovať tento na mňa dosť dlhý zápis.
Zrovna jsem si dokompiloval do archlinuxu aktualni ovladac pro intel s podporou GEM.Podrobil jsem ho testovani v gtkperf a 3D programech
Rád bych se zeptal na jednu věc. Zajímalo by mě, který model distribuce softwaru pro Linux je výhodnější a v čem? Mé laické postřehy bych shrnul asi takto. Distribuce s RPM balíky mají většinou menší repozitáře, a větší počet repozitářů. Kvůli závislostem nejen na balících, ale i na souborech se s rozšiřováním softwarové zásoby zvyšuje i počet konfliktů, protože repozitáře nejsou vždy plně kompatibilní a závislost na samostatných souborech tomu taky moc nepřidá. Distibuce s DEB balíky mají většinou obrovské jednotné repozitáře a nemají závislost na souborech. Pokud už je nějaký externí repozitář, většinou je ve 100% souladu a člověk konflikty řešit nemusí. Je skutečně pravda, že s DEB distry má člověk jednodušší správu softwaru a mnohem větší výběr balíků?
Od léta se snažím učit japonsky. Pro přepisování slovíček do počítače jsem zatím používal editor JWPce, který byl distribuován s mou učebnicí. Psát slovíčka v editoru a pak je kopírovat do anki, je přecejen poněkud otravné, takže jsem se už nějakou dobu rozhlížel po jiném způsobu. Konkrétně jde o SCIM, což je vstupní metoda umožňující mimo jiných jazyků i psát japonsky a to převodem z Romaji.
Jak jsem prozatím zjistil, se swap oddílem můžou člověka v raid 1 poli potkat různé méně závažné problémy. Debian installer neumí takové raid pole odstranit, protože jej ochotně použije, a nepomůže ani konzole a fdisk. To mě vede k myšlence zda je v případě raid 1 vůbec nutné dávat do pole i swap partition. Chápu, že když jeden disk vypadne, a zrovna v jeho swap oddíle neco bude, tak může spadnout celý systém. Problém je, že na serveru mám 2GB RAM a systém swapu nikdy nepoužil. Taky bych tam mohl mít 512MB RAM, 1GB swap, a byl bych na tom mnohem hůř. Je vůbec u těchto velikostí RAM nutné swap vytvářet?
Současná ekonomická krize samozřejmě vyvolává vzpomínky na krizi z 30. let, která měla pro svět
nedozírné následky, včetně 2. světové války a nárůstu komunismu v Evropě. Všeobecně se traduje, že
následky krize odvrátila politika Nového údělu prezidenta Roosevelta. Byla zavedena řada opatření,
která měla rozhýbat ekonomiku. Je tomu ale skutečně tak - nebo naopak agónii hospodářství jen prodloužil?
Určitě napomohl v tom, že opět legalizoval alkohol. 
Vydal jsem se cestou zkoušení a otestoval Debian Lenny i Ubuntu Server 8.10. Oba používají stejný instalátor, ale liší se v některých volbách. Debianí intalátor je výrazně pomalejší, ale nabízí například více voleb pro dmraid. Bohužel jsem narazil na bug, který znemožňuje instalaci Lennyho na můj server. Na discích se nachází nějaká nepotřebná raid pole. Debian je neumí odstranit, a v případě, že je na oko odstraní, po restartu tam některá pole přesto zůstanou. Položka pro smazání celého disku je dostupná, ale efekt žádný. V případě Ubuntu server jdou pole smazat bez problémů a disky formátovat dle libosti. Oba instalátory mají jednu nepříjemnou vlastnost. Velmi ochotně použijí swap na stávajícím raidu 1, a toto pole pak nejde odstranit ani v Ubuntu s odkazem, že je aktivní.
Pro získání statistik na serveru používám monitorovací nástroj Munin. Po nainstalování defaultních pluginů jsem některé nepotřebné odebral. Chyběly mi statistiky Bind serveru a také mě štvaly nefunkční statistiky Apache serveru.
3.2.2009 20:27
otakar |
otula | Vše kolem GNU/Linuxu
| 
| Video
| Přečteno: 2259×
| Komentářů: 83, poslední 17. 2. 2009
| Hodnocení: 100 % (16 hlasů)
Již dlouho s oblibou používám Hugin. Po celou dobu se v něm neobjevovaly víceméně žádné novinky. Zlepšovala se stabilita (dříve spíš silná nestabilita) a vylepšovala se kvalita výstupu (alespoň z pohledu uživatele, do zákulisí nevidím). Nyní začaly přibývat novinky Rád bych se s vámi podělil o to, co mi udělalo v nové verzi radost, možná některé z vás nalákám, abyste si Hugin upgradovali a vyzkoušeli
Od filesystému očekávám zejména výkon. Jistě, asi by se dala najít i jiná kritéria, třeba stabilita, ale protože zálohuji, tak se nebojím . Od počátku svého linuxování jsem používal buď ReiserFS nebo EXT3. Nyní jsem ale objevil svého nového hrdinu - btrfs.
Po více než pulroční pauze jsem se opět na chvilku zbavil otravných školních povinností, dodělal většinu prací a našel si tak čas na věci, které mě baví. No a protože sporty se musejí prokládat prací, aby je bylo z čeho zaplatit, tak jsem se ozval Leošovi, jestli by nepotřeboval něco na abíčku. Zde popisuju, jak jsem bojoval s rozběhnutím vývojových nástrojů.
Za těch několik let se mi podařilo pod Linuxem rozchodit úplně všechno.. Někdy bylo třeba laborovat několik dnů, ale pak vše jelo. Jenže teď na něco nemůžu přijít 
A je to tu! Prvý perzský humanitárny fotoaparát sa dostal na nízku orbitu. Neveriaci psi neverili, že palivom plnené rúry dokážu zaletieť ďalej ako za Bulharsko, no Alah je mocný. Samozrejme v tom Alah nie je sám, pomohlo mu aj dvanásť imámov. Uvidíme, ako sa bude tomuto spolku dariť s jadrom. A čo vy? Tešíte sa pokroku? Inšaláh.
Tento blog není ani tak zápisek, jako spíš odborný dotaz, který nepatří mezi linuxové. Včera se na mne obrátil nějaký člověk, který chtěl, abych se pro něj zaregistroval na stránkách serveru, který umožňuje výdělek na internetu klikáním na stránky. Všiml jsem si, že takových serverů existuje víc. Tak mám dotaz: z čeho pocházejí peníze, kterými je placen "klikač".
Stručně, jasně - je mi fakt divné jak to tam vypadá, ten banner zdá se mi není bannerem ale součástí stránky, navíc r1010t.cz je taky divné :)
Kratučký blog, či skôr prosba, na zaujimavé tipy opensource/free multimédií - filmov, rôzne série, videá, hudba najlepšie v opensource formátoch (Vorbis/Theora) + zdroje odkiaľ ich zháňať... Ďakujem za tipy a odkazy (zatiaľ poznám Jamendo, o ničom inom som zatiaľ nepočul)...
Řeším poměrně palčivou otázku, zda na malý komunitní server (do 10 uživatel) nasadit Ubuntu-server, Debian stable nebo Testing. Server je řešen "moderní" AMD 740G deskou a 45W procesorem, takže tento HW by měl být podporován. V provozu bude primárně Samba pro Windows a Linux klienty a FTP server. Někdy později možná přibude Proxy a Apache. Docela váhám, kterou z těchto disribucí zvolit. Nejde mi ani tak o to, zda má někdo rád holky nebo vdolky (všechny tři možnosti považuji za kvalitativně podobné), ale zda některé z těchto řešení má nějaké výrazné plusy nebo mínusy, převyšující ty ostatní.
2.2.2009 10:24
Paskmův blog |
paskma | Dev/Tech/Gnu
|
| Přečteno: 1540×
| Komentářů: 22, poslední 4. 2. 2009
| Hodnocení: 100 % (6 hlasů)
Po svých experimentech s LFS mi jemně stouplo sebevědomí, tak jsem si řekl, že zkusím opravdový Unix a tedy FreeBSD. Zde je pár poznámek.
Ve své úvaze jsme dospěli do současnosti, je únor 2009 a krize z USA se rozšířila do celého světa. Jaký bude vývoj krize dále? Pokud se chci dopídit reálného výsledku, sleduji pohyby cen ropy a energií vůbec. To jsou totiž ty nejdůležitější hybné faktory společnosti. Ropu a elektřinu potřebuje civilizace ze všeho nejvíc. Sebemenší oživení hospodářství doprovází většinou raketový cen ropy a potažmo benzínu (motorové nafty). Každý podnikatelský subjekt benzín potřebuje, bohatší domácnost také.
Již několik měsíců se postupně utvrzujeme v názoru, že by AbcLinuxu.cz potřebovalo nový kabát. Máme docela konkrétní představu, ale rádi bychom ji prohnali přes uživatele. Vycházíme především z přesvědčení, že stávající vzhled a HTML kód již nejsou optimální a brzdí abíčko v rozletu. Jak to vidíte vy?
Uff. Mozna se to bude pred odevzdanim jeste trochu menit, ale hlavne jsem dokoncil to strasne dokumentovani. Tak jsem si rikal, ze bych to mohl konecne nekde zverejnit.
Mym ukolem bylo vytvorit neco podobneho jako je stara DOSova hra King's Quest 1. Tedy hru na motivy pohadek, kde hrac chodi s panackem a zadava mu slovni prikazy. Vice na strankach tohoto programu.Za několik posledních pár dní jsem pochopil jednu věc. Tenhle server jde do hajzlu. Možná si totéž myslíte kvůli mým zápiskům, ale to je vlastně úplně jedno. Když napíšu svou úvahu/dotaz/kritiku zde, dostane se mi zde 90 hysterických odpovědí povětšinou úplně OT a jiných než na co jsem se ptal. Položím-li stejný dotaz se stejným obsahem na různých zahraničních fórech, OT odpovědi jsou tak jedna dvě, člověk dostane okamžitě X připomínek k věci a problém je během 10 příspěvků vyřešen s pěkně se ozvíjející diskuzí. Myslím, že zde už podobně zaměřené posty na Linuxová témata moc psát nebudu. Radujte se a množte se. Nepochybně máte proč. A já jsem si díky vaši diskuzní impotenci našel hodnotnější možnosti pro tyto dotazy a připomínky. Bez urážek a předsudků :-)
Dnes jsme narazil na článek, popisující jak nastavit wine tak, aby spuštěné programy vypadali lépe.
Celý trik je nastavěním nové témy: Install Vista Fonts in Ubuntu, Download the Royal Theme from Softpedia (exe soubor) a konfigurací témy ve wine.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz