Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
V italském městě Pordenone probíhá LibreOffice Conference 2026. Zúčastnit se lze i online.
Svobodný (GPLv3) šachový engine Stockfish (Wikipedie) byl vydán ve verzi 19 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu. Stockfish 19 je o 44 Elo silnější než Stockfish 18.
Byla vydána nová verze 1.13.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
Organizátoři konference LinuxDays zveřejnili program letošního ročníku a spustili registraci návštěvníků. LinuxDays 2026 se uskuteční 3. a 4. října v areálu ČVUT v pražských Dejvicích, na Fakultě informačních technologií. Těšit se můžete na 70 přednášek a workshopů od 66 přednášejících. Konference bude rozdělena do pěti sálů s různou kapacitou. Vstup na LinuxDays je jako obvykle zdarma, stačí včas vyplnit registrační formulář. Opět je možné si na akci zakoupit oběd, ale je třeba to udělat předem, na místě už to nebude možné.
Google Chrome 153 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 153.0.8010.36 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 230 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Open-source hra Shattered Pixel Dungeon (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Apple dnes představil (YouTube) iPhone Duo, iPhone 18 Pro, Watch Series 12, Watch Ultra 4 a AirPods 5.
Společnost System76 představila pracovní stanici Thelio Mira AI s předinstalovaným Pop!_OS s prostředím COSMIC nebo Ubuntu. Nakonfigurovat lze až s 16jádrovým CPU AMD Ryzen 9 9950X, 192 GB DDR5 RAM, dvěma GPU NVIDIA RTX Pro 6000 a 192 GB GPU pamětí.
DigitalOcean je sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let.
Nejsem ekonom, i když pracuji s lidskými motivy. Nejsem ani věštec, přestože někdy říkám lidem; pokud se budete chovat takhle, stane se zřejmě tohle.... Jsem jen člověk, který už za svého života viděl a slyšel tolik ideologických diskusí na téma, psychoterapie, ekonomie, společenský řád, že jsem přestal více méně na ony teorie věřit. Stejně tak mě neberou teoretické diskuse, zda ten či onen OS, aplikace, nástroj jsou lepší protože..., ale zajímá mě funkčnost a použití. Všechno co žádám od OS je aby fungovalo to, co potřebuji. Všechno, co mě na lidském společenství přijde nejzajímavější, je kombinace individuální odpovědnosti, solidarity a přijatelné vztahy mezi lidmi. Ty diskuse nechám na specialistech, kteří se pokoušejí vytvořit ty teorie. Vytvořit a uvést do života. Pro ně jsou důležité. Pro mne nikoliv. Mě zajímá výsledek. Experiment, proces.
Po delší době jsem vytvořil aktualizaci Czela Debiana, systému založeného na Debianu Lenny. Iso obraz je ke stažení pomocí tohoto odkazu.
Tak už 9 dní používám KDE 4.2 a vracet k 3.5 už se nebudu. Nečekal jsem to, ale nejen že už je to použitelný, je to v úplně pohodě...
Po necelém roce provozu jsem si řekl, že svůj server frantovo.cz přeinstaluji. Není to moc dlouhá doba, ale hodně věcí chci udělat znovu a lépe.
Inspirovany uz skoro 3 roky starym blogom o pocitani stlaceni powerbuttonu a podla toho uspavani/vypinani pocitaca som sa rozhodol, ze si napisem obecnejsie riesenie a bez zapisu na filesystem. Takze pomocou signalov.
Jako správce počítačové sítě jedné menší katedry na UP v Olomouci jsem asi před měsícem migroval ze starého na nový server. Při volbě operačního systému jsem se rozhodnul pro GNU/Linux. Přidal jsem si tím určité množství práce, které bych si ušetřil, pokud bych zůstal věrný platformě MS Windows. Svého rozhodnutí však nelituji a jsem přesvědčen, že se z dlouhodobého pohledu vyplatí. Proč?
Robert minule předestřel, že bychom rádi předělali design abíčka. Nicméně diskuse se podle mně celkem zvrhla v osobní hádky o fixním vs. variabilně širokém designu a nějaké konkrétní podněty se tam moc neřešily. To bych chtěl napravit v serii zápisků, které budou mít konkrétní téma. Prosím diskutující, aby se jej drželi a nerozmělňovali diskusi jinými tématy.
Na blog.sme.sk sa rád chodím pozerať a študovať najmä cestopisy. No nahliadnem aj do technologickej sekcie, kde sa sem-tam niečo zaujímavé premelie.
Na vánoce jsem si od firmy nechal nadělit Samsung D880 - báječný to telefon na dvě SIMky. V první fázi jsem byl nadšen samotným telefonováním, ve druhé jsem pak začal zjišťovat, co telefon umí dalšího. V informacích o telefonu se mimo jiné dozvíte, že by měl umět přehrávat mp4* video, tak se pojďme podívat, jak mu jej naservírovat...
Pohodove odpoledne, resim nakup mobilu pres internet. Docela me prekvapila informace, ze pri vraceni zbozi do 14 dnu si uctuji poplatek 10% z ceny zbozi za naskladneni, amortizaci(pry je zbozi neprodejne jako nove) Tuto informaci nemaji ani v reklamacnim radu, pry tam nenmusi podle zakona byt. jake jsou vase zkusenosti?platili jste nekdy neco pri vraceni? A u ktereho obchodnika?
Spousta z vás animovaný dokument "Peníze jako dluh" již určitě zná, ale možná se najdou i tací, jako třeba já, pro které je to "žhavá" novinka, zajímají mě názory a další podněty od čtenářů z Ábíčka.
Když jsem se nedávno díval na články, uvědomil jsem si, že pro Hardwarové novinky a víkendové Událo se nemáme žádnou ikonku. Přijdou mi smutné v porovnání s ostatními články a seriály, které většinou ikonku mají. Takže umíte-li hezky kreslit, případně jste našli existující ikonku s vhodnou licencí, pochlubte se v diskusi. Vaši práci uvidí statisíce lidí ročně :-). Připomínám, že ikonka by měla zapadat jak do standardního světlého, tak i tmavého stylu. Těším se na vaše návrhy.
Velmi mnoho bloggerů se věnuje ve svých zápiscích současné finanční a hospodářské krizi, jež se týká každého z nás, minimálně tak že o ní můžeme pravidelně slyšet z médií. Nebudu se v tomto zápisku rozepisovat o tom, jaké vidím příčiny avýchodiska, o tom píše mnoho zkušenějších a povolanějších.
Rekneme to hned v prvni vete, zakladatel MySQL uz nechce akceptovat to 'klausovske - zhasneme a pak uvidime co jsme vrhli na trh'. Skutecny softwarovy inzenyr nemuze marketingovou zlovuli akceptovat do nekonecna.
Obrovskou výhodou pro uživatele suse je buildservice. Nejen, že je tam obrvoská hromada balíků, které v hlavních repozitářích nejsou, ale hlavně jsou tam téměř denně aktualizované balíky. Ubuntu má sice velmi obsáhlý hlavní repozitář, ale když v něm něco není, nebo je ve starší verzi, tak má člověk smůlu. Jedinéco jsem našel je Launchpad sekce Ubuntu in launchpad. Bohužel, netuším zda je distribuce software hlavním cílem tohoto projektu, ani nevím k čemu vlastně slouží. Jisté je, že najít tam nějaký balík je nadlidský úkol. Aktulizované KDE 4.2 jsem tam přes vyhledávání nenašel, přestože dle stránek kubuntu ppa repozitář existuje. Je to prostě chaos, ale možná že máte tip, jak se vtom vyznat, nebo mi poradíte nějaký jednoduchý portál ve stylu http://software.opensuse.org/search. Buildservice docela válí, protože kromě debianu a ubuntu tam člověk najde reálně balíky i pro Fedoru nebo Mandrivu.
Jaký je rozdíl mezi buildservice a launchpadem?
Minulý pátek nám začaly prázdniny. Dorazil jsem domů, sedl k PC a po úspěšném nabootování svého Gentoo a zalogování do fluxboxu jsem stiskl ALT+F2 a napsal wow. enter. Stejná rutina jako každý den asi tak poslední měsíc.
Své výlety po jiných operačním systémem jsem zakončil u OpenSolarisu.
Keď som chodil na základnú školu celá ulica niečo zbierala. Jedni zbierali známky, peniaze, iní zase plastových vojakov, motýľov... Ja som zbieral známky, síce aj vojakov, ale to ma prestalo rýchlo baviť. Zo známok mi ostali 3 albumy. Niekedy ich oprášim, popozerám a zaspomínam. Mal som však aj jednu zbierku, do ktorej som sa pustil hneď po nástupe na strednú školu. A jej chcem venovať tento na mňa dosť dlhý zápis.
Zrovna jsem si dokompiloval do archlinuxu aktualni ovladac pro intel s podporou GEM.Podrobil jsem ho testovani v gtkperf a 3D programech
Rád bych se zeptal na jednu věc. Zajímalo by mě, který model distribuce softwaru pro Linux je výhodnější a v čem? Mé laické postřehy bych shrnul asi takto. Distribuce s RPM balíky mají většinou menší repozitáře, a větší počet repozitářů. Kvůli závislostem nejen na balících, ale i na souborech se s rozšiřováním softwarové zásoby zvyšuje i počet konfliktů, protože repozitáře nejsou vždy plně kompatibilní a závislost na samostatných souborech tomu taky moc nepřidá. Distibuce s DEB balíky mají většinou obrovské jednotné repozitáře a nemají závislost na souborech. Pokud už je nějaký externí repozitář, většinou je ve 100% souladu a člověk konflikty řešit nemusí. Je skutečně pravda, že s DEB distry má člověk jednodušší správu softwaru a mnohem větší výběr balíků?
Od léta se snažím učit japonsky. Pro přepisování slovíček do počítače jsem zatím používal editor JWPce, který byl distribuován s mou učebnicí. Psát slovíčka v editoru a pak je kopírovat do anki, je přecejen poněkud otravné, takže jsem se už nějakou dobu rozhlížel po jiném způsobu. Konkrétně jde o SCIM, což je vstupní metoda umožňující mimo jiných jazyků i psát japonsky a to převodem z Romaji.
Jak jsem prozatím zjistil, se swap oddílem můžou člověka v raid 1 poli potkat různé méně závažné problémy. Debian installer neumí takové raid pole odstranit, protože jej ochotně použije, a nepomůže ani konzole a fdisk. To mě vede k myšlence zda je v případě raid 1 vůbec nutné dávat do pole i swap partition. Chápu, že když jeden disk vypadne, a zrovna v jeho swap oddíle neco bude, tak může spadnout celý systém. Problém je, že na serveru mám 2GB RAM a systém swapu nikdy nepoužil. Taky bych tam mohl mít 512MB RAM, 1GB swap, a byl bych na tom mnohem hůř. Je vůbec u těchto velikostí RAM nutné swap vytvářet?