Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube). Na Linuxu je vedle Qt frontendu nově k dispozici také GTK4 / libadwaita frontend.
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 3.1 specifikace OpenCL (Open Computing Language). OpenCL je průmyslový standard pro paralelní programování heterogenních počítačových systémů.
Homebridge pro integraci chytrých domácích zařízení byl vydán ve verzi 2.0.0. Nově vedle protokolu HomeKit Accessory Protocol (HAP) podporuje standard chytré domácnosti Matter.
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Po té, co si lidé mažou navzájem složky na File serveru, jsem se rozhodl pohrát si s nastavením práv pro jednotlivé oddělení(skupiny)
Podotýkám, že jsme malá firma, takže doposud nic takového nebylo potřeba.
Že na Google Maps najdeme spoustu zajímavých věcí, je obecně známo. Je ale až zarážející v jakém rozlišení na něm najdeme některé „velmi citlivé objekty“ z oblasti blízkého východu.
Zase musím opravovat to, co jsem dříve napsal. Tentokrát se to týká zápisu Honoráře a zdravotní pojištění. Zapomeňte, co se tam píše. A už mi nevěřte ani slovo. Nevěřte ani tomu, co píšu teď, bude to tak lepší.
Nakonec mi to nedalo a přesto že jsem mě systém vyladěný a relativně funkční, vrhl jsem se na upgrade. Jenže ejhle, přestalo fungovat wifi a když jsem dlouhé hodiny brousil po internetu, nenašel jsem nikoho, kdo by v Hardy Heron moji wifinu na notebooku HP nx7400 zprovoznil. Všeliké "zaručené" návody mi nakonec způsobily i nefunkčnost síťovky, takže jsem byl bez internetu. A pak babo raď, jsem holt šikula...
Na highscalability.com jsem narazil na pěknou prezentaci Jeffa Deana Handling Large Datasets at Google: Current Systems and Future Directions. Pobavily mne na tom dvě věci: jednak že PDF i videozáznam jsou umístěny na yahoo.com, a jednak čtvrtý slajd. Posuďte ostatně sami:
Vždy po instalaci nové verze distra jsem "vykopal" všechny takové ty "nové" věci na které jsem nebyl zvyklý - různě automounty, networkmanagery a podobné věci... postupem času jsem měknul a nějaký ten udev a dbus jsem tam nechal, k něčemu to třeba někdy bude, možná, snad...
Cupiditate sit voluptatibus architecto minus voluptatem quia et in. Facere repellendus natus ullam sunt eius non. Tempore inventore et nihil alias. Possimus sequi voluptates repellat odio quia suscipit dolores. Et nihil nihil dolore nemo harum qui quidem excepturi. Sit ut ipsa eum.
Přišel jsem k závěru, že nedávno vyšlé OpenOffice 2.4 jsou tak akorát pro máčky a sraby a začal jsem na sobě v produkčním prostředí testovat 3.0. Popravdě řečeno považuju build m9 za nejlepší OpenOffice vůbec. Proč?
Byl jsem postaven před problém jak odčeštit text přicházející do tiskové fronty CUPS. Nejrychlejší my přišlo napsat si wrapper pro textový filtr "/usr/lib/cups/filter/texttops".
Všetko sa to začalo asi pred mesiacom, keď som nainštaloval kamarátke na notebook Ubuntu 7.10. V tom čase mala na notebooku 1G RAM pamäte (jeden modul). Tesne pred upgradom na 8.04 prebehol na notebooku upgrade na 2G RAM (kedže som ju presvedčil že s 2G to pôjde omnoho lepšie), a hneď na to aj upgrade na 8.04ku. Dostal som SMS v zmysle že sa rýchlosť pri práci sa nedá porovnať s "predchádzajúcim Linuxom". No fajn, pomyslel som si, aj keď to zrýchlenie už muselo byť citeľné aj so 7.10 - tá 8.04ka tento pocit zjavne len umocnila
Cupiditate sit voluptatibus architecto minus voluptatem quia et in. Facere repellendus natus ullam sunt eius non. Tempore inventore et nihil alias. Possimus sequi voluptates repellat odio quia suscipit dolores. Et nihil nihil dolore nemo harum qui quidem excepturi. Sit ut ipsa eum.
Seriál (ak bude budúcu sobotu pokračovanie :-) ?) nájdete aj na tejto adrese:
http://feco.7crows.net/gallery/art/comix/gnu&tux/
V posledních pár týdnech jsem svoji pozornost zaměřil na XUL - jazyk založený na XML sloužící k popisu uživatelského rozhraní, který využívájí především projekty založené na Gecku. Rád bych zde shrnul pár svých postřehů.
Chtěl bych poprosit někoho moudrého kdo by mi vysvětlil jak se to má kolem fontů... vždycky to řeším apt-get install msttfcorefonts, ale mají podivnou licenci a už se mi nějak okoukaly. Ostatní ttf jsou kostrbaté...
Kolem omezení velikosti paměti, kterou je schopen adresovat procesor a čipová sada, kolik z toho je k dispozici v operačním systému a kolik paměti může používat proces panuje značný chaos. Nejlépe to je vidět na, periodicky opakujících se, otázkách typu "mám v počítači 4 GiB paměti a systém vidí jen 3,5 GiB" a bohužel i v odpovědích na tyto otázky.
Tak parafrází prastarého trapáckého vtipu jsem se pokusil naznačit, že se tento blogpost hodlá zabývat otázkou proč SLES? (Suse Linux Enterprise Server 10s1). Abych nenapínal. Nasazování SLES bych přirovnal k použití stable verze Debianu, a tam kde se používají poslední typy hardware a nejnovější verze software mi to přijde úchylné.
Typografii můžeme primárně chápat jako nauku o tom, jak optimálně rozmístit textové elementy na stránku – jinak řečeno: jak velké mezery by mezi těmito elementy měly být. V tomto specifickém zaměření na vědecký dokument pomineme existenci různě širokých mezer a soustředíme se pouze na to, kde by ona klasická mezera vykouzlená klávesou mezerník být měla a kde by naopak být neměla.
Na technických školách bývá výuka technického kreslení. Já už má za sebou SPŠ Betlémskou kde mě dusili dost a dost.. a pak kus FELu kde mě taky ze začátku dusili :) Já si tehdá našel super fintu jak mít všechno super kvalitní. Na tiskárně to nešlo, to poznali... ale spojení CAD + rýsovací plotter? Super volba...
Kúpil som si prenosný 2,5" hd box (napájaný iba z USB) a do neho 2,5" 160G disk. Rozmýšľam nad voľbou FS a usporiadaním particíi (na prenos dát medzi Windows/Linuxom) - primárna partícia o veľkosti 10G (fat32) ktorá by okrem iného obsahovala aj ovládač na podporu ext3 FS pre Windows a na zvyšné miesto by som teda hodil ext3 FS. Tu ale vyvstáva otázka či sa hodí ext3 na takýto druh použitia a či dokáže ovládač pre ext3 na Windowse korektne FS pripojiť ale aj odpojiť a zachovať dáta konzistentné - v krajnom prípade by som musel pristúpiť k jednej veľkej NTFS partícii, ale to by som naozaj nerad, kedže na niektorých serveroch/staniciach s Linuxom na ktorých budem disk pripájať mi ešte absentuje podpora zápisu na NTFS.
Jakožto studenta čtvrtého ročníku oboru výpočetní technika na ČVUT FEL mě čeká psaní diplomové práce. Ne, že bych byl úplně bez nápadů, ale žádný z nich není uplně dokonalý, tak sbírám inspiraci, kde se dá.
Zdravim ABickare,
Chtel bych zkusenejsi kolegy pozadat o radu pri vyberu RedHati certifikace. Medituji nad RH300 a RH133.
Jedna se proste o to jak jsou tyto kurzy odlisne, tedy vedemostne, jestli napriklad ma cenu navstevovat RH133. Je mi jasne ze rozdil bude urcite patrny. Zkousel sem https://www.redhat.com/apps/training/assess/ ale znate to, je to pomerne neobjektivni.
Chtel bych slyset nejake prakticke zkusenosti, zazitky.
Telnet Floyd je telnet klient pro mobilní telefony. Napsal jsem ho v javě asi před čtyřmi roky.
Celou dobu měl domovské stránky na universitním serveru. Pak ale někomu začalo hrozně vadit, že měl asi 2000 přístupů měsíčně (velikost hlavní stránky je cca 4KB), tak mi zablokovali konto. Po tom, co jsem napsal maila správci mě konto zase povolili, ale do půl roku mě pro jistotu stránky smazali úplně a konto zablokovali.
No nechci mojí universitě křivdit, ale mazat bez příčiny stránky, na kterých je svobodný software, tak tím si teda u mě body nepřidaly.
A ponaučení? Pokud studujete informatiku v Olomouci, tak si rozhodně na univerzitní server nedávejte žádný svobodný projekt. Jakmile bude úspěšný, tak vám ho smažou.
Mimochodem nové stránky jsou teď zde.