Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že již v úterý 7. dubna od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout meteorit
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Počítač mi už jakžtakž šlape, už ani těch 64 bitů nezlobí, tudíž jsem zase trošku kódoval. Změny se projeví po restartu jetty, snad už brzy. Jedná se o úpravy domovské stránky (přidání nejčerstvějších softwarových položek, odstranění boxíku Základy Linuxu), boxík s jádry byl zrušen a místo něj jsme do Rozcestníku přidali kernel.org a drobné opravy jsou i u sekcí v katalogu softwaru. S domovskou stránkou a šablonou vůbec si plánujeme hrát více, ať jsou tam data více vyvážená. Ten levý sloupec je extrémně dlouhý.
Delsi dobu pouzivam Eclise ale vubec se nebranim vyzkouset neco noveho, tak proc ne treba NetBeans. K tomuto rozhodnuti jsem dospel po nedavnych spatnych zkusenostech s navrhem GUI v Eclipse. Nechci rict ze byl navrh nezvladnutelny ale ponekud zmateny a pomaly. Na druhou stranu jsem jej po case pochopil a dotahl do zdarneho konce a navic jsem se naucil mnohem vice nez kdybych jej jen slepe naklikal. Na druhou stranu kdyz jsem videl WYSIWYG editor v podani NetBeans byl sem prekvapen jeho, rekl bych, blbuvzdornosti. Jen doplnim, ze tento editor (Matiss) je postaven na zbrusu novem layout manageru, ktery by se mel dostat i do JAVA JDK6. Eclipse podobny editor take obsahuje ale jen ve forme nekomercniho pluginu MyEclipse
Tak jsem narazil na jednu stránku (subtextual.org) pojednávající o "novém" přístupu k programování. "Novým" je myšleno vizuální programování (neplést s klikáním formulářů v Delphi).
Od dubna mam jeden noťas s ATInou Xpress 200M. Napoprvé jsem s ní kdysi nepohnul, tak jsem použil drajvr vesafb. Nedávno mne kamarád nakrk, rejpal mi do toho, jakej používam systém. Tak jsem drobet zase přidal plyn ve studiu. Následkem čehož jsou i mé pokusy.
Mám stežené proprietární ovladače od ATI: ati-driver-installer-8.26.18-x86.run, ati-driver-installer-8.28.8.run a ati-driver-installer-8.29.6.run. Z diskusí jsem vyrozumněl, že je třeba spustit ten run, spustit aticonfig --initial, vlízt do neXkového prostředí, zbavit se z paměti předchozího modulu pro grafiku, natáhnout fglrx a jen si lebedit.
Zatim končim na tom, že u instalace se mi nenalezne cesta pro zkompilování modulů.
Mám KDE a pod ním pouštím gimp (2 panely) a byl bych docela rád kdyby na panelu místo X oken od gimpu bylo jenom jedno (ovládajíc - zobrazíce všechny ostatní) napadame nejak je spustit v nejakem specialnim doku ci tak.
P.S. Logika programátoru gimpu je dobra az od rozliseni 1600x1200 a vyse
P.S.S. Nepotrebuji (nechci) seskupovani oken v panelu
Pro mne hezké reseni: soubor ggimp.sh
#!/bin/bash
export obrazovka="3"
export nazev="Gimp 2.3"
Xnest :3 -name "$nazev" &
pekwm --display :$obrazovka & # u jinych wm je treba pouzit -display
if gimp-remote -p; then
gimp-remote -e $1 --display=:$obrazovka & # pribat kdy uz nejaky Gimp existuje
else
gimp-remote $1 --display=:$obrazovka & # pripat kdy neexistuje zadnej Gimp
fi
exit 0
poté jsem akorát zamenil asociace v KDE a uzival si.
To jsem si jednou takhle četl vědecké články. Mám je rád, ty klidné, mírumilovné zajímavosti ze světa vědy a techniky. Jsem totiž povahy nervní a čím jsem starším, tím snadněji propadám depresi nebo paranoie. Ale tentokrát mě věda neuklidnila, spíše naopak.
Před pár dny jsem pro kamaráda, který se ve webařině moc nevyzná, hledal vhodný CMS a rád bych se podělil o jeden objev. Objev se udál díky perfektnímu portálu opensourcecms.com a je jím Jaws
Před nedávnem jsem se rozhodl, že svou budoucí seminárku místo v OpenOffice napíšu v něčem, co je pro kvalitní typografii přímo stvořeno, tudíž něco na bázi TeXu. S TeXem v jakékoli podobě jsem ovšem neměl vůbec zkušenosti.
Poprvé jsem se s tvorbou webových stránek setkal na základní škole v 6. třídě. Tenkrát jsme tvořili stránky pouze v HTML. Asi od 8. třídy jsem začal uvažovat otom, že bych se naučil v něčem pokročilejším. Tenkrát jsme uvažoval o ASP a PHP. Nakonec jsem o tvorbu webu přestal mít zájem a raději se věnoval Visual Basicu.
/home/documents/' a manuálně mu přidělíme práva 775, vlastník adresáře bude root, skupina bude users./home/' při startu systému přidělena práva příkazem 'umask' na hodnotu '022'.umask' je definováno v souboru '/etc/bashrc' nebo v '/etc/profile', záleží na tom, jakou strukturu oba soubory mají (a o jakou jde distribuci).msec (= Mandrake SECurity tool)'. V jeho adresáři '/usr/share/msec/' se nacházejí konfigurační soubory určené k zabezpečení systému lokálních souborů podle zvolené úrovně zabezpečení, která je volena při instalaci systému (viz soubory 'perm.0' až 'perm.5'). Pro případné úpravy se používá soubor '/etc/security/msec/perm.local'Jeliko je redakcnich systemu nedostatek (ironie), rozhodl jsem se vytvorit dalsi. Na vystupu generuje XML, ktere by se melo pomoci XSLT transformace transformovat na XHTML. Až na to, že to nefunguje
Dovoluji si zprostředkovat pozvání na akci Hrdinové 2006 a udělat jí tímto reklamu.
Před pěti lety jsem se rozhodl, zda se budu snažit chytnout se v zahraničí nebo v Praze. Stálo to za to. Pamatuju, jak o mně říkali "ten se do měsíce z Prahy vrátí".
Mám slabši stroj:
Celeron 1,7 Ghz (128 cache)
DDR-I 256 MB RAM (266 Mhz)
DISK 60 GB IDE
GF NVIDIA FX 5200
Nedávno se mi podařilo dosáhnout zkompilované cinelerry s minimem padu (). Ale když přehrávám v něm video přibližně 1 MB/s tak
* Hraje zpomalaně obraz a zvuk je v pořádku (zapnutá volba Play Every frame)
* Hraje trhaně, spotřeba CPU je přbližně 75 % (55% cinelerra 20% Xorg a Copmosite) paměti (100%; swap - viz komentáře (not yet ))
V úterý (26. 9. 2006) jsem se rozhodl, že založím wiki, která se bude zabývat jednotlivými položkami nastavení Linuxového jádra.
Dnes jsem absolvoval již druhou přednášku jednoho z velice zajímavých předmětů na FI MUNI aneb "Unix – programování a správa systému". Je to jeden z předmětů, kde se člověk konečně dozví nějaké praktické detaily (o programovování pod UNIXem...) a ne jen obecné teoretické blafy nebo IMHO věci, které by měly být náplní středoškolské informatiky. Dnes jsme věnovali část přednášky knihovnám a po zjištění, že pomocí LD_PRELOAD lze programům podstrčit "poupravené" funkce, jsem se vrhl na přepisování printf a scanf
.
Uz se mi nelibilo jak muj script na omezeni rychlosti ma cca 10tis. radku, stale roste a v podstate je neprehledny. Tak nejak jsem tomu chvili venoval a neco dal dohromady. Treba se to bude i nekomu hodit, nebo jeste lepe ?! - z duvodu ze nejsem programator by mne zajimalo, co by se dalo na tom jeste vylepsit
.
Sklada se to cele ze dvou scriptu.
Prvni:
##DOWNLOAD root+vsichni iptables -t mangle -F tc qdisc del dev eth0 root tc qdisc add dev eth0 root handle 1: htb default 9999 tc class add dev eth0 parent 1: classid 1:1 htb rate 512kbps ceil 512kbps prio 1 #UPLOAD tc qdisc del dev eth1 root tc qdisc add dev eth1 root handle 1: htb default 9999 tc class add dev eth1 parent 1: classid 1:1 htb rate 512kbps ceil 512kbps prio 1 #funkce qos jak pro download tak pro upload
Chtěl bych nabídnout finanční odměnu tomu, kdo vyřeší bug číslo 6183 v aktuální verzi wine.
Zajímalo by mě proč výrobci grafických karet jako ATI a NVIDIA nemají zájem na tom aby vydali specifikace svých karet, aby mohl někdo jiný vytvořit opensource ovladače.
Osobně to docela dobře nechápu. Protože když budu vyrábět grafiky, tak budu chtít aby s nima zákazníci byli co nejvíc spokojený a jak je z praxe vidět, tak ovladače od výrobce jaksi mají vždy nějakou tu vadu a kráse nebo funkčnosti.
A to nemluvim o problémech spojenejch s linuxem a jinýma OS.
Jak už to tak bývá, v běžném životě běžného programátora občas přijde zlomový okamžik, kterého se začasté sborově děsíme; u některých z nás je takových hned několik. Já jeden zažil před pár dny – potřeboval jsem napsat jednoduchý jednoúčelový skriptík a rozhodl se konečně přestat na takové úlohy používat běžné programovací jazyky a vybrat si nějakou skriptovačku. Ideálně takovou, od které bych nemusel hned utéct. Předesílám, že tyto dvě kategorie jistě mají neprázdný průnik; to jen co prevence komentářů, které by mne na tento fakt rády upozornily.
Podobně jako existuje známý (a fungující) kravata-test, máme také na obdobném principu založený stativ-test. A i ten funguje velice spolehlivě.
Před několika lety jsem začal hledat způsob, jak připojit svoji malou síť do IPv6 Internetu. Použil jsem k tomu 6to4 tunel. Dnes jsem se donutil k tomu, abych napsal malé Jak na to.
Sedím si takhle u Kmailu a koukám, že z diskuse abclinuxu už nějak dlouho nic nepřišlo. A najednou koukám poslední mail má datum 22.9.2006! V tu chvíli jsem zpranikařil. Zde se děje něco nekalého. Zkusil jsem jestli běží web a ftp. Web běžel, ftp běželo.
Jenom pro informace, hosting mám u banan.cz, jak je zřejmé z titulku. A doménu mám od Forpsi a DNS vedu taktéž tam, abych nemusel platit poplatky navíc.
Napsal jsem tedy na technickou podporu banánu. Bylo mi zděleno, že moje poštovní konto bylo přesunuto na nový server a že si mám upravit DNS záznamy.
Velmi dobry manual je na stranke http://rt2x00.serialmonkey.com/wiki/index.php/Mandrake_10_rt2570_Howto