Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Evangelizátoři IPv6 se nám opakovaně snaží vtlouci do hlavy, že maškaráda (source NAT) je zlo a že s příchodem IPv6 nic takového není potřeba. Jakkoliv chápu, že je maškaráda v současnosti dost nadužívána a občas i zneužívána (především poskytovali internetového připojení) a že ji proto dost lidí nemá rádo, jsem přesto přesvědčen, že může být i užitečná (pokud člověk ví, co dělá). Přesto zaráží, že se tvůrci IPv6 tak sveřepě (a dogmaticky) tomuto konceptu brání a nenabízejí jeho adekvátní náhradu. Zde bych chtěl ukázat příklad použití maškarády, který je dle mého mínění naprosto legitmní a k němuž jsem adekvátní náhradu u IPv6 nenašel.
Jak už tady někdo psal, řve Internetbanking od ČSOB při přihlašování, že prý nepodporuje Linux. Moje prozatimní řešení vypadá takto:
Nainstaloval jsem pod Fedorou 14 LibreOffice. Jelikož standardní rpm-ka to háže někam do /opt, vytvořil jsem pod /usr/bin příslušné symlinky. Jenže ouha, z jakéhosi prapodivného důvodu se v tomto případě namísto LibreOffice spouštely OpenOppice. A anžto jsem byl líný dělat to pro každý link zvlášt, zbastlil jsem skript, který symlink předělá na shellový skript. Tady je, kdyby to někdo využil:
28. října se všichni flákají, televize celý den vysílá nacionalistické slinty. Senilní Ješita™ pindá o tom, že by si přál, aby lidé tento „svátek“ brali vážně, ale opravdu vážně. Pochopitelně, pro Klauze je „češství“ jen způsobem, jak se populisticky udržet u moci a vlivu (jinak by ho už nikdo nebral vážně). Já se ale ptám, k čemu to všechny ty nesmysly?
Chtěl jsem na Fedoře 12 zkusmo nainstalovat Firefox 3.6. Nejprve jsem se pokusit vzít ten z holé kůže („rawhide“ 
), tam mi ale nefungoval DJVU. Hledám dál a narážím na „REMI“ repozitář...
Před několika málo dny prosvištěla tiskem zpráva o „Genderové příručce“, kterak se správně politicky korektně genderově vyjadřovat. Předpokládám, že naprostá většina rozumných čtenářu (počítaje v to pochopitelně i čtenářky) bude souhlasit, že mamutí část textu je poměrně velký blábol a dal by se shrnout nejlépe snad jako hysterický, ideologický výkřik genderového náboženství. O tom by snad nebylo ani třeba psát, chtěl bych se však pozastavit nad způsobem, jakým „gendery“ (podle vzoru „megery“) zacházejí s jazykem. A abych nebyl také obviněn za „pamfletický styl bez důkazů“ (tamt., s. 12), zde důkaz je:
V tomto článku na novinky.cz dostává čtenář varování před stránkami datoveschranky.net, jenž článek označuje za podvodné stránky. Po přečtení článku člověk získá dojem, že se jedná o phishingovou stránku, která chce nasměruje člověka do falešné datové schránky.
Krátce: Taky jste v poslední době kroutili hlavou nad tím, jak neskutečně můžou „stavbaři“ při „rekonstrukci“ mrvit pražský Karlův most? Pak vězte, že nejste sami komu to vadí a že máte možnost přidat svůj nespokojený hlas pod petici žádající nápravu.
3.10.2009 14:17
| Linux
| 
| Přečteno: 1268×
| Komentářů: 4, poslední 4. 10. 2009
| Hodnocení: 67 % (3 hlasů)
Občas se mi stane, že potřebuji vyextrahovat z DJVU souboru několik (souvislých) stránek do zvláštního souboru. Typicky se jedná o situaci, když mám naskenováno několik článků z jednoho sborníku v jediném souboru a potřebuji je „rozsekat“ tak, aby každý článek byl v jednom souboru. Dnes jsem se konečně rozhodl, že už to nebudu šolíchat ručně, překonal vrozenou lenost a vytvořil si na to jednoduchý skriptík.
Jelikož stupeň bordeloidnosti v mé krabici s počítačovými kompenenty zase jednou dosáhl nesnesitelné úrovně, rozhodl jsem se udělat trochu pořádek. Tentokrát se mi dostaly pod ruku ploché kabely mezi motherboard a „záslepkami“ (angl. „bracket“, míním tím takové ty kovové nudle, které se zamontovávají do nevyužitých pozic pro rozšiřující karty). Jelikož existují různé druhy zapojení kabelů, poctivě jsem každý kousek „propípal“ a při té příležitosti sesumíroval jak to vlastně se zapojením těchto kabelů je. Abych si informace nesyslil jen sám pro sebe, zde jsou.
Gmail používám už pěknou chvíli vcelku spokojeně; nejvíc pro přístup do veřejných mailinglistů (dobře se v tom hledá, místa je prozatím docela dost, soukromí mě nepálí, pač ty mailinglisty jsou většinou přístupné i jen přes web - byť většinou s naprosto tristním rozhraním, jaké třeba poskytuje mailman). Bohužel teď google sáhnul k dosti úděsnému kroku - jal se „vylepšovat“ zobrazení štítků...
Posuďte sami: Při pokusu o přihlášení do systému ISDS se může objevit varování, upozorňující na problém s bezpečnostním certifikátem stránky. Toto je způsobeno nepřítomností certifikátu ve standardní instalaci MS Windows či jiných operačních systémů. Upozornění je nutno ignorovat; vstup na stránku je zcela bezpečný neboť používaný certifikát je vydán kvalifikovanou českou certifikační autoritou. Volbou přidání certifikátů k důvěryhodným certifikátům či pokračováním na stránku ISDS nevzniká žádné bezpečnostní riziko. (tučné zvýraznění jsem přidal já, citováno dle: http://www.datoveschranky.info/)
Již několik dní „otřásá“ světem aféra Airbusu A330 Air France, které zatím „záhadně zmizelo“ při letu na Atlantikem. Dnes se objevila zpráva, podle které dosud nalezené trosku letadlu nepatří. Myslím, že existuje jen jediné rozumné vysvětlení všech dosud známých skutečností:
Po delší době se chystám do Klementina do studovny starých tisků. Holt pojednání z poloviny 17. století, které od té doby nikoho nezajímalo natolik, aby je vydal znovu, asi těžko hledat mezi běžnými knihami. Bohužel staré tisky (a de facto většina „Generálního katalogu I.“) nejsou zaneseny do elektornického katalogu systému Aleph, přístupného přes webové rozhraní. Naštěsti exituje naskenovaný lístkový katalog online. A z toho lístkového katalogu lze objednávat tituly online tak, že člověk ze naskenovaného lístku opíše do objednacího formuláře příslušné údaje. Dosud dobré.
25.4.2009 12:18
| Typografie
|
| Přečteno: 2627×
| Komentářů: 12, poslední 1. 5. 2009
| Hodnocení: 92 % (26 hlasů)
V posledních pár letech se postupně začaly vynořovat „svobodné“ fonty — ještě pamatuji na dobu, kdy byl vůbec zázrak, že se objevily postscriptové fonty, zvládající iso-88592-2 — to se ale za posledních 5‒10 let zásadně změnilo, objevilo se několik použitelných písem a já se v nich postupně přestal orientovat.
Den co den se přesvědčuji, jak je na tom česká žurnalistika bídně: na první pohled je vidět, že nejenže většině věcí novináři nerozumí (ani nejsou schopni minimálního úsilí si danou problematiku přinejmenším mírně „proklepnout“, když už nic víc), ale mnohdy si své informace neověři. (Jak potom člověk slintá, když si jednou za čas přečte článek, nebo poslechne rádio třeba od našich německých sousedů :o ) Že jsou ale naši „žurnalisté“ natolik blbí a nepoznají apríl, to jsem vpravdě nečekal.
IrDA už není v módě. Na nových základových deskách je už nenajdeme. Jistě, existují poměrně levné USB převodníky (pokud se je podaří pod linuxem zprovoznit). Co když ale máte vysílač/příjmač IrDA zabudovaný do bedny počítače a vyhovuje vám to? Můžete si postavit jednoduchý převodník RS232 ←→ IrDA založený na čipu MCP2120.
Tak jsem jednou potřeboval přibližně změřit frekvenci krystalového oscilátoru a jelikož žádný přístroj k tomuto účelu uzpůsobený nevlastním, rozhodl jsem se udělat malé udělátko s pomocí běžného AVR ze šuplíku. Nějakým zobrazováním jsem se netrápil, data prostě házím pěkně na sériový port a čtu z počítače. Vzhledem k tomu, že frekvence, kterou jsem měřil několikrát převyšovala maximální pracovní frekvenci AVR-ka, bylo nutné předřadit ještě děličku frekvence.
Tak to vypadá, že nové Gnome 3.0 přinese naprosto novou, objevnou a naprosto nepostradatelnou funkci. Zde je API. Chybí jen málo a je to naprosto dokonalé! :-)
Před nedávnem spustil google novou verzi svého on-line „překladu“ webových stránek. Musím uznat, že oproti jiným pokusům o automatický překlad (např. legendárnímu pokusu o automatický překlad wikipedie) je počin googlu docela dobře použitelný. Sice je pravdou, že výsledný text má k češtině ještě daleko, na druhou stranu jsou slova překládána do velké míry dle kontextu a narozdíl od jiných překladačů google zpracovává celé idiomy a ne jen jednotlivá slova, takže je to povětšinou i docela srozumitelné. I přes všechna pozitiva se však občas chybička vloudí...
Tak se můžeme po celé Praze (a možná i jiných městech) dočíst na plakátech zvoucích na koncert skupin Elán. Moment, před třiceti lety....?
Pokud to někomu uniklo: fa Oresi vyrábějící kuchyňské linky podala trestní oznámení na server poraďte.cz, že nezakázal na svých stránkých diskuzi, ve které jsou vúči firmě kritické příspěvky. Kde zůstala svoboda slova? To žijeme někde v Čině, aby kdejaký papaláš mohl cenzurovat internet a bránit zvěřejňování pravdy?! (P.S. Zdá se, že pan Drahovzal vůbec nechápe, co to svoboda slova je...)
Že na Google Maps najdeme spoustu zajímavých věcí, je obecně známo. Je ale až zarážející v jakém rozlišení na něm najdeme některé „velmi citlivé objekty“ z oblasti blízkého východu.
Občas se mi stává, že při prohlížení zahraničních webových stránek na mě „vybafne“ čeština: je to dáno tím, že redakční systémy jsou lokalizované a tak např. datum, či některé navigační prvky dosteneme nelogicky v češtině, přestože se to k obsahu vůbec nehodí. Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem na podobné neplechy narazil ve výsledcích vyhledávání v googlu.
13.1.2008 22:49
| Linux
|
| Přečteno: 1367×
| Komentářů: 11, poslední 14. 1. 2008
| Hodnocení: 86 % (14 hlasů)
Před časem jsem zakoupil za necelých 600Kč „krabičku“, na které lze přes její minimální parametry (2MB flash, 16MB RAM) rozjet „osekaný linux“. Jelikož jsem chtěl některé informace z /proc (apod.) zpřístupnit do LAN, přemýšlel jsem, jak na to. Webový server je moc velký kanón, tak jsem si řekl, proč nepoužít finger. Bylo to jednodušší, než jsem čekal.
4.1.2008 16:28
| Linux
|
| Přečteno: 3562×
| Komentářů: 17, poslední 13. 1. 2008
| Hodnocení: 94 % (34 hlasů)
Jak jsem se mohl v poslední době párkrát přesvědčit, spousta linuxových uživatelů sice ví, co to je UDEV; ten však na první pohled zřejmě působí příliš krypticky (třeba narozdíl od jiných „konfiguráků“), takže je pro mnohé těžké do něj proniknout. Přiznám se, že jsem byl donedávna ve stejné situaci. Pak jsem ale byl donucen pár pravidel napsat a zjistil, jak je to vše vlastně poměrně jednoduché. Takže přináším malý „manuálník“ - ovšem bez zbytečného vysvětlování a bez jakéhokoliv nároku na úplnost. Kdo chce podrobnější návod, či dokumentaci, ten jistě něco najde.
Dlouhou dobu byla využívána a nerozpakuji se říct zneužívána značka <table> k vytváření struktury layoutu webových stránek. To s sebou neslo (a dosud často nese) řadu problémů, především co se týká přístupnosti stránek handicapovaným uživatelům, ale taky strojové analýzy obsahu stránek a podobných šaškáren. Dnes proto každý slušný návrhář webových stránek ví, že se pro layout prostě používá element <div> (ti progresivnější vědí i o různých zajímavých značkách v připravovaném HTML 5). Co když ale potřebujeme vytvořit skutečnou tabulku?
Že google má svůj „gmail“, asi všichni víte. Že filtruje „spam“, to je v dnešní době logické. A že v rozhraní gmailu je vyhrazen malý kousek pro kontextuální reklamu, asi taky nikoho nepřekvapí. Co ale vznikne, když dáme toto vše dohromady?
Že programovat jednočipy AVR pod linuxem je s jednoduchých udělátkem připojeným přes paralelní port jednoduché, se zde psalo už dávno. Co když je potřeba zároveň programovat více jednočipů zároveň? Pak použijme k nahrávání firmware program avrdude a k tomu jednoduchý bastl.
DCF77 je rádiový signál vysílaný na většinu evropského území z německého Frankfurtu nad Mohanem, kterého se užíva k synchronizaci hodin. Vzhledem ke způsobů kódování (60bit/min) zůstávalo donedávna každou minutu 14 bitů (viz tento obrázek ze stránek Martina Poupy) nevyužitých. Prý snad měly být vyhrazeny pro krizové signály. To se ale někdy asi před rokem změnilo a oněch 14 bitů je nyní „využito komerčně“.
Občas vyrobím nějaký bastl s jednočipem AVR. Po delší době jsem se potřeboval k těmto malým švábům vrátit a zase něco spáchat. Tentokrát již byly základní balíčky (avr-binutils, avr-gcc, avr-libc) součástí mé distribuce, tak jsem je jednoduše nainstaloval. Ale ouha, začaly se objevovat problémy: avr-gcc (ve verzi 4.1, či 4.2) někdy vyprodukovalo špatný kód (například nedbalo na to, že by i/o porty měly být volatile). Navíc kód vyprodukovaný pomocí gcc 4.x byl vždy větší, než s gcc 3.4.x. Rozhodl jsem se tedy pro návrat k řadě 3.4.
Zadal jsem dotaz do poradny. A nestačil jsem se divit, prý to sem nepatří. Tak to alespoň napsat jeden z administrátorů zdejšího serveru, když jsem se na dotaz včera pozdě večer podíval. Když jsem se podíval dnes, bylo celé vlákno pro jistotu smazáno (abych si nemohl opsat alespoň ty dva zajímavé odkazy, co tam byly). To se snad všichni zbláznili?!
30.7.2007 10:22
| Hardware
|
| Přečteno: 13806×
| Komentářů: 5, poslední 23. 1. 2008
| Hodnocení: 80 % (5 hlasů)
Před dvěma měsíci mi totálně chcípl můj starý notebook (měl jsem ho 4 roky a to už jsem jej kupoval z druhé roky po záruce, párkrát jsem s ním byl i v cizině, takže už ho to zřejmě přestalo bavit...). Nezbylo mi tedy, než koupit notebook nový, nakonec jsem se rozhodl pro Acer TravelMate 2490. Jedna z drobností, které mi zatím kazily užívání stroje byla pitomá CD/DVD mechanika od výrobce. Jelikož mi ze starého notebooku zbyla cca ½ roku stará kvalitní mechanika od NECu, rozhodl jsem se (poté, co mi na infolince ACERu potvrdili, že výměna mechaniky, paměti, či HDD - je-li provedena správně - neruší záruku) mechaniky vyměnit. Zde je malé HOWTO.
27.7.2007 20:11
| Linux
|
| Přečteno: 1497×
| Komentářů: 25, poslední 28. 7. 2007
| Hodnocení: 80 % (10 hlasů)
Již několik let obstarávám pro své rodiče PC s linuxem. S většinou věcí nejsou problémy (pominu-li občasný výpadek některé z hw komponent). Bohužel se však v několika posledních vývojových cyklech začaly dít prazvláštní věci se vstupními zařízeními v Xorg. Nejdřív mi přestalo fungovat druhé kolečko u mojí myši (určené k horizontálnímu scrollování) — takovou myš jsem naštěstí prozíravě rodičům raději nedával. Co je však horší, „přepínání klávesnice“ začalo být poněkud nedeterministické (zvláště v kombinaci nových Xorg + applet v GNOME). Rozhodl jsem se tedy, že připravím klávesovou mapu, ve které by naši měli po ruce všechny potřebné znaky bez jakéhokoliv tajtrlíkování s přepínáním „klávesnic“. (Já sám zůstávám u osvědčené vlastní česko-mezinárodně-hebraisticko-semitistické mapy — v kombinaci se „setxkbmap“ v konzoli, potřebuji-li použít další písma, jako je arabštiny, či syrština).
V jednom projektu jsem potřeboval zpřístupnit soubory nahrané na webový server uživatelům nějakou jednoduchou formou. Nakonec padla volba na protokol WebDAV, neboť se s trochou trpělivosti dá naprogramovat celkem snadno v PHP a je multiplatformní. Tedy měl by být. Bohužel nové Windows Vista podle všeho obsahují stejné chyby a problémy, které byly v posledních WindowsXP již vyřešeny. Přináším krátký zápisek s odkazy na relevantní odkazy na internetu.
Většina projektů v php se dá nastavit pomocí konfiguračních souborů: převážně se přitom jedná o obyčejné php skripty, ve kterých se nastaví přímo hodnoty proměnných. Jinou, bezpečnější variantou bývá, že si projekt sám parsuje konfigurační soubory (takže do nich není možné přidat kód a podobně). Avšak ve chvíli, kdy má být jeden kód použit pro více virtuálních serverů, je přeci jenom i toto řešení nešikovné. Nabízí se otázka: proč nemít nastavení přímo v konfiguračních souborech apache?
RFC 4709 z října minulého roku definuje způsob, jak inzerovat na webu WebDAV svazky. Namísto obskurdního micro$shitího použití <a folders="..."> (viz tuto m$ dokumentaci) představuje toto RFC čistou a jednoduchou cestu, jak toho dosáhnout.
10.9.2006 09:43
| Web
|
| Přečteno: 939×
| Komentářů: 0
| Hodnocení: 100 % (11 hlasů)
Jednou z nových vlastností v připravovaném Firefoxu 2.0 jsou takzvané microsummaries (česky je navrhuju překládat třeba jako „piďi-shrnutí“, nebo s překladateli FF „minishourn“). Jsou to, jak již napovídá název, jednořádková shrnutí čistého textu k dané stránce. Např. to může být jméno posledního článku na některém webu, u jiných stránek může vyjadřovat status nějaké konkrétní položky, které je stránka věnována (např. v bugzille, či jiné databázi chyb by jím mohlo být shrnutí dané chyby a její status, u internetového obchodu aktuální cena a počet kusů na skladě atd.). Další příklady využití nechám již na fantazii jednoho každého.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
