Společnost System76 představila pracovní stanici Thelio Mira AI s předinstalovaným Pop!_OS s prostředím COSMIC nebo Ubuntu. Nakonfigurovat lze až s 16jádrovým CPU AMD Ryzen 9 9950X, 192 GB DDR5 RAM, dvěma GPU NVIDIA RTX Pro 6000 a 192 GB GPU pamětí.
DigitalOcean je sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let.
Na stránkách PostgreSQL bylo představeno LibreDB Studio. Jedná se o open-source self-hostované SQL IDE pro (nejenom) PostgreSQL v prohlížeči. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 12.0 media serveru Jellyfin (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Pro vyzkoušení je k dispozici Demo Server. Jellyfin je fork media serveru Emby, původně Media Browser.
V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
10.7.2007 13:26
Bleabr |
pele | Rady
| 
| Přečteno: 3188×
| Komentářů: 12, poslední 18. 7. 2007
| Hodnocení: 100 % (14 hlasů)
Po delší době jsem opět zasedl k psaní blogísku. Dneska si vezmu na mušku historii příkazů příkazového interpretu, neboli shellu. Jelikož jsem uživatelem Bashe, bude řeč právě o něm.
Už delší dobou se mi honí hlavou myšlenka na vytvoření adresáře českých Linuxových webů, protože ty hlavní jako abclinuxu, root, případně penguin zná asi každý, ale co ty menší, které tvoří jednotlivci, případně malé skupinky nadšenců?
Skončil sa piaty ročník najväčšej amatérskej programátorskej súťaže pre prenositeľné konzoly GP2X, GP32, PSP a DS. Celkom bolo prijatých 61 projektov, z toho 39 pre GP2X. A pretože práve túto (linux-powered) hračku vlastním, popíšem zopár veci, ktoré boli vytvorené pre ňu.
Ahoj,
chtel bych zjistit jake jsou realne platy spravcu linuxovych serveru. Proto bych vas chtel pozadat o vase zkusenosti s platovymi podminkami v nasem oboru.
Vim, ze to je lehce ozehave tema, ale myslim si ze muze byt uzitecne vedet, o jaky plat muzeme, napr. pri pracovnim pohovoru, zadat.
9.7.2007 22:52
Bruno Banány |
freshmouse | Smazané zápisky
|
| Anketa
| Přečteno: 2464×
| Komentářů: 86, poslední 22. 7. 2007
| Hodnocení: 82 % (22 hlasů)
Reklamy, videa, obrazky, hudba - na tieto a podobne "vymozenosti" internetu sa vo velkom meradle vyuziva technologia zvana flash. Ja neviem, ci je to modna zalezitost (youtube, kopec videii na sme.sk alebo inych informacnych dennikoch), ale kazdopadne napada ma otazka ci nema flash nejaku alternativu v podobe open source projektu (nie interpretacie flash - ale nieco na sposob flash - ibaze ako slobodna technologia/format), kedze flash ako taky je proprietarny.
9.7.2007 20:23
pin2k |
Pavel Pinkava | Deník Linuxáka
|
| Přečteno: 1417×
| Komentářů: 23, poslední 12. 7. 2007
| Hodnocení: 100 % (6 hlasů)
Asi před třemi dny jsem narazil na novinku o vydání nové verze Slackwaru a to o verzi 12. Jelikož jsem starších verzí využíval, rozhodl jsem se stáhnout ho a vyzkoušet. Domluvil jsem se s kamarádem, který má rychlejší připojení, že mi ty Slacky stáhne a sám je vyzkouší.
9.7.2007 20:16
Kacířské myšlenky |
Luk | Ze života
|
| Anketa
| Přečteno: 2596×
| Komentářů: 7, poslední 11. 7. 2007
| Hodnocení: 100 % (21 hlasů)
Když jsem přibližně před rokem napsal zápis Serverové služby a zákony, vypadalo všechno poměrně jasně a zřetelně. Jenže to bychom nesměli být v Česku - v zemi, kde je možné opravdu všechno.
Chudáci děti, jak k tomu přijdou, když už jim maminky ani nepošlou na tábor balíček se sladkým nebo buchtama... No je to smutné, ale podívejme se na to čistě prakticky. Dítě odjede na tábor. Ty teď trvají většinou 14 dní (ne 3 týdny, jak za mého mládí 
). Pokud tedy chceme, aby dítě dostalo balíček ještě během pobytu na táboře, měli bychom začít péct ještě před odjezdem...
9.7.2007 19:33
free_sw_hw_info |
Martin Merinsky |
| Přečteno: 7867×
| Komentářů: 6, poslední 2. 1. 2011
| Hodnocení: 83 % (12 hlasů)
Motivací je umožnit přenos souborů mezi zařízením s IrDA (mobilním telefonem Sony Ericsson K300i) a počítačem s Ubuntu 7.04 GNU/Linux přes infračervený port. Počítačem je notebook HP Compaq nx6110, který není vybaven infračerveným portem. Problém je řešen pomocí USB-IrDA převodníku (tzv. dongle).
Už oddob, prvních nabídek ADSL, se zajímám o její dostupnost v mé lokalitě. Ze začátku se služba šířila jen do větších měst, ale netrvalo dlouho a ADSL bylo i v Šumperku, ve městě od kterého bydlím asi 4km. Tenkrát jsem doufal, že nebude trvat dlouho a i já budu mít něco lepšího než GPRS od Eurotelu.
Tato položka BibTeXové databáze {UTF8}:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
@Book{Kalas06,
Editor = "Kålås, J. A. and Viken, Å. and Bakken, T.",
...
}
dělá následující problém:
! Package inputenc Error: Unicode char \u8:�. not set up for use with LaTeX.
See the inputenc package documentation for explanation.
Znak å se sází bez problému, zatímco Å vrací chybu. Není to ale otravné?
Editor = "Kålås, J. A. and Viken, {\AA}. and Bakken, T.",
To je ale, jak jsem se dočetl, zastaralý způsob (leč mě funguje, a to úplně stejně), tak snad je lepší použít:
Editor = "Kålås, J. A. and Viken, {\r{A}}. and Bakken, T.",
Výsledný kroužek se však dotýká písmene A. Narazil jsem na dlouhou polemiku zda je to správně. Každopádně to lze změnit takto (jednoduché, což?):
\expandafter\let\csname \string\T1\string\r-A\endcsname\relax
Zůstanu u toho co chtěl Knuth, ale strávit půl hodiny kvůli jednomu blbému písmenku, to se mi ještě nestalo...
Nevím, jak moc je to normální, ale když mám depku, obvykle čtu stránky s informacemi o zvířatech. (Asi se podvědomě připravuji na kariéru starého mládence, který si chová domácí zvíře, protože žádná holka o něj ani pohledem nezavadí.) Každopádně jeden z mých nejoblíbenějších tvorů je medvídek mýval. Jsou překrásní a prudce inteligentní, což je důležité - za hlavní atribut domácího zvířete považuji možnost si s ním popovídat. Mluvit sice neumí, ale celkem by mě zajímalo, zda by se nedal naučit psát na klávesnici počítače. Koneckonců mají pět velmi obratných prstů a dokáží se naučit otevírat nejen dveře, ale i různé mechanismy zámků; copak by se nemohli naučit chápat symboly na tlačítkách?
7.7.2007 17:39
root_at_heron |
Heron |
| Přečteno: 4398×
| Komentářů: 20, poslední 15. 3. 2009
| Hodnocení: 100 % (10 hlasů)
7.7.2007 17:09
LL |
Leoš Literák | Abíčko
|
| Přečteno: 1560×
| Komentářů: 9, poslední 8. 7. 2007
| Hodnocení: 94 % (18 hlasů)
Už nějakou dobu běží veřejné CVS se zdrojovými kódy portálu abclinuxu. Dnes jsem aktualizoval developerskou databázi, takže nastal čas učinit toto prohlášení. Adresa serveru je cvs.abclinuxu.cz, login a heslo je anonymous, modul je portal. Právo commitovat mám jen já a Robert, budete-li mít nějaký patch, postupujte dle obvyklých pravidel (původní soubor, nový soubor a patch pro každý změněný soubor). V CVS najdete jak ořezanou databázi, tak i webový server jetty a buildovací nástroj ant. Sami si jen musíte stáhnout Javu a MySQL. Více ve wiki: /projekty/zdrojaky a souboru README.1st.
7.7.2007 13:15
Glubnik |
Petr "Glubo" Sýkora | Software
|
| Přečteno: 2074×
| Komentářů: 29, poslední 11. 7. 2007
| Hodnocení: 100 % (12 hlasů)
V dnešní době již nebývá nedostatek diskového prostoru a nebývá tedy potřeba šetřit každý bajt. Jedním ze způsobů, jak "plýtvat" úložným prostorem je zaznamenávat si, jak se některé soubory měnily v čase. Když si pak člověk omylem smaže, přepíše, nebo změní špatným směrem některé z nich, má možnost se vrátit v čase zpátky.
Pokusím se ukázat nezbytné minimum z používání gitu ke správě například historie svého /etc. Git je v repozitářích většiny běžných distribucí a tak by neměl být problém jej z nich nainstalovat. Tento zápisek se vztahuje k verzi 1.5.1.6, ale snad by měl být relativně nadčasový.
Seděl jsem a dumal jsem. Dumal jsem nad tím, že toho na NetBSD mám nějak moc. Jak je něčeho hodně, odhodím nepotřebné. Vyzkoušel jsem si nastavení vtwm přes .xinitrc, jak jsem jej objevil knize o Linuxu jménem „Linux, praktický průvodce.” Tuhle knihu jsem si koupil ve svých linuxových počátcích, ale vzhledem k tomu, že jsem měl tehdy poradce a Mandrake 9 , grafické prostředí jsem nenastavoval. Ale včera večer jsem si ji znovu prohlížel a narazil jsem na kapitolu o nastavování Systém X Window. Pečlivě pročetl a našel funkční konfiguraci za pomoci .xinitrc. Zalíbila se mi, dumal jsem jestli bude fungovat i v NetBSD. Funguje. A tady je.
6.7.2007 19:47
Bruno Banány |
freshmouse | Smazané zápisky
|
| Anketa
| Přečteno: 1678×
| Komentářů: 55, poslední 8. 7. 2007
| Hodnocení: 100 % (10 hlasů)
6.7.2007 12:22
nevim |
pepik |
| Anketa
| Přečteno: 1660×
| Komentářů: 67, poslední 18. 7. 2007
| Hodnocení: 100 % (4 hlasů)
Někteří bystří zde na abíčku si možná všimli, že poslední dobou nějak víc otravuju s dotazama ohledně PyQt4. Už dávno jsem si říkal, že znalost php a mysql není nic extra. Pracoval jsem i na některých větších projektech. Třeba pro směnárnu jsem programoval webovou aplikaci na správu deviz (nebo tak něco). Byla to kupa práce a měl jsem i chvíle, kdy jsem chtěl složit zbraně. Kolikrát mi ani sekretářky nedokázali přesně popsat, jak některé transakce propočítávat. To se potom dost mizerně programuje 
.
6.7.2007 02:05
Annals of Taurelador |
Fëannatar | Linux
|
| Přečteno: 4461×
| Komentářů: 37, poslední 5. 12. 2008
| Hodnocení: 91 % (11 hlasů)
Tato část je volným pokračováním minulého dílu s tím, že jsou zde i některé průniky a pravděpodobně si zde občas přečtete něco, co jste již četli v minulém díle. Proč popisuji zrovna Fedoru? Jednak proto, že kolem Fedory bývá, co se týče multimédií, celkem dusno a jednak proto, protože jsem na Fedoru zvyklý.
5.7.2007 22:38
HW |
houska |
| Komentářů: 17, poslední 12. 7. 2007
| Hodnocení: 67 % (3 hlasů)
S volnem přišel i volný čas tak jsem se pustil do jednoho z mých vroubků-rozchodit video konferenci po internetu mezi pocitacem s windows a linuxem.
Úspěchy zatím nejsou velké, ale o tom psát nechci.
Můj notebook bohužel nemá mikrofon. Jediné co na něm konstruktér nechal je jacková díra na externí. Takže mi vyvstává otázka jestli někdo neviděl mikrofon pro notebook. Sháněl jsem a hledal, ale nikde nic takového jsem nenašel.
Má představa je taková že by nemusel být o moc větší než samotný jack, takže spíš by to byl mikrofon v jacku. A kdyby byl o něco větší tak by se tam mohl vejít i otočný kloub kterým by se směroval, ale zatím jsem nikde nic takového neviděl.
5.7.2007 22:02
Bruno Banány |
freshmouse | Smazané zápisky
|
| Anketa
| Přečteno: 1637×
| Komentářů: 12, poslední 8. 7. 2007
| Hodnocení: 100 % (9 hlasů)
Nemůžu pochopit jednu věc. Proč se mezi Linuxákama objevují neustále rozpory, které prostředí je lepší. Jedni říkají, že KDE má moc voleb a nevyznají se v nich. Druzí, že GNOME má málo voleb a musí si je nastavovat v konfigurácích. Poté většinou nastane FLAME, co je lepší, co se má používat, jak ti druzí mohou používat něco jiného, atd...
A není to jen prostředí, ale například i samotná distribuce. Proč někomu nadávat, posmívat se, vždyť je to jeho volba a jemu zřejmě vyhovuje. Ať si, kdo chce, používá, co chce. Od toho přece ony distribuce jsou...
Není snad jednou z výhod Linuxu svoboda? Proč by někdo nemohl používat něco jiného, co vám zrovna nesedí? Velká výhoda Linuxu je právě ta svoboda výběru, proto bychom si ji měli užívat a né ji hatit...
5.7.2007 17:34
Bruno Banány |
freshmouse | Smazané zápisky
|
| Anketa
| Přečteno: 1979×
| Komentářů: 36, poslední 2. 9. 2007
| Hodnocení: 92 % (13 hlasů)
Nebojte se dočíst až do konce.
ničemu nemusíte rozumět
Čím víc objevuji, unixový systém, tím víc jsem udiven. Vím už dávno, že malé nástroje jsou bezva. Vím, že práce z jednoduchými unixovými nástroji přináší netušené možnosti. A to vše při relativně malé potřebě výkonu pc nebo notebooku. Stále mě nepřestává udivovat editor VIM, nebo okenní manažery typu TWM . Nechal jsem se nalákat bezvadným článkem o konfiguraci tohoto typu okenního manažera a říkám si: „Jak jsem bez tebe dodnes mohl existovat?” Sice jsem jej kdysi zkoušel, ale nakonec jsem odešel od něj a zkoušel jiné, více sofistikovanější, abych nakonec po bedlivějším prozkoumání objevil něco málo jeho možností a rychlost.
To si jednou takhle brouzdám po CPANu a hledám binding do Erlangu a pak mě napadne kouknout se kolem. Kromě toho, že jsou tam k nalezení moduly k telekomunikačním výpočtům Erlang B a C, které vymyslel ten člověk po němž dostal Erlang jméno (jo to je ten chlápek jehož obrázek se objeví na začátku a na konci toho Monthy Pythoního filměčku Erlang The Movie), tak je tam k nalezení i takový srandovní modul jménem fp.
Áno, presne tak. Počujete správne, Linuxáčku, teda používateľa Linuxu ženského pohlavia. A kto je tou šťastnou?