Richard Hughes oznámil, že po společnostech Red Hat a Framework a organizacích OSFF a Linux Foundation, službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzorují také společnosti Dell a Lenovo. Do dnešního dne bylo díky LVFS provedeno více než 145 milionů aktualizací firmwarů od více než 100 různých výrobců na milionech linuxových zařízení.
Americké technologické společnosti Microsoft, Google a xAI souhlasily, že vládě Spojených států poskytnou přístup k novým modelům umělé inteligence (AI) před jejich uvedením na trh. Oznámila to americká vláda, která tak bude moci prověřit, zda modely nepředstavují hrozbu pro národní bezpečnost. Oznámení podtrhuje rostoucí obavy Washingtonu z rizik spojených s výkonnými AI systémy. Americké úřady chtějí v rámci předběžného přístupu
… více »Společnost Valve zveřejnila (GitLab) nákresy ovladače Steam Controller a puku. Pro všechny, kdo by jej chtěli hacknout nebo modifikovat, případně pro ně navrhnout nějaké příslušenství. Pod licencí Creative Commons (CC BY-NC-SA 4.0).
PHP bylo dlouho distribuováno pod vlastní licencí – s výjimkou částí spadajících pod licenci Zend Engine. Po několikaleté práci se povedlo PHP přelicencovat na 3bodovou licenci BSD.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube). Na Linuxu je vedle Qt frontendu nově k dispozici také GTK4 / libadwaita frontend.
Neziskové průmyslové konsorcium Khronos Group vydalo verzi 3.1 specifikace OpenCL (Open Computing Language). OpenCL je průmyslový standard pro paralelní programování heterogenních počítačových systémů.
Homebridge pro integraci chytrých domácích zařízení byl vydán ve verzi 2.0.0. Nově vedle protokolu HomeKit Accessory Protocol (HAP) podporuje standard chytré domácnosti Matter.
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
O Selfu jsem tu trousil narážky asi tak půl roku. Self je programovací jazyk, prostředí a virtuální stroj. Je to něco naprosto jiného, unikátního a jediné, co se tomu trochu blíží je původní koncept operačního systému, který běžel na Lisp machines a Smalltalk.
Po dlhej dobe som sa rozhodol napísať o panely conky znovu. Za čas od posledného blogu na tému conky ubehlo mnoho času.
Co používáte, když si chcete nějakou stránku archivovat na disk? Dříve fungovalo dobře MAFF, ale to už v aktuálních verzích Firefoxu není podporované. UnMHT taky ne.
Až příliš praktická ukázka, jak pomocí Flatpaku připravit k distribuci netriviální aplikaci...
Bez verzování přes git bych v současné době při mém stylu práce asi nemohl existovat. Bohužel má původní snaha commitovat do gitu jen ucelené změny, vzala brzy za své. Většinou to vypadá tak, že mám něco rozdělané, ale musím toho nechat, abych mohl začít řešit něco jiného. A když se k tomu po nějakém čase vrátím, tak mi visí změny, o jejichž smyslu už mám jen matné tušení. Jenže jak stáhnout aktuální změny v hlavní vývojové větvi, když se na ni bez uložených změn nemohu přepnout?
Když jsem byl loni konce léta na svatbě našich přátel, obrátil se tam na mne s dětskou důvěrou kamarádův jedenáctiletý syn – začal se zajímat o to jak se dělají webové stránky a tak chtěl vysvětlit jak to všechno funguje. S hrůzou jsem si uvědomil kolik jsem toho za ty roky zapoměl. Ovšem takové zapomínání není úplně na škodu, protože se tím zbavíte i zažitých postupů, které už jsou dávno obsolete. Každopádně mne tím přinutil abych se zase po nějakém čase podíval na věci kolem webu a javascriptu. A to jsem netušil, jak brzy se mi to bude hodit.
Pamatujete si na xkcd komix, kde atomová bomba pro odjištění vyžaduje validní příklad použití taru? Ať ano či ne, v tomto blogu se o nástroji GNU tar dozvíte co už dost možná stejně víte, případně co jste asi ani nechtěli vědět.
Tak projekt který jsem představil v předchozím zápisku na blogu (doporučuji přečíst pokud nevíte o co goo) dospěl do verze 1.0.21.
Tento zápisek navazuje na můj předchozí blogpost, který představuje projekt Trilium Notes. Dnes bych chtěl ukázat novou fíčuru - podpora pro psaní a běh mini aplikací. Ukážu dva skripty, které spolu úzce souvisí.
Před pár měsíci se tu diskutovalo o osobních wiki (např. Zrcadla - proč používat osobní wiki), tak jsem se rozhodl zveřejnit svůj projekt zde s nadějí, že dostanu nějaký zajímavý feedback.
Tak nějak jsem byl nespokojen s textovým editorem, co jsem používal na Linuxu (Geany), nelíbil se mi třeba způsob definice externích příkazů a pár dalších bugů (hlavně ve vykreslování Scintilly). Tak si píšu svůj textový editor.
Před asi dvěma lety jsem si pořídil nový pracovní notebook s 8GB paměti. Cíl, mít ho jen na práci, což je webový vývoj v PHP, Java nebo Groovy. Na hraní doma používám postarší desktop, kde pokud se mu dá 8GB paměti, SSD a moderní grafická karta, tak utáhne nejnovější hry. Myslel jsem si, že hry jsou mnohem náročnější na výkon stroje, než nějaké vývojové prostředí, prohlížeč a webserver. Mýlil jsem se.
Nějakou dobu jsem se věnoval naladění ntp na co nejpřesnější doregulaci času. A někdy to tedy moc nejde. Takže bych si sem zanesl pár poznámek. A možná budou i někomu k užitku.
Před dávnými časy jsem zde publikoval blogpost, jak si na terminálové konzoli pomocí utility "grc" obarvit zobrazované výstupy. Bylo to jenom letmé seznámení s aplikací, takže jsem tenkrát nezdůraznil to, že se výstup obarvuje na základě pravidel uvedených v kolorizačním filtru, který je závislý na tom, jaká se použije aplikace. Pokud použijete tuto utilitu na obarvení výstupu, co vrací kupř. "dig", použije kolorovací filtr 'conf.dig', pro obarvení výstupu z aplikace diff zase 'conf.diff', atp.
Tak jsem byl dnes přinucen přičuchnout si k MFCR a jejich úžasnému blacklistu... A to tak ze by jsem měl začít připravovat nástroje pro případnou implementaci DNS blokace na infrastruktuře zákazníka. Původně jsem chtěl nějak strojově zpracovat ono úžasné PDF tak že mi ze skriptu vypadne pouze název domén k blokaci, protože je ale ono PDF pěkný paskvil u kterého se mi nepodařilo ani ověřit digitální podpis, natož z něj vyparsovat všechny potřebné informace tak jsem se rozhodl jít jinou cestou a místo jednorázového scriptu vybudovat informační web s API odkud si pak můžou dané scripty tahat seznam k blokaci.
Většina toho, co jsem popsal v Programovacím FAQ je vhodná pro naprosté začátečníky, protože ti mi reálně píšou. Nyní bych se ale rád zaměřil i na středně pokročilé programátory, kteří se rozhodli začít programovat komerčně.
lspci. Ne vždy nalezne člověk tento příkaz v příslušném repozitáři a kompilovat jej ručně bývá na dlouhé lokte,zvláště pro nějakou tu exotičtější architekturu. Ano, většinou má jádro připojené /sys, ale hrabat se v něm ručně taky není příliš user-friendly. Jako rychlou náhražku tu proto mám následující narychlo napsaný skript (závislosti: jádro se sysfs připojené na /sys, /bin/sh, /bin/sed a chcete-li lidsky čitelná jména, pak /usr/bin/host a DNS konektivita):
Znovu jsem si po dlouhé době přečetl sci-fi povídku Logik Joe a vzpomněl jsem si při tom na Bystroushaakův zápisek Budoucnost. Nechci teď s ním nějak polemizovat, ale píšu to tu proto, že tato povídka je přesně případ té vzácné výjimky, kdy si autor dokázal extrapolovat vývoj výpočetní techniky překvapivě dobře.