Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Ve chvíli, kdy jsem viděl (teď už) předposlední xkcd mi bylo jasné, že tohle prostě musím mít! Ale jak na to? Program ln má sice parametr -d, ale i pod rootem vrací EPERM. Takže přece jen ty zdrojáky zas budu muset otevřít.
Zdravím, stalo se, že jsem jako dlouhodobý Qtčkař byl donucen začít se kvůli škole učit pracovat s wxWidgets. Moje pocity z tohoto toolkitu však nejsou zrovna pozitivní. Ať se podívám na jakoukoliv část wxWidgets, vidím oproti Qt značné množství nedostatků.
Začněme tím, čím začne každý, který potřebuje nějakou knihovnu používat.
, po prvotním osahání jsem zjistil, že se z uživatelského hlediska od Siemens C55 až tak moc neliší (no dobře, má rádio a foťák, ale zase neumí věci co uměl starej Sýmens. A jak asi tušíte, rozhodl jsem se ho připojit k Linuxu o čemž je tento zápisek.
Dobré IDE je nejlepší přítel programátora. Vzpomínám si, jak jsem kdysi jsem na svém, již zaniklém blogu psal nadšeně o svém přechodu ze zastarávajícího Dev-C++ na jeho víceméně klon Code::Blocks. Léta plynou, já se opět přesouvám o dům dále a v tomto článku bych chtěl nasdílet své postřehy.
Dlouho jsem tu nic nenapsal, to ale neznamená, že abíčko nesleduji. Chybí mi tu ale víc programátorských blogů, tak to zkusím sám napravit.
Nook STR je elektronická čtečka knih prodávaná knihkupectvím Barnes&Nobles. Prodává se za 139 $, nicméně pouze ve Spojených státech. Pokud tam nemáte zrovna cestu, nezbývá, než se poohlédnout po eBay či využít služby jako Shipito.
V diskuzi pod mým minulým blogpostem na téma Networking v QEMU se pht ptal, jestli VDE používám. Výsledkem byla má poměrně obšírná odpověď, která však ani zdaleka nemohla zmínit všechny důvody proč ho používám a k čemu je vlastně dobré. Proto tedy následuje tento blogpost, věnovaný VDE
Upozornění: Blogpost je o subjektivních pocitech a zážitcích.
Je to již cca rok, co jsem se začal zajímat o programovací jazyk D. Co se od té doby v mém názoru na D změnilo?
Už asi začínám být vážně paranoidní, takže budu rád, když mne vyvedete z omylu a přesvědčíte, že je všechno OK.
V nejnovější stabilní verzi správce souborů Midnight Commander (mc) 4.7.5.4 přestala fungovat kombinace kláves ctrl-x. Běžně porovnávám adresáře pomocí "ctrl-x d" nebo vkládám název aktuálního adresáře na příkazový řádek pomocí "ctrl-x p". V nejnovější verzi se místo porovnání adresáře pouze na příkazovém řádku zobrazí "d". Kombinace kláves ctrl-x je ignorována.
Rychlý jednoduchý benchmark SSD disku Kingston SVP100S296G a SAS disku Cheetah ST3146356SS (15k RPM).
Jedná se o starší bench, abych obhájil své argumenty proč SSD do serveru 
Předem upozorňuju, že se GNU stream editor (GNU sed, dále jen sed) teprve učím. Najdete zde pro mě důležité poznámky týkající se tohoto programu. Tyto poznámky pochopitelně může využít kdokoli. Poznámka: Vím, že na Internetu existuje spousta materiálů k sedu. Já tyto moje poznámky píšu hlavně, protože se mi mnou psaný text lépe pamatuje.
Je dobré čas od času zčeřit usazené vody a já tak díky takovému kroku a novému spolupracovníku Michalovi "objevil Ameriku". Konečně jsem našel utilitu, která umožňuje kloudně dokumentovat moje shellové skripty.
V dňoch 26. až 28. októbra sa uskutoční LinuxCon Europe 2011. Keďže tento ročník bude prebiehať v Prahe, začal som uvažovať či ísť...
Konečně jsem se rozhoupal a z druhé ruky koupil za pár šupů mini-PCI 802.11a/b/g s tím, že jí nahradím dosavadní kartu v notebooku (původní od výrobce). Zde je pár (překvapených) postřehů.
Jelikož jsem hračička, tak jsem poslední dobou pošilhával po Linux From Scratch. Pokud by někdo nevěděl, o co se jedná, tak ve zkratce je to kniha (návod), podle které vytvoříte "vlastní" distribuci GNU/Linuxu kompletně ze zdrojových kódů. Přičemž jsou vynechány "zbytečnosti", kompilují se tedy jenom "nutné programy", které jsou nezbytné pro kompilaci/start/fungování této "vlastní" distribuce. Součástí tedy není "grafický režim" (X).
Zápisek se věnuje nastavením vyhlazování písma v distribuci Gentoo, ale možná nejen v něm.
Záměrně se snaží vyhnout v použití nástrojů této distribuce, které v jiných nejsou.
Zápisek se věnuje vlastnosti která je užitečná pro doplňování voleb v příkazech které se zadávají v konzoli a to s použitím TABelátoru (výchozí chování je jeho dvojitý stisk) v distribuci Gentoo, ale možná nejen v něm. Záměrně se snaží vyhnout v použití nástrojů této distribuce, které v jiných nejsou.