Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Motto:
Kritika není nikdy příjemná
Kritiku nemá nikdo rád
Kdo říká, že mu kritika nevadí, tak..
Tedy když říká: „Jak od koho”
Tak lže. Sobě i druhým
V předchozích dílech jsme hovořili o tom co je to kritika. Říci, že jsme mluvili se mi zdá až přehnaný výraz. Spíše jsem se o tom malinko zmiňoval. Sice jsem byl upozorněn jednou členkou tohoto výlučného klubu v tom smyslu, že tu nejsou žádní blbci aby nevěděli co je kritika a třeba kompliment, ale mě to nedá. Protože to dost často nevědí ani profesionálové.
Stávám se v poslední době nějak unavený. Jsem líný přemýšlet v intencích nedostudovaných psycholožek. Přestávám snášet slovo jako energie a poznání. Případně mysl. V souvislosti s lidskou existencí. Zaběhnutá klišé, které lidé používají aniž by dost často si dali tu práci o nich přemýšlet .
A už vůbec mě nebaví to číst v rámci seznamování, které se v poslední době na Seznamu a jinde nabízí. Jsem docela otrávený různými nabídkami těch co se chtějí společně se mnou smát, přemýšlet o Zenu, Józe případně souznít nebo cestovat po kopcích.
Jedna z nejdůležitějších věcí v komunikaci je naslouchání. Jestliže nenasloucháme stane se nám, že probudíme agresi proti sobě. Všichni známe tu slavnou větu: „Posloucháš mě? ” Skoro vždy je řečena tónem, který naznačuje netrpělivost, rozhořčení. Údiv že ti druzí si nás dovolí neposlouchat. Vnímáme takové jednání jako neúctu, pohrdání, nezájem. Tohle vše v těch druhých probouzí agresi proti neposlouchajícím. Jedna z dost rozšířených forem agrese pramení z frustrace. Z frustrace, že nejsme dost bráni vážně. Nebýt brán vážně je prohřešek, který se velmi těžko odpouští. Mnoho lidí je schopno odpustit urážku, ale nikoliv nezájem.
Motto:
Některá fakta tvoří pravdu.
Ne každá pravda nutně obsahuje fakta.
(Jan Jílek)
Probrali jsme emoce a půjdeme k tomu co emoce nejčastěji vyvolává. Ke sporu a konfliktu. Pro mnohé je to synonymum. Já jsem si udělal jakési rozdělení. Konflikt pro mne vždy je to, že se kříží moje a něčí zájmy, ale pro to ještě nemusím být z někým ve sporu. Konflikt je například to, že Justy chce jít do kina a já chci psát blog, nebo instalovat Debiana. Do té doby dokud se bavíme o tom, že ona by ráda do kina, protože chce vidět ten nový „láskyplný ” film, co mě naprosto, ale naprosto nezajímá. Je to stále jen relativně bezpečný konflikt.
V minulém díle jsme skončili u emocí. S emocemi se to má asi tak. Vzniknou a zaniknou. Stále přicházejí stále odcházejí, proměňují se. Emoce není možné nemít. Je to stejné jako není možné aby nebylo nějaké počasí. Jejich vzniku nezabráníte, stejně jako s počasím nic neuděláte. Soudruzi sice „poroučeli větru dešti,” ale podle toho to s nimi dopadlo. A stejně tak jako ze soudruhy to dopadne s těmi, co chtějí zabránit vzniku emocí.
Jedno z dost známých rčení říká: „Nejlepší obrana je útok ” Což v komunikaci platí dvojnásob. Už jsme si zde řekli co je hodnocení. Teď bych asi měl přímo říci, že hodnocení slouží k manipulaci. K manipulaci v tom smyslu, že své zájmy vydáváme za prospěch druhých. Možná že se většina setkal s tím, že někdo přišel do místnosti a řekl něco jak" „Jak tu v tom smradu můžete sedět.Normální lidí si vyvětrají ” A otevřel okno aby se vyvětralo. Shromáždění do té doby sedíc v poklidu a bez zjevné známky znepokojení ze smradu, ožije.
Zjistil jsem, že na Abíčku dost dostávám. Z toho důvodu to chci nějakým způsobem vyvážit. Jsem člověk, který je nerad na obtíž druhým a nemám rád pocit dluhu. I když v oblasti softwaru, aplikací či nějakých IT řešení toho moc nabídnout nemohu. Mohu ale nabídnout to co opravdu umím. Umím komunikovat a umím třeba složit kompliment či kritizovat. Dostal jsem nápad, že průběžně popíši v miniblozích, co to je kompliment, kritika, hodnocení. Jak se to od sebe liší a jak a kde co se dá použít.
Když jsem byl velmi mladý, což už je opravdu dávno bylo slovo „profesionál ” téměř nadávkou. Profesionální sportovci byli líčeni jako zloduši, jež parazitují na nadaných sportovcích především z těch chudých kruhů a profesionální soutěže jako zdroj zla a brutality. Vydělávání peněz na sportu se označovalo jako něco co je tak trochu mimo zákon a sportovci byli vedeni jako zaměstnanci nejrůznějších podniků a firem a ve skutečnosti se tajila skutečná podstata. Byl to schizofrenní čas a dával podnět k nejrůznějším dohadům. Je pravdou, že většina špičkových sportovců si na přišla na tehdejší dobu na slušné peníze, ale nikdy na tolik aby je to zajistilo na nějakou zvlášť dlouhou dobu po skončení kariéry. Být profesionálním sportovcem se tehdy nenosilo.
Miluji starozákonní příběhy. Jsou drsné, plné vášní a víry. Ale také plné naděje, odvahy a odhodlání. Lidé v nich jsou jednající naplno a do krajnosti. Mají víru, je v nich život a jejich proroci volají na poušti. Volají a burcují Izrael. Naše kultura ať se to komu líbí nebo nelíbí je dědičkou jak starých Řeků, tak těch kočovníků pasoucích svoje stáda na poušti a přenášejících Schránku úmluvy a věřících, že jsou národem Vyvoleným. Jejich dějiny jsou plné násilí a přesto se jejich Knihy staly základem kultury, která obhajuje lidská práva i svobodu jednotlivce.
Rád bych svoje stránky i blogy, které mám nejen tady dal do formátu pdf. A potom umístil někam na net. Samotná technická stránka přepsání a převedení mi problém nedělá. V TeXu jakž takž umím a převést to do pdf za pomoci buď exportu v kdvi nebo příkazem pdfcsplain, pdfcslatex taky svedu. Ale nevím jakým způsobem a kam to umístit na net. Je tu někdo ochotný mi poradit způsob a cestu a místo umístění. Díky
Za více jak dvacet let praxe Jógy, psychoterapie, zkoumáním nejrůznějších „duchovních” systémů, duševních hygien, stravovacích teorií a všech zaručených diet, jsem dalek toho abych většinu těchto teorií bral naprosto vážně. Pokud nějaké vážně beru.
Pohodlí a svoboda je a mého hlediska dodržování řádu a kázně. Obojí považuji za nejdůležitější atributy svého života. Zní to divně, ale je to tak. Abych to upřesnil. Pokud mám na mysli „řád a kázeň” mám na mysli vlastní řád a vlastní představu kázně. Byly doby kdy jsem jezdil na lodi jako lodník. Byly to hezké doby a byl jsem mladý. A tehdy i když jsem to neuměl přesně zformulovat jsem věděl jedno. Pokud nebudu dodržovat pravidla, nebudu mít kázeň a budu mít „bordel v lanoví”, velmi snadno se mi stane, že přijdu o ruce a nohy, protože se uvážu k pultru a nebo mě zabije ocelové lano, používané například k vlečení. K dodržování pravidel mě nedonutila žádná vyhláška ani školení o bezpečnosti práce, ale jen a jen pouhý rozum.
Tak jsem si tu tuhle stěžoval, že to neumím nastavit. Tedy framebuffer v Arch Linuxu 7.1 aby mi chodila televize i na konsoli. Jsem konsolový fanda. No nakonec stačí koukat jak do Lila tak do Grubu. V Grubu je napsáno: " # TIP: If you want a 1024x768 framebuffer, add "vga=773" to your kernel # line." Takže opět stará pravda "veškeré linuxové potíže pramení především z mizernýho koukání". Do Lila stačilo zkopírovat ze Slackwaru z lila.conf: # VESA framebuffer console @ 800x600x64k vga = 788" Takže stačí koukat, myslet, no a někdy se zeptat. Všem co mě nakopli díky. Televize v konsoli chodí.
Jeden můj přítel, skutečně dobrý terapeut má takovou větičku, kterou velmi často říká svým klientům. "Láska je víc než pravda". Před lety, kdy jsem to slyšel poprvé byl jsem ochoten to považovat za jednu z těch rádoby hlubokomyslných sentencí, jakých jsem slyšel v životě stovky. Dnes vím, že je za tím hluboká zkušenost člověka, který dlouhá léta pracoval v manželské poradně a měl obrovskou zkušenost s partnerskou komunikací. Sám dnes se zabývám výukou asertivity a komunikace a jsem si vědom toho, jak mnoho mě tato věta ovlivnila.
Ležím v posteli, mám díky eurotelímu připojení notebook vedle sebe a píšu si úvahy na téma: Lepší je být mladý bohatý a milovaný, než starý, hladový ,smutný a bezdomovec.. Je to prostě pohoda. Střídám si textové editory, teď zrovna píšu v Emacsu, ale za chvíli mě to přestane bavit, přejdu do VIM a pak budu hledat jak se nastavuje framebuffer v Arch Linuxu, když nemám Lilo pouze Grub, protože jsem chtěl dát Grubu šanci. Chci za pomoci fbtv koukat na televizi v konsoli i v Arch Linuxu.
Naistaloval jsem ze zvědavosti Arch Linux 7.1. Nebudu popisovat instalaci, ale chování některých aplikací. Případně device. Musím nastavit práva na na video a audio, protože normálně pod uživatelem nepřehrávájí, pouze pod rootem. Bud to pod uživatelem nejde spustit samotná aplikace , případně spustit jde ale nepřehrává. Musejí se extra nastavit práva. Alsa se sice nakonfigurovat dá, práva se dají nastavit, potom to funguje. Bohužel po restartu je nutné to nastavit znovu. I Alsu příkazem alsaconf .Přiznám se že nerozumím tomuhle chování, a u linuxového distra se mi to stalo poprvé.
Jel jsem ráno tramvají do blázince. To není celkem nic neobvyklého, protože tramvají jezdím často. A v blázinci pracuji. Neobvyklé bylo to, že tramvaj byla plná žen, a pouze já a jeden unavený gentleman sedící na sedadlu pro invalidy jsme byli zástupci mužů cestujících po ránu z Barrandova městskou dopravou.
Našel jsem na googlu popis připojení CDMA pro FreeBSD, tedy jsem okamžitě začal stahovat FreeBSD 6.0. FreeBSD už jsem měl, ale v momentě kdy jsem si místo ADSL musel díky stěhování pořídit CDMA, od té chvíle až do dnešního dne jsem jen smutně četl o těch co provozují BSD na svých kompech.
Měl jsem kdysi klienta, který zastával stanovisko, že: "Frajeři návody nečtou a doberou se podstaty holým rozumem" Nutno dodat, že co se týče IT, často mu to vycházelo.
Dá se k jeho cti říci, že toto stanovisko tvrdošíjně a vytrvale zastával i k přístupu k životu. V obojím případě mám za to že leckdy na svůj postoj doplácel.
Vždy, když nevím o čem bych měl psát, a to se mi často stává. A to i přesto, že mám chuť něco napsat, pustím VIM a napíšu "blog". Jak se objeví ta černá obrazovka monitoru, začnou se mi slova samy od sebe řadit a začne mi to myslet. Většinou to jsou takové prosté vzpomínky nijak zvlášť vzdálené.
Dnes ráno jsem vzpomínal na dobu před dvěma lety, kdy jsem akorát docházel do Kaikoory na Novém Zélandu. Bylo léto, svítilo sluce a to že byl leden mi vůbec nepřišlo. i dnes když na to vzpomínám mi vůbec nepřijde divné, že jsem zažil Vánoce a Nový rok v létě. Cesta do Kaikoory je moc hezká. Silnice vede většinou po pobřeží po pravé ruce jsou Jižní Alpy a po levé ruce oceán. samozřejmě pokud jdete po východním pobřeží Jižního ostrova.
Silvestr byl dlouhý. Byl jsem v blázinci a hezky jsem zorganizoval silvestrovký běh. Žádný zádrhel. To je totiž tak, když si jeden vybere schopné pacienty, svěří jim organizaci a neplete se jim do toho. Maximálně jen rozhodne samé "takové" důležité věci, že až se skončí, směrovníci posbírají fáborky a hodí je do kontejneru. No a vyfasuje stopky. A dává pozor na to aby nebyl zbytečný brajgl.
Vyzkoušel jsem na svém notebooku Acer TravelMate 2313NLM nejrůznější distra a zjistil jsem že nejvýhodnější pro něj je Slackware. Momentálně mám na něm 10.2. Acer má z linuxov7mi distry jeden problém a to je, že nejde přepínání zpět z grafiky do konsole. Prostě alt+f1-f6 nefunguje. Tedy u Mandrivy, Debianu a Fedory. Pouze Slackware s tím nemá potíže. Proč je tomu tak nevím, ale je to tak.
Tak mi to nedalo a pohrál jsem si z Mplayerem ve Slackwaru. Prošel jsem různé konference a nakonec jsem rozchodil Mplayer v konsoli a pod rootem. Zjistil jsem že příkaz mplayer dvd://2 spustí video, ale nenašlo to titulky. Vzhledem k tomu, že jsem konsolový fanda, zdá se mi to docela dost dobrý. V grafice jsem to nenastavoval. Jsem líný kopírovat skiny.Jen jsem zatím nepřišel na to jak ho spustit jako uživatel. Takže suma sumárum, hraje to pod rootem a nejdou tomu titulky. Parametr -sub to sice snese, ale to je tak asi všechno. Budu hledat dál. Obraz to má v konsoli úplně báječnej.
Hraju si ze Slackwarem. Je Štědrý den a protože děti jsou ve světě, má milá v Egyptě a já v Praze a je klid a pohoda, tak jak to tak vidím, nejsmysluplnější činnost je hra ze Slackwarem. Nainstaloval jsem si co se mi líbilo a zjistil jsem jak snadné je udělat baliček tgz z rpm. Což jsem hned využil a pokusil se nainstalovat několik aplikací. Ale netušil jsem jaká je to piplačka.
Tak jsem si přes swaret postavil úplně nového Slackwara.Začal jsem od base a postupně přidával. Musím říct, že mít systém kde mám opravdu jen to co chci a ještě navíc ve velmi čisté podobě byl takový můj linuxový sen. Žádný předimenzovaný KDE, ale instalovat si je to co potřebuji, třeba xfce4 nebo flubox, případně nějaké utility jako TeX a jiné pro uživatele nutné věci. Prostě v rc.d/rc.modules zapnu je to co chci, stačí to udělat hezky ve VIMU a je to. Zdá se mi to jako linuxové nebe bez mráčků.
Asi bych se měl správně pohoršovat nad tím, jakým způsobem lidé tráví Vánoce, které vlastně pro většinu nejsou těmi Vánocemi jak jim rozumějí křesťané, ale něčím co by se dalo nazvat oslavou slunovratu. Jenže se mi nechce se pohoršovat. Je mi to celkem jedno.
O čem sní feministky? Přece o mužích. O mužích, kteří jsou muži a chovají se jako muži. A nemá to co dělat s emancipací. Jak si tak pomalu stárnu, tak vidím,že v dnešní době kdy se ozývají nejrůznější hlasy, hlavně z tábora feministek,všímám si, že nejvíc nespokojenosti z muži projevují emancipované ženy.
Moc rád vzpomínám na ty chvíle kdy jsem se z různými děvčaty "namlouval". Slovo namlouvání pomalu zmizelo ze slovníku, stejně tak jako slovo "milá.". Dnes se obě tyto slova používají většinou ve zcela jiné souvislosti. A je to škoda. protože přesně vystihují daný stav. když se lidé seznamují, tak se namlouvají.
Nedá mi to a musím se připojit do diskuse kolem Gnome a vůbec kolem grafického prostředí. Nebudu zde uvádět jakékoliv odborné argumenty, leč a pouze praktické zkušenosti člověka, který k PC přišel v pozdním věku, k Linuxu ještě pozdějším a o sobě by rozhodně nechtěl a ani nemohl tvrdit, že je Guru, jež má systém v malíčku.
Nemám ve zvyku psát dva blogy za den, ale dnes mi to nedá. Přečetl jsem si "nečtěte to" a bavil jsem se královsky. Napsal jsem několik blogů o tom co mi přináší Linux. Nebudu to zde opakovat. Lituji jen že nejsem programátor, ale třeba se jím ještě někdy stanu a doufám, že zde bude stále něco jako Slackware, Debian, Gentoo atd.
Istaloval jsem Slackware, tedy správně řečeno, přeistaloval. Místo 10.1 jsem naistaloval 10:2. Podle svého zvyku jsem naistaloval celou distribuci. Vyzkouším co tam všechno je, jak to chodí a potom to ještě naistaluji jednou a to už udělám výběr. Netvrdím, že je to nejlepší metoda, ale mě celkem vyhovuje.
Istaloval jsem Slackware, tedy správně řečeno, přeistaloval. Místo 10.1 jsem naistaloval 10:2. Podle svého zvyku jsem naistaloval celou distribuci. Vyzkouším co tam všechno je, jak to chodí a potom to ještě naistaluji jednou a to už udělám výběr. Netvrdím, že je to nejlepší metoda, ale mě celkem vyhovuje.
Běží tady na Abíčku diskuse o tom zda a jestli rozdělit blogy podle témat, jestli vůbec nechávat blogy jen (když zjednoduším) o Linuxu a linuxových tématech. Osobně se domnívám, že až na jeden, který se skutečně netýkal ani trochu Linuxu se všechny moje blogy tím či oním způsobem dotýkaly Linuxu a komunity kolem shromážděné.
Nejsem proti registrovaném partnerství a nejsem ani pro něj. Jako pro heterosexuála tato otázka pro mne nemá význam a přiznám se že diskuse o jeho potřebnosti nebo nepotřebnosti mě nijak neberou. Je mi celkem lhostejné kdo a s kým provozuje jakýmkoliv způsobem sex, pokud to nedělá s malými dětmi a nebo nepoužívá při tom násilí.
Komu? No přeci své přítelkyni, ted v ní píšu tenhle blog. Jsem to musel sám sobě naistalovat abych viděl do čeho půjde. Kupodivu jsem to bezproblemově připojil na CDMA, ale zjistil jsem, že při každé restartu musí nakopnout modprobe cdc_acm. Zajímavý.
Zvykl jsem si psát každý den do blogu. A vůbec nepopírám, že jsem vždy zvědavý jak čtenáři reagují.Navíc se přitom trénuji v používání textového editoru VIM. Čtu si návody pana Satrapy a pana Kysilky a říkám si jak je dobře, že jsou lidé, kteří umí a zároveň jsou schopni a ochotni dát své pracně nabyté vědomosti veřejnosti. Jistě by byli bohatší na peníze, kdyby své vědomosti striktně prodávali.
Ve středu jsem se stěhoval, ve čtvrtek chodil po úřadech a v pátek jsem šel do blázince. Šel, jel jsem z Barrandova tramvají. Na Barrandov jsem se přestěhoval. Z Břevnova. Na Břevnov jsem se přestěhoval z Bohnic a do Bohnic ze Strašnic. A do Strašnic jsem se přistěhoval z Děčína. To vše v posledních letech. Takže jsem se vydal do blázince. Pracuju tam. Rozdíl je známý. Patřím k těm co mají klíče. Ti ostatní je nemají.
Tak jsem se odstěhoval.Koupil jsem si byt. na dluh. Stěhoval jsem se ve svém životě asi po 145. Nebo víckrát? Nevím. Proběhlo to celkem v klidu. Jako při každém mém stěhovaní jsem se zbavil krámů, které jsem za poslední čtyři roky, co jsem bydlel v Břevnově nashromáždil. To dělám při každém stěhování. Je to účelné. Čím víc toho zaházíte, tím méně toho do pátého patra taháte. Konečně nejsem nejmladší. Tak přišli kamarádi, naložili jsme dvě dodávky, pár židlí a něco osobních věcí. knížky jsem stěhoval před týdnem a jako obvykle to byl nejtěžší a nejobjemější část nákladu. A vyrazili jsme.
Jsem se dočetl, v jednom blogu, úvahu o tom kdo je lama.Zodpovědně tady prohlašuju, že jsem lama i když umim pustit PC i notebook, pracuju v několika linuxových distribucích, které si více či méně úspešně konfiguruji. Tedy, zatim jsem zapojil a naistaloval všechno co mi padlo do rukou. Je tedy pravda, že to někdy trvalo. Ale sem lama, tak co se tim trápit. No třeba se jednou až mě přestane bavit psychoterapie stanu správcem linuxové sítě. To budou čumět na staříka, jak ladí Linux a nebo nějaký BSD. Už se na to těším.
Tedy miluji Linux, ale nekdy je to fakt drina. Tedy nez si jeden vsimne tech stupidnich chyb, ktere dela. Cela zalezitos s cdma spocivala v tom, ze jsem si nevsiml, -))),
Dostal jsem spoustu dobrých rad a návodů jak připojit CDMA. Všechny jsem akceptoval a modem nic. Dělám někde chybu a nevím kde . Proste spustím příkaz a a modem ani nepípne. Možná na Debianu. Uvidím, zkusil jsem to ve Slacku, poctivě zapnul všechny podpory. Vypsal všechno co jsem měl. A nic. Dělám chybu a nevím, kde a nemám potřebné znalosti abych na ni přišel.
Musím se připojovat z woken. Protože Telecom ma své předpisy, Contactel má své předpisy, a já se stěhuji, zbyl mi jen Eurotel, který mi půjčil kamarád, neb pro něj momentálně nemá využití.Tkže minimálně měsíc se s tím budu votravovat. . Pokoušel jsem se sice připojit Linux, ale ač jsem pečlivě opsal návod na netu, který jsem vygooglil, tak nic. Ono to jde dost mizerně se připojit i ve woknech a velmi často si připadám jako za starých časů dial-up. kdy mi to věčně vypisuje milou hlášku "vzdálený počítač nepřipojen" Jo jo samá radost. Musel jsem na svůj milovaný notebook naistalovat wokna. Ach jo.Zkusím ještě připojit Slackware, ale nevím nevím.Možná to chce mít štěstí abych chytil čas, kdy to bude v chodu. Pak se třeba i povede. Litujte mě všichni -))). Nikdy, tedy do doby než se celé slavné CDMA trochu zlepší si to za ty peníze nepořídím.
Zcela nedávno jsem zavrhl a naprosto opustil KDE. Objevil jsem dva mazané window-managery jeden se jmenuje Fluxbox a druhý Xfce4. Musím říct, že preferuji ten druhý.
Pokud tu sleduji diskuse na téma v čem všem je Linux lepší než jeden nejmenovaný OS, obecně v komunitě přezdívaný "Wokna, Widle" většinou se skvěle bavím.
Dost dobře nechápu na abičku důvody hodnocení článků, či blogu. Komu co mají vlastně ukázat. Autorům článků a autorům blogů, kteří píší své příspěvky pravděpodobně bez nároku na honorář
Jakékoli bootovací cd Mandrake, tedy od čísla 9.0 (dřívější Mandrake neznám) se hodí k úpravě disků. Já osobně to tak dělám protože jsem líný shánět nějakou utilitku pro tuto práci.
Jakékoli bootovací cd Mandrake, tedy od čísla 9.0 (dřívější Mandrake neznám) se hodí k úpravě disků. Já osobně to tak dělám protože jsem líný shánět nějakou utilitku pro tuto práci.
Včera jsem psal, že jsem si naistaloval NetBSD a že mi jde i česká klavesnice. Jo jde, ale jen v X. Na BSD a Linuxu mě baví především nevypočitatelnost, kterými se vyznačují jednotlivé OP či distra.
NetBSD také umí českou klávesnici, a že chyba jako obvykle byla mezi židlí a klávesnicí. Jo jo, ta klávesnice. Dělá si co chce.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz