Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Sice je na internetu dostupná hromada návodů, ale co bych jeden nepřidal. Upozorňuji, že se to týká distribuce CentOS, která jede na serveru. Je to trochu škoda, protože mi aptitude přijde daleko komfortnější nástroj, než yum, ale z mnoha důvodů je lepší, že tam je CentOS.
V diskusi u zápisu KDE tipy a triky padla stížnost na pomalost diskových operací. Troufám si tvrdit, že právě "rychlost" disků je ta největší brzda dnešních počítačů.
Dneska jsem zkusil nastavit tuto integrovanou grafiku na dualhead a hned napoprvé jsem uspěl.
Mám ještě několik oficiálních CD Ubuntu 6.06 LTS pro i386 které se mi nepodařilo rozdat potenciálním novým uživatelům. Rád je předám někomu kdo Ubuntu určitě vyzkouší a bude šířit dál. Nejlepší asi bude osobní převzetí v centru Prahy (chodím na PřF UK), domluva po mailu nebo jabber na fredrooks at gmail.com
Mám Rhythmbox 0.9.5, což je poslední verze (tedy alespoň podle zdrojáků dostupných na webu projektu). Je v něm možnost aktivovat plug-in modul, který při přehrání skladby stáhne obrázek, který podle něj přísluší k nahrávce, ze které skladba je.
Už je to pár měsíců, co jsem v Pythonu napsal prográmek tv_grab_cz, který stahuje televizní programy ze serveru 365dni.sms.cz a generuje z nich XMLTV soubory. Pokud vlastníte televizní kartu, je to nesmírně užitečná věc, jelikož většina TV aplikací (např. TVTime, MythTV, Freevo, atd.) XMLTV přímo podporuje. Původně jsem chtěl program zveřejnit teprve až dodělám automatické generování stop-časů (v současnosti se musí na vygenerovaný soubor spustit ještě program tv_sort z balíku xmltv, který stop-časy dodatečně vygeneruje a soubor přetřídí), ale pár lidí mě prosilo zda bych ho nezveřejnil už nyní, takže tady ho tedy máte 
Tak sem dnes kouknul na screenshoty nového grafického tématu v budoucí verzi Mandriva 2007 a musím říct, že se mi fakt líběj.
Takovych lidi si tu porad stezuje, ze KDE aplikace startuji hodne pomalu, kdyz se pouzivaji mimo KDE. Reseni je proste: Pouzivat je v KDE ;). A nebo si trosku pomoct. My za to totiz vlastne ani moc nemuzeme ...
Tak tahle otázka mě včera několikrát napadla, když jsem použil mód "Navrhované skladby". A protože hudby mám celkem dost, zajímalo mě co že se mi to má líbit.
Už pěknou řádku let mi doma leží CD s Need for Speed III HP, poslední dva měsíce jsme se snažil danou hru rozchodit v Linuxu přes wine, ale moc se mi to nedařilo, až před pár dny jsem narazil na stránku kde byl návod jak rozchodit NFS 4 HS pod Wine a toho jsem se chytil.
Je venku nový Azureus 2.5.0.0. Přibyla v něm dost vychytaná funkce Automatic upload speed, která se stará o pingání na ostatní klienty v distribuované databázi a z toho odhaduje vytížení sítě. No a podle toho pak nastaví rychlost odesílání.
Vim, ze uz vas s tim spamovanim o TV programu stvu, ale me to bavi :). Pridal jsem schovani do systray, takovy primitivni vstup z CSFD a dalsi veci :).
Při občasném psaní seriálku o překladačích zjišťuji, že neznám prakticky žádné programovací jazyky. Teda znám jich dost, ale to jsou takové ty běžné, jazyky jako je C, Pascal, C++, Java, JavaScript, PHP, Python, shell, SQL (a PL/SQL) a trochu VHDL. Jediný z exotičtějších jazyků je Smalltalk a trochu jsem viděl D a Logo. Momentálně po očku pokukuji po Lispu (líbí) a Forthu (taky líbí, ale asi nemám využití), což jsou jazyky ze zcela jiného soudku, než ty předešlé (až na ten Smalltalk).
Standardní dodávkou v distribucích běžících s KDE bývá Kaffeine. Totiž frontend, neboli přívětivé rozhraní pro přehrávání multimédií. Jeho současná ostrá verze 0.8.1 se jaksi ocitla i v mém Kubuntu 6.06 a já záhy zjistil, že umí docela dost věcí, které mi dlouho scházeli, nebo jsem je předtím prostě nenašel. Dodám jen, že mám KDE 3.5.2 s některými novějšími knihovnami.
Někteří z vás si možná vzpomenou, že jsem před nějakou dobou hledal hezčí verzi kancelářského balíku OpenOffice.org než je ta standardně dodávaná přímo od autorů. V té standardní mě už nebavily hnusné (nějak divně antialiasované) fonty v menu, Open/Save filedialog, který jenom zdržuje při práci. Chcete otevřít nějaký soubor, pak další a nakonec je oba uložit jinam na disk...ve standardní Office klikáte a klikáte,až se uklikáte k smrti.
Neradujte se předčasně, už ty uvozovky naznačují, že funkčnost pod GNU/Linuxem - nebo aspoň čímkoli jiným než MSIE, třeba i jen na Windows - se (aspoň zatím) nekoná. Ale i tak ta změna stojí za zmínku, protože dosavadní úroveň bezpečnosti se za dostatečnou označit nedala.
Ne, nehodnám tu vést svatou válku proti propietarním operačním systémům. Vlastně proti výše jmenovanému skoro nic nemám. Ale stejně jsem byl nucen ho odstranit z disku.
Zdravím všechny, nechci obtěžovat diskuzi a tak zatěžuji blog.
Chtěl bych si na svých stránkách vytvořit následující věc.
Pokud pošlu pomocí jednoduchého formuláře zprávu, chtěl bych aby se mi
zobrazilo malé popup okno, ale ne přímo nové okno ale malý obrázek(message send, nebo message send error), neco na styl okýnek Loading...(nevím přesně jak to nazvat).
Je to asi týden co jsem v blogu zde na abclinuxu.cz psal, že jsem se rozhodl naprogramovat alternativu k wokenímu dvdshrinku.
No musím přiznaz, že v původním plánu bylo to, abych tento víkend měl již první verzi, kterou by jste si mohli stáhnout a vyzkoušet. Jenže kvůli nedostatku času se vývoj spomalil a já nebyl schopen ten kod dát do hromady. Doufám že to stihnu do příšrího týdne.
Momentálně už umí načíst DVD, získat informace, vybrat stopy(title,audio,titulky), vypočítat rekompresní poměr, zmenšit film na velikost jednoho dvd5 disku a vytvořit dvd-strukturu. Dokonce má i funkcni ukazatel průběhu.
Do vydání první veřejné verze mám v plánu oštřit chyby typu: žádné dvd, spatny format dvd, malo mista na disku apodobne. Dále chci přidat možnost vytvoření obrazu iso a vyčištění a vyladění kódu. Jak momentálně vypadá si můžete prohlédnout zde:http://kozzi.php5.cz/wxdvdshrink.png
Mám na disku stále ještě dvě partišny typu FAT a NTFS, ale běžně je nepoužívám. gnome-volume-manager mi je ovšem ve spolupráci s HALem vždy připojí a nautilus je zobrazí na desktopu, o což nestojím.
Dneska místo popisování co se mi všechno stalo nestalo zkusím popsat strastiplnou cestu instalace a konfigurace pure-ftpd na (X-K-Ed)Ubuntu. Můžete to brát jako návod pro Linux newbie.
Momentalne tunim jednu aplikaci na vykon a presto, ze jsem pri posledni aplikaci, co jsem psal v Basicu nadaval jak spacek. Postesklo se mne po jedne uzasne basicove konstrukci -- ON <cislo> GOTO <adresa1>, <adresa2>...
Spolubydlici po me chtel instalacky debianu, tak jsem na nej vytahnul sve zabijacke CD - stary neoficialni release debianu 3.2.
Chudak si pripojil dva disky s windows a probouchal se instalaci az k uzasne polozce automatickeho rozdeleni disku. Asi tam nebyl dost velky cerveny vykricnik, tak s klidem prastil do enteru a za chvili me volal, ze mu neprojde krok s bootloaderem.
Tak jsem mu v druhe konzoli vypsal partition tabulky a kupodivu po zadnych windows ani vidu ani slechu. Tak jsem mu poblahopral k nejrychlejsimu moznemu odwirovani a rucne pripravil /target.
Bydla se nervozne ozval, ze na druhem disku mel dulezita data, tak jsem mu stihnul dat i insruktaz k pouzivani gpart. No v podstate nemel jinou sanci nez gpart dev/hdc -W /dev/hdc.
A myslenka dne? Debian vazne neni pro amatery.
;)
Tak jsem si přečetl tento článek, o tom, jak zrhuba bude vypadat Ubuntu 6.10 s Gnome 2.16. A mám radost. Mám radost z toho, jak je Gnome dospělé. Dospělost programu se dá poznat například podle toho, že je čas na optimalizace. To znamená, že už je implementována všechna potřebná funkcionalita a přitom je program pořád ještě aktivně vyvíjen.
Tento agitačný príspevok je určený (predovšetkým pre) slovenských čitateľov a ideálne takých, ktorí aspoň raz za čas pracujú v KDE. Ak nespĺňate túto podmienku, nemusíte sa obťažovať čítať ďalej.