Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Po delší době, kdy se kolem portu Skeldalu nic moc nedělo, bych měl zase napsat pár novinek.
qutIM je poměrně mladý, ale nadějný ruský IM klient. Jeho hlavní předností je jeho multiplatformnost, podpora protokolů ICQ/Oskar, Jabber/XMPP, IRC, a podobnost s nejznámějšími IM klienty pro Windows, Mirandou a hlavně QIPem. Díky tomu je podle mě qutIM nejlepší volbou pro uživatele, kteří přecházejí, nebo začínají "laškovat" s Linuxem.
Neil Young a jeho písně mě vždy mě ovlivňoval. Před pár dny jsem se dostal k jeho poslední desce Le Noise. Opět výtečná, nezaměnitelná a Youngova kytara výrazná, charakteristická a naprosto vyplňující prostor celého alba (mimo jeho el.kytary a Youngova zpěvu zde není nic, což si člověk uvědomí až když s otevřenou pusou doposlouchá celé album).
Volal mi ráno klient, který mě překvapil svým sdělením. Vlastně on už mě překvapil na skupině, kde přednesl problém, kterým se zabýval v poslední době poměrně intenzivně. Šlo o to, že má asistentku, která nesplnila úkol, který ji zadal a ještě ho nepravdivě informovala. Nevěděl si moc s tou situací rady. Napřed ji chtěl varovat, ale to se mu nezdálo dost účinné. Skupina kam dochází je složena víceméně z podnikatelů. Mají v ní převahu.Rozpoutala se diskuse, kterou jsem jak mám více méně zvykem, jen poslouchal. Nakonec se zeptal i na můj názor. Odpověděl jsem mu, že pokud by byla ona asistentka mou asistentkou, pak bych ji chybu, případně chyby, pokud se neopakují příliš často a neukazují na jiný závažnější problém prominul.
Po cca. 6 měsících jsem dosáhl stavu, že KDE a Fedora 14 x64 není to pravé. Fedora je sice skvělá a KDE vypadá pěkně a nesporně je konfigurovatelné, přesto už to není ani náhodou user-friendly. Tady dávám několik mírně subjektivních bodů, proč dělám switch pryč...
Hold sa to stava, clovek zmeni pracu, prostredie, zazite zvyky.
Já nevím, co si to vymysleli za kravinu. Pravidelně po mě chtějí "kvůli bezpečnosti" na svých webech, abych zadal heslo. E-mail je tam předvyplněný a pod ním políčko pro heslo. Firefox mi ho z neznámého důvodu na této stránce né a né doplňovat automaticky. Musím kliknout na "přihlásit jako jiný uživatel", aby se mi ukázala "normální" přihlašovací stránka, kde mohu vyplnit i mail, tam mi to firefox automaticky doplní. Fakt nevím, tahle kravina je k ničemu a jenom mě to otravuje.
Před nějakým časem jsem sepsal takový rádoby článek o nejznámějších a méně známých distribucích. Bez těch keců okolo jsem to měl vydat už dávno tu na blogu, ale nějak jsem se k tomu stále nedokopal. No snad stále lepší pozdě než nikdy.
V dnešním blogpostu bych se rád podělil o můj názor na tohoto známého spisovatele a jeho díla.
Když jsem začal před pár týdny experimentovat s IPv6, začaly mi docházet některé věci, především ta, že IPv4 je zbytečně složité a že čím dřív přejde internet na IPv6, tím bude má práce síťového administrátora jednodušší. Ostatně o IPv6 už jsem zde jeden zápisek zvěřejnil.
Skončil rok 2010… Ano je to se mnou čím dál tím horší. Dokopat se k sepsání výročního zápisku mi trvalo skoro dva měsíce. Snad se mi tedy aspoň povede vzpomenout si, co zajímavého se pro mě v roce 2010 událo ve světě GNU/Linuxu.
Tento blog by mohl nést podtitul "..aneb další z neplánované série mých chytrolínských návrhů". K jeho sepsání mne přiměl článek Jana Mlezivy zveřejněný na lidovkách. Já sice nejsem expert, jako pan Mleziva, ale rovněž považuji současný systém školství za principiálně pochybený. Proč? O tom dále.
Jako úplně první bylinu jsem vyzkoušel asi v roce 2000 kopřivu (sbírá se kopřiva dvoudomá a kopřiva žahavka). Konkrétní zkušenost je ta, že jsem pil nálev z čerstvě natrhaných jarních kopřiv a do toho jsem přidával Švédské kapky. Trpěl jsem velkou únavou, možná i únavovým syndromem -- a ta kopřiva s Švédskými kapkami mě z toho dostaly.
Druhou pro mě významnou bylinou byla lichořeřišnice větší, která mě zbavila zlatých stafylokoků v dýchacích cestách. A známý je také účinek zkvalitnění vlasů, resp. podporuje růst nových vlasů.
Další pro mě významnou bylinkou je Gotu kola -- vylepšila mi soustředění, schopnost učit se, paměť.
Jako poslední uvádím bylinku jména Bělotrn kulatohlavý, která mi velmi pomáhá v boji s depresemi a vůbec podporuje/posiluje centrální nervový systém.
Takto jsem velice stručně představil bylinky, které hrajou/hrály v mém životě důležitou roli.
Než mě začnete lynčovat "co jsem si to koupil", vězte, že jsem byl plně při smyslech a poměr cena:výkon byl pro mě prostě neodolatelný. S HW notebooku jsem již řešil pár problémů, hlavně co se podpory v Linuxu týče, nicméně žádný se nevyřešil jako ten s "nemožností vypnutí wifi", tedy zastrašením.
Jak už tady někdo psal, řve Internetbanking od ČSOB při přihlašování, že prý nepodporuje Linux. Moje prozatimní řešení vypadá takto:
Protože jsem fanda do BSD, pokusil jsem se dnes nainstalovat OpenBSD napřed do VirtualBoxu a potom do VMware. Obojí se povedlo a musím říct, že instalovat dnes OpenBSD, už není to hard core, co to bylo. Inu časy se mění. Nebo umím lépe číst dokumentaci. Ale to je jedno. Prostě jsem si stáhnul Tady cd48.iso a nainstaloval rovnou z adresáře. Ani jsem se nenamáhal něco vypalovat. Pak jsem v podstatě jen dával Enter, protože mě to bez potíží vedlo samo. Za chvíli bylo vše nanistalované. Postačí pročíst manuály o „PKG” podle něj nastavit stahování a instalaci balíčků, plus stáhnout porty přes ftp a je vystaráno. Žádný problém. Měl jsem strach, že to nepůjde tak snadno, ale nebyl to nějaký problém.
Tento zápisek navazuje na můj předchozí blogpost, protože když se řekne A, má se říct i B a pokud považuji současný návrh za špatný, cítím jako svou povinnost nastínit řešení lepší.
Když jsem v polovině osmdesátých let odmítnul původně jako jediný ze třídy vstoupit do SSM (pak se ještě pár lidí ke mě přidalo), bubákovali mě že budu mít problémy a bla bla bla. Prd bylo. Když mi titíž lidé říkali - tohle neděláš dobře, nebudou se ti počítat roky do důchodu, smál jsem se jim a odpovídal: "Nevěřím na důchody v téhle zemi". Je smutné, že zrovna v tomhle mi čas dává opět za pravdu.
Recenzí bylo dost, review taky, a Gnome-shell toho neumí tolik, aby se o tom dalo psát stále dokola. Takže tady máte jen screeny snad všeho, co se v Gnome-shellu dá momentálně najít. Snad mi nic zajímavého neuniklo, a jestli máte pocit, že Gnome shellu chybí něco podstatného, tak mě to neříkejte
.
Tak jsem shlednul film o tvurci Facebooku (The Social Network).
Marka Zuckerberga tam hraje Jesse Eisenberg
Mark pracuje na notebooku Sony Vaio na nemz ma neznamou distribuci (ja bych to typnul na Debian) s grafickym prostredim KDE 3.5, webovym prohlizecem Mozilla, terminalem. Vice viz snapshoty: 1 2 3 4
Na snapshotech je videt terminal s uzivatelem "mark" a nazvem stroje "mzuckerberg"
Ve filmu dale byla slyset slova jako Apache, php, Perl, skripty, shell ...
Docela cucim, ze se s tim filmari takto parali a na noteboku nebyly windows seven, internet explorer a nelitala slova jako IIS, .NET, Powershell.
K pousmati byla prednaska profesora o osmibitovych procesorech, 4 kB pameti, Basicu ... tady Mark evidentne nevydrzel a odesel z prednasky pokracovat na svem projektu.
Cely film nenapadne propaguje OSS ovsem zase jen na geekovske urovni.
Malinko jsem si pohrál s novým VirtualBoxem a zároveň s FreeBSD 8.2-RC3 Jsem trochu rozlobený, že i v tomhle vydání zlobí Linux-Firefox. Padá a pořád jsem nucen používat Linux-Opera, kdy chci mít Adobe Flash. Snad to do stable vyřeší a odstraní chyby. Firefox mám poměrně raději, než Operu. Nemusí to být nutně špatný browser, jen mi nevyhovuje. Ani nevím proč. Možná, že je to podobné jako u Safari. Zkouším ho používat a nakonec stejně radši si i na Macu pustím Firefox.