Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 166 (pdf).
Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Před pár týdny jsme přecházeli z dosovské verze účetnictví PCS4 na windowsovské Aconto MSP stejného výrobce.
Dlouho jsem řešil následující problém: integrované grafické karty Intel 915 a podobné, které se často nachází v levnějších noteboocích, jsou známé tím, že mají špatně definované rozlišení. To se dá částečně opravit spuštěním utilitky 915resolution PŘED spuštěním aplikace, která toto zařízení využívá, tedy většinou Xorg. Ale nebylo by špatné kdybych mohl v plné míře využít textového režimu ve vysokém rozlišení framebufferu a také gensplash/fbsplash. Ale právě kvůli zmíněnému problému nelze využít plného rozlišení a navíc po spuštění Xorg se na tty rozhází pixely a už s tím vůbec nejde pracovat. Je tedy třeba spustit 915resolution PŘED aktivací framebufferu. To je ale menší oříšek, protože kvůli podpoře fbsplash nelze sestavit framebuffer jako modul, takže není možné spustit 915resolution a pak modprobe. Je nutné spustit 915resolution PŘED startem jádra, což zní dost děsivě. Na různých fórech jsem se pouze dočetl, že se asi budu muset smířit se stávajícím stavem.
Tento zápis byl vyprovokován tímto komentářem k zápisku Přichází vlna znatelného nárůstu podílu uživatelů Linuxu (?).
Bude jaro 2007 významným historickým milníkem začínajícím masivnější osvojování Linuxu?
Každý, kdo občas zdigitalizuje nějakou tu realitu do pixelné podoby, ví, že bez dodatečných úprav v oblíbeném úpravátoru se jeho fotografie neobejdou. Spousta lidí končí u Doostřit, Jas/Kontrast, Oříznout. Mezi fotografy jsou však i umělci. A my chceme jít ještě dál. Chceme, aby naše umělecké fotky byly ještě umělečtější…
V dnešní době se do popředí zájmu a pozornosti uživatelů dostávají dvoujádrové procesory. Na výběr je Intel Core Duo, Intel Core 2 Duo nebo AMD Athlon64 X2, AMD Turion64 X2. My se podíváme jak je možné nastavit power management u těchto procesorů.
Rozhodl jsem se, že se mi KDE líbí natolik, že se pokusím pomoci při lokalizaci tam, kde na to budu stačit. Třeba bych mohl občas přeložit nějakou nápovědu nebo se třeba starat o nějakou stránku s informacemi a hlídat aktuálnost. Své zkušenosti jsem shrnul do následujícího článku.
Myslím, že by to bolo príliš dlhé, dať to do správičiek - takže tu je nejaké zhrnutie vecí, ktoré som našiel na nete dnes, pri nezáväznom hľadaní riešní mojich problémov s 2.6.20kovým jadrom (varovanie: okrajovo súvisí s feistym :o)).
V jednom z předchozích zápisů se kdosi ptal na smysl perspektivního klonování v GIMPu (tuto funkci obsahuje GIMP vývojové řady 2.3).
Protože se u článků seriálu o JES objevili otázky typu "Co to vlastně je JES?" doplňuji porovnání s nejrozšířenějšími produkty od MS. Vím, že toto přirovnání někde trochu kulhá (hlavně u Application serveru), ale soudím, že dává zhruba přehled kde se jednotlivé části systému nachází.
V současné době se začíná mluvit o Linuxu a o tom co přináší dobrého zrakově postiženým. Někteří jej vynášejí do nebe, jiní málem zatracují jako nepoužitelný.
Nebudu rozebírat klasické pro a proti Linuxu, to už se propralo na různých místech víc než dost.
Patřím na rozhraní mezi "zbytkaři" a slabozrakými, je pro mne tedy lepší použití odečítače obrazovky než zvětšovacího programu. Obraz generovaný "zvětšovadlem" mým očím nevyhovuje.
Alsa se intenzivně vyvíjí, každý den se do devel repozitáře vkládají nové opravy a ovladače. V diskusích se opakovaně objevují dotazy na nefunkčnost např. HDA, který je momentálně asi nejčastější příjemce změn a je dobré v takovém případě nejnovější ovladače nainstalovat.
Poslední dobou se zde na ABCLinuxu objevil druhý díl velmi zdařilého seriálu o balíčkovém systému ArchLinuxu. Přestože používám téměř výhradně ArchLinux, mám k jeho balíčkovému systému hned několik vážných výhrad. Také zde nastíním některé možnosti řešení těchto problémů, ač ne vždy realizovatelné.
Na LinuxExpu jsem mel prezentaci o kompozitnich manazerech. Za pouziti kompozitniho branche KWinu.
Při dnešním surfování na Ebayi jsem náhdou při zadání "linux phone" do vyhledávání narazil na velmi zajímavý linuxový telefon čínské provenience, o kterém se v Česku zřejmě ještě nepsalo.
V minulém dílu jsme nainstalovali DS a ověřili jsme jeho funkčnost. Dnes se podíváme na startovací prostředí, LDAPS a doprovodné utility.
Snad nejdůležitější částí JES je Directory Server (DS). Ve verzi JES 5 je obsažena verze Directory Server Enterprise Edition 6.0 . DS bude JESu sloužit jako úložiště uživatelů stejně jako i úložiště dat a configurací (alespoň části) aplikací.
Před čase vyšla nová verze Sun Java Enterprise System (JES) a to verze JES 5. Co je JES, jaké součásti obsahuje a další podrobnosti jsou mimo rozsah tohoto článku, proto vás nasměruji na stánku firmy SUN kde si můžete JES 5 také stáhnout.
Trochu si hraju s videem na webu, je to taky trochu má práce, nicméně toto se jí až tak netýká. Chtěl jsem si zkusit publikovat flash na webu v nějakém přehrávači a zjistit o kolik je výsledná kvalita horší, než u WMV9 videa. Už jsem kdysi flash zkoušel, ale kvalita i VP6 mě docela zklamala, tentokrát jsem to zkusil trochu víc.
bitbake virtual/kernel a system se už sám postará o stažení zdrojáku, závislosti, patche, zkonfiguruje a vytvoři balíček , jádro, nebo celý rootfs image.
fork() modulu _stackless. Co tahle funkce dělá? Inu přesně to, co její jmenovkyně z pravého Unixu, jen nevytvoří nový proces, ale korutinu (takové lehkotonážní vlákno, které nemá preempci a musí se přepínat explicitně).
Když zdrojový kód zkrátíte a zároveň vám vzroste rychlost exekuce, tak si můžete být skoro jistí, že už do toho pomalu pronikáte. Prohlížel jsem si takhle nějaký kód v erlangu a viděl jsem tam takovou hezkou vychytávku (stejná myšlenka je použita níže ve funkci mapper/2 a collector/2), kdy dotyčný procházel pomocí lists:foldl list a zároveň z něho vytvářel slovník (dict). No a pak mě napadlo jestli bych taky nemohl přepsat stavový algoritmus z mého prvního erlangového modulu na rekurzivní, ale se schopností foldl/foldr funkce a pak ostatní funkce jako map a perms přepsat se stejným trikem. Zároveň mi vrtalo hlavou jestli se to náhodou nezrychlí a byl jsem dost překvený, nárust výkonu byl více než dvojnásobný a kódu dost podstatně ubylo (dostal jsem se na 1,1 us což je ani ne 2x víc než v C napsaný Alghoritm-Permute pro perl!).
Jak jsem slíbil (http://www.abclinuxu.cz/forum/show/168981), tak činím. Zkusil jsem popsat možnosti menu v IceWM.
Konečně jsem opustil zastaralou verzi 1.4.3 knihovny na vyhledávání Lucene a přešel na řadu 2, konkrétně 2.1. Přitom jsem se zaměřil na odladění co nejvíce chyb a námětů ohledně hledání. Stručně: je možné hledat v učebnici i inzerátech, výsledky by měly být relevantnější.
Ve funkcionálních jazycích se spousta (většina?) algorimů zapisuje jako rekurze. Nejinak je tomu i u erlangu. Jenže rekurze je pro normální dnešní CPU fuj a tak se to řeší (a nejen ve funkcionálních jazycích) tzv. tail rekurzí. Prakticky jde o nahrazení rekurze cyklem a nealokuje se kvůli tomu další paměť na zásobníku, ale různé jazyky se s tím umí vyrovnat různě.
Nedávno jsem narazil na úžasný nový (pro mě), průmyslově ověřený funkcionální jazyk. Jmenuje se Erlang. Jeho vlastnosti mě přiměly říct wow! Posuďte sami. Za pozornost stojí například distributed (no on je to taky tak trochu komplet OS co se dokáže tvářit, že jede jako by jeden homogenní OS na heterogenním HW) a Hot code upgrade (viz example 14), nebo "Mnesia is a nice example of the power of Erlang: in how many languages could you write a fully-featured industrial-strength distributed DBMS in less than 20,000 lines of code?"
Minule jsem tu psal o Pypy, implementaci Pythonu v jazyce samém, a o neuvěřitelné flexibilitě, kterou tato hračka nabízí.
Též jsem psal, že Pypy umí variaci na Stackless Python, tedy oprostění se od limitů systémového zásobníku. Rekurze omezená jen velikostí paměti je jen začátek. Program může explicitně manipulovat se svým zásobníkem. Je možné rozličným způsobem přepínat zásobníkové rámce funkcí atd. Následující kód mi hlava dost dlouho nebrala
:
Před několika dny mě přestalo bavit řešit problémy s cryptoloop a losetup a tak jsem se začal poohlížet po něčem jiném.
Nedávno jsem si koupil notebooka, s tím vznikly další požadavky na domácí server. Potřebuji zajistit abych mohl v bezdrátových sítích (běžně velmi špatně zabezpečených) bez problémů pracovat, bez obav o zneužití svých dat, zároveň potřebuji používat jiné služby na sítích kde je dovolen například jen web.
Bylo mi jasné že mé požadavky může splnit VPN, pustil jsem se tedy do instalování, ale jako každý jsem se potýkal s nějakými problémy, ve stručnosti bych sem tedy rád napsal jak vytvořit VPN server (bridgovaný) pomocí programu OpenVPN.