NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Heslo "Počítejte s námi" by mohlo být dobrým sloganem pro nějaké hnutí odporu, o nic takového ale nejde. BOINC je název klienta pro distribuované výpočty, které může provádět každý uživatel až doma ... @home.
Dnes si přečtete o tom, jak nastavit Apache, abyste nemuseli používat safe_mode, open_basedir a podobné bezpečnostní obezličky, když Apache je nastavený na mass hosting, taky padne něco o finálním nastavení mého hostingového serveru (o kterém jsem psal dříve a ještě tady) a ještě pár komentářů k současnému dění na Ábíčku :)
Mám mobil, který podporuje GPRS a Bluetooth, a telefonuje pod T-Mobile. Potom mám ještě notebook s Mandrivou a k němu dosti obstarožní USB Bluetooth adaptér od fy. Microcom. Docela natolik obstarožní, že pod Windows už to neběhá. WXP se během pár let asi nějak vyvinuly, starý ovladač pořád padá a žádný novější na světě není. Tím líp, jde se s tím na linux. (Na rozdíl od WiFi karty, která mi zase běhá jen pod Windowsem).
Nakonfigurovat chodivé GPRS není tak těžké, ale třeba si to někdo radši přečte, než aby všechno sám vynalézal.
Začínají mi chodit soubory s příponou, která končí na x. Ano, .docx, .pptx a podobné krásy. Jak na ně?
Včera jsem si na DVD-RAM přinesl DVD ISO obraz distribuce KNOPPIX. Mám sice dvě optické mechaniky, ale jen jedna z nich čte DVD-RAM. Nezbývalo než zkopírovat ISO obraz na pevný disk a pak jej předat k3b.
Naneštěstí je ISO obraz větší než 4GB a tolik volného místa mi zbylo jen na diskovém oddílu se souborovým systémem FAT32 (který tak velké soubory nepodporuje). Oddíl je "reziduem" z dob před zakoupením Windows XP. Co teď ? Smazat oddíl a vytvořit místo něj nový s NTFS ? V budoucnu to jistě provedu, ale zálohovat 10GB dat teď večer ?!
Lepší rešení bylo použít LVM.
Nová verze gnuplotu si už rozumí s UTF-8. I když jen částečně (výstup do velmi žádáného PostScriptu to není), věc považuji za zápisku hodnou.
Líbí se mi projekty jako je Einstein@Home. Počítače se doma nudí, tak proč ten výkon nevěnovat na nějaké šlechetné účely. Nedávo se mi do rukou dostal počítač s dvoujádrovým Xeonem. Jiný počítač s více jádry némám, tak jsem byl zvědavý, jak mu pujde počítat einsteinovy workunity.
Zkouším si takhle debianizovat wine, a napadlo mě - když už tady na to téma padla zmínka - že se kouknu jak je udělaný source balík pro tu verzi která je v unstable.
Tak jsem si stáhnul zdrojové balíky a začal studovat, když tu mi padnul do oka v diffu souborek s názvem amd64.tar.lzma.uu
o velikosti téměř 14MB. Copak v něm asi je? Že by nějaké proprietární knihovny? Chvilka laborování a s úžasem jsem zjistil že jsou v něm již zkompilované všechny binárky. Tak takový source balíček je opravdu unikátní, neboť řečeno s klasikem - jeho smysl mi uniká.
Tak konečně prošla.. Sice to vyžadovalo několik chirurgických zásahů přímo do několika souborů Makefile.in, které se projeví čertvíjak, ale zatím to jede. Nepoužívám taky nějaké extrovní aplikace abych otestoval co všechno už umí, ale na ty moje pokusy..
Pacman 3.0.0 by měl v nejbližších dnech po mnoha odkladech zamířit do testing depozitáře (tedy snad už), tempo se kterým byly přijímány patche v posledních dnech výrazně polevilo.
V programování a programovacích jazycích se vrtám roky rokoucí a proto se málokdy stane, že mě něco překvapí. Ale přesně to se před pár týdny stalo. Narazil jsem totiž na pypy a připomněl si, co znamená hackerství ve svém nejlepším významu.
Co je vlastně pypy? Pypy je implementace jazyka Python v Pythonu samotném. Na první pohled je to pěkná divočina, vlastně až nesmysl. Standardní interpreter Pythonu je napsán v jazyce C (říkejme mu CPython), pypy je do jisté míry prostá reimplementace CPythonu, akorát napsaná v Pythonu.
Jak jsem psal před časem, koupil jsem si tuhle potvoru. Na distribučním kubunťáckém jádře (.17) si ani neškrtla a já vůl jsem sledoval v podstatě jen wiki LinuxTV v bláhové naději, že poznámka "- dib7000p.ko (Patrick finished the driver but it's still in hg)" brzy zmizí a bude zmizelá.
Včerejší zprávička o masivním podílu linuxových mobilů v Číně přináší opět na světlo otázku: dočkáme se někdy mobilů s Linuxem i tady u nás?
Náhodou jsem se podíval na poslední upravený záznam o notebooku HP nx6310. Jen jsem zíral, jak kvalitně a do nejmenších detailů je proveden. Obsahuje technické informace, nastavení ovladačů jednotlivých součástí i jak na suspend a prodloužení výdrže. Prostě paráda. Autor záznamu martink zaslouží pochvalu!
Pro připojení z domova na PC s Windows XP v práci v současné době používám „Připojení ke vzdálené ploše“ pomocí protokolu RDP. Protože, ale chystám změnu Windows XP, na Linux pro PC v práci, řeším způsob připojení ke vzdálenému PC s Linuxem. Protokol VNC považuji jako nepoužitelný pro běžnou práci z důvodu jeho pomalosti (jediné rychlé VNC je UltraVNC – ale bohužel jen pro Windows). Jako alternativu jsem zvolil NX protokol od firmy NoMachine NX.
Sypu si popel na hlavu. Konečně jsem odhalil, proč je server tak strašně zatížen a proč žádná moje optimalizace nezabírá.
V minulém díle jsem se zaměřil na kompilaci QEMU s GCC4, nyní přichází na řadu samotné QEMU a jeho použití.
Jako dlouholetý uživatel Fedory jsem věděl, že již nějakou dobu má aktivní rozšíření SELinux. Při pokusu spustit CGI počítadlo přístupů (wwwcount) se to potvrdilo - jádro hlásilo avc: denied { write } for pid... a skript nefungoval. Popíšeme si, co se vlastně stalo, a jak to napravit...
Na mém oblíbeném textovém editoru KWrite (a pro některé situace Kate) mi vždy vadilo, že neumožňuje snadné přidání pomocných editačních skriptů/maker do menu a do nástrojové lišty. Našel jsem si tedy berličku, která tuto vlastnost docela dobře supluje (nemusíte se namáhat... na Vim nepřejdu :-)).
Aneb proč nevyužít možností, které nám výchozí webový prohlížeč prostředí KDE nabízí. Konkrétně zkusím představit "Web shortcuts", šikovné to pomocníky při práci s vyhledávači. Doufám, že to nebudu nosit dříví do lesa, snad to alespoň pro pár lidí bude nové a užitečné.
Při hledání důvodů vysokého zatížení serveru jsem náhodou narazil na fakt, že několik vláken čekalo v cachi DOM4J. Filip Jirsák našel alternativní nastavení, jak použít nesdílenou cache, která tudíž nemusí být synchronizována. Nasadil jsem nastavení a osobně mi příjde abíčko rychlejší.
S vynálezem Unicodu jsme dostali do rukou silný nástroj pro zpracovaní přirozeného jazyka. Bohužel bez správných kreseb všech písem nám zbudou oči pro ordinární čísla.
O dnešní várku oprav jsem se podělil s Lubošem Doleželem, který se vrhnul na programování abíčka ve velkém.
681 - LD - správa obrázků v blogu
68 - LL - smazání fotky z profilu
512 - LD, LL - náhled ankety před odesláním
302 - LD, LL - systémové řešení duplicitních komentářů
658 - LD - javascriptový výběr datumu
720 - LL - bug v SQL při načítání FAQ sekce
619, 478 - LL - větší kontrola vstupních parametrů (asi stupidní boti)
574 - LL - hezčí stránka informující, že stránka neexistuje
698 - LL - přesměrovat stará URL mířící na Record na nadřazený objekt
647 - LL - snad konečně vyhovující podmínka pro report honorářů
686 - LL - chybka při náhledu vytvářeného inzerátu v bazaru
Počítače a národní abecedy, speciální znaky apod., to byl dříve opravdu problém. Různé kódové tabulky pro různé jazyky, v horším případě i více různých kódových tabulek pro jeden jazyk.
Naštěstí jsou tyto doby už pryč a Unicode vládne světu. Když jsme se zbavili – no dobře, no, tak zatím ještě tak úplně nezbavili . . . :-/ – různých kódových tabulek a můžeme si do jednoho souboru vkládat znaky jaké se nám zlíbí, objevil se jiný nečekaný problém – jak ty různé klikyháky z klávesnice efektivně vkládat?
Tento zapisek popisuje jak rozchodit hru Call of Duty 2 v Linuxu pomoci wine.