Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Odpočiňme si na chvíli od manažersko-ekonomických diskusí a pojďme se věnovat jedné čistě technické otázce. Analýza Cadusu není ani zdaleka hotová, nicméně už teď lze vyvodit určité závěry ohledně architektury programu. Potřebujeme modulární architekturu, jakýsi framework.
V dnešnom blogu si ukážeme prostriedky pre vývoj aplikácií na veľmi lacnej doske STM32F0 pod Linuxom. Nie som priaznivcom veľkých IDE, takže namiesto pohodlia IDE si zapatláme trochu ruky a pozrieme sa podrobnejšie na to aké nástroje sa používajú na najnižšej úrovni a ako medzi sebou spolupracujú.
Čumákuju, že jsem tu dost možná minulým blogpostem spustil lavinu, což je jedině dobře. Takže k věci: blog bude mít tři díly. V tomto budu řešit parametry, v druhé části ukážu draft gui, jehož potřebu dokonalého vzhledu jsem zmínil minule. V třetím bych rád navrhnul první část uživatelské interakce a princip práce a konstruování v programu.
Na konci meho tridilneho miniserialu o hardware ve vpsFree.cz zbyva jeste probrat sitovani.
Sice jsou Ubuntu a Unity častým cílem hate postů, ale pro mě je tato kombinace nejblíž idealnímu pracovnímu prostředí. Dokonce i Unity, které jsem dříve nemusel, a dokonce jsem kvůli němu od Ubuntu utekl, se vyvinulo v použitelné a hezké prostředí. Až na jeden (no dobře našlo by se jich víc) detail na kráse, který ale už v Raringu bude vyřešen, protože se mi podařilo protlačit patch do upstreamu! Takže jak to vlastně tenkrát bylo.
Tentokrat vam popisu, k jake serverove konfiguraci jsme nakonec dospeli a proc, jake kupujeme disky a co si myslim o centralnich diskovych ulozistich.
Mám takový domácí servřík ("na koleně postavený") s procesorem Intel Atom. Servřík je poháněný Arch Linuxem a vše funguje, jak má. Jenom jedna věc mi vadila: všimnul jsem si sluchem, že interní SATA pevný disk WD se nějak moc často uspává a pak znovu rozjíždí. To se projevilo negativně pochopitelně i na výkonu celého servříku. Našel jsem na toto "uspávání" recept a chci se o tento recept s vámi podělit.
Je to již delší doba, co jsem zde psal o programu pro psaní poznámek nazvaném CherryTree. V blogpostu jsem programu silně vyčetl plesnivý HTML export, který je skutečným peklem, co se týče jeho použití v dalších systémech, jako je třeba ABClinuxu. Do diskuze jsem tenkrát vložil script jménem cherrytree_repairer.py, který trochu narovnával hrozivé HTML, které z CherryTree lezlo. Poslední dobou mi přestal vyhovovat a tak jsem vytvořil další script, o kterém bude dnes řeč.
Nize v blogu vidim hate na Supermicro, tak jsem si rikal, ze bych k tomu mohl
taky neco napsat 
V dnešnom blogu si ukážeme možnosti modulu python-mode pre editor VIM. Jeho pomocou pridáme do editoru VIM možnosti automatickej kontroly zdrojových kódov, lepšiu navigáciu v kóde a dopĺňanie kódu.
Rád bych tímto blogpostem trochu přiblížil projekt nazvaný Brython. Jedná se o python běžící v prohlížeči, který je dynamicky za běhu transformován do JavaScriptu, jehož engine má pak na starosti interpretaci.
Předpokládám, že zkušené síťaře titulek zaskočil nebo alespoň zaujal. Ethernet a 25 Gb/s? Ethernet je přece definovaný pro přenosové rychlosti 10/100 Mb/s a 1/10/40/100 Gb/s. Pracuje se na specifikaci 1 Tb/s, diskutuje se o 400 Gb/s. Co je tedy za nesmysl přenosová rychlost 25 Gb/s a k čemu by byla dobrá?
Po delší odmlce konečně další pokračování seriálu o programovatelné logice. Tentokrát se jedná o úvod do vývojových prostředků pro programovatelné logické obvody. Informace nejsou kompletní, protože tato kapitola je poměrně dlouhá a bude dokončena až v příštím pokračování. Text opět navazuje na předchozí dva díly, které najdete zde a zde.
Nedávno som písal blogy o ukladaní lokalizovaného obsahu do databázy a o vytvorení jednoduchého CMS v Djangu. Dnes sa pozrieme na 2 aplikácie pre Django, pomocou ktorých sa dá jednoduchý CMS rozšíriť o podporu lokalizácie a zároveň sa pozrieme na spôsob, ktorým sú preklady uložené v databáze.
V tomto zápisku si ukážeme jednu užitečnou schopnost Emacs módu pro jazyk Agda. Jedná se o automatické napsání kódu, kdy programátor pouze specifikuje, co má kód dělat, a nechá editor, aby takový kód napsal.
Po letech marného hledání jsem konečně nalezl editor, který mi stoprocentně vyhovuje. Jedná se o komerční editor Sublime text 2.
CSS 2.1 nedefinuje, ktoré vlastnosti CSS a akým spôsobom sa aplikujú na formulárové prvky. Prehliadač môže aplikovať CSS vlastnosti formulárovým prvkom. Odporúča sa však považovať túto funkcionalitu za experimentálnu. Budúce verzie môžu spôsob aplikovania CSS bližšie špecifikovať.Zdroj
V dnešnom blogu si ukážeme spôsoby ako definovať vlastné štýly pre formulárové prvky a dôvody prečo by sme to za bežných okolností nemali robiť
.