Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 9.00. S podporou architektury AArch64 (ARM64).
Společnost Fairphone stojící za stejnojmennými mobilními telefony představila (pdf) bezdrátová špuntová sluchátka Fairbuds 2. Opravitelná, s vyměnitelnými bateriemi a tříletou zárukou. Cena 119 eur.
O víkendu 17. a 18. října lze na brněnském výstavišti navštívit s jednou vstupenkou dvě akce: Maker Faire Brno, festival inovací, kreativity a kutilství, a GameDev Connect, akci určenou pro všechny současné a hlavně budoucí herní vývojáře.
Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Odpočiňme si na chvíli od manažersko-ekonomických diskusí a pojďme se věnovat jedné čistě technické otázce. Analýza Cadusu není ani zdaleka hotová, nicméně už teď lze vyvodit určité závěry ohledně architektury programu. Potřebujeme modulární architekturu, jakýsi framework.
V dnešnom blogu si ukážeme prostriedky pre vývoj aplikácií na veľmi lacnej doske STM32F0 pod Linuxom. Nie som priaznivcom veľkých IDE, takže namiesto pohodlia IDE si zapatláme trochu ruky a pozrieme sa podrobnejšie na to aké nástroje sa používajú na najnižšej úrovni a ako medzi sebou spolupracujú.
Čumákuju, že jsem tu dost možná minulým blogpostem spustil lavinu, což je jedině dobře. Takže k věci: blog bude mít tři díly. V tomto budu řešit parametry, v druhé části ukážu draft gui, jehož potřebu dokonalého vzhledu jsem zmínil minule. V třetím bych rád navrhnul první část uživatelské interakce a princip práce a konstruování v programu.
Na konci meho tridilneho miniserialu o hardware ve vpsFree.cz zbyva jeste probrat sitovani.
Sice jsou Ubuntu a Unity častým cílem hate postů, ale pro mě je tato kombinace nejblíž idealnímu pracovnímu prostředí. Dokonce i Unity, které jsem dříve nemusel, a dokonce jsem kvůli němu od Ubuntu utekl, se vyvinulo v použitelné a hezké prostředí. Až na jeden (no dobře našlo by se jich víc) detail na kráse, který ale už v Raringu bude vyřešen, protože se mi podařilo protlačit patch do upstreamu! Takže jak to vlastně tenkrát bylo.
Tentokrat vam popisu, k jake serverove konfiguraci jsme nakonec dospeli a proc, jake kupujeme disky a co si myslim o centralnich diskovych ulozistich.
Mám takový domácí servřík ("na koleně postavený") s procesorem Intel Atom. Servřík je poháněný Arch Linuxem a vše funguje, jak má. Jenom jedna věc mi vadila: všimnul jsem si sluchem, že interní SATA pevný disk WD se nějak moc často uspává a pak znovu rozjíždí. To se projevilo negativně pochopitelně i na výkonu celého servříku. Našel jsem na toto "uspávání" recept a chci se o tento recept s vámi podělit.
Je to již delší doba, co jsem zde psal o programu pro psaní poznámek nazvaném CherryTree. V blogpostu jsem programu silně vyčetl plesnivý HTML export, který je skutečným peklem, co se týče jeho použití v dalších systémech, jako je třeba ABClinuxu. Do diskuze jsem tenkrát vložil script jménem cherrytree_repairer.py, který trochu narovnával hrozivé HTML, které z CherryTree lezlo. Poslední dobou mi přestal vyhovovat a tak jsem vytvořil další script, o kterém bude dnes řeč.
Nize v blogu vidim hate na Supermicro, tak jsem si rikal, ze bych k tomu mohl
taky neco napsat 
V dnešnom blogu si ukážeme možnosti modulu python-mode pre editor VIM. Jeho pomocou pridáme do editoru VIM možnosti automatickej kontroly zdrojových kódov, lepšiu navigáciu v kóde a dopĺňanie kódu.
Rád bych tímto blogpostem trochu přiblížil projekt nazvaný Brython. Jedná se o python běžící v prohlížeči, který je dynamicky za běhu transformován do JavaScriptu, jehož engine má pak na starosti interpretaci.
Předpokládám, že zkušené síťaře titulek zaskočil nebo alespoň zaujal. Ethernet a 25 Gb/s? Ethernet je přece definovaný pro přenosové rychlosti 10/100 Mb/s a 1/10/40/100 Gb/s. Pracuje se na specifikaci 1 Tb/s, diskutuje se o 400 Gb/s. Co je tedy za nesmysl přenosová rychlost 25 Gb/s a k čemu by byla dobrá?
Po delší odmlce konečně další pokračování seriálu o programovatelné logice. Tentokrát se jedná o úvod do vývojových prostředků pro programovatelné logické obvody. Informace nejsou kompletní, protože tato kapitola je poměrně dlouhá a bude dokončena až v příštím pokračování. Text opět navazuje na předchozí dva díly, které najdete zde a zde.
Nedávno som písal blogy o ukladaní lokalizovaného obsahu do databázy a o vytvorení jednoduchého CMS v Djangu. Dnes sa pozrieme na 2 aplikácie pre Django, pomocou ktorých sa dá jednoduchý CMS rozšíriť o podporu lokalizácie a zároveň sa pozrieme na spôsob, ktorým sú preklady uložené v databáze.
V tomto zápisku si ukážeme jednu užitečnou schopnost Emacs módu pro jazyk Agda. Jedná se o automatické napsání kódu, kdy programátor pouze specifikuje, co má kód dělat, a nechá editor, aby takový kód napsal.
Po letech marného hledání jsem konečně nalezl editor, který mi stoprocentně vyhovuje. Jedná se o komerční editor Sublime text 2.
CSS 2.1 nedefinuje, ktoré vlastnosti CSS a akým spôsobom sa aplikujú na formulárové prvky. Prehliadač môže aplikovať CSS vlastnosti formulárovým prvkom. Odporúča sa však považovať túto funkcionalitu za experimentálnu. Budúce verzie môžu spôsob aplikovania CSS bližšie špecifikovať.Zdroj
V dnešnom blogu si ukážeme spôsoby ako definovať vlastné štýly pre formulárové prvky a dôvody prečo by sme to za bežných okolností nemali robiť
.