Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Tak rok zpátky jsem objevil zajímavý příkaz plnil dost užitečnou fukci. Vypsal u zadaného programu, které všechny knihovny potřebuje... boužel s odstupem si na něj nemůžu vůbec vzpomenout. Pokud si někdo vzpomene, Díky!
Ve velke firme nemuzete delat jen tak neco. Proste zahlidnout neco co by slo udelat lip, co by produkt "malinko zlepsilo". Proste, kazda zmena prestavuje plno kroku - nekdo to musi schvalit, nekdo na to musi napsat projekt, a hlavne, nekdo musi priklepnout penize na vas, protoze "vase prace neco stoji", coz v dnesni dobe ekonomicke recese znamena "ne". V idealnim pripade to "malinko zlepsit" znamena ze to neni zrovna malinko, a ze si toho vsimnul zakaznik a nahlasil to - pak jde zmena udelat celkem rychle, a prachy najednou nikdo neresi.
Proč vlastně píši tento blog? No nejspíš to dělám proto, že když někdo omně bude chtít něco vědět, tak mu pošlu link na tento blogpost.
Tak za mnou k počítači přišla Gabča, „Lukáši, musíš rychle k dětem do pokoje, tos ještě neviděl.“ Nerad se u počítače u rozdělané práce nechávám rušit, ale budiž, děti jsou děti a pokud jde o to, co jsem ještě neviděl, rád uvidím. Sundal jsem sluchátka, zvedl se ze židle a přesunul se k dětem do pokojíčku. Tedy pouze ke dveřím pokojíčku. Dál to nešlo. Co jsem spatřil, jsem po chvíli i vyfotil, takže se můžete sami podívat. http://picasaweb.google.com/Lukas.Faltynek/DetiPohroma (Foceno od dveří.)
Jak se tak dívám na ostatní blogy, kompozitní manažery se těší pozornosti. Manuály jak nainstalovat Beryl či Compiz střídají ankety popularity a praktické návody jak používat nebo naopak stížnosti, že se používat nedají vůbec.
Všichni autoři jako by zapomněli ve svých výčtech na dva starší kompozitní manažery: xcompmgr a kompmgr. Nikdy se nestali extra populární, ani se nedivím, že o nich spouta lidí ani neví o jejich existenci. Dokonce nemají vlastní webové stránky ani nepodporují skoro žádné eye-candy efekty, na druhou stranu jde o vyzrálé projekty. Ten druhý je standardní součást KDE už nějaký ten pátek, minimálně od dob KDE 3.4. a xcompmgr je ještě starší.
Aneb o tom, jak se nespolehat na nadstavbove nastroje a vubec jinak blbnouti.
Nasadil jsem pár dalších oprav, například bug 577 (pokud někdo manipuluju s URL, ať je větší šance, že se zobrazí správná stránka), 628 (detekce javascriptu či protokolu data: v URL, plus překřížené značky), 628 (editace stránky s obsahem s absolutním URL skončila zničením URL) a 625 (Robertova žádost o diskuse ke kvízům).
Jen tak bokem, mohl by mi někdo z hlasujících vysvětlit, proč jsem dostal minule záporný hlas? Napsal jsem zajímavou novou funkci, vylepšil jinou a stejně to někdo hodnotil negativně. Není to poprvé. To nechápu. Leda by to byl někdo z konkurence ;-). Nebo někdo hodnotí slohovou úroveň zápisku? Přece nečeká, že tu budu psát romány na téma fixování chyb :-D
Tak sem si koupil noveho milacka (fotak). Resim vsak ted velke dilema a to je rychlost zapisu na pametove medium. Fotoaparat ma moznost dvou medii. Memory Stick a Compact flash. Jelikoz nevim jak se zde delaj ankety napiste sve nazory pod zapis.
Je lepsi poridit si Memory Stick hi-speed nebo Comact flash? Velikost cca 2GB
Správce oken OpenBox má jednu moc fajn fičůrku, jmenuje se pipe-menu, zprvu jsem jí nevěnoval pozornost, později se nad ní rozplýval blahem Botanicus na ubuntu@chat.linjab.net , tak jsem začal zjišťovat co že to umí, a ono to umí 
Je to tak. Již dlouho jsem ji jen přehlížel a využíval. Nevěnoval jsem pozornost tomu, že nevypadá dobře, byl jsem k ní sobecký a včera do pomyslné číše spadla poslední kapka.
V Bugzillách softwarových projektů se hromadí mnoho feature requestů od uživatelů. K tomu, aby zrovna váš feature request skutečně došel své implementace, je třeba dát vývojářům skutečnou motivaci. Třeba takové posílání souborů pomocí Drag&Drop v GAIMu - jaká za ním byla motivace? Dozvíte se v IRC logu na blogu jednoho vývojáře Kopete.
S přibližujícím se termínem konference Openchange 2006 se objevilo několik zájemců o zopakování školské sekce, tak jak proběhla v loňském roce. Po jednání s pořadateli se ukazuje jako možné sejít se v nějaké místnosti a vzájemně si sdělit své zkušenosti a názory a poradit se.
Pokud máte zájem se tohoto zúčastnit pošlete mi email anebo třeba nechte komentář zde v diskuzi.
Zejména zvu všechny učitele z okolí Olomouce, používající, anebo chystající se používat ve své škole Linux anebo opensource programy.
Myslím to naprosto vážně
Pokud byste měl někdo chuť, směle do toho.
Na novou Fedoru jsem se těšil, protože obsahuje X.org 7.1, které podporují kompozitní window managery. Jako první jsem vyzkoušel Compiz, ale poté, co jsem zjistil, že jsou zde k dispozici balíčky Berylu pro Fedoru, tak jsem je hned vyzkoušel a docela se mi Beryl zalíbil. Proto jsem se rozhodnul udělat průzkum jak je to s kompozitními WM tady na ABCLinuxu, takže následovat bude anketka(prosím, ale žádné flamy o tom co je lepší, jestli compiz, nebo Beryl;-)):
Když jsem si volil předměty na tento semestr, rozhodl jsem se, že samotné C++ není dostačující a že by bylo vhodné naučit se i Javu. Předminulý semestr jsem na áčko ukončil C++ (ze kterého tento semestr cvičím jednu skupinu) a celou dobu jsem si bez problémů vystačil se svým Celeronem 366MHz a 128 MB RAM. Ale koukám, že časy se mění.
Prozatím jen stručně, v pondělí vyjde oficiální oznámení. Vyřešeny byly následující chyby:
Cestou domů autobusem mi kamarád řekl o velice zajímavém článku na www.novinky.cz, pote co jsme rozebrali ženský, pivo, jídlo atd... Hned jak jsem přijel domů, tak jsem naběhl na net a příslušný článek vyhledal. http://www.novinky.cz/internet/microsoft-umozni-linuxu-pracovat-v-prostredi-windows_100398_e22o0.html Zajímavé, ale docela mě to dostalo. Začal jsem pátrat dále a ejhle hned na úvodní stránce Novellu: Novell&Microsoft collaborate Customers win. HAHAHAHA
Je to švindl, jeden obrovský švindl. Vždyť Novell se s Mrkvosoftem soudí už kolik let. Že by se Tom a Jerry začali kamarádit? Pochybuju. Je to zrada nejtěžšího kalibru. Ano Customers win. Ale zákazníci MS. My všichni - uživatelé, vývojáři, testeři linuxu - jsme byli zrazeni. O to horší je to, že nepřítel se na nás nemohl dostat z venku, tak použil Trojského koně a Novell podlehl svodům. Měl jsem Novell za seriózní firmu, ale jak je vidět peníze jsou peníze. O to hůř, že se sčuchla s Mrkvosoftem
Ahoj, všichni spolu-linuxáci, opět přicházím Vás oblažit dalším zápisem na děsné téma. Mám děsnou depku, takže to asi nebude ke čtení, ale kdo ví - několikrát jsem si všiml, že mé depky připadají mému okolí celkem veselé, což je prima, protože aspoň někdo má radost. Tak to třeba někoho rozveselí. Ale pokud ne, tak se na mě nezlobte...
Konec světa jsem prorokoval už jednou a zdá se, že kdyby to nevyšlo, jsou tu v záloze ještě další plány. Možností je řada, ale v současné době mi přijde nejaktuálnější něco, co pracovně nazývám chronická apokalypsa.
Tak jsem se nedávno vrátil z prohlídky nablískaných KDE a Gnome, a oprášil svůj v podstatě nepříliš obsáhlý konfigurák k fvwm. Tak mne napadlo dát v pléno pár postřehů z psaní si vlastní-ehm konfiguraci tohoto správce oken.
Už je to skoro rok (bože to to letí, jako by to bylo včera :-/), co jsem napsal nástroj GameX.
Asi je to staré, ale ja som z toho stále v šoku :)
Odporúčam sledovať najmä toho týpka s okuliarmi.
Upravoval jsem Debian pro naše routery, použil jsem jádro 2.6.18.2, pro které některé patche neexistují, tak jsem je musel patřičně upravit. V tomto blogu jen uvedu stručný popis a odkaz na některé upravené patche.
KDE ownz Microsoft. Hmm ... Microsoft ownz KDE? Mozna ... KDE ownz Microsoft&Mac?
No to je fuk. Proste v praxi to muze vypadat asi takhle:
Dobré!
Kolega dnes v práci nastínil problém, který musí řešit jednou za čas snad každý, kdo se snaží nasadit do společnosti nějaký ten informační systém. I tentokrát si zákazník vyžádal zpracovávat algoritmus, který bude řídit importy v závislosti na státních svátcích.
Otázka je kde vzít na deset let dopředu státní svátky tak, aby jejich seznam v systému nemusel nikdo nijak udržovat. Přijde jiný režim, nová revoluce, destabilizace nebo cokoliv jiného a rázem budeme státnit jiné dny.
Většinou problém řešíme tabulkou, kterou si záskazník při změnách může editovat, ale vždycky si říkáme, že by bylo fajn natahovat je "odněkud" automaticky. Akorát nevíme odkud.
Otázka zní: Znáte nějakou veřejně dostupnou službu, která umí vracet státní svatky ČR nebo i dalších států? Něco jako třeba kurzy z ČNB ? Jestli jo, postněte, prosím, link. Jestli ne, co takhle ji někde rozjet?))
Je az neskutocne, kde vsade sa daju najst komercne triky. Firmy zo vsetkych moznych odvetvy sa nas snazia donutit, aby sme si kupili ich vyrobky. A ak nie je mozne potencialnemu zakaznikovi dat typ na konkretneho vyrobcu, aspon ho presvedcime, aby si dany vyrobok kupil od vyrobcu podla vlastneho nahodneho vyberu.
No nie som tak trochu paranoidny, ked si taketo veci hladam vsade okolo seba?