3D software Blender byl vydán ve verzi 5.2 s prodlouženou podporou. Videopředstavení na YouTube.
SketchForge 3D (GitHub, reddit) je open source 3D editor / CAD běžící ve webovém prohlížeči bez nutnosti účtu nebo cloudového úložiště. Inspirovaný byl Tinkercadem. Doporučena je lokální instalace.
Byla vydána nová verze 11.9 webového prohlížeče Midori (Wikipedie, GitHub). S novým centrem ovládání, pokročilejším blokováním reklam, optimalizací výkonu…
Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Správce oken OpenBox má jednu moc fajn fičůrku, jmenuje se pipe-menu, zprvu jsem jí nevěnoval pozornost, později se nad ní rozplýval blahem Botanicus na ubuntu@chat.linjab.net , tak jsem začal zjišťovat co že to umí, a ono to umí 
Je to tak. Již dlouho jsem ji jen přehlížel a využíval. Nevěnoval jsem pozornost tomu, že nevypadá dobře, byl jsem k ní sobecký a včera do pomyslné číše spadla poslední kapka.
V Bugzillách softwarových projektů se hromadí mnoho feature requestů od uživatelů. K tomu, aby zrovna váš feature request skutečně došel své implementace, je třeba dát vývojářům skutečnou motivaci. Třeba takové posílání souborů pomocí Drag&Drop v GAIMu - jaká za ním byla motivace? Dozvíte se v IRC logu na blogu jednoho vývojáře Kopete.
S přibližujícím se termínem konference Openchange 2006 se objevilo několik zájemců o zopakování školské sekce, tak jak proběhla v loňském roce. Po jednání s pořadateli se ukazuje jako možné sejít se v nějaké místnosti a vzájemně si sdělit své zkušenosti a názory a poradit se.
Pokud máte zájem se tohoto zúčastnit pošlete mi email anebo třeba nechte komentář zde v diskuzi.
Zejména zvu všechny učitele z okolí Olomouce, používající, anebo chystající se používat ve své škole Linux anebo opensource programy.
Myslím to naprosto vážně
Pokud byste měl někdo chuť, směle do toho.
Na novou Fedoru jsem se těšil, protože obsahuje X.org 7.1, které podporují kompozitní window managery. Jako první jsem vyzkoušel Compiz, ale poté, co jsem zjistil, že jsou zde k dispozici balíčky Berylu pro Fedoru, tak jsem je hned vyzkoušel a docela se mi Beryl zalíbil. Proto jsem se rozhodnul udělat průzkum jak je to s kompozitními WM tady na ABCLinuxu, takže následovat bude anketka(prosím, ale žádné flamy o tom co je lepší, jestli compiz, nebo Beryl;-)):
Když jsem si volil předměty na tento semestr, rozhodl jsem se, že samotné C++ není dostačující a že by bylo vhodné naučit se i Javu. Předminulý semestr jsem na áčko ukončil C++ (ze kterého tento semestr cvičím jednu skupinu) a celou dobu jsem si bez problémů vystačil se svým Celeronem 366MHz a 128 MB RAM. Ale koukám, že časy se mění.
Prozatím jen stručně, v pondělí vyjde oficiální oznámení. Vyřešeny byly následující chyby:
Cestou domů autobusem mi kamarád řekl o velice zajímavém článku na www.novinky.cz, pote co jsme rozebrali ženský, pivo, jídlo atd... Hned jak jsem přijel domů, tak jsem naběhl na net a příslušný článek vyhledal. http://www.novinky.cz/internet/microsoft-umozni-linuxu-pracovat-v-prostredi-windows_100398_e22o0.html Zajímavé, ale docela mě to dostalo. Začal jsem pátrat dále a ejhle hned na úvodní stránce Novellu: Novell&Microsoft collaborate Customers win. HAHAHAHA
Je to švindl, jeden obrovský švindl. Vždyť Novell se s Mrkvosoftem soudí už kolik let. Že by se Tom a Jerry začali kamarádit? Pochybuju. Je to zrada nejtěžšího kalibru. Ano Customers win. Ale zákazníci MS. My všichni - uživatelé, vývojáři, testeři linuxu - jsme byli zrazeni. O to horší je to, že nepřítel se na nás nemohl dostat z venku, tak použil Trojského koně a Novell podlehl svodům. Měl jsem Novell za seriózní firmu, ale jak je vidět peníze jsou peníze. O to hůř, že se sčuchla s Mrkvosoftem
Ahoj, všichni spolu-linuxáci, opět přicházím Vás oblažit dalším zápisem na děsné téma. Mám děsnou depku, takže to asi nebude ke čtení, ale kdo ví - několikrát jsem si všiml, že mé depky připadají mému okolí celkem veselé, což je prima, protože aspoň někdo má radost. Tak to třeba někoho rozveselí. Ale pokud ne, tak se na mě nezlobte...
Konec světa jsem prorokoval už jednou a zdá se, že kdyby to nevyšlo, jsou tu v záloze ještě další plány. Možností je řada, ale v současné době mi přijde nejaktuálnější něco, co pracovně nazývám chronická apokalypsa.
Tak jsem se nedávno vrátil z prohlídky nablískaných KDE a Gnome, a oprášil svůj v podstatě nepříliš obsáhlý konfigurák k fvwm. Tak mne napadlo dát v pléno pár postřehů z psaní si vlastní-ehm konfiguraci tohoto správce oken.
Už je to skoro rok (bože to to letí, jako by to bylo včera :-/), co jsem napsal nástroj GameX.
Asi je to staré, ale ja som z toho stále v šoku :)
Odporúčam sledovať najmä toho týpka s okuliarmi.
Upravoval jsem Debian pro naše routery, použil jsem jádro 2.6.18.2, pro které některé patche neexistují, tak jsem je musel patřičně upravit. V tomto blogu jen uvedu stručný popis a odkaz na některé upravené patche.
KDE ownz Microsoft. Hmm ... Microsoft ownz KDE? Mozna ... KDE ownz Microsoft&Mac?
No to je fuk. Proste v praxi to muze vypadat asi takhle:
Dobré!
Kolega dnes v práci nastínil problém, který musí řešit jednou za čas snad každý, kdo se snaží nasadit do společnosti nějaký ten informační systém. I tentokrát si zákazník vyžádal zpracovávat algoritmus, který bude řídit importy v závislosti na státních svátcích.
Otázka je kde vzít na deset let dopředu státní svátky tak, aby jejich seznam v systému nemusel nikdo nijak udržovat. Přijde jiný režim, nová revoluce, destabilizace nebo cokoliv jiného a rázem budeme státnit jiné dny.
Většinou problém řešíme tabulkou, kterou si záskazník při změnách může editovat, ale vždycky si říkáme, že by bylo fajn natahovat je "odněkud" automaticky. Akorát nevíme odkud.
Otázka zní: Znáte nějakou veřejně dostupnou službu, která umí vracet státní svatky ČR nebo i dalších států? Něco jako třeba kurzy z ČNB ? Jestli jo, postněte, prosím, link. Jestli ne, co takhle ji někde rozjet?))
Je az neskutocne, kde vsade sa daju najst komercne triky. Firmy zo vsetkych moznych odvetvy sa nas snazia donutit, aby sme si kupili ich vyrobky. A ak nie je mozne potencialnemu zakaznikovi dat typ na konkretneho vyrobcu, aspon ho presvedcime, aby si dany vyrobok kupil od vyrobcu podla vlastneho nahodneho vyberu.
No nie som tak trochu paranoidny, ked si taketo veci hladam vsade okolo seba?
Terajší stav môjho zvuku na PC je "zvukovka na doske" VIA 8237 (Realtek ALC850) a 2+1 REPRO creative. Avšak do nového roka by som chcel vstúpiť na 7+1 zvukovom riešení (repro + zvuk. karta) akurát že neviem ako je to s podporou 7+1 zvukových kariet na linuxe, preto by som v diskusii privítal nejaké tie odporúčania, poprípade rady či skúsenosti ľudi ktorí 7+1 riešenie používajú na linuxe. Akú kartu a aké repro si vybrať? Čoho pri výbere karty/reproduktorov sa vyvarovať? Dik.
Někdo se tu stále ztrapňuje politikou, já tak činím v poslední době zejména prostřednictvím textů souvisejících s ježděním autem. Přesto mám pocit, že následující informace by se třeba mohly někomu hodit.
tak je pry ta WindowsForms uplna ?
To zas bude zejtra hluku, jak je ted mozno ty multiplatformni aplikace bouchat jak Bata cvicky. Presto porad nechapu, kde ta uspora pri tom programovani je. Nasim zakaznikum je to uplne jedno, jestli to delame v C#. Je zajima cena a aby to nepadalo.
Muze nekdo rici, kolikrat se zvedl jeho realny vykon, kdyz prestal programovat v tech predpotopnich prostredcich (vi, C) ale pouziva ty nove prostredky. Vyplati se to ucit?
Tak jsem se dozvěděl o poměrně zajímavém webu s názvem topuniversities.com. Jak už název napovídá, tak obsahuje seznam nejlepších univerzit na světě (respektive prvních 520).
Asi budou vsichni souhlasit s tim, ze neni nad klasickou klavesnici a minule hlasovani o usporadani kurzorovych klaves to jenom potvrzuje. Presto by bylo zajmave podivat se na to, jak si vedou ruzne varianty usporadani kuzorovych kl. na noteboocich. Je videt, ze kazdy vyrobce se s tim popral trochu jinak a tak je variant opravdu dost.
Za dveřmi se ozývá smích manželky – zabrala se do čtení Takové normální rodinky, jak příznačné v nastalé situaci. Sám nevím, jestli se mám taky smát nebo vzteky kopat do dveří. Tak se alespoň v značně nepohodlné pozici nutím do čtení jednoho článku v milostivě nabídnutém časopisu. Ještěže alespoň žárovka svítí.
Zdravim
Podle clanku na rootu jsem se pokousel rozchodit HTB. Bohuzel v tom clanku naprosto chybi nektere zasadni veci, zejmena na jake sitovky se to vlastne povesi a tak.
Je zajimave, jake ruzne fantasmagorie se daji vymyslet, kdyz si nekdo plete pojmy s dojmy. Obzvlast kdyz PR oddeleni Novellu si da praci napsat oznameni plne citaci, dlouhych slov a jinych divnych veci, ale napsat to jednoduse mu trva tyden. Jo, jo, konecne je k dispozici FAQ, ktere opravdu odpovida na casto kladene otazky (cesky preklad tady). A jelikoz uz kdekdo zkousel interpretovat, co to vlastne znamena, tak proc bych nemohl i ja? Sice nejsem pravnik, nijak zvlast tomu nerozumim a nevim nic vic nez co je v tech oznamenich, ale to nakonec spoustu dalsich taky nezastavilo. Zbytek je citace z tehle diskuse. Kdyby neco z toho se zdalo byt mimo kontext, tak proto, ze je to jen ciste copy&paste te reakce. Rad bych tu jeste zduraznil, ze nerikam vubec nic o tom, jak se mi libi nebo nelibi ta smlouva, tohle je o smlouve a GPL.
V současnosti má linux na desktopu tak 1% podíl a to možná ještě přeháním. Jak by to s linuxem vypadalo, kdyby měl 50% podíl?