Byla vydána Java 27 / JDK 27. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 9.
Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Hledám a hledám a stále nenacházím. Dpkg/deb má jednu nepříjemnou vlastnost. Na rozdíl od rpm/rpm není neinteraktivní. člověk spustí instalaci nějaké hromady balíků, a pak aby čekal, a pořád na něco odpovídal. Nějak pořád nemůžu pochopit na co mám milión stavů balíčků. Balíček je nenainstalován. Balíček je stažen ale nenainstalován. Balíček je stažen nainstalován ale nezkonfigurován. Balíček je nainstalován a zkonfigurován. Balíček buď instaluji a nebo neinstaluji. Zbytek je sebemrskačství. A proč ho sakra musím konfigurovat při instalaci? --asume=yes pořádně nefunguje, ostatně už z principu se nedá na všecho odpovědět ano/ne :-) člověk aby ten systém pořád vodil za ručičku... :-(
Nějaké tipy na plně automatizovanou instalaci DEB balíků?
Celý flame byl zbytečný. Nakonec jsem se odpovědi nedobral ani od mantainerů Debianu, přesto odpověď existuje a nakonec jsem ji po dlouhém hledání našel sám. I když jste mi tady vynadali do spousty škaredých věcí, přesto vám sem přidám rozřešení našeho sporu. Né proto, že jsem měl skutečně pravdu. Ale čistě proto, kdyby náhodou některého uživatele Debian/Ubuntu zajímalo, jak to stím Aptem, Aptitude a pokročilými Solvery do budoucna vypadá. Nemusíte tento zápisek číst, a nadávky si odpusťte. Není nad čím flamovat. Funkcionalita dependency solveru, který mi v Debianu chybí skutečně bude přidána. Asi to nebude tak růžově úžasné, ani totálně nepotřebné, jak mě zde mnozí s blbouni křikem přesvědčovali... Jako kdybych kritizoval je a né APT.
Ten opravdovy privrzenec OpenSource se pozna podle toho, ze bez dalsich pomucek najde behem 10 vterin vsechny os projekty
Napadlo ma že by som ušetril jednu krabičku (220/12V zdroj k reproduktorom) a napájal ich priamo z voľnej 12V vetvy PC zdroja + možno nejaký filter alebo stabilizátor. Čo si o tom myslíte? Išlo by to? Nemáte s tým niekto skúsenosti? Reproduktory majú RMS výkon 10W.
Všichni jsme nějak od dětství poznamenáni výchovou a okolím. Potkáváme Sluníčka a dokud jsou na světě, je vše v pořádku ... a když už nejsou, najednou jsou ještě bližší.
Tak jsem se rozhodl, že překopu disk. Měl jsem jeden velký oddíl, portage je pomalý a chtěl bych mít možnost případně využít prostor i pro něco jiného, prostě jednoduše měnit počet a velikosti oddílů.
Takže máme tady další stahovací skriptík. Tentokrát videa z oblíbeného(?) facebook.com.
Nedalo mi to. Po několika předešlých zápiscích, kdy hromada Debianistů a Ubuntáků řvala jako smyslů zbavená jsem konečně našel konkrétní podklady pro to, co jsem si jako laik již všiml dávno. Pokud například do Ubuntu nainstaluju KDE 4.1.3 a následně upgraduju na KDE 4.2, tak po odstranění experimental repozitáře s KDE 4.2 a nějakého balíku od KDE 4.2 zkončil APT s neřešitelným problémem - doslova dependecy hellem. Takovou situaci prostě vyřešit neumí. Přitom řešení jen tak trapně jednoduché, že ho vymyslím i sám. Problém nastává v situaci, kdy né každé řešení je takto jednoduché a smyslem správce balíků by mělo být zejména to, vyřešit systém závislostí. Že to není jen můj "dojem" ukazuje i názorný test schopností vyřešit nějaký model závislostí. Jen tak mimochodem, Smart, který je v ubuntu dostupný, problém vyřešil.
Nejsem ekonom, i když pracuji s lidskými motivy. Nejsem ani věštec, přestože někdy říkám lidem; pokud se budete chovat takhle, stane se zřejmě tohle.... Jsem jen člověk, který už za svého života viděl a slyšel tolik ideologických diskusí na téma, psychoterapie, ekonomie, společenský řád, že jsem přestal více méně na ony teorie věřit. Stejně tak mě neberou teoretické diskuse, zda ten či onen OS, aplikace, nástroj jsou lepší protože..., ale zajímá mě funkčnost a použití. Všechno co žádám od OS je aby fungovalo to, co potřebuji. Všechno, co mě na lidském společenství přijde nejzajímavější, je kombinace individuální odpovědnosti, solidarity a přijatelné vztahy mezi lidmi. Ty diskuse nechám na specialistech, kteří se pokoušejí vytvořit ty teorie. Vytvořit a uvést do života. Pro ně jsou důležité. Pro mne nikoliv. Mě zajímá výsledek. Experiment, proces.
Po delší době jsem vytvořil aktualizaci Czela Debiana, systému založeného na Debianu Lenny. Iso obraz je ke stažení pomocí tohoto odkazu.
Tak už 9 dní používám KDE 4.2 a vracet k 3.5 už se nebudu. Nečekal jsem to, ale nejen že už je to použitelný, je to v úplně pohodě...
Po necelém roce provozu jsem si řekl, že svůj server frantovo.cz přeinstaluji. Není to moc dlouhá doba, ale hodně věcí chci udělat znovu a lépe.
Inspirovany uz skoro 3 roky starym blogom o pocitani stlaceni powerbuttonu a podla toho uspavani/vypinani pocitaca som sa rozhodol, ze si napisem obecnejsie riesenie a bez zapisu na filesystem. Takze pomocou signalov.
Jako správce počítačové sítě jedné menší katedry na UP v Olomouci jsem asi před měsícem migroval ze starého na nový server. Při volbě operačního systému jsem se rozhodnul pro GNU/Linux. Přidal jsem si tím určité množství práce, které bych si ušetřil, pokud bych zůstal věrný platformě MS Windows. Svého rozhodnutí však nelituji a jsem přesvědčen, že se z dlouhodobého pohledu vyplatí. Proč?
Robert minule předestřel, že bychom rádi předělali design abíčka. Nicméně diskuse se podle mně celkem zvrhla v osobní hádky o fixním vs. variabilně širokém designu a nějaké konkrétní podněty se tam moc neřešily. To bych chtěl napravit v serii zápisků, které budou mít konkrétní téma. Prosím diskutující, aby se jej drželi a nerozmělňovali diskusi jinými tématy.
Na blog.sme.sk sa rád chodím pozerať a študovať najmä cestopisy. No nahliadnem aj do technologickej sekcie, kde sa sem-tam niečo zaujímavé premelie.
Na vánoce jsem si od firmy nechal nadělit Samsung D880 - báječný to telefon na dvě SIMky. V první fázi jsem byl nadšen samotným telefonováním, ve druhé jsem pak začal zjišťovat, co telefon umí dalšího. V informacích o telefonu se mimo jiné dozvíte, že by měl umět přehrávat mp4* video, tak se pojďme podívat, jak mu jej naservírovat...
Pohodove odpoledne, resim nakup mobilu pres internet. Docela me prekvapila informace, ze pri vraceni zbozi do 14 dnu si uctuji poplatek 10% z ceny zbozi za naskladneni, amortizaci(pry je zbozi neprodejne jako nove) Tuto informaci nemaji ani v reklamacnim radu, pry tam nenmusi podle zakona byt. jake jsou vase zkusenosti?platili jste nekdy neco pri vraceni? A u ktereho obchodnika?
Spousta z vás animovaný dokument "Peníze jako dluh" již určitě zná, ale možná se najdou i tací, jako třeba já, pro které je to "žhavá" novinka, zajímají mě názory a další podněty od čtenářů z Ábíčka.
Když jsem se nedávno díval na články, uvědomil jsem si, že pro Hardwarové novinky a víkendové Událo se nemáme žádnou ikonku. Přijdou mi smutné v porovnání s ostatními články a seriály, které většinou ikonku mají. Takže umíte-li hezky kreslit, případně jste našli existující ikonku s vhodnou licencí, pochlubte se v diskusi. Vaši práci uvidí statisíce lidí ročně :-). Připomínám, že ikonka by měla zapadat jak do standardního světlého, tak i tmavého stylu. Těším se na vaše návrhy.
Velmi mnoho bloggerů se věnuje ve svých zápiscích současné finanční a hospodářské krizi, jež se týká každého z nás, minimálně tak že o ní můžeme pravidelně slyšet z médií. Nebudu se v tomto zápisku rozepisovat o tom, jaké vidím příčiny avýchodiska, o tom píše mnoho zkušenějších a povolanějších.
Rekneme to hned v prvni vete, zakladatel MySQL uz nechce akceptovat to 'klausovske - zhasneme a pak uvidime co jsme vrhli na trh'. Skutecny softwarovy inzenyr nemuze marketingovou zlovuli akceptovat do nekonecna.
Obrovskou výhodou pro uživatele suse je buildservice. Nejen, že je tam obrvoská hromada balíků, které v hlavních repozitářích nejsou, ale hlavně jsou tam téměř denně aktualizované balíky. Ubuntu má sice velmi obsáhlý hlavní repozitář, ale když v něm něco není, nebo je ve starší verzi, tak má člověk smůlu. Jedinéco jsem našel je Launchpad sekce Ubuntu in launchpad. Bohužel, netuším zda je distribuce software hlavním cílem tohoto projektu, ani nevím k čemu vlastně slouží. Jisté je, že najít tam nějaký balík je nadlidský úkol. Aktulizované KDE 4.2 jsem tam přes vyhledávání nenašel, přestože dle stránek kubuntu ppa repozitář existuje. Je to prostě chaos, ale možná že máte tip, jak se vtom vyznat, nebo mi poradíte nějaký jednoduchý portál ve stylu http://software.opensuse.org/search. Buildservice docela válí, protože kromě debianu a ubuntu tam člověk najde reálně balíky i pro Fedoru nebo Mandrivu.
Jaký je rozdíl mezi buildservice a launchpadem?