Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Náhodou jsem v GNOME kliknul na Místa-Připojit se k serveru a vybral ze seznamu vlastní umístění a chtělo to nějaké URI. Na wiki jsem si tedy přečetl, co to je a podle příkladu z wiki jsem tam schválně dal "urn:issn:1535-3613", ale nějak to nevzalo (což jsem tušil), takže buď se spletli a místo URI tam mělo být URL, nebo si tu podporu vycucali z prstu ...
Před časem jsem se rozhodl, že když už je to mezi mnou a vývojem web apps tak vážné, nezůstanem u PHP a praštíme do toho. Začal jsem objevovat Python na webu, prošel jsem několik různých technologií a frameworků (což nutně neznamená, že jsem je zase opustil) a dnes bych rád lehce rozebral jeden problém, na který jsem narazil při práci na jedné větší věci v Djangu.
Všimli jste si také, že od počátku roku 2007 se v jádře (nejen tam) dějí docela zásadní změny? Vetšina z nich snad směřuje k lepšímu, tedy alespoň doufám.. jak je to doopravdy?
Všechno to začalo studiem na FELu, najednou člověk zjistí, že PC není to pravý a koupí notebook. Málo času jsem strávil vybíráním a hledáním na netu a taky se mi to pořádně vymstilo. Koupil jsem ASUS A6KM - asi nejproblematičtější řadu od ASUSu, v tu dobu jsem o linuxu ještě nic nevěděl. Po pár měsících mě kámoši (hlavně dum8d0g - čímž mu chci poděkovat) pomohli nainstalit nejdřív ubuntu a po cca týdnu Archa. Stále jsem spokojený uživatel, jen můj book už mě začíná pěkně štvát(nejhorší asi je, že linux nenajede, pokud je něco zapojený v USB). Rozhodl jsem se proto koupit něco novýho, a to je taky to proč tenhle zápisek píšu.
Cupiditate sit voluptatibus architecto minus voluptatem quia et in. Facere repellendus natus ullam sunt eius non. Tempore inventore et nihil alias. Possimus sequi voluptates repellat odio quia suscipit dolores. Et nihil nihil dolore nemo harum qui quidem excepturi. Sit ut ipsa eum.
Tak jsem se konecne rozhodl!
Odchazim od KB jinam.
Muzete mi doporucit banku ktera bude mit:
- ovladani pres internet, ktere funguje pod linuxem (FF)
- nebude zpozdovat platby (u KB jsem dostaval vyplatu mezi poslednima, platby odchazeji od zamestnavatele spolecne)
- samozrejme kartu
- banka bude rozumne inteligentni (nechapu proc si nemuzu zmenit denni limit na karte pres telefon, pripadne z kterekoliv pobocky)
V prvním díle seriálu o vodních dýmkách se podíváme trochu do historie..
Chyba se projevuje při použití berylu a třeba Netbeans, nebo čehokoli, co renderuje pomocí swingu. Zajímavé je, že compiz tím netrpí, a právě toho využijeme , spuštěný beryl bude detekován jako compiz a všechno bude tak jak má. Více o tomto bugu.
Už není na světě Pana Režiséra Ingmara Bergmana. V Aeru jsem pár jeho pecek viděl a díky Levným knihám mám 11 fláků doma. Mistře, díky, za tu krásu.
Masinka byla bez disku a tak jsem do ni fouknul 4x500GB od Seagate do RAIDu5. Prvni problem nastal pri konfiguraci raidu, kdy mi dodana utilita, psana v Jave, nechtela komunikovat se zarizenim, ktere obsahuje dve tlacitka. Pomohlo az pripojeni pres switch pripojeny primo u NASu, puvodne zapojeno na 3COM (10/100), ktery slouzi i pro cast firmy s plne obsazenyma portama.
Po zkonfigurovani RAIDu a nastaveni prav jsem zkusil prenos pres vestavene FTP, kde jsme byl nadmiru spokojen (8MB/s). Ovsem kamen urazu nastal az pri kopirovani pres MS sdileni (pravdepodobne SAMBA), tady rychlost dostalovala i 600 kB/s coz je na stovkovou sit docela malo. Volal jsme i na podporu SMC a tam nemeli potuchy o hlasenem problemu.
Před dvěma měsíci mi totálně chcípl můj starý notebook (měl jsem ho 4 roky a to už jsem jej kupoval z druhé roky po záruce, párkrát jsem s ním byl i v cizině, takže už ho to zřejmě přestalo bavit...). Nezbylo mi tedy, než koupit notebook nový, nakonec jsem se rozhodl pro Acer TravelMate 2490. Jedna z drobností, které mi zatím kazily užívání stroje byla pitomá CD/DVD mechanika od výrobce. Jelikož mi ze starého notebooku zbyla cca ½ roku stará kvalitní mechanika od NECu, rozhodl jsem se (poté, co mi na infolince ACERu potvrdili, že výměna mechaniky, paměti, či HDD - je-li provedena správně - neruší záruku) mechaniky vyměnit. Zde je malé HOWTO.
Bash skript pre zlúčenie dvoch textových titulkov do jednoho. Výsledkom je súčasné zobrazenie 2 titulkov na spodku/vrchu okna prehrávača (podobnú funkciu má napr. PowerDVD, ale len pri dvd titulkoch). Opravy a vylepšenia sú vítané.
Když jsem se na střední škole začal samostatně učit anglicky (naše třída byla bezkonkurenčně prospěchově nejhorší a proto nám nechali jen ruštinu, poněvadž další jazyk by dost lidí nezvládlo), tak jsem se občas ptal sám sebe k čemu mi to vlastně bude. Naštěstí jsem maturoval v roce 1990, takže příležitosti na provětrání angličtiny na sebe nenechaly dlouho čekat. Mohl jsem začít číst knihy a časopisy v angličtině a s příchodem internetu se otevřel úplně nový svět informací.
Kolem roku 2005 jsem se začal motat kolem linuxu, až jsem nakonec našel odvahu k instalaci Mandrake. Zkušenost to nebyla špatná a tak jsem přešel na dualboot a po nějaké době jsem zjistil, že se u Open Source záležitostí dá zasahovat do lokalizace, jinými slovy, že i já můžu přispět svojí trochou do mlýna.
Na svojom desktope som presedlal z Archlinuxu na Ubuntu 7.04. Proste zmena je zivot. Donistaloval som si aplikacie ktore denno-denne pouzivam - Inkscape, gFtp, Bluefish, Dia a Gkrellm. Avsak po dlhsom pokuse o zosuladenie vyzoru Gkrellmu s Ubuntu som prisiel na to, ze najst nejaky vhodny skin pre Gkrellm na Ubuntu nieje az take lahke. Kedze som nechcel menit defaultne ikony a temu na Ubuntu, rozhodol som sa pozmenit celkom zaujimavy skin s nazvom XenoSilvereX k podobe Ubuntu. A tu je vysledok mojho snazenia. Pripajam este screenshot mojho desktopu.
Do práce jsem potřeboval najít NC editor pro editaci programů na NC stroje. Problém je v tom, ze programy editované ve Windows mají konec řádku CR LF, kdežto Linux jen LF. Nenašel jsem však žádnou možnost, jak běžné editory (Gedit, Scribes) donutit, aby poznaly Windosowský konec řádku a používaly jej. Jasně, jde to konvertovat, ale tento program budou používat lidé, kteří mají problém používat schránku, natož něco dělat na příkazovém řádku.
Dne 27.10.2005 jsem si koupil v Citroenu Jihlava nový vůz Citroen C4 Coupé. To auto jsem chtěl již od jeho představení, splnil se mi tím sen a byl jsem na to auto pyšný. Konec konců už můj děda měl Citroen, legendární "Trakci" tedy 11CV Traction Avant.
Tento týden mne dojala brněnská Česká pošta. Připadá mi, že občas dělají z lidí úplné blbce.
Podobně jako TeX, i Common Lisp má mechanismus pro modifikování parseru (ve smyslu lexikální analýzy) svých programů. Doteď jsem to k ničemu nepotřeboval, ale dnes se to hodilo - překvapilo mne, jak jednoduché bylo pomocí modifikace parseru vytvořit parser pro konfigurační soubor v na první pohled odlišném formátu
v poslední době jsem přečetl pár článků na téma OpenXML vs. ODF a podobně. Zajímalo by mě na co je vlastně vlastně potřeba něco takového? Copak nestačí prostý text? Popř. nebyl by úžasným standardem plaintex? Vždyť jeho specifikace se nemění, je perfektně zdokumentovaný a ať ho přeložíme a otevřeme na jakékoliv platformě, bude vypadat stejně. Mohl by mi někdo vysvětlit kde je vlastně problém?
Již několik let obstarávám pro své rodiče PC s linuxem. S většinou věcí nejsou problémy (pominu-li občasný výpadek některé z hw komponent). Bohužel se však v několika posledních vývojových cyklech začaly dít prazvláštní věci se vstupními zařízeními v Xorg. Nejdřív mi přestalo fungovat druhé kolečko u mojí myši (určené k horizontálnímu scrollování) — takovou myš jsem naštěstí prozíravě rodičům raději nedával. Co je však horší, „přepínání klávesnice“ začalo být poněkud nedeterministické (zvláště v kombinaci nových Xorg + applet v GNOME). Rozhodl jsem se tedy, že připravím klávesovou mapu, ve které by naši měli po ruce všechny potřebné znaky bez jakéhokoliv tajtrlíkování s přepínáním „klávesnic“. (Já sám zůstávám u osvědčené vlastní česko-mezinárodně-hebraisticko-semitistické mapy — v kombinaci se „setxkbmap“ v konzoli, potřebuji-li použít další písma, jako je arabštiny, či syrština).
Dnes som v rámci oného znovu dorazil na úvodnú stránku matfyzáckej wiki. Niečo sa mi na tej stránke nezdalo. Ten úvodný design som navrhol už dosť dávno, keď som mal ešte starý notebook (a ten ešte starší diplay). A potom som prišiel na to, čo tam je divné
I letos na podzim - v sobotu 24.11.2007 - se bude konat už tradiční olomoucká konference, letos pod názvem Open Workshopo Olomouc.
Už jsem otrlý z ruzných diskuzních fór a nemusím nutně dávat najevo, jak mi vadí pravopisne chyby pri veřejnem vyjadřování. Ale proč se to muselo stát zrovna DVD s mým oblíbeným seriálem? Prooooč?!
Co má proboha znamenat "Škvíra ve STÁZY" na originálním DVD Červeného trpaslíka?