MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Navštívil jsem dnes odborníka. Jen tak,jdouce kolem, stavil jsem se v jedné prodejně, jež inzerovala PC, komponenty, OS a všechny možné i nemožné služby. Mé srdce zatoužilo po lepší televizní kartě, jež by byla schopna provozu i pod skvělými operačními systémy jimiž bezesporu NetBSD a FreeBSD jsou. Tu co vlastním momentálně, ta chodí jen pod Linuxem. Mladý sebevědomý muž, pohlížející na mne asi jako na něco, co kočka přinesla domů, vyslechl bez jakéhokoliv profesionálního zájmu můj dotaz a pronesl na „odborníka” pozoruhodnou větu. Cituji: Ano televizní karty máme, jen nevím o čem mluvíte. Co to je FreeBSD a NetBSD? Potlačil jsem svůj úžas a jen jsem poznamenal. „Mluvím o dvou operačních unixových systémech .”
Ahoj všem ...
Chci se jen zeptat, jestli Vám dnes, konkrétně 16.8.2007 funguje bez problémů Skype? U mně na třech nezávislých stanicích u tří nezávislých poskytovatelů nějak nefunguje. Na dvou je distribuce Kubuntu 7.04 a na jedné 6.10. Původně jsem myslel, že je problém v připojení, ale kupodivu vše ostatní lítá jak čert.Dík za postřehy.Pokračovanie z časti 1
No nič začal som tým, že som podpísal zmluvu s podmienkou, že bude treba ADSL router a nie adsl usb modem s mojou naivnou predstavou, že s routrom pod linuxom nebude žiadny problém. O tom že pôjde výhradne pripojenie na linuxu samozrejme vedeli už dopredu.
Keď som si preň prišiel tak mi dával do ruky usb modem takže ma skoro porazilo. Bohužiaľ mi nevedeli dať router, takže som zobral na vyskúšanie ten USB modem. Po zistení, že preň nie je skoro žiadna podpora som ho z radosťou vrátil. Bohužiaľ už len potom začali tie ozajstné problémy.
Tento blog píšem hlavne preto aby ľudia neboli prekvapený aké je to u nás s pripojením do netu a aby sa aj trochu poučili s možných problémov.
Začalo sa to tým, že som si zohnal anime na premietaní anime v Českom Tešíne. Samozrejme koho to chytilo vie ako to dopadne. A mňa to práve že chytilo, takže heslo dňa bolo aspoň jedno 30min anime denne a o Elf … už ani nehovorím. Takže som sa začal rozhliadať po pripojení do netu. A updaty na moj linux MDV2006 tiež neboli na škodu. Prípadne niektoré programy potrebovali na kompiláciu devel súbory a nie vždy som v internetovej kaviarni všetko posťahoval čo bolo treba. No nič na plat.
Protože k práci potřebuji GraphPad, který pod Wine perfektně funguje až na to, že se v něm nedá vytvořit nebo otevřít žádný soubor, tak se pozvolna schyluje k potupné instalaci Windows. A protože žijeme v 21. století, tak samozřejmě chci instalovat virtuální stroj. Poradí mi někdo jaký ?
Zdá se, že můj procesor neumí (nebo se tak alespoň tváří) VT, takže co jsem tak pochopil, tak Xen/KVM nemá moc cenu. Ve hře tedy zůstává VirtualBox,VMware a qemu. Zatím jsem prošel Ubuntí fóra a přes názory v nich uvedené dozrávám ke quemu. Je nějaký důvod proč bych měl jít do něčeho jiného ?
Tak jsem zkoukl Stroustrupovu přednášku o budoucnosti C++ inzerovanou ve zprávičce. V prvé řadě to byla ukázka, jak nemožně může být americký vědec oblečený, to už je mnohem lepší Stallman se starým diskem na hlavě
.
S narozením dítěte se stalo nezbytným pořídit si nějaké přibližovadlo (peugeot 307 break, docela populární mezi mými známými linuxáky). A protože mě čekal delší výlet po republice, koupil jsem si i navigaci, ať nemusím u každé křižovatky listovat mapami. Vybral jsem si Mio C520 a díky ní jsem získal možnost detailně se seznámit s krásami naší vlasti. Nechtěně.
Přesně tak, pojišťovny jsou opravdu posraný, zesraný a já nevím co ještě. Omlouvám se, že používám takové výrazy, ale jinak je ani definovat nelze.
Ahoj všem,
přikládám část e-mailu, který mi jako předplatiteli dorazil.
Vazeni predplatitele LinuxEXPRESu,
tentokrat se na vas obracime z jedineho a pro nas pretezkeho duvodu, jemuz bychom se za jinych okolnosti radi vyhnuli. Casopis LinuxEXPRES po trech letech rozsirovani myslenek svobodneho softwaru dosahl slusne urovne etablovaneho periodika, ocenovaneho predevsim nasimi ctenari. Co se nam ne zcela plne podarilo zajistit, byl (ne)zajem velkych firem v IT oboru o prezentaci v casopise. K vydavani casopisu jsou potreba penize, ktere se take ziskavaji inzerci v casopise.
Mnohe firmy, prezentujici se podporou open source, ale spise poradaji jednorazove propagacni akce, nez by investovaly do inzerce v linuxovem magazinu. Ackoliv to neni pro vas, nase predplatitele, dobra zprava, jsme nuceni vydavani casopisu zastavit.
Cenime si mnozstvi a podpory predplatitelu, kteri nam zachovavaji prizen, ale bohuzel prijmy z predplatneho nestaci tak velky projekt financovat. Vsem predplatitelum bude samozrejme vracen zbyvajici podil z nevycerpaneho predplatneho...
S tím jak Linux se stává populárnější (což má IMHO pozitivní důsledky nejen pro samotný Linux, ale pro unix-like systémy obecně) a ukrajuje stále větší kus "dolarového koláče" rostou i útoky na něj. Sice mnoho členů komunity má radost z toho, že Novell vyhrál spor o ochranné známky nad SCO, ale já myslím, že to tak velký důvod k radosti není.
Ochranné známky nejsou patenty - je to jen název, kódu ani patentů se nijak netýká.
Mám takový dojem, že pro úspěch (rád bych se mýlil) v podobných kauzách bývá rozhodující kvalita právníků. Ti zase mívají kvalitu přímo úměrnou tloušťce peněženky svého klienta. A tady SCO není žádný soupeř - respektive je ve stejné váhové kategorii jako Novell. Až do hry vstoupí skutečně těžká váha, jako třeba Microsoft, může se situace vyvinout zcela jinak.
Boje ohledne BBC a zpotvoreniny zname jako iPlayer si vsimnul i lokalni zadarmo rozdavany platek City A.M., respective jeho pondelni priloha City IT. Vypliva z nej predevsim to, ze vztah BBC a MS neni platonickeho razu, v cele technologicke divize BBC primo sedi clovek z Microsoftu - Erik Huggers. To se pak nelze divit ze iPlayer vypada tak ja vypada.
Pan si kupuje vypalovacku a divi se proc plati poplatky pro OSU.
"Vzdyt ja zadnou hudbu a filmy nevypaluju, jen vlastni software pro moje zakazniky."
"No ale nastroj na to mate, odpovi rychle prodavac."
"AHA TAK TO AT ME ROVNOU ZAVROU PRO ZNASILNENI"
Zkoušel jsem to všelijak najít přes Google, ale nějak se mi nedaří najít něco rozsáhlejšího. Odkazuje mě to pořád na zdrojáky Linuxu. Dozvěděl jsem se, že je to jakejsi způsob nakonfigurování PCI, ale chtěl bych o tom vědět něco víc.
Dostal jsem dnes překvapující dárek. Zuzka jedna má známá Slovenka, která z mého vyprávění věděla, že moje matka pocházela z Východního Slovenska, ze Stakčína a poslala mi několik fotografií z oněch míst. Lehce mě to dojalo a udělalo nesmírnou radost. Nebyl jsem v těch místech víc jak třicet let. Ale okamžitě jsem se vrátil do oněch času, kdy jsem tam byl naposledy. Byl to vždycky relativně hodně chudý kraj a lidé odtamtud měli dvě základní vlastnosti. Dřeli jako koně a pili jako duha. Tehdy tam ještě doznívalo pití „fiťkoša.” Což je líh.
Rozhodl jsem se, že si pořídím nějaký ten přenosný disk. Teď ale řeším jedno velké dilema. Nevím, jaký filesystém na něj zvolit.
Kritéria jsou následující:
Tak som sa konečne rozkýval.. Pred nejakou dobou som si vytvoril jednoduchý spreadsheet na prepočet rôznych vecí okolo wifi, ako dosah, potrebný vyžiarený výkon (aby sme neporušovali normy) alebo fresnelová zóna.
Dnes jsem si pro svou vlastní potřebu vytvořil skriptík, který mi vytvoří DVD-VIDEO ISO obraz ze složky obsahující strukturu DVD. Používá to zenity a mkisofs a je to určené převážně pro nautilus (plugin nautilus-actions). A protože nejsem hajzl, tak vám ho tu pěkně vystavím. Je to pod licencí MIT, takže si s tím dělejte, co uznáte za vhodné.
Jak jistě víte, nedávno jsem spustil svůj web na adrese lukas.nazory.cz... A moje otázka zní- Jak na něj dotáhnout lidi?? Chci na něm psát seriály o GNU/Linuxu apod. Ale když tam nebudou lidi, nemá to ani cenu.. Takže jak ho zvitidelnit?
A co se hostingu týká- Proč myslíte že mám na stránkách tu reklamu aukra? ;-) Napřed si na něj musím vydělat.. A mimo mísu- Kolik by mě to všechno stálo? Hosting.. Doména. Nějak ty registrace nechápu. Adresu bych chtěl lukasfurik.euPro všechny příznivce pana zpěváka Jarka Nohavici: dnes ve 21.00 začíná v Hukvaldech jeho koncert. Poprvé bude přenášen živě (zatím jen zvuk) po internetu. Nabízí se stream v MP3 nebo OGG v různých bitrate. Škoda jen, že končí u 128 kb/s. Vše podstatné uvedeno na speciální stránce. Příjemný poslech a úspěšný dumpstream!
V poslední době jsem byl zatížen spoustou jiných věcí, a tak jsem svůj FatRat download manager především používal, než že bych na něm něco programoval. Před několika dny jsem se do programování zase pustil a do SVN se tak dostalo několik věcí, které postupně rýsují první vydání programu.
Cílem tohoto zápisu je sdělit, co se mi nelíbí na GNOME. Možná to jsou pro někoho prkotiny, ale pro mě jsou to zásadní věci, bez kterých se neobejdu.
Další z mých krátkých zápisů.
Nevím proč, ale z repozitářů vývojové verze Ubuntu 7.10 z ničeho nic odstranili mencoder a acidrip. Ještě minulý týden tam byly, dneska už tam nejsou :-(
Takže už ho tam zase přidali, konečně.
Časy se mění, nejen Emacs je možné použít pro jako emailového klienta. Stejnou službu dokáže nabídkout i konkurenční vim - Vim Email Client. Zdá se, že bude nutné seznam vtipů na Emacs poněkud zkrátit (ano, včetně onoho zprofanovaného, že Emacs nemá pořádný editor).
UPDATE: Jak jsem mezitím zjistil, tak vim dokáže emulovat i Emacs - Vimacs
Vydal jsem se dnes za botkami. Na nákup. Netradičně tramvají. Očekával jsem déšť. A taky že pršelo. Pěšky jsem vyjimečně nešel. V pohodlí tramvaje jsem dumal nad tím, že za starých totalitních časů bylo jednoduché nakupovat. Přišel jsem do krámu, vzal první křusky a bylo vybráno. Tedy nebylo to až tak hrozné, ale rozhodně jednodušší. Jó to se to nakupovalo, když skoro nic nebylo. Ale nechám „zlatý totáč ” spát a budu se věnovat botkám. Už posledně s Markétou jsem si jedny vybral. Zcela parádní. U Baťi. Jenže měli jen 45 46 číslo. Dnes je tam měli ještě, ale poslední pár. Číslo 45. Ty šestačtyřicítky už nebyly. Toho co si je koupil bych chtěl vidět. Asi netrpí komplexem z malé postavy.
Tak se nejak probiram ruznymi frameworky a koukam jak to tam pekne perou by OOP a zajimalo me teda jak je to stou dedicnosti v jsku. Ano namitnete jsku ma nativne prototypovou dedicnost. Ale co kdyz potrebujeme komplexnejsi a provazanejsi model mezi objekty.
Nasel sem tento clanek, shodou okolnosti, byl nekde na webu docela i zkritizovan(negativne), ze to az zas tak neni dobra cesta. Hm, co si o tom myslite, popr. jake mate zkusenosti, pripadne pridejte link
dedicnost v jsku - dle Douglas(e) Crockford(a)(en - crockford.com)
Snazší práce s objekty v JavaScriptu (Dagblog)
Objektove orient. programovani v jsku (interval.cz)
Rethinking JavaScript Objects (en - sitepoint.com)
Updated 15.8.2007 08:40
Nasel jsem velmi pekny clanek o dedicnosti mezi jednotlivymi objekty v jsku
Desktop s Linuxem je úžasná věc, ale člověk si s ním moc neužije přírody, sluníčka a tak. Protože potřebuji dotáhnout pár věcí přes léto (není nad to být postgraduální student
)tak jsem si vzal silostroj na chalupu. Jenomže sedět zavřený vevnitř když venku je tak krásně, sluníčko svítí, travička se zelená a koušou komáři je celkem škoda. Z toho důvodu jsem si vypůjčil erární postarší notebook s Windows, abych se mohl více přiblížit přírodě.