Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Nikomu z vás jistojistě neuniklo sociální vření posledních dní. Učitelé stávkují, železničáři stávkují, lékaři stávkují,.. Prostě všechny tyhle profesní skupiny mají své nátlakové skupiny. A my?
Chtěl bych koupit Bobšínovi kobereček na hraní. Nic náročného, prostě jen silnice, tráva, voda. Jenže takový prostě v žádném shopu není! Mají koberečků desítky, i se silnicema. Jenže já tam nechci žádné načmárané budovy v nějakém izometrickém pohledu. Prostě jen silnice a trávu případně naznačený nějaký ten rybník. Pokud by někdo z vás na něco takového natrefil, dejte mi prosím vědět. Díky.
Již delší dobu mě točilo, že ačkoliv v Opeře existují klávesové zkratky na kde co, tak klávesová zkratka na označování příchozích spamů prostě v defaultní instalaci není. Tudíž jsem se tomu kouknul na zoubek.
Dnes ráno přinesla kolegyně do práce CD s tím zda by šlo nějak rozchodit pod linuxem. (Náš šéf jí totiž v rámci svého křižáckého tažení proti nevěřícím widlákům suverénně nainstaloval na domácí komp linux - bohužel ovšem SuSE.) Vzal jsem to jako výzvu a protože čas od času narážím na reakce lidí co si zoufají nad tím, že si výukové CD mohou spouštět jen na MS, věnuji tento blogpost podobně postiženým.
Kdo by to na konci 90-tých let řekl, že se prťavá katedra religionistiky na Masarykově univerzitě v Brně jednou stane líhní kandidátů na post ministra školství. Ondřej Liška studoval stejnou kombinaci jako já a i jeho učil Dušan Lužný. Možná také proto patří Lužný k odpůrcům jeho kandidatury.
Řeším problém s open source ovladačem integrované grafické karty ATI Radeon XPRESS 200M 5955 (PCIE). Spočívá v tom, že funguje nějak divně a já netuším ani zda problém vězí v X serveru, v ovladači nebo nějakém konfiguráku.
Projevuje se tak, že se po startu X serveru na monitoru objeví pouze kurzor (viz přiložený obrázek) a na pozadí černá plocha + pár drobných artefaktů (bílých čárek). S kurzorem lze normálně pohybovat a pravděpodobně akceptuje i klávesy (při přihlášení naslepo totiž nějak reaguje.. než definitivně ztuhne) Po přepnutí na textovou konzoli však obrazovka zčerná úplně a jediné východisko je pouze restart.
Mihnul se tady blogpost k němuž připojená diskuze řešila mimo jiné téma nároky budoucího zaměstnavatele kontra odpovídající ohodnocení. Při té příležitosti mě napadlo, jaké asi je procentuální zastoupení na tomto serveru z hlediska vzdělání. Nepochybně již někdy v minulosti tady podobná anketa proběhla, pokud o ní víte, můžete dole v diskuzi na ni přihodit link.
Máte v minulosti nějaký vroubek? Pokud jste ji dostatečně za sebou nezametli, tak zapomeňte na vstup do politiky.
Ptáš se kdo čtenáři? Fa. AutoCont CZ a.s. která nám dala vskutku výhodnou nabídku, kdy bychom za mírnou úplatu měli vyměnit naše ferrari za trabanta. Bohužel, pokud to řádně zvolení zástupci odklepnou, tak není dovolání.
Předevčírem mě napadlo, že se kouknu jaké změny se objevily v debianím GNOME. Systém průběžně aktualizuji přes volbu dist-upgrade a pro práci používám XFCE4, ale GNOME i KDE mám nainstalované pro občasné testování. Jejich knihovny stejně využívají i jiné aplikace, takže těch pár mega navíc mě nezabije.
Ovšem ouha.. Při odhlašování mi plocha zatuhla a nezbylo než rebootnout. Občas se to na mém notebooku stává, integrovaná grafika se sdílenou pamětí totiž není žádná výhra. Jenže během toho došlo k nějaké změně, které jsem zaboha nebyl schopen přijít na kloub. Zatímco na konzoli fungovala klávesnice bez nejmenších problémů (česká qwerty + speciální znaky přes pravý alt) v X jako by bylo nataženo nějaké vadné mapování kláves. Pravý alt byl namapován jako Enter numerické klávesnice, jedna z šipek jako klávesa Print.. no prostě k zbláznění.
Snad každý zdejší zápis, článek či zprávičku provázejí diskuze. Někdy bouřlivé, jindy netečné. Občas odborné ale i někdy hloupé či malicherné.
Čas od času se tady vyrojí vášnivá debata v níž se donekonečna omílá jak je linuxový desktop nepřátelský vůči BFU co chtějí na všechno mít grafická klikátka. Ovšem ty nejpádnější argumenty proč je takové uctívání grafického GUI a klikátek na h...o většinou v tom křiku zanikají. Chybějící překlady a pod. jsou tím nejmenším co mi na takovém GUI vadí.
Konečně na to panáčci z MS vyzráli. Nejprve pěknou prezentačku pro zastupitele, pokud možno bez vědomí IT oddělení a už je tady příkaz vypracovat studii kolik bude stát přechod na pure MS prostředí.
Včera se konečně našla chvilka - po dlouhých prázdninách - abychom mohli poklábosit s mým kamarádem Zbyňkem. Pochlubil se mi s čerstvě nainstalovaným prostředím compiz-fusion na svém zbrusu novém notebooku a nadšený jako malé děcko z těch nejrůznějších hejblátek mi sděloval: "Je to prvně, co mi všechno bez problému funguje!". Jak se však posléze ukázalo za výrazem "všechno" je třeba rozumět především bezproblémovou externí grafickou kartu od NVidie (na svém původním notebooku měl totéž co já - integrovanou ATI Xpress 200 PCIE). Zbyněk je učitel informatiky, který se na rozdíl od jiných plkalů snaží své studenty opravdu něco naučit. Ostatně.. někteří z vás ho znáte osobně z jarních linuxových sedánků v Narcisu
Ale k věci..
Včera jsem si - zcela náhodou - povšimnul drobné nesrovnalosti ve výpisu z top. Netuší někdo z vás proč se proces spuštěné Opery tváří, jako by běžel dvakrát tak dlouho než vlastní X server?
Během svého života jsem prošel řadu míst a potkal spoustu zajímavých lidí. Ovšem prvně jsem se dostal do situace, kdy někdo koho znám - možná že ne úplně, ale prostě s ním mám určitou zkušenost - a ten je najednou kandidátem na ministerské křeslo..
..protože dříve platilo, že lenoch udělá maximum pro to aby nemusel nic dělat. Takže se raději vzdělá než by šel k lopatě. Jenže v poslední době čím dál častěji narážím na to, že tazatelé jsou už asi i líní číst a myslet, jinak by totiž místo pokládání triviálních dotazů na tomto fóru rovnou zkusili vyhledat na internetu či v literatuře na dané téma nějaký český pokec.
Někdy koncem jara se objevil v -mm řadě jádra nový stack pro wifi mého notesu (viz HP nx6125), který fungoval dle mých představ a také ovladač pro jeho čtečku paměťových karet. Jenže mou radost kalila skutečnost, že zatímco s každou další -rc a -mm začala šlapat jedna věc, nenápadně přestala fungovat jiná. Sice jsem rozběhal čtečku, ovšem přestalo fungovat usb_storage, tudíž nešly připojit přes USB externí disky ani flashky či telefon. Docela fatální problém, zvláště, když na něj člověk přijde tehdy když nutně potřebuje zkopírovat nějaká data z externího disku.
Gheta - budují se kolem nás a pro nás. Nenápadně a pod rouškou humanity. Kde?
Každý občas koukáme jen tak do blba. Ono totiž není jen tak, upírat zrak na monitor či klávesnici - děsně to unavuje. V takovou chvíli se mi obvykle vidění (např. při civění na výpisy) pěkně rozjede, takže vidím dvojitě. Napadlo vás však někdy při jaké vzdálenosti se vidění při takovém koukání do blba jeví opět zaostřené?
Moje minulé povídání bylo věnováno problémům s balíky. A protože zrovna jeden takový menší problémek v oficiální unstable repository pro platformu amd64 hnije, chci nabídnout podobným týpkům jako já k dispozici svou repository, do níž jsem opravené (a upravené) balíky umístil.
Tak se zdá, že se nám JXP reinkarnoval. Nemohu si pomoct, ale týž paranoidní přístup, stejná záliba v odporných vyřvaných barvách, stejný webhosting..
Ale o tomhle psát nechci.
Minule jsem vyjádřil pochybnost nad tím, zda tohle moje dráždění hada bosou nohou bude mít nějaké pokračování, a jak se zdá asi bude ještě nejmíň jedno, protože jsem se stále ještě nedostal k přislíbené kompilaci instalaci vmware a ovladačů ATI. V tomto kuse se rozmazávám o problémech s balíčky.
Na počátku bylo zcela neokecatelné, nepřípustné chování vůči dítěti. Ale obrátky jaké nabírá největší hit letošní - poněkud předčasné - okurkové sezóny jsou neuvěřitelné.
Letošní rok nám parné letní dny začínají poněkud časně. Připoměly mi jak se na mě kolegyně Hana koukala, když jsem loni počátkem léta požádal o zakoupení chladiče pod notebook. (Asi jako bych zrovna před ní spadl z višně) Nicméně, nebyla to žádná legrace. Už jsem totiž užíval v minulosti jeden skvělý notebook, který dojel po roce intenzivního provozu právě na to, že se mu upekl matherboard.
K sepsání mě inspiroval nově nainstalovaný, ještě nezasmrádlý, řádně zakoupený VMware Workstation 6.0 for Linux. Jako vůbec první virtuální stroj jsem si do něj totiž vrazil takového menšího brášku hostitelského OS. Předchozí blogpost se mi nějak zvrtnul v oslavnou ódu na VMware, ale což, vykecal jsem se v něm ze svého nadšení, tak jdeme na věc.
Dal jsou tomuto blogpostu římskou jedna i když ani zdaleka netuším, bude-li nějaká dvě. Je to povídání o tom, jak řežu unstable experimentalem a co při tom občas používám za zvrhlosti a proč.
Nedávno se tu objevilo přirovnání použití nejrůznějších alfa a pre-verzí k adrenalinovému sportu. Ve skutečnosti je míra adrenalinu přímo úměrná prioritě aplikací umístěných na takovém stroji a perné chvilky lze zažít i na stable distribucích.
Mně osobně v poslední době přinesl nejvíc adrenalinu upgrade našeho intranetového serveru z Ubuntu Hoary na Feisty (pro nezasvěcené - je to skok přes tři verze Breezy, Dapper a Edgy) Chvíli mi totiž trvalo než jsem přišel na to, že jsou nějak u php zdrbané konfiguráky a server je hledá ve skutečnoti kupodivu jinde než php píše.
Neříká si sice "bosý v trávě" - možná proto, že je Zahradník - má však v sobě přeci jen jednu netypickou vlastnost hodnou obdivu. Vynalézavost. Zpočátku prudil sousedy decibely z pofiderní věže u sebe doma. Nevím zda mu někdo potáhnul pojistky, či zda mu žena nakonec dala nůž na krk, zkrátka.. Potom prudil se svým šramlem ve sklepě. Nicméně stihli mu odstřihnout eletřinu ze společných prostor dřív, nežli já jemu rozmáznout zbytek mozku někde po zdi.
Důvod je prozaický. Vytváříte tak nezdravou iluzi, že MS Office drtivě válcuje všechny ostatní kancelářské balíky a pomáháte tak udržovat při životě jeho pofiderní formáty! Jenže jsou přinejmenším tři dobré důvody proč to nedělat. První dva chronicky známé a omílané. MS Office je za prachy a funguje pouze na windowsovském API. Ale ten třetí..
Tj. že si tzv. "kálí do vlastního hnízda" už jen vypichováním tak relativního označení jako je "bílý" či "černý"?
Např. pro černocha je totiž cikán (vulgo rom) stejně bílý ksicht jako gadžo..
Zkouším si takhle debianizovat wine, a napadlo mě - když už tady na to téma padla zmínka - že se kouknu jak je udělaný source balík pro tu verzi která je v unstable.
Tak jsem si stáhnul zdrojové balíky a začal studovat, když tu mi padnul do oka v diffu souborek s názvem amd64.tar.lzma.uu o velikosti téměř 14MB. Copak v něm asi je? Že by nějaké proprietární knihovny? Chvilka laborování a s úžasem jsem zjistil že jsou v něm již zkompilované všechny binárky. Tak takový source balíček je opravdu unikátní, neboť řečeno s klasikem - jeho smysl mi uniká.
Tak konečně prošla.. Sice to vyžadovalo několik chirurgických zásahů přímo do několika souborů Makefile.in, které se projeví čertvíjak, ale zatím to jede. Nepoužívám taky nějaké extrovní aplikace abych otestoval co všechno už umí, ale na ty moje pokusy..
Určitě nejsem jediný kdo občas zažívá takové stavy, takže jsem to přihodil pod kategorii "Jen tak na okraj". Kamarád pro tento stav používá také výraz "Chce se mi nic", jenže to pro mne až tak dalece neplatí. Mě se totiž chce vypadnout ven. Nečučet do monitoru, ale bloncat se po loukách kolem Odry, nebo jen tak sedět u kámoše na lávce před barákem na slunku a popíjet vodu se šťávou.
Opět v restaurační části hospody Narcis (nelekat, je to hned vedle
) cca od 18:00. Zprávička, se tu mihla poněkud s předstihem a tak neškodí připomenout že jde o tento pátek.
Teda s vaší možná ne ale s tou naší určitě. A vlastně když to vezmu kolem a kolem je jedno je-li tím myšlena má máti, nebo naše mamča. Obě jsou ženské, zcela neschopné pochopit muže a jejich motivaci.
Také se s tím setkáváte? Řada lidí pod vlivem reklamní masáže a také trochy závisti si pořizuje ploché LCD monitory, aniž by se obtěžovala s někým kompetentním toto rozhodnutí konzultovat. A nebudeme přeci žádní troškaři že? Nejlépe takové co mají všechna NEJ..
Když jsem byl malý, závistivě jsem se hrabal v gramodeskách u kamaráda a nechápal, proč u nás doma nehraje žádný Rock 'n Roll, Beatles či Rolling Stones. Jasně, nač by nám byly desky bez gramofonu. Ale naprosto jsem nechápal jak moje matka může ujíždět na dechovce. Vždyť přeci když tahle hudba frčela byla v tom správným věku?!
Dnes už to vidím trochu jinak. Mým Rock 'n Rollem je Linux a přesto většina mých vrstevníků ujíždí na dechovce, rozuměj.. MS Windows.
Před nějakým časem jsem se tady pochlubil s telefonem Nokia E61. Počáteční nadšení a snaha o "rozběhání" všech funkcí poměrně záhy narazily. Teprve včera se mi telefon vrátil ze záruční opravy a ke svému úžasu jsem musel konstatovat, že byl od samého počátku VADNÝ
V předchozím blogpostu jsem horoval pro větší podporu při užívání počítačů pro starší generaci. Na druhou stranu tímto bych chtěl vyjádřit své rozhořčení nad bezohledných chováním stávající populace ročníků z 60-80 tých let která mění zelené plochy na parkoviště, ruší pískoviště a prolézačky, místo aby podporovala budování nových.
Máme nejrůznější linuxové distribuce. Pro náboženské fanatiky, pro školy, pro nevidomé,.. zkrátka pro kdekoho, ale na důchodce všichni kašlou. Abych pravdu řekl. Oni ani tak nepotřebují nějakou speciální distribuci. Linux má dost nástrojů a konfiguračních možností, aby jim práci usnadnil, ale co opravdu chybí - jak ukazují některé dotazy jež se tu čas od času mihnou - to je vhodná začátečnická literatura, která by respektovala tu skutečnost, že velká část dnešní produktivní populace prostě v drtivé většině nemá patřičný computerový background.
Prohodil jsem po ránu pár keců po ICQ s kamarádem, co pracuje v jedné známé Brněnské firmě. Postesknul si mi, že jim direktivně nařídili začít používat MS Office 2007. Čert ví..
V posledních dnech jsem se trápil s takovou ptákovinou - číslování stránek. Ke svému úžasu jsem zjistil, že u nás běžně instalovaná verze OpenOffice.org neumožňuje normálním, jednoduchým způsobem upravit číslování stránek. Ta co jsem měl nainstalovanou já sice v parametrech pole měla kolonku pro nastavení odchylky, ale nějak ji nebrala kloudně v potaz. A v tomto buildu nejenže už číslování stránek funguje vcelku dle mé představy, ale zdá se že je zavedeno i řešení pro psaní samostatných oddílů - zde pod názvem sekce.
Protože neznám odpověď na tuto otázku, tak ji vznáším do fóra, protože to čeho jsem byl svědkem před chvílí jsem ještě nezažil. Projíždím si takhle stránky na wikibooks a nechám si cvičně otevřít odkaz do nového okna. A co mi nevyskočí? Krom cíle odkazu také další okno s http://www.o2active.cz/ přitom náhodný klik je vyloučen. Jediné co má s O2 něco společné je připojení přes CDMA modem.
Když jsem včera v noci psal tento blogpost, tak jsem netušil že tou dobou se chystá ukončit svou pozemskou pouť náš přítel, Čestný náčelník Ligy lesní moudrosti, náčelník kmene Wahpeton, Mudr. Milouš Stárek - Mahykan. Jeden z posledních předválečných woodcrafterů a pamětník návštěvy Ernesta Thompsona Setona v Praze o vánocích r. 1936. Před chvílí mi dorazil e-mail se zprávou že dnes ráno po krátké hospitalizaci zemřel.
Tuhle báseň jsem sem chtěl již dávno předatlovat. Tak dnes je ten den. Škoda že nelze interpretovat také přednes Norka Samotáře, který ji, již jako starý muž - ovšem s hlasem pevným a zvučným, ji tenkrát poslední dubnové noci roku 1994 recitoval.
Předem se omlouvám všem potrefeným husám, ale nemohu si pomoct
Nevím jak kdo z vás, ale cítím se jako člověk hloubavý a občas mi to nedá a šťourám se ve věcech které jsou mi absolutně k.. doplň sám. Při svých bádacích výbojích v oblasti kompilace jádra jsem často tápal co vlastně nastavit, proč a k čemu je to dobré.
Já vím. Zkušenější si řeknou: "Když tomu nerozumíš, tak do toho nestrkej rypák." Jenže bez toho by se asi člověk stěží naučil, že? A protože jsem postrádal nějaký pěkný chlívek, kde by člověk našel na hromádce nějaký abecední seznam jaderných modulů s nimiž by se mohl setkat, tak jsem ho rovnou založil.
Svého času jsem zde plácnul blogpost s názvem Nokia 61 - aktualizace firmware aneb dýchlo na mě peklo, do kterého jsem odlil stress naakumulovaný během této operace. Tehdy vše přes infarktové chvilky dopadlo dobře. Bohužel, pokus o upgrade na firmware verze 3.0633.09.04 neklapnul.
Tady bych viděl šanci třeba EU, aby namísto boje o integraci či neintegraci
Exploreru a Mediaplayeru do Windows bojovali za otevřené formáty dokumentů.
Tedy: Chceš prodávat software? Zdrojové kódy si klidně nech, nabandluj co
uznáš za vhodné ale zveřejni veškeré specifikace formátu, v jakém se data
tvých programů ukládají, abys ostatním nebránil v komunikaci.
Pak by nezáleželo na platformě ani softwaru, pokud by někdo třeba chtěl
natočit a sestřihat muziku z konzole na Linuxu(a nakonec proč ne?), klidně
by mohl a odevzdal by plně kompatibilní data někomu do studia, kdo by mu to
doplnil efekty a doladil a učesal třeba na Macku..
Prostě formáty by musely být veřejné. To by myslím hodně komunikaci mezi
platformami i lidmi usnadnilo.
Úryvek z e-mailu který mi poslal Marek Schmidt
Bylo nebylo, dávno tomu, jsem studoval na Filozofické fakultě MU v Brně. Obor zcela mimo zdejší rámec i mou současnou profesi. Ale díky tomu jsem měl možnost zažít onen drastický přerod akademické sítě, kdy znakové terminály začaly být nahrazovány převratnými Windows98 a studenti objevili možnosti chatu. Mě chat nikdy nebral, naopak mě zaujaly možnosti webu. S instinktem stopaře jsem vycítil budoucnost unicode a pídil se po nějakém editoru který by je uspokojivě zvládal. A tenkrát jsem objevil Uniedit . Ukázalo se, že ten unicode editor je součástí komplexního projektu WinCalis, určeného pro programování multimediálních výukových testů - třeba cizích jazyků.