Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Před několika dny jsem tady v blogpostu vylil své zoufalství z marného čekání. Takže tenhle zápis píšu jen pro srovnání služby jakou mi poskytlo PPL a jakou Česká pošta.
Nejprve jsem musel krapet vychladnout po na můj vkus až příliš dlouhém čekání - nerad chodím pozdě a nesnáším zpoždění. Docela jsem byl překvapen, jak se mi potí dlaně a rozechvěním klepou ruce. Asi jsem se na ten krám už fakt hodně těšil. Můj starý telefon (Nokia 6310i) mi sloužil téměř 5let bez přestávky, tak to bude přeci jen trochu nezvyk.
nad tím co všechno kdo je schopen považovat za provokaci. Hodil jsem tu do diskuze dotaz za kolik se dnes vykupuje kilo železa, a ta byla administrátory uzamčena s dotazem zda-li to má být provokace? Nemá. I když si kladu nápodobný dotaz. Protože nevidím nic provokativního na potřebě znát orientačně ceny za výkup druhotných surovin, pro kalkulaci vysloužilých PC. Naštěstí jsem krom tuny nic neříkajících informací o tom že se železo vykupuje, našel i stránku s orientačními cenami. Takže se již obejdu i bez pomoci tohoto fora.
Jinak si totiž nedokážu vysvětlit proč žádná ze zásilek posílaných přes PPL nedorazila kdy měla, natož včas. Bohužel některé firmy s nimi mají smluvní vztah a zásilky neposílají přes nikoho jiného. Z mého pohledu cimrmanovsky parafrázováno: "Je to dražší, za to o to horší služba", přitom kamarád, který bydlí o pouhých deset minut pěší chůze dál (ovšem v rámci jiné městské části) s touto službou žádný problém nikdy neměl.
Toto - jak doufám poslední - pojednání by mělo shrnout mé zkušenosti se vzájemnou konverzí lokalizačních souborů
Toto pojednání není věnováno lokalizaci jako takové, ale nástroji který může překladatelům výrazně pomáhat. Pokud jste se někdy setkali se systémem překladatelských pomůcek TRADOS, tak pro vás může být následující aplikace XLIFF editor zajímavou alternativou
Minulé pojednání jsem věnoval systému lokalizace přes PO soubory. Toto je věnováno dalšímu systému lokalizace, který používá např. KDE a další aplikace založené na Qt knihovnách.
V předchozím pojednání jsem se pokusil nastínit základní problematiku LOCALES a jejich významu. Nyní bych rád - pokud možno ve stručnosti - popsal první ze dvou nejobvyklejších systémů lokalizace.
Následující blábol mi téměř rok ležel "v šuplíku". Jenže na přetrženou nit se mi navazuje opravdu velmi ztuha. Teprve seriálek co tady začal vycházet, mne nakopnul k tomu abych to nějak dotáhnul. Předem upozorňuji, že to nemá zastoupit dokumentaci na téma lokalizace a cílem je seznámit čtenáře s užitečnými nástroji, které lze při překladech použít. V kontextu s uváděným seriálem jej také doplnit. Chci, stejně jako jeho autor především pomoci těm co by sami rádi přeložili některé GUI či dokumentaci, ale zatím nevěděli jak se to dělá.
..abych si třeba uměl hravě doprogramovat konverzní pluginy? Takhle kolikrát jak idiot soubory ukládám, importuju, exportuju a zkouším co vyleze nejlíp. Mám takovou touhu - porozumět si s Pythonem. Čím to, že prozatím každý pokus skončil tím, že jsem se pokorně vrátil k shellu?
Tak jsem zvědav. Můj šéf se dostal do válečné nálady. Došla mu trpělivost a odeslal vyplněný formulář na ministerstvo ve formátu doporučeném Evropskou komisí. Něco o tom jak je to s jeho schválením na webu openoffice.cz
21.9.2006 09:38
| Za vším hledej Linux
| 
| Přečteno: 2609×
| Komentářů: 27, poslední 24. 9. 2006
| Hodnocení: 91 % (11 hlasů)
V několika posledních debatách se tady objevil problém s instalací Linuxu na stroje s předinstalovanými Windowsy. Těžko předjímat nejrůynější zběsilé kombinace které můžete potkat, ale mohu představit postup jaký používám v takových případech.
15.9.2006 10:51
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 1691×
| Komentářů: 10, poslední 18. 9. 2006
| Hodnocení: 100 % (8 hlasů)
Dlouho (a zatím marně) jsem hledal linuxovou variantu editoru Ultraedit ale časem jsem si zvyk. Nakonec jsem své nároky zredukoval na to, aby se ten editor nespouštěl moc dlouho, uměl si poradit i s velkými soubory, měl zvýrazňování syntaxe a podporoval taby.
Dřív než se začne opět ozývat někdo dotčený, doporučuji povšimnou si kategorie, do níž je tento blogpost zařazen. Asi jsem ještě od včerejška nevychladnul.
Rozjet linuxový portál dle vlastních představ? - k tomu mi chybí několik základních předpokladů. Je to nevděčná práce na plný úvazek, která žere spoustu času. Vždy se při ní objevují nějaké nedostatky, nedodělky a boty - stačí mi, že už jeden takový systém udržuji. Proto, přesto že mne nenechávají chladným jejich invektivy, abclinuxu neopouštím. Ostatně existuje tu prý nějaký blokovací systém.
Sám ho neužívám. Stačí mi ten co mám v hlavě,
"Bože to je hnus!" - bylo to první co mě napadlo když jsem dnes kouknul na root.cz Býval vizuální oázou když už mě fakt prudilo zdejší rozvržení stránky. Jednoduchý přehledný, stálý.. Konec tomu všemu a já si jen říkám který trouba rozhodl o tom že nejenom přejdou na zkopírovaný typ rozvržení, ale navíc ho ještě takhle domrší. Na vojně jsme měli pro takové věci měli jedno úsloví: "Bordel, filcky, nenávist..."
Co chvíli z našich médií zaznívají stesky o tom jak se u nás lidi nechtějí stěhovat za prací. Nebylo by pro firmy výhodnější hledat pracovní sílu tam kde je, a TAM jí nabídnout slušné podmínky? Většina pracovních nabídek v oblasti IT na které člověk narazí je v Praze nebo Brně, přitom většina přijatých zaměstnanců pak mnohdy dojíždí (dokud si nenajde v těchto oblastech nějaký podnájem) odjinud. Nebude to pak nakonec vypadat tak, že celá ČR bude jedním satelitním městečkem?
Je to zcela prosté. Uzavřít výhodnou smlouvu s Ministerstvem Práce a sociálních věcí o dodávce software. Všechny obecní úřady dostanou do konce roku PC s Windows XP, zaplacené z fondů MPSV, protože parlament sice přijal zákon, kterým vynucuje zavedení nového systému vyplácení dávek hmotné houze, ale prachy už na to nedal. Bodejť. JENŽE. Dříve než stačí někdo celou tuhle záležitost nějakým způsobem stopnout, bude tady k 1.1.2007 otesánek lačný peněz ze státní kasy (licence za operační systémy, kancelářské balíky, servis) který už jen tak smést ze stolu nepůjde!
16.8.2006 15:49
| Za vším hledej Linux
|
| Anketa
| Přečteno: 1871×
| Komentářů: 46, poslední 18. 8. 2006
| Hodnocení: 60 % (10 hlasů)
Píšu jeden takový skriptík a zamanulo se mi prohledávat text co vyplivne na standardní výstup - tedy na konzoli. Jelikož i muži mají své dny a skleróza je mocná čarodějka, tak jsem se nejprve kouknul na net.
Než jsem si uvědomil, že řešení je úplně stupidní tak jsem narazil na dvě stránky, které už jsem kdysi dávno navštívil a napadlo mě, vyslyšet výzvu kterou napsal kdosi v diskuzi k mému minulému příspěvku. Koneckonců, odkazuje se tu čas od času na mnohem větší brak. Nebyl bych to však já, abych si nepřisadil. Schválně se tak můžete kouknout kolik mají autoři těchto - podle mě pěkných stránek, příspěvků zde - přidal jsem tam totiž odkazy i na jejich zdejší profily. Jsou totiž lidé co takové jako oni označují za lenochy a bůhví co ještě.
Bohužel se nemohu ubránit dojmu, že drtivá většina "zpráviček" se píše na všech třech našich nejznámějších linuxových portálech jen proto, aby nějaké byly. A často mi to připomíná fotbal když ho hrajou malí haranti - kde je míč, tam jsou všichni.
3.8.2006 15:20
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 3949×
| Komentářů: 4, poslední 17. 5. 2019
| Hodnocení: 100 % (9 hlasů)
Není tak dávno co se tady objevila otázka jak je tomu s OCR pod Linuxem. Hrou okolností, jsem se při bádání, jehož výsledkem byly mé poslední příspěvky téma DjVu (Použití DjVu pro skladování elektronické dokumentace a PDF versus DJVU) dostal i k pokusům s OCR.
Před chvílí na mě vznesl dotaz kámoš: "jestli lze XP nativně pomocí vmware bootovat z fyzické partition.." Přitom mě napadlo kolik z vás asi také provádí taková systémová harakiri. Já jich absolvoval již několik. Zkušenost mám takovou, že když jsem naposled přeoperoval linux ze stroje s inteláckou deskou a procesorem na desku od via s athlonem tak problém nebyl, zatímco win tuhle "výměnu duší" nějak nezkously a navzdory infůzím inteláckých driverů dodnes mlčí jako ryba. No mlčí.. prakticky jsou u ledu (tedy zakonzervované na jednom z disků) protože telka bez zvuku jaksi nebyla ono a místo toho inteláckého stroje už mám svůj hp6125 s ATI a Turionem64. Takže díky telce - ač nerada - i naše mamča vzala linux na milost.
Již tradičně se nadává na to, jak úřady upřednostňují místo open source produkty pro MS Windows. Zamysleli jste se někdy proč?
Včera odpoledne, když jsem z naší nory vyjel do toho parného letního dne, jsem hned za rohem úřadu zmerčil malou holčičku, co měla u chodníku improvizovaný pultík a na něm vyloženo "zboží". MOhlo jí být tak deset? Nevím, ani nevím kdo jí podsunul ten nápad prodat své hračky a různé drobnosti, protože něco podobného jsem zatím viděl pouze v amerických filmech (např. ve filmu "Ghost World"). Taky nevím na co chtěla penízky použít, zda na koupi jiné hračky, nebo dávky perníku? Je mi to fuk. Každopádně mě, když jsem šel kolem, oslovila zda si nechci něco koupit.
Ve svém minulém příspěvku jsem se pokusil upozornit na možnost konverze postscriptových dokumentů do formátu DJVU a jen velice zběžně jej představil jako formát podobný co do funkčnosti formátu PDF. Shodou náhod kolega obdržel k připomínkování návrh direktivy o doporučených formátech pro výměnu dat, která doporučuje ODT formát pro dokumenty které nemají konečnou revizi a PDF pro dokumenty které jsou již uzavřené.
Vzhledem k tomu, že PDF dokumenty lze bez problému převést na DJVU vcelku o nic nejde, ale proč ještě převádět PDF do nějakého DJVU? Podotýkám že smyslem zápisu není pohanět formát PDF, spíše zdůraznit přednosti formátu DJVU tam, kde má PDF slabiny.
V pravidelných intervalech se má pozornost vrací k formátu DJVU. Nevím nakolik vám tento formát něco říká, takže velmi zhruba řečeno:
Díky vlastnostem a možnostem tohoto formátu lze naskenované dokumenty (ale nejen ty) smrsknout do přijatelné velikosti aniž by tím utrpěla jejich čitelnost i při několikanásobném zvětšení, takže u takto "konzervovaných" dokumentů zůstávají zachovány i drobné detaily, s nímiž lze dále pracovat. To jen tak na úvod...
Na počátku tohoto zápisu stála pouhá zvědavost vyvolaná posledními "jadernými novinami". Je mi jasné, že na většině systémů koexistuje více souborových systémů. Osobně odděluji /boot, který formátuji na ext2 a zbytek formátuji na reiserfs. Experimentoval jsem i s reiser4 ovšem poslední -mm verze jádra na mém stroji končívá kolapsem, takže jsem se raději podpory reiser4 vzdal.
Také si uvědomují rozdílné podmínky, které mj. ovlivňují i to jaký souborový systém nasadit, ale přesto. Předem děkuji za váš zájem o tuto anketu.
P.S.:
Pro ty co nevědí jak nejrychleji zjistit jaký souborový systém používají poznamenávám, že stačí na konzoli napsat a odklepnout příkaz mount. Pro zajímavost se můžete kouknout i na výsledek takové ankety která proběhla cca před rokem.
Než marasit zbytečným flame diskuze a blogy? Ve čtvrtek mi to totiž nedalo a prostřednictvím svého blogu jsem zareagoval na článek J.X.D. "Jsou linuxáři rasisté?" Včera se potrefená husa ozvala a přišla mi od ní tato reakce:
Bohužel asi ano, jinak si totiž neumím vyložit jeho naprosto nesmyslný článek v posledním Reflexu, který se nedá přeložit jinak, než jako úžasná myšlenková zkratka. Něco ve stylu vtipu: "Máš doma akvárko? Tak seš buzerant" (pamětníci fór zajisté znají).
Tak volby skončily patem. Stejně jako tehdy když byla následně uzavřena tzv. "oposmlouva". Dodnes mám v živé paměti jásot svých spolužáků nad vítězstvím pravice - HOUBELES!
Dnes se situace téměř opakuje. Tehdy bylo uzavření opoziční smlouvy jediným rozumným východiskem. Co se bude dít dnes?
Vždy když učiním nějaký "objev", a zahořím touhou podělit se s tím jak na to (HOW-TO), řeším dilema. Napsat postup sem do blogu, nebo do FAQ?
Docela hezké slovo, co? Jakpak asi vzniklo? Vzhledem k tomu že se nejedná o zjevnou složeninu ani novotvar, tak bych tipnul že bude hodně staré.. Nejspíš bude tuzemského původu s hlubokou tradicí. Taky je zajímavé že jeho ženský tvar - lenoška - přímo vybízí k tomu jít se po ní válet 
Před dávnými lety jsme byli s kámoškama ze školy v jedné vinárně a zpoza rohu se stali svědky zajímavé scény. Jeden chlápek druhého přemlouval "ženským" hlasem ať ním někam jde a ten dělal cavyky. Tu se do toho kdosi nějak slovně vložil a najednou se jeden z těch dvou na něj drsným hlasem obořil: "Co se sereš mezi nás teplý!?"
Máme u nás docela složitou síť a v ní dřepí také Citrixová farma. Na té farmě žije také jeden licenční server od Mrkvosoftu a ten nenasytně užíral terminálové licence při každém přihlášení z mého stroje přes rdesktop. Vzhledem k tomu, že se tyto licence platí a jejich počet není neomezený, řešil jsem problém jak zrušit jejich zbytečnou alokaci na mé zařízení
Už mě fakt nebaví pro kopírování přes sambu používat Konquerora, takže jsem se kouknul na zoubek připojování sdílených adresářů z Widows do Linuxu. Docela jsem s tím zápolil, ale nakonec jsem vše úspěšně lousknul
Opera je můj hlavní browser, především pro svého mailového klienta, ale také mnoho dalších vychytávek. Neříkám že by je jiné prohlížeče neměly také, ovšem komfort je komfort.
Používáte na stroji s 64bitovým procesorem 32bitové, nebo 64bitové distro? Docela mi vrtá hlavou, jaký je zhruba poměr uživatelů co na 64bitovém procesoru raději používají osvědčené i386 distribuce oproti odvážlivcům s distribucemi šitými na 64bit, proto bych byl velmi povděčen, kdyby mi uživatelé strojů s 64bitovými procesory pomohli v rámci níže uvedené ankety s odpovědí. Předem děkuji.
Tak ji nečtu, protože jde z 99% o flame a zcela neplodné přetahování o plyšového méďu. Jedinou výjimkou jsou snad diskuze u kterých mne zajímá eventuální reakce, resp. odpověď na nadhozený problém. Na rétorická cvičení raději využívám ICQ, a nezatahuju do toho veřejnost.
Dříve snad nebylo drogerky kde by o ně člověk nezavadil a dnes? Na celém internetu jsem narazil pouze na pár stráneček se zmínkou že jej někdy někdo pil, a jak je jeden človíček zoufale shání.
Chápu že mladším ročníkům nic neříká, protože dřív, než stačily objevit tajemno které se v něm skrývá, zmizelo z regálů jak poslední sníh po jarním dešti.
Je pryč a s ním i ďábelský koktejl zvaný "Daněk", po kterém člověk dělal věci, které by normálně nedělal, akorát že s tím nic nedělal. Nápoj který tupil vášně (a smysly), a kterým se dal z hovna uplést bič.
Nijak se netajím tím, že Opera je můj oblíbený pracovní browser. I když musím přiznat, že poslední dobou ji docela úspěšně nahrazuje Firefox. To však má několik objektivních příčin.
Potencionální čuňata řeč bude o woodoo a ne o sexu, tak táhněte pryč!
Podle mě ne, ať se na to člověk podívá pohledem chlápka ze sběrných surovin, nebo jakkoliv jinak.
Tak jsme včera jsme s kámošema měli u pivka nostalgickou chvilku, a vzpomínali jak šel náš computerový čas. Od počátků na "gumákách", přes první oťuky na PC, atd.. Z šera zapomění opět vystoupily heroické kousky při testování software čmajznutého z nejrůznějších zdrojů na super ultra výkonných strojích 386 a 486 a fascinace první vlnou Pentia.
Mimoděk jsem si na to vzpoměl, když jsem dnes na rootu.cz zahlédnul článek na věčné téma "informatika a učitelé". Diskuze, která ho provází, je jako obvykle především přehlídkou bezmocného vzteku a dílčích úspěchů, tak jsem si řekl že svůj stesk si raději vyleji sem.
Jsem obyvatel země, Evropan, Čech státní příslušností, moravskoslezského původu. Stále častěji se setkávám nejenom na tomto webu s počítačovým nacionalismem. Kdo je vlastně takový počítačový nácek?!
Pro nacionalistu je to jasné. Neuznává totiž - Nic než národ! => v našich zemích tak mají nejspíš na mysli asi ten český. S trochou fantazie se dá říct, že v našem počítačovém světě je několik kontinentů - MacOS, Windows, naše Linuxová Evropa ;-) a další.. Jednotlivé distribuce lze pak považovat za obdobu jazykových skupin obyvatel Evropy a jejich verze za místní nářečí.
V tomto kontextu se dá přeložit úvodní věta takto: Jsem uživatel Linuxu, a používám Debian sid + experimental. A počítačový nácek je každý kdo není schopen překročit rámec své vlastní distribuce!
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz