Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
V diskusi se spousta lidi rozplývala nad kvalitou a výdrží notebooků IBM. Tak zkusím napsat i svoje poznatky a případně se dozvědět něco nového.
Po delší době jsem opět zasedl k psaní blogísku. Dneska si vezmu na mušku historii příkazů příkazového interpretu, neboli shellu. Jelikož jsem uživatelem Bashe, bude řeč právě o něm.
Asi před třemi dny jsem narazil na novinku o vydání nové verze Slackwaru a to o verzi 12. Jelikož jsem starších verzí využíval, rozhodl jsem se stáhnout ho a vyzkoušet. Domluvil jsem se s kamarádem, který má rychlejší připojení, že mi ty Slacky stáhne a sám je vyzkouší.
Když jsem přibližně před rokem napsal zápis Serverové služby a zákony, vypadalo všechno poměrně jasně a zřetelně. Jenže to bychom nesměli být v Česku - v zemi, kde je možné opravdu všechno.
Motivací je umožnit přenos souborů mezi zařízením s IrDA (mobilním telefonem Sony Ericsson K300i) a počítačem s Ubuntu 7.04 GNU/Linux přes infračervený port. Počítačem je notebook HP Compaq nx6110, který není vybaven infračerveným portem. Problém je řešen pomocí USB-IrDA převodníku (tzv. dongle).
Už nějakou dobu běží veřejné CVS se zdrojovými kódy portálu abclinuxu. Dnes jsem aktualizoval developerskou databázi, takže nastal čas učinit toto prohlášení. Adresa serveru je cvs.abclinuxu.cz, login a heslo je anonymous, modul je portal. Právo commitovat mám jen já a Robert, budete-li mít nějaký patch, postupujte dle obvyklých pravidel (původní soubor, nový soubor a patch pro každý změněný soubor). V CVS najdete jak ořezanou databázi, tak i webový server jetty a buildovací nástroj ant. Sami si jen musíte stáhnout Javu a MySQL. Více ve wiki: /projekty/zdrojaky a souboru README.1st.
V dnešní době již nebývá nedostatek diskového prostoru a nebývá tedy potřeba šetřit každý bajt. Jedním ze způsobů, jak "plýtvat" úložným prostorem je zaznamenávat si, jak se některé soubory měnily v čase. Když si pak člověk omylem smaže, přepíše, nebo změní špatným směrem některé z nich, má možnost se vrátit v čase zpátky.
Pokusím se ukázat nezbytné minimum z používání gitu ke správě například historie svého /etc. Git je v repozitářích většiny běžných distribucí a tak by neměl být problém jej z nich nainstalovat. Tento zápisek se vztahuje k verzi 1.5.1.6, ale snad by měl být relativně nadčasový.
Někteří bystří zde na abíčku si možná všimli, že poslední dobou nějak víc otravuju s dotazama ohledně PyQt4. Už dávno jsem si říkal, že znalost php a mysql není nic extra. Pracoval jsem i na některých větších projektech. Třeba pro směnárnu jsem programoval webovou aplikaci na správu deviz (nebo tak něco). Byla to kupa práce a měl jsem i chvíle, kdy jsem chtěl složit zbraně. Kolikrát mi ani sekretářky nedokázali přesně popsat, jak některé transakce propočítávat. To se potom dost mizerně programuje .
Tato část je volným pokračováním minulého dílu s tím, že jsou zde i některé průniky a pravděpodobně si zde občas přečtete něco, co jste již četli v minulém díle. Proč popisuji zrovna Fedoru? Jednak proto, že kolem Fedory bývá, co se týče multimédií, celkem dusno a jednak proto, protože jsem na Fedoru zvyklý.
S volnem přišel i volný čas tak jsem se pustil do jednoho z mých vroubků-rozchodit video konferenci po internetu mezi pocitacem s windows a linuxem.
Úspěchy zatím nejsou velké, ale o tom psát nechci.
Můj notebook bohužel nemá mikrofon. Jediné co na něm konstruktér nechal je jacková díra na externí. Takže mi vyvstává otázka jestli někdo neviděl mikrofon pro notebook. Sháněl jsem a hledal, ale nikde nic takového jsem nenašel.
Má představa je taková že by nemusel být o moc větší než samotný jack, takže spíš by to byl mikrofon v jacku. A kdyby byl o něco větší tak by se tam mohl vejít i otočný kloub kterým by se směroval, ale zatím jsem nikde nic takového neviděl.
Na mém notebooku postrádám klávesu Windows a klávesu Menu. Přemapoval jsem si proto Windows klávesu na Caps Lock a klávesu Menu na pravý Alt pomocí xmodmap.
Někdo mi tady navrhnul, abych svůj příspěvek z diskuse o rozdílu mezi video formáty a video software vydal knižně... Tedy v blogu. Protože je to téma věčně živé, tady je notně rozšířené vydání.
Ač jsem původně neměl v plánu nikomu instalovat Linux (pokud chce, ať si to udělá sám), nedávno jsem ze svého přesvědčení slevil. Poté co se mojí babičce zaviroval wokenní počítač, jsem si pohrál s myšlenkou, že bych jí mohl nainstalovat Linux. A původně zavržená myšlenka klíčila a klíčila až jsem se nakonec odhodlal k činu.
Každý větší svobodný projekt využívá sadu nástrojů a programů, které mu ulehčují jeho existenci. Už v prvních lekcích je budoucím programátorům vysvětlováno, jak správně používat systém pro správu verzí, "bugzillu", mailing listy, IRC kanály a další.
Tyto nástroje jsou samozřejmě velice prospěšné, mohou však i uškodit. A to hlavně tak, že se používají na úkony, na které by se používat neměly. V dnešním zápisku a několika příštích nastíním několik situací, které jsou podle mého dost nešťastně vyřešeny.
Dnešní problém: Systém na správu verzí je používán jako řešení přístupových práv.
Tenhe zápisek se od mých ostatních zápisků bude trochu lišit. Půjde totiž o takovou směsici dojmů a otázek na téma přehrávání/úprava audia/videa... V první části se podíváme na přehrávání.
Spammeři se obvykle cítí zcela nepostižitelní a nedělají si těžkou hlavu z toho, že jejich činnost je nejen obtěžující a práci přidělávající, ale také nezákonná. Ale přesto není vyloučeno, aby někdo z této skupiny dostal přes pazoury. (UPDATE 17.9.2007)
Neustále se snažíme zlepšovat naše služby. Teď přicházíme s jednou výraznější změnou, která má zpřehlednit dotazy v diskusním fóru. Zavedeme různé stavy, ve kterých se dotaz může nacházet.
pred casem tu probehl tradicni flame na tom jaka licence je nejlepsi... je mi to uprime jedno... ale spis jsem si rikal, ze uz jsem dlouho nic "rozumneho" "nevyprodukoval".
nicmene, jelikoz uz pres rok programuju jako diplomku implicitne paralelni implementaci schemu (viz zatim nedokonceny serial) a vzhledem k tomu, ze obhajoba se blizi milovymi kroky... tak uz to zacina byt i pouzitelne. pokud mate tedy zajem -- studujte, kompilujte, uzivejte -- schemik-0.5.0.tar.bz2 (pro ty co by zajimala licence... spravna odpoved zni: "MIT")
Od jisté doby se mi aplikace začaly tvrdohlavě připojovat přes IP4 namísto IP6, i když oba protokoly mám nastavené správně. Co více, toto podivné chování neplatilo u cílů se 6to4 adresou. Protože píši v minulém čase, lze odvodit, že řešení se našlo.
Povodne som sa to tu chcel spytat, no k rieseniu som medzitym dosiel.