Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Od jisté doby se mi aplikace začaly tvrdohlavě připojovat přes IP4 namísto IP6, i když oba protokoly mám nastavené správně. Co více, toto podivné chování neplatilo u cílů se 6to4 adresou. Protože píši v minulém čase, lze odvodit, že řešení se našlo.
Povodne som sa to tu chcel spytat, no k rieseniu som medzitym dosiel.
Jak jsem tak přemýšlel o tom, proč jsem vlastně začal používat Linux (když jsme se s Dolim bavili o tom, zda je portace aplikací z Linuxu dobře, nebo ne - viz zprávička), tak jsem zjistil, že mimo KDE (tehdy ve verzi 2.něco) v Mandrake Linuxu, za mým stále častějším bootováním do Linuxu stojí jedna aplikace.
PCLinux z pohledu dlouhodobého uživatele, aneb půjdeme trochu do hloubky, připravte si speleologické náčiní. Nadčasový a objektivní pohled místo rychlokvašených článků končících instalací na harddisk a několika screenshotů Synapticu a radou jak lokalizovat. Zmíním klady i zápory se kterými jsem se setkal.
Kedze pre Fedoru 7 v rpm.livna.org nie je fgrlx, pretoze 8.36.5 sa neznasa s xsever 1.3 a pri 8.37.6 nechodi pod Fedorou ani 2D driver nie to este 3D (aspon podla phoronix), tak som sa zacal hrat aspon s r300 opensource driverom.
Moje minulé povídání bylo věnováno problémům s balíky. A protože zrovna jeden takový menší problémek v oficiální unstable repository pro platformu amd64 hnije, chci nabídnout podobným týpkům jako já k dispozici svou repository, do níž jsem opravené (a upravené) balíky umístil.
K PC mám připojené AVR přes SPDIF výstup. Je dobře známo, že mplayer má parametr -afm, kterým lze zajistit, aby v případě AC3/DTS data rovnou posílal na digitální výstup (AC3/DTS passthrough), v případě normálních audiodat posílal klasické stereo PCM, např.
mplayer -ao alsa:device=plughw=0.1 -afm hwac3 video.avi
Při práci na počítači často nevnímám čas a tak se mi stane, že svůj oblíbený pořad v televizi nestihnu. Tak jsem se rozhodl, že místo neustálého aktualizování stránek s tv programem si napíšu vlastní program.
Vedle nové chystané verze GPLv3 se nenápadně plíží její sestřička Affero GPLv3. Osobně považuji tuto licenci za velice podivnou a značně nevhodnou pro většinu aplikací na které je tato licence mířena.
Případ: Píšu něco v LaTeXu a chci v tom mít grafiku vytvořenou pomocí R. Kompilovat budu pdfLaTeXem, takže chci grafy v PDF, ale hlavně aby měly stejně krásné písmo jako zbytek díla, tj. Computer Modern.
Mám k dispozici Debian Etch a Ubuntu Feisty, v obou distribuční texlive a R z repozitářů českého mirroru CRAN:
deb http://cran.biokontakt.cz/bin/linux/debian stable/
deb http://cran.biokontakt.cz/bin/linux/ubuntu feisty/
Problém: Standardním písmem grafických výstupů R je Helvetica. Mohl bych sice přizpůsobit zbytek dokumentu balíkem "times", ale to se mi nechce. R standardně písmo Computer Modern neumí.
Už dlouhou dobu jsem poměrně rozčarován ze způsobu zacházení s českými manuálovými stránkami v Debianu. Používá se mix znakových sad UTF-8 a ISO-8859-2. Snad je problém ve formátu nroff, ve kterém se IMHO nedá určit v jaké znakové sadě je dokument napsán a s Debianem nesouvisí; ovšem nejednotnost kódování jen přilévá benzín do ohně. To, že české manuály bývají zastaralé a málo kdo je čte, tento nedostatek neomlouvá. Běžně sice z praktických důvodů používám anglické verze, ale požitek z češtiny bych si při občasné relaxaci spočívající v pročítání manuálů nerad odpouštěl.
Většina stránek je v ISO-8859-2, avšak některé v UTF-8 (např. mplayer, dvdisaster). A ta změť znaků skutečně nevypadá vábně. Protože jsem na webu nenašel rozumný návod, jak problém řešit, trochu jsem zalaboroval a výsledek dávám k posouzení a zároveň si ho zálohuji :)
Co nového na Abíčku? Například žebříčky softwarového katalogu, možnost označit se za uživatele aplikace z katalogu, blokování neregistrovaných uživatelů a jiné.
Zdravím. Jak jsem již psal v update minulého blogu, není možné Fedoru 7 na Lenovo Z61m s grafickou kartou Ati X1400 jen tak snadno nainstalovat. Ale pokud člověku nestačí problémy, které má normálně, může se o to pokusit..
Konfigurace OpenVPN jako klient/server s certifikátem chráněným heslem.
vcera jsem mel hezkou prilezitost sledovat prirodni ukaz, ktery se objevuje jeste zridkavej nez zatmeni slunce -- upgrade debianu. pro radu lidi veskera romantika konci u prepsani konfigurace apt. ale ja jsem si udelal drobny experimentek.
Nedávno jsem narazil na informaci, kterou kdybych znal dříve, by mi mohla ušetřit pár nepříjemných starostí.
Tak jsem se po delší době opět dostal k tunění svého placatého přítele (HP nx6110). Od jisté doby, ani nevím od kdy, mi nechce moje Pentium M740 snižovat frekvenci. Prostě pořád běží na maximální frekvenci. Co z toho plyne, jednak spotřebovává relativně hodně energie a druhak se chladič může v obzvláště horkých dnech doslova zbláznit.
Konečně mám 'Master' kanál, na SoundBlasteru :). No asi nejsem sám koho to štvalo, a řešení je přitom jednoduché...
Minule jsem vyjádřil pochybnost nad tím, zda tohle moje dráždění hada bosou nohou bude mít nějaké pokračování, a jak se zdá asi bude ještě nejmíň jedno, protože jsem se stále ještě nedostal k přislíbené kompilaci instalaci vmware a ovladačů ATI. V tomto kuse se rozmazávám o problémech s balíčky.
Jak se přepnout na virtuální konzoli (Ctrl+Alt+F1) asi každý ví. Ovšem je možné se na ni přepnout i bez přepínání (např. pokud má člověk ne příliš stabilní ovladače grafické karty
)?
Pokud někdo zná man screen nazpaměť, asi se v následujících řádcích nic nového nedozví.
Pro komunikaci mezi dvěma procesy je možné (kromě opravdové IPC) použít i sockety. V 1999 jsem s údivem zjistil, že TCP spojení má řádově větší režii než unixové sockety - pokud se dobře pamatuju tak v roce 1999 byl rozdíl i 100 milisekund. Protože opět potřebuju přehazovat data mezi dvěma procesy, zkusil jsem si změřit, jak jsou na tom počítače dneska.
Tímto reaguji na tento zajímavý blogpost. V diskusi zaznělo, že by bylo dobré udělat benchmark. Jenže kdo by ho měl udělat? Tak jsem se nakonec rozhodl, že to zkusím. Myslím si, že následující údaje stojí za přečtení a zamyšlení.
Tak konečně se objevil lék na lagování paketů pod minimální zátěží na notebookové síťovce e1000.
Aneb jak oficiální zabugované balíčky mě donutily kompilovat openoffice a jak na 5. pokus - díky chlapcům z Debianu - odbugované balíčky jsem sestavil.
Nedávno, když jsem stahoval do práce novou verzi Avastu, všimnul jsem si, že se konečně objevila Home verze pro Linux.
V instalaci JES je aplikační server(AS) Sun Java System Application Server Enterprise Edition konkrétně ve verzi 8.2 . Je to komfortní kontejner J2EE pro EJB, JSP a servlety. Je po DS druhým základním kamenem JESu (s určitým omezením se dá použít i Java Web Server z JES), poskytuje běhové prostředí většině ostatních aplikací JES (nebo jejich částem). Které technologie, standardy podporuje a další podrobnosti viz. zde. Já se opět soustředím na instalaci a rozběhání AS.
Rozhodl jsem se přispět komunitě ubuntistů a věřících a vytvořit novou distribuci odvozenou od Ubuntu Linuxu. Měla by být určena duchovněji založeným uživatelům a zejména těm, kteří touží po kontaktu s božskými silami i na svém desktopu.
Konec minulého týdne byl nabitý akcemi. Kromě pátečního jednání na ČNI se konal v sobotu a v neděli Linuxový víkend.