Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Všimli jste si také, že od počátku roku 2007 se v jádře (nejen tam) dějí docela zásadní změny? Vetšina z nich snad směřuje k lepšímu, tedy alespoň doufám.. jak je to doopravdy?
Chyba se projevuje při použití berylu a třeba Netbeans, nebo čehokoli, co renderuje pomocí swingu. Zajímavé je, že compiz tím netrpí, a právě toho využijeme , spuštěný beryl bude detekován jako compiz a všechno bude tak jak má. Více o tomto bugu.
Před dvěma měsíci mi totálně chcípl můj starý notebook (měl jsem ho 4 roky a to už jsem jej kupoval z druhé roky po záruce, párkrát jsem s ním byl i v cizině, takže už ho to zřejmě přestalo bavit...). Nezbylo mi tedy, než koupit notebook nový, nakonec jsem se rozhodl pro Acer TravelMate 2490. Jedna z drobností, které mi zatím kazily užívání stroje byla pitomá CD/DVD mechanika od výrobce. Jelikož mi ze starého notebooku zbyla cca ½ roku stará kvalitní mechanika od NECu, rozhodl jsem se (poté, co mi na infolince ACERu potvrdili, že výměna mechaniky, paměti, či HDD - je-li provedena správně - neruší záruku) mechaniky vyměnit. Zde je malé HOWTO.
Bash skript pre zlúčenie dvoch textových titulkov do jednoho. Výsledkom je súčasné zobrazenie 2 titulkov na spodku/vrchu okna prehrávača (podobnú funkciu má napr. PowerDVD, ale len pri dvd titulkoch). Opravy a vylepšenia sú vítané.
Když jsem se na střední škole začal samostatně učit anglicky (naše třída byla bezkonkurenčně prospěchově nejhorší a proto nám nechali jen ruštinu, poněvadž další jazyk by dost lidí nezvládlo), tak jsem se občas ptal sám sebe k čemu mi to vlastně bude. Naštěstí jsem maturoval v roce 1990, takže příležitosti na provětrání angličtiny na sebe nenechaly dlouho čekat. Mohl jsem začít číst knihy a časopisy v angličtině a s příchodem internetu se otevřel úplně nový svět informací.
Kolem roku 2005 jsem se začal motat kolem linuxu, až jsem nakonec našel odvahu k instalaci Mandrake. Zkušenost to nebyla špatná a tak jsem přešel na dualboot a po nějaké době jsem zjistil, že se u Open Source záležitostí dá zasahovat do lokalizace, jinými slovy, že i já můžu přispět svojí trochou do mlýna.
Na svojom desktope som presedlal z Archlinuxu na Ubuntu 7.04. Proste zmena je zivot. Donistaloval som si aplikacie ktore denno-denne pouzivam - Inkscape, gFtp, Bluefish, Dia a Gkrellm. Avsak po dlhsom pokuse o zosuladenie vyzoru Gkrellmu s Ubuntu som prisiel na to, ze najst nejaky vhodny skin pre Gkrellm na Ubuntu nieje az take lahke. Kedze som nechcel menit defaultne ikony a temu na Ubuntu, rozhodol som sa pozmenit celkom zaujimavy skin s nazvom XenoSilvereX k podobe Ubuntu. A tu je vysledok mojho snazenia. Pripajam este screenshot mojho desktopu.
Do práce jsem potřeboval najít NC editor pro editaci programů na NC stroje. Problém je v tom, ze programy editované ve Windows mají konec řádku CR LF, kdežto Linux jen LF. Nenašel jsem však žádnou možnost, jak běžné editory (Gedit, Scribes) donutit, aby poznaly Windosowský konec řádku a používaly jej. Jasně, jde to konvertovat, ale tento program budou používat lidé, kteří mají problém používat schránku, natož něco dělat na příkazovém řádku.
Podobně jako TeX, i Common Lisp má mechanismus pro modifikování parseru (ve smyslu lexikální analýzy) svých programů. Doteď jsem to k ničemu nepotřeboval, ale dnes se to hodilo - překvapilo mne, jak jednoduché bylo pomocí modifikace parseru vytvořit parser pro konfigurační soubor v na první pohled odlišném formátu
Již několik let obstarávám pro své rodiče PC s linuxem. S většinou věcí nejsou problémy (pominu-li občasný výpadek některé z hw komponent). Bohužel se však v několika posledních vývojových cyklech začaly dít prazvláštní věci se vstupními zařízeními v Xorg. Nejdřív mi přestalo fungovat druhé kolečko u mojí myši (určené k horizontálnímu scrollování) — takovou myš jsem naštěstí prozíravě rodičům raději nedával. Co je však horší, „přepínání klávesnice“ začalo být poněkud nedeterministické (zvláště v kombinaci nových Xorg + applet v GNOME). Rozhodl jsem se tedy, že připravím klávesovou mapu, ve které by naši měli po ruce všechny potřebné znaky bez jakéhokoliv tajtrlíkování s přepínáním „klávesnic“. (Já sám zůstávám u osvědčené vlastní česko-mezinárodně-hebraisticko-semitistické mapy — v kombinaci se „setxkbmap“ v konzoli, potřebuji-li použít další písma, jako je arabštiny, či syrština).
I letos na podzim - v sobotu 24.11.2007 - se bude konat už tradiční olomoucká konference, letos pod názvem Open Workshopo Olomouc.
po dlouhem rozmysleni jsem se na konec rozhodl jit se svou kuzi na trh. (nebojte nejsou to uvahy z zenskeho casopisu). rozhodl jsem se dat k dispozici beta verzi sve diplomky, nyni i vcetne textu.
Rád bych se podělil o mé zkušenosti, které jsem získal, kdýž jsem se snažil nainstalovat Truecrypt do mojí 32 bit Fedory 7. Třeba se to nějakému začátečníkovi jako jsem já někdy hodí.
Už mě rozčiloval bordel ve /var/log/messages
, tak jsem se trochu mrknul na filtrování v syslog-ng, když ho v Portage prezentují jako "syslog replacement with advanced filtering features". Následující postup je ukázka toho, jak logovat cron
, sudo
a iptables
do extra logů.
V aktuálně stabilní verzi Debianu Etch (v4.0) není přítomen modul mod_auth_mysql (libapache2-mod-auth-mysql). Popis jak se mi jej podařilo nahradit pomocí mod_auth_pam (libapache2-mod-auth-pam + libpam-mysql).
V následujících týdnech bych rád vyzkoušel některé LDAP servery, se kterými se může normální smrtelník setkat a své poznatky bych sesumíroval minimálně na svých stránkách a v tomto blogu.
LDAP je nutnou součástí mého zaměstnání a proto hledám nástroje, které mi práci s ním co nejvíc usnadní. Nástroje které jsem používal/používám pro práci s LDAPem:
Zápisek pojednává o bezpečnostním problému na SF.net, kdy všechny soubory dostupné pro webový server musí mít nastavena práva pro čtení všem uživatelům.
Motivací je pracovat (zjišťovat informace, posílat SMS, zálohovat, apod.) s mobilním telefonem (Sony Ericsson K300i) pomocí počítače (notebook HP Compaq nx6110 s GNU/Linuxem Ubuntu 7.04) a programů gammu a wammu.
S Bulánky navěky. Asi i takový nadpis by tenhle zápisek mohl mít. Když už jsem se jednou ujal role pana doktora pro v boji zraněné polštářky, tak mi nezbývá nic jiného než v tom pokračovat. Po nadšeně přijatém zablogování o tom jak rozjet Bulánky ve Wine, přišla studená sprcha - v následující verzi opět nejeli... Opět jsem nastoupil s léky a skalpely a Bulánky vrátil na bojiště!
Včera jsem uklízel svůj home adresář (chtěl jsem jej zazálohovat a přenést na jiný stroj) a docela nepříjemně mne překvapilo, kolik místa zabírají tečkové soubory - řádově stovky mega.
FHS vsuvka, zdůraznění moje : User specific configuration files for applications are stored in the user's home directory in a file that starts with the '.' character (a "dot file").
Ačkoliv je můj home docela historický, zas až tolik konfiguračních souborů mít nemůžu. A jak je asi jasné, opravdu nemám.
Takže se ptám: Kdo sakra vymyslel do tečkových souborů dávat cache soubory?
Z diskuze pod minulým zápisem do blogu vyplynulo, že HW RAID na mojí desce je čirá reklamština a tak přišel onen okamžik, kdy vytvořím SW RAID. Třeba ten postup někomu k něčemu bude ...
Dovolim si upozornit na zajimavy clanek, ktery vysel na softpedia.com, konkretne tady.
Clanek se zabyva myslenkou spojeni Linuxu a Windows za pomoci remotedesktop, kdy se neprenasi cela obrazovka, ale pouze jednotlive aplikace.
Před nedávnem jsem přišel na zajímavou možnost ovládání KDE a to, že by mělo jít ovládat i hlasem.
Jak víme, nálady jsou nakažlivé. Pokud pracuji v jedné místnosti se dvěma fandy do malých počítačů, byla to jen otázka času, kdy i já začnu uvažovat, jak postavit mrňavý počítač, na kterém by běžel Linux a tudíž by bylo možné přesně určit, co všechno má umět a jak se má chovat.
Používám AmaroK a dost často edituji zančky u svých MP3/OGG souborů, seřazuji playlisty a podobně. Bohužel AmaroK mi dost často padá a s pádem přichází uživatel i o aktuální playlist. V případě, že dělám nějaký dlouhý playlist, tak jsem často hodně naštvaný. Rozhodl jsem se věc řešit.
Je to už nějaký čas, kdy Dan Ingalls zveřejnil demonstrační verzi svého malého projeku SqueakOnJava, což je implementace smalltalkovského virtuálního stroje v Javě. Bohužel od té doby se nedostal ke zveřejnění zdrojových kódů.
Tak jsem zamakal a povedlo se. Oproti původnímu plánu sice ještě nejsou připravený ECDL testy pro Linux (to se teprve chystá - snad do konce roku), ale na OOo + FF a TB už to jde!
Rád bych na tomto místě rozpoutal diskusi na téma distribuce komerčních her pro Linux v ČR.
Existuje v ČR už někdo, kdo by se specializoval na distribuci komerčních herních titulů určených pro Linux? Pokud jsem dobře hledal tak nikoliv. Což je vzhledem k tomu, kolik "pařanů" používá Linux pochopitelné.