Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Společnost JetBrains se stala platinovým sponzorem multiplatformního open source herního enginu Godot. K vývoji her lze používat Rider for Godot. Zdarma pro nekomerční účely.
Byla vydána verze 9.0 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Verze 9.0 je založena na Debianu 13 Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Operátor O2 dává všem svým zákazníkům s mobilními službami poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb.
Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Už nějakou dobu běží veřejné CVS se zdrojovými kódy portálu abclinuxu. Dnes jsem aktualizoval developerskou databázi, takže nastal čas učinit toto prohlášení. Adresa serveru je cvs.abclinuxu.cz, login a heslo je anonymous, modul je portal. Právo commitovat mám jen já a Robert, budete-li mít nějaký patch, postupujte dle obvyklých pravidel (původní soubor, nový soubor a patch pro každý změněný soubor). V CVS najdete jak ořezanou databázi, tak i webový server jetty a buildovací nástroj ant. Sami si jen musíte stáhnout Javu a MySQL. Více ve wiki: /projekty/zdrojaky a souboru README.1st.
V dnešní době již nebývá nedostatek diskového prostoru a nebývá tedy potřeba šetřit každý bajt. Jedním ze způsobů, jak "plýtvat" úložným prostorem je zaznamenávat si, jak se některé soubory měnily v čase. Když si pak člověk omylem smaže, přepíše, nebo změní špatným směrem některé z nich, má možnost se vrátit v čase zpátky.
Pokusím se ukázat nezbytné minimum z používání gitu ke správě například historie svého /etc. Git je v repozitářích většiny běžných distribucí a tak by neměl být problém jej z nich nainstalovat. Tento zápisek se vztahuje k verzi 1.5.1.6, ale snad by měl být relativně nadčasový.
Někteří bystří zde na abíčku si možná všimli, že poslední dobou nějak víc otravuju s dotazama ohledně PyQt4. Už dávno jsem si říkal, že znalost php a mysql není nic extra. Pracoval jsem i na některých větších projektech. Třeba pro směnárnu jsem programoval webovou aplikaci na správu deviz (nebo tak něco). Byla to kupa práce a měl jsem i chvíle, kdy jsem chtěl složit zbraně. Kolikrát mi ani sekretářky nedokázali přesně popsat, jak některé transakce propočítávat. To se potom dost mizerně programuje .
Tato část je volným pokračováním minulého dílu s tím, že jsou zde i některé průniky a pravděpodobně si zde občas přečtete něco, co jste již četli v minulém díle. Proč popisuji zrovna Fedoru? Jednak proto, že kolem Fedory bývá, co se týče multimédií, celkem dusno a jednak proto, protože jsem na Fedoru zvyklý.
S volnem přišel i volný čas tak jsem se pustil do jednoho z mých vroubků-rozchodit video konferenci po internetu mezi pocitacem s windows a linuxem.
Úspěchy zatím nejsou velké, ale o tom psát nechci.
Můj notebook bohužel nemá mikrofon. Jediné co na něm konstruktér nechal je jacková díra na externí. Takže mi vyvstává otázka jestli někdo neviděl mikrofon pro notebook. Sháněl jsem a hledal, ale nikde nic takového jsem nenašel.
Má představa je taková že by nemusel být o moc větší než samotný jack, takže spíš by to byl mikrofon v jacku. A kdyby byl o něco větší tak by se tam mohl vejít i otočný kloub kterým by se směroval, ale zatím jsem nikde nic takového neviděl.
Na mém notebooku postrádám klávesu Windows a klávesu Menu. Přemapoval jsem si proto Windows klávesu na Caps Lock a klávesu Menu na pravý Alt pomocí xmodmap.
Někdo mi tady navrhnul, abych svůj příspěvek z diskuse o rozdílu mezi video formáty a video software vydal knižně... Tedy v blogu. Protože je to téma věčně živé, tady je notně rozšířené vydání.
Ač jsem původně neměl v plánu nikomu instalovat Linux (pokud chce, ať si to udělá sám), nedávno jsem ze svého přesvědčení slevil. Poté co se mojí babičce zaviroval wokenní počítač, jsem si pohrál s myšlenkou, že bych jí mohl nainstalovat Linux. A původně zavržená myšlenka klíčila a klíčila až jsem se nakonec odhodlal k činu.
Každý větší svobodný projekt využívá sadu nástrojů a programů, které mu ulehčují jeho existenci. Už v prvních lekcích je budoucím programátorům vysvětlováno, jak správně používat systém pro správu verzí, "bugzillu", mailing listy, IRC kanály a další.
Tyto nástroje jsou samozřejmě velice prospěšné, mohou však i uškodit. A to hlavně tak, že se používají na úkony, na které by se používat neměly. V dnešním zápisku a několika příštích nastíním několik situací, které jsou podle mého dost nešťastně vyřešeny.
Dnešní problém: Systém na správu verzí je používán jako řešení přístupových práv.
Tenhe zápisek se od mých ostatních zápisků bude trochu lišit. Půjde totiž o takovou směsici dojmů a otázek na téma přehrávání/úprava audia/videa... V první části se podíváme na přehrávání.
Spammeři se obvykle cítí zcela nepostižitelní a nedělají si těžkou hlavu z toho, že jejich činnost je nejen obtěžující a práci přidělávající, ale také nezákonná. Ale přesto není vyloučeno, aby někdo z této skupiny dostal přes pazoury. (UPDATE 17.9.2007)
Neustále se snažíme zlepšovat naše služby. Teď přicházíme s jednou výraznější změnou, která má zpřehlednit dotazy v diskusním fóru. Zavedeme různé stavy, ve kterých se dotaz může nacházet.
pred casem tu probehl tradicni flame na tom jaka licence je nejlepsi... je mi to uprime jedno... ale spis jsem si rikal, ze uz jsem dlouho nic "rozumneho" "nevyprodukoval".
nicmene, jelikoz uz pres rok programuju jako diplomku implicitne paralelni implementaci schemu (viz zatim nedokonceny serial) a vzhledem k tomu, ze obhajoba se blizi milovymi kroky... tak uz to zacina byt i pouzitelne. pokud mate tedy zajem -- studujte, kompilujte, uzivejte -- schemik-0.5.0.tar.bz2 (pro ty co by zajimala licence... spravna odpoved zni: "MIT")
Od jisté doby se mi aplikace začaly tvrdohlavě připojovat přes IP4 namísto IP6, i když oba protokoly mám nastavené správně. Co více, toto podivné chování neplatilo u cílů se 6to4 adresou. Protože píši v minulém čase, lze odvodit, že řešení se našlo.
Povodne som sa to tu chcel spytat, no k rieseniu som medzitym dosiel.
Jak jsem tak přemýšlel o tom, proč jsem vlastně začal používat Linux (když jsme se s Dolim bavili o tom, zda je portace aplikací z Linuxu dobře, nebo ne - viz zprávička), tak jsem zjistil, že mimo KDE (tehdy ve verzi 2.něco) v Mandrake Linuxu, za mým stále častějším bootováním do Linuxu stojí jedna aplikace.
PCLinux z pohledu dlouhodobého uživatele, aneb půjdeme trochu do hloubky, připravte si speleologické náčiní. Nadčasový a objektivní pohled místo rychlokvašených článků končících instalací na harddisk a několika screenshotů Synapticu a radou jak lokalizovat. Zmíním klady i zápory se kterými jsem se setkal.
Kedze pre Fedoru 7 v rpm.livna.org nie je fgrlx, pretoze 8.36.5 sa neznasa s xsever 1.3 a pri 8.37.6 nechodi pod Fedorou ani 2D driver nie to este 3D (aspon podla phoronix), tak som sa zacal hrat aspon s r300 opensource driverom.
Moje minulé povídání bylo věnováno problémům s balíky. A protože zrovna jeden takový menší problémek v oficiální unstable repository pro platformu amd64 hnije, chci nabídnout podobným týpkům jako já k dispozici svou repository, do níž jsem opravené (a upravené) balíky umístil.
K PC mám připojené AVR přes SPDIF výstup. Je dobře známo, že mplayer má parametr -afm, kterým lze zajistit, aby v případě AC3/DTS data rovnou posílal na digitální výstup (AC3/DTS passthrough), v případě normálních audiodat posílal klasické stereo PCM, např.
mplayer -ao alsa:device=plughw=0.1 -afm hwac3 video.avi
Při práci na počítači často nevnímám čas a tak se mi stane, že svůj oblíbený pořad v televizi nestihnu. Tak jsem se rozhodl, že místo neustálého aktualizování stránek s tv programem si napíšu vlastní program.
Vedle nové chystané verze GPLv3 se nenápadně plíží její sestřička Affero GPLv3. Osobně považuji tuto licenci za velice podivnou a značně nevhodnou pro většinu aplikací na které je tato licence mířena.
Případ: Píšu něco v LaTeXu a chci v tom mít grafiku vytvořenou pomocí R. Kompilovat budu pdfLaTeXem, takže chci grafy v PDF, ale hlavně aby měly stejně krásné písmo jako zbytek díla, tj. Computer Modern.
Mám k dispozici Debian Etch a Ubuntu Feisty, v obou distribuční texlive a R z repozitářů českého mirroru CRAN:
deb http://cran.biokontakt.cz/bin/linux/debian stable/
deb http://cran.biokontakt.cz/bin/linux/ubuntu feisty/
Problém: Standardním písmem grafických výstupů R je Helvetica. Mohl bych sice přizpůsobit zbytek dokumentu balíkem "times", ale to se mi nechce. R standardně písmo Computer Modern neumí.
Už dlouhou dobu jsem poměrně rozčarován ze způsobu zacházení s českými manuálovými stránkami v Debianu. Používá se mix znakových sad UTF-8 a ISO-8859-2. Snad je problém ve formátu nroff, ve kterém se IMHO nedá určit v jaké znakové sadě je dokument napsán a s Debianem nesouvisí; ovšem nejednotnost kódování jen přilévá benzín do ohně. To, že české manuály bývají zastaralé a málo kdo je čte, tento nedostatek neomlouvá. Běžně sice z praktických důvodů používám anglické verze, ale požitek z češtiny bych si při občasné relaxaci spočívající v pročítání manuálů nerad odpouštěl.
Většina stránek je v ISO-8859-2, avšak některé v UTF-8 (např. mplayer, dvdisaster). A ta změť znaků skutečně nevypadá vábně. Protože jsem na webu nenašel rozumný návod, jak problém řešit, trochu jsem zalaboroval a výsledek dávám k posouzení a zároveň si ho zálohuji :)