Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Dnes poněkud roztěkaně, na několik různých témat, jejichž společným jmenovatelem jsou slova uvedená v nadpisu. Čekají nás světlé zítřky? Kam zmizí světlé dnešky? Co na to Microsoft? Co na to Miguel de Icaza? A co na to Chuck Norris?
V nejbližších dnech mě čeká reinstalace dvou počítačů s tím, že na oba počítače půjdou WinXP a Mandriva2007. Všude na serverech o PC se čte o recenzích WinVista a podobné. Mimo abclinuxu.cz linuxsoft.cz a root.cz se o recenzi linuxu nedočtete. Já bych to chtěl změnit.
Jelikoz jsem se chtel vrhnout na grabovani z TV, musel jsem si prekompilovat MPlayer s podporou kodekuu. Chybel mi mp3lame .
Nainstaloval jsem tedy
lame-3.97.tar.gz stahl jsem si nejnovejsi MPlayer-1.0rc1 a zacalo byt veselo. Kompilace kodeku nesla a po celkovem rozchozeni u kodeku nahlasil kompilator chybu.
sed -i '/^CFLAGS/s/$/ -fomit-frame-pointer/' libavcodec/Makefile
rm /usr/bin/gcc ; ln -s /usr/bin/gcc-3.4 /usr/bin/gcc
pak uz vsechno slo . Jeste davam muj
./configure --confdir=/etc --enable-gui --enable-menu --enable-x11 \
--language=cs --with-codecsdir=/usr/local/lib/codecs \
--enable-debug
Tak jsem taky zkousel AcidRip. Hned na zacatku jsem si vsiml, ze to chce nejake dalsi utilitky.
lsdvd a ta chce libdvdread
libdvdread-0.9.7.tar.gz a lsdvd_0.16.orig.tar.gz
< if ( $_ =~ /crop area.*\s(crop=\d*:\d*:\d*:\d*)/ ) { $crop{$1}++ }
---
> if ( $_ =~ /Ořezová oblast.*\s(crop=\d*:\d*:\d*:\d*)/ ) { $crop{$1}++ }
acidrip.pm
Mencoder FIX
Blíží se další lichý rok, a tak mě napadlo, že po distribucích ABC Linux 2003 a 2005 se možná bude chystat i verze 2007. 2003 jsem si dokonce zakoupil, 2005 trochu pomáhal testovat ... vcelku se jednalo o docela vydařené počiny. Netuším, jestli měla poslední verze větší úspěch než ta první, ale pamatuji se, že se příliš lidí do testování nehrnulo. Také kvůli tomu se občas objevily např. problémy s bootováním (aspoň ty, co se řešily zde v diskusích).
S jedním kamarádem uvažujeme o zprovoznění webhostingového serveru po novém roce. Přemýšlím jestli tam dát Debian, nebo CentOS. Prozatím se přikláním k tomu, že tam dám CentOS 5, jednak protože se v něm dost vyznám a jednak protože se mi docela zalíbil SELinux.
Rad by som tu s vami urobil taku malu statistiku.
Kazdy napiste rebricek 3 Extensions, ktore pre vas maju najvacsiu hodnotu z osobneho a pracovneho pohladu. Myslim, ze sa dozvieme zaujimave veci :)
Tak zacnem ja:
Osobne:
Pracovne (webdeveloper)
Celkovo mam aktivnych 30 Extensions a aktivne pouzivam minimalne 20, takze som mal dost tazky vyber. Ale Scrapbook vyhrava vo vsetkych smeroch.
Právě jsem vyřešil problém, který mne dlouhou dobu obtěžoval. Mám SATA vypalovačku Plextor PX-755SA.
Zřejmě se budeme stále častěji setkávat s tím, že se budou ovladače pro Linux realizovat jako běžné uživatelské programy, namísto modulů do jádra. Důvodů k takovému vývoji je celá řada a s tím, jak přibývají filesystémy pro FUSE, je toto směřování čím dál zřetelnější.
$>uname -r 2.4.32 $>cd /usr/src/linux $>make menuconfig $>make && make modules_install $>mount /boot $>cp arch/i386/boot/bzImage /boot/kernel-2.6.17-20061120 $>cp .config /boot/config-2.6.17-20061120 $>vim /boot/grub/grub.conf $>umount /boot $>links http://www.idos.cz/ConnForm.asp?tt=X&ToStn=Želivského $>reboot Broadcast message from root (pts/0) (Mon Nov 20 16:39:41 2006): The system is going DOWN for reboot now! #>ping -i 5 muj.server.com PING muj.server.com 56(84) bytes of data. From server.housing.com icmp_seq=1 Destination Host Unreachable
Dnes jsem si jen tak pročítal některé komentáře na winehq.com, náhodou jsem narazil na tento příspěvek od Jasona Greena a najednou mi to došlo.
Už to tady padlo mnohokrát - jak otevřít nový panel v běžící instanci Konqueroru.
Zažil to snad skoro každý. Disk, který nějakou dobu spolehlivě pracoval, najednou stávkuje - a to přesto, že SMART žádný problém nehlásil. Prostě jednoho dne nejde nabootovat nebo systém suše hlásí, že z disku nelze číst. Nepříjemná situace, ovšem ještě není nic úplně ztraceno.
Následuje hrubý seznam věcí, které byste neměli nikdy dělat - vedou dříve či později ke zhroucení systému. Zde vycházím z Ubuntu, ale věřím, že uvedená pravidla "lze aplikovat" na jakýkoliv Linux (nedělejte to!).
V předchozím zápisu jsem se tak trochu navážel do FC6. Musím dodat že některé věci již chodí a některé chodit naopak přestaly (Jako třeba selhání závislostí při aktualizaci). A když už jsem byl v tom testování, rozhodl jsem se vyzkoušet celkem další distribuce- Napřed to byla zmíněná FC6, pak openSuSe,Arch Linux a Xubuntu.Celkem jsem testoval od 10:00 dopoledne do 2:30 minut ranních a ráno pak v 7:15 vstával
Pokud toto čtete tak už asi víte že vyšla verze wine 0.9.25, ta kromě spousty oprav přinesla i další spousty bugů, některé věci mi prostě nechodili, tak jsem si řekl že to tak nenechám a cca 4 hodiny jsem hledal kde se stala chyba.
Každý má své důvody, proč používá (případně nepoužívá) GNU/Linux nebo jiný operační systém. Když vynecháme důvody filosofické, právní, finanční atd., zbývají ty ryze praktické. A mezi nimi vynikají věci, které sice nejsou nic světoborného, ale o to více potěší při běžné práci.
Včera večer mi do RSS čtečky doplul nejnovější Arch Linux Newsletter, tak jsem kouknul co tedy nového v komunitě kolem Arch Linuxu.
Text jsem prolítnul očima a zastavil se až u odstavce Archstats, hele to by mohlo být něco zajímavého, statistiky já docela rád, snad nejsem jediná lama mezi Archisty, že jsem o to ještě nikde nezakopnul.
Jak se tak dívám na ostatní blogy, kompozitní manažery se těší pozornosti. Manuály jak nainstalovat Beryl či Compiz střídají ankety popularity a praktické návody jak používat nebo naopak stížnosti, že se používat nedají vůbec.
Všichni autoři jako by zapomněli ve svých výčtech na dva starší kompozitní manažery: xcompmgr a kompmgr. Nikdy se nestali extra populární, ani se nedivím, že o nich spouta lidí ani neví o jejich existenci. Dokonce nemají vlastní webové stránky ani nepodporují skoro žádné eye-candy efekty, na druhou stranu jde o vyzrálé projekty. Ten druhý je standardní součást KDE už nějaký ten pátek, minimálně od dob KDE 3.4. a xcompmgr je ještě starší.
Už je to skoro rok (bože to to letí, jako by to bylo včera :-/), co jsem napsal nástroj GameX.
Upravoval jsem Debian pro naše routery, použil jsem jádro 2.6.18.2, pro které některé patche neexistují, tak jsem je musel patřičně upravit. V tomto blogu jen uvedu stručný popis a odkaz na některé upravené patche.
KDE ownz Microsoft. Hmm ... Microsoft ownz KDE? Mozna ... KDE ownz Microsoft&Mac?
No to je fuk. Proste v praxi to muze vypadat asi takhle:
. Mohl jsem si vybrat: sehnat si firmu nebo si pomoci sám. Tak jsem oprášil různé příručky, prošel internet a rozhodl se, že si poštovní server prostě udělám sám, aniž jsem však měl o problematice nejmenší páru ..Pro připravovanou linuxovou akci, která se bude konat v Praze 2. a 3. prosince, hledám šoumeny. Co by měl takový šoumen dělat? No samozřejmě šou.
Ne, nejde o webový portál, jde opravdu o "superadministrátora". Jak mnozí z vás vědí, v Ubuntu je konto uživatele root defaultně bez hesla, nelze se k němu tedy přihlásit. Funkci administrátora vykonává první uživatel skrze sudo. Jedním z důvodů, jak jsem pochopil z několika diskusí, je i bezpečnostní opatření: neexistuje-li heslo účtu "root", nelze je ani nijak vyslídit. Jistě existují i nějaká jiná vrátka, ale tato jsou aspoň zavřená.
V rámci průběžného testování systému incron mám na počítači trvale spuštěn démon incrond. Tabulka obsahuje pravidla, která monitorují přístup k souborům v adresářích /bin, /sbin, /usr/bin a /usr/sbin. Je zajímavé pozorovat, jaké programy se bezděčně spouští.
Ze začátku boj, posléze marnost a nakonec úžas nad jednoduchým řešením - toť mé pokusy o rozchození Flash ve Firefoxu (64-bitovém) na x86_64
Na webu už visí několik "recenzí" na Fedoru Core 6 od lidí, kteří systém nainstalovali, udělali pět screenshotů, připsali něco jako "můžu doporučit" publikovali recenzi na nějakém serveru, udělali si fajfku v deníčku a jali se instalovat nové Ubuntu, aby udělali to samé. Já bych se na Fedoru chtěl podívat z pohledu někoho, kdo ji běžně používá už pěkných pár let a šestka je pro něj dalším evolučním krokem a ne kratochvílí na jeden večer.
U starých (ale oblíbených) aplikací, jako je Xpdf, může nastat problém s tiskem.