V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Výborný film – nakonec všichni umřou. Kdo ho neviděl, tomu doporučuji. Fantaskní příběh o zvolna umírajícím mladíkovi, který se setká s indiánem, kterému jeho lid dal posměšné jméno Xébeče (v anglické transkripci Exaybachay) – "Ten co křičí a neříká nic", protože měli za to že si o běloších jen bohapustě vymýšlí.
U Zemanů nejspíš chystají kar. Babišův kabinet dnes odvolal Arnošta Markse z pozice člena Rady pro výzkum, vývoj a inovace a na jeho místo jmenoval Vladimíra Maříka.
Vzhledem k tomu, že se u příležitosti druhého kola prezidentské volby budu 26. ledna 2018 vyskytovat v OV, napadlo mne že by to mohla být vhodná příležitost, pro ty co mají zájem o linux a linuxová řešení, k setkání v restauraci hotelu ELMONTEX, v Hrabůvce. Budu se tam vyskytovat od 19:00. Pokud máte zájem, srdečně vás tímto zvu na kus řeči.
Před dávnými časy jsem zde publikoval blogpost, jak si na terminálové konzoli pomocí utility "grc" obarvit zobrazované výstupy. Bylo to jenom letmé seznámení s aplikací, takže jsem tenkrát nezdůraznil to, že se výstup obarvuje na základě pravidel uvedených v kolorizačním filtru, který je závislý na tom, jaká se použije aplikace. Pokud použijete tuto utilitu na obarvení výstupu, co vrací kupř. "dig", použije kolorovací filtr 'conf.dig', pro obarvení výstupu z aplikace diff zase 'conf.diff', atp.
Nostalgický zápisek o tom, jak bez velkých opičáren pověsit na web git repozitář a umožnit jeho anonymní klonování.
Mou nejpoužívanější aplikací je terminálové okno. 90% času trávím přihlášený přes ssh na některém ze vzdálených strojů. Paralelně však pracuji s jedním až dvěma webovými prohlížeči, kde mám současně otevřeno obvykle kolem 20 záložek a lokálním textovým editorem geany, ve kterém píšu své poznámky. Ten také využívám pro rychlé uložení dočasných informací, kupř. když si potřebuji někam poznamenat textový výstup některé konzole. Okna s nimiž aktuálně pracuji mám umístěna na první ploše, kterou mám v práci roztaženou přes dva monitory, a ty podružné na těch ostatních. Ke kopírování a pro pohyb mezi plochami a okny využívám efektivně kolečko myši – proto mi vyhovuje už víc jak deset let okenní prostředí Xfce4. Používám ho většinou ve výchozí konfiguraci. Pouze u sebe na notebooku mám některé drobné úpravy, které mi usnadňují práci. Jednou z nich jsou klávesové zkratky pro tilling oken.
Možná jste i vy někdy řešili otázku, jaký formát použít pro uložení výchozí konfigurace vašeho skriptu či aplikace. U shellových skriptů, si většinou vystačíte s jednoduchým textovým souborem, ve kterém jsou přiřazené výchozí hodnoty proměnných stejně jako ve skriptu – takový soubor si pak může skript natahovat rovnou při spuštění. Pro složitější konfiguraci je však lepší pracovat se strukturovanými formáty, jako je XML, YAML, nebo JSON.
Všichni máme možnost sledovat v přímém přenosu na naší mediální scéně postupný rozklad stran a seskupení, které by mohly představovat pro hnutí ANO potenciální ohrožení dominantního postavení. Cílem je s největší pravděpodobností dosáhnout stavu, kdy pro uchopení moci bude Babišovi stačit pouze jeden malý bezvýznamný koaliční partner, na kterého pak bude moct házet své vlastní přešlapy, tak jako je dosud házel na ČSSD.
Dlouho se zdálo, že to přeci jen Sobotkův kabinet úspěšně bez nehody dotáhne do řádných voleb. Leč, nestalo se tak. Qui bono? No, jak se tak na to dívám, vidím pouze dvě osoby, kterým to přihraje politické body. Opravdu nechápu smysl posledního veletoče, ale mám z toho velmi nepříjemný pocit. Začalo to Sobotkovým oznámením jeho ryze soukromé věci. A vyvrcholilo veletočem ve vedení ČSSD.
Dnes ráno se objevil zajímavý článek o tom, jakým způsobem položil Andrej Babiš základy svého impéria. Prakticky ihned se mi vybavila zcela identická situace, kterou jsem měl možnost bezprostředně sledovat. Tento článek mi tak pouze potvrdil že nešlo o jediný případ kdy si – víceméně legálním způsobem – přivlastnili většinu firem jejich ředitelé a náměstci, zkrátka lidé dobře informovaní o tom jak si firma stojí, za víceméně směšné peníze.
Protože jsem od něj nic dobrého nečekal. Ovšem pokřikování anonymního davu na ulici mi bylo, je a bude vždy odporné. Dav je bestie. A nic na tom nemění fakt, že v něm stojí slušní lidé. Je to snadno manipulovatelná masa, která nemá nic společného s heslem "Svoboda, rovnost, bratrství!" Nástroj lůzy, která zneužívá spravedlivého rozhořčení občanů pro své nízké cíle.
Konečně se mi podařilo dotáhnout do alespoň trochu srozumitelné podoby blogpost o aplikaci asciio. Předem upozorňuji, že to co bude následovat je pouze opravdu letmé seznámení s tím oč jde. K plnému textu se dostanete až přes odkaz uvedený v textu.
Znám velmi málo lidí schopných udržet pořádek v uložených souborech a mají můj obdiv. Většina lidí to vzdá a situaci kdy začne zápolit s nedostatkem místa vyřeší tím, že si pořídí větší disk. Jenže takové řešení – obzvláště těm, kterým na datech záleží – leze do peněz. Žádná kapacita disku není nekonečná, protože místo zabírají nejenom nově přibývající soubory, ale také soubory zduplikované. Nejběžnější formou zálohy – obzvláště u těch co neznají git – je prostá kopie souboru. A když pak dochází místo řeší situaci tím, že obvykle zmáznou starší zálohy. Ovšem je dost lidí, co jsou schopni bez většího přemýšlení a nostalgie smáznout i data která jim později chybí.
Chápu, pro některé zdejší odborníky na všechno problém trivialita hodná mateřské školy. Nicméně nalezení optimálního řešení mi sežralo času víc, než bych si přál. Potřeboval jsem totiž kvůli pořízení screenshotu sputit jednu aplikaci v okně o přesně dané velikosti a v rámci tohoto okna rozmístit její prvky tak, aby svým rozložením maximálně odpovídaly staršímu screenshotu z minulosti. Při tom jsem zjistil, že se pod určitou šířku okna ani dostat nelze a že je třeba zjistit pokud možno optimální velikost. Nakonec jsem pro tento účel použil utilitu wmctrl. Nic světoborného, ale neznal jsem a někomu se to může také hodit.
V dávných dobách, kdy jsem ještě pracoval s MS Windows, jsem poměrně často využíval pro psaní znaku @ klávesy Alt a číselného kódu 64. S přechodem na linuxové prostředí psaní znaků anglické klávesnice přes číselné kódy ztratilo smysl, protože je lze psát rovnou přes pravý Alt. Nicméně při korektuře textu vytaženého přes OCR, potřebuji čas od času psát znaky, které ani přes pravý Alt psát nelze. Proto mne zajímalo jak na to. Je možné, že se i mezi vámi jsou osoby, které potřebují nejenom programovat, ale také psát či opravovat texty české, slovenské, polské i jiné. A těm by se tenhle blogpost mohl hodit.
Kolega už delší čas monitoruje switche i jiná zařízení přes Observium, které si z nich vytahuje data přes SNMP. Ty následně analyzuje a zpracovává do nejrůznějších tabulek a grafů. Mně se obzvláště zalíbilo, že Observium umí zpracovat také informace o síťových portech. Napadlo mě, že by nebylo špatné takto monitorovat i linuxové stroje. Trochu jsem zapídil po netu a po rozběhání mne výsledek nadchnul natolik, že jsem se rozhodl o něj s vámi podělit prostřednictvím tohoto blogpostu.
Oblíbeným strašákem dneška je hrozba, že nebude dost peněz na výplatu důchodů. Neustále se bubákuje demografickým poklesem a jako jedna z cest k řešení problému je nám vytrvale podsouvána nutnost posunutí důchodové hranice. Ale je to vskutku nutné? Není to naopak kontraproduktivní krok, který ve skutečnosti situaci jen zhoršuje?
Žurnalistická úroveň článků v českých médiích je již tak vysoká, že mám tisíc chutí jejich pisálky nakopnout.
Jedna z věcí, která mě irituje u libvirtu je VNC konzole. Nepracuje dobře s mapováním kláves - alespoň tedy na mém notebooku. Proto u svého řešení používám pro přístup na grafickou konzoli virtuálu prakticky výhradně přístup přes Spice, kde tento problém není.
Pacemaker je aplikace se kterou s velkou pravděpodobností většina z vás vůbec nepřijde do styku. A když už, tak zpravidla pouze ve dvou nodovém nasazení. Ovšem kola dějin se točí dál a s pozvolným nástupem distribuovaných souborových systémů už přestávají být vícenodové clustery raritou. A pokud budete chtít v takovém prostředí provozovat Pacemaker, tak dříve či později narazíte na parametr utilization
Předmětem blogpostu je, resp. byl obsah článku s titulem "Opravdoví programátoři nepoužívají Pascal", na který narazil můj kolega při "úklidu" svého starého profilu. Protože původní text byl bez diakritiky uvádím místo něj link na poněkud čitelnější formu..
To je děs jak ten čas letí. Před rokem a půl jsem zde publikoval blogpost na téma - virtualizovaný cluster. Ten měl vzápětí následovat tento blogpost, ale protože koncem září je v našem prostředí nejvíc práce už nebyl čas na doladění důležité komponenty - virtuálního hostitele. Cílem blogpostu totiž je - nabídnout, všem co mají zájem - virtuální stroj, ve kterém by si mohli v izolovaném prostředí vyzkoušet jak se pracuje s Pacemakerem. Virtualizovaný cluster v prostředí virtuálního hostitele.
Nevím jestli si toho všimnul i někdo jiný, ale s masovým rozšířením gitu začala éra totálního úpadku štábní kultury při uvolňování aktualizovaných verzí software, což sebou nejspíš stáhne do sraček i linuxové distribuce, které za sebou nemají týmy placených specialistů co mají hrabání se v software jako svou pracovní náplň. V čem tkví podstata problému.
Rád bych se vyhnul paušalizaci, kterou tak milují současná zbulvarizovaná média, takže se pokusím pokud možno nestraně napsat, že zatím co se volové mohou přetrhnout, aby dali zastupitelům Číny okázale najevo své pohrdání, zcela mimo pozornost davu uniká jiný - mnohem závažnější akt. A to, že naši zastupitelé odmítají akceptovat návrh EU, podle kterého by lidé pracující v zahraničí měli mít nárok na stejnou mzdu jako místní.
Jsou tomu dva týdny, co jsem publikoval blogpost, ve kterém jsem shrnul problémy s překrýváním systému publikovaného přes NFS. Během té doby jsem absolvoval celou řádku pokusů a kompilací jádra - včetně těch nejaktuálnějších verzí z git repozitáře. Nakonec jsem nad tím zlomil hůl s tím, že řešení, o kterém jsem tu psal v předchozím blogpostu je funkční a je čas jít dál. A dnes jsem - v souvislosti s řešením zcela jiného problému - přišel na to, proč kolabovalo aufs a jak to obejít.
Je to tristní situace. Dlouho a s nadějí očekávaná integrace modulu overlay (původně "overlayfs") má zatím velice rozpačitý výsledek, neboť stále nefunguje nad NFS a jak se zdá, ani u jádra řady 4.5 se situace jen tak nezmění. I když nemohu vyloučit, že je to možná kombinací jaderných modulů a konfigurace jádra Debianu. Nechápu, jakým způsobem, za jakých okolností a proti jakému NFS serveru Szeredi tento modul testuje, protože mi to nefunguje ani u poslední verze jádra ( commit 2c9b3 ), která již má začleněn patch zavádějící parametr 'default_permissions'. Díky němu by měl overlay nad readonly NFS fungovat. Jenže..
Namountovaný NFS adresář vypadá na první pohled OK. Až na jeden detail - žádný soubor nelze otevřít. Ať dělám co dělám, vždy skončím při pokusu o čtení obsahu souboru s hláškou: "No such device or address".
Zanedlouho to bude pět let, co jsem zde publikoval blogpost s názvem Sociální důchodový systém. Jeho princip spočíval v tom, že by byla stanovena paušální částka pro všechny stejná, která by se odvíjela od průměrného čistého platu.
I vy jste si možná položili tuto otázku. Odpověď na tuto otázku má kořeny víc jak třicet let staré. Bylo to již za vlády komančů, co jsem si umínil, že chci svobodně sdílet informace, bez toho, abych potřeboval milostivé svolení nějakého ignoranta. Ovšem mé tehdejší technické prostředky byly velice omezené - psací stroj a kopírák. Ale byl to úsvit počítačové éry, takže vše bylo jen otázkou času.
Většina následujícího textu byla původně součástí nápovědy k dynamicky generovaným stránkám v mé wiki, ale pro běžné použití už mám k dispozici univerzální parametrizovanou šablonu, takže není důvod děsit uživatele víc než je nutné. Bylo mi však líto již napsaný kus textu zahodit - obzvláště, když se jím může inspirovat někdo jiný. A tak vzniknul tenhle blogpost.
Vítám vás u dalšího dílu volného seriálu o ptákovinách v MediaWiki. Tentokrát se zaměřím na zdánlivě banální věc, a to: "Jak zajistit, aby se anonymnímu uživateli nezobrazoval stejný obsah, jako uživateli přihlášenému".
V úvodním blogpostu téhle série jsem nastínil řešení situace, kdy chci s rozšířením Translate spravovat odkazy na externí stránky tak, aby uživatelé byli z určité stránky přesměrováváni na cílovou stránku podle svého jazykového nastavení. Toto řešení však mělo jeden drobný nedostatek, na který jsem upozornil v diskuzi. Využívalo se při něm tzv. "kouzelné slovíčko" USERLANGUAGECODE, které je však dostupné pouze tehdy, je-li uživatel přihlášený. U wiki, která je vyhrazena pouze pro přihlášené uživatele s tím není problém. Ale co dělat, chci-li aby to přesměrování fungovalo i pro anonymního uživatele? Řešení mne napadlo v souvislosti s řešením jiného problému.
V minulém blogpostu na téma Čuňačíme v MediaWiki jsem zmínil, že údržba multijazyčné wiki není žádný med. Významným pomocníkem je v takovém případě rozšíření Translate o kterém jsem psal v blogpostu předminulém. Jeho aplikace na překlad běžných stránek je v celku bezproblémová, jenže víte, jak ho použít na překlad systémových zpráv?
Pokud spravujete nějakou wiki založenou na MediaWiki, tak možná víte, že největší opruz je - nacpat nějaký kloudný obsah do stránek, které jsou spojeny s běžnou údržbou. Možností je několik.
V červnu uplyne 7 let od té doby co jsem - těsně po svém nástupu - spustil naši wiki. Začínali jsme tenkrát na verzi 1.12 a zanedlouho se chystám aktualizovat stávající verzi 1.20.5 na aktuální stabilní verzi (nejspíš 1.24.2). I když aktuální verze funguje bez problémů, motivací pro tento krok je nasazení rozšíření Translate.
..který ovšem u České filmové akademie totálně propadnul. Většinu cen při udílení Českého lva 2015 posbíral film, surfující na vlně zájmu o tzv. sociálně vyloučené "Cesta ven", film o prdeli světa u Hanušovic a vcelku fádní remake klasických čských pohádek "Tři bratři".
V diskuzi pod jedním z nedávných blogpostů se objevil i obecně pomýlený názor že "Češi prostě neválčí". Není to pravda. Obyvatelé českých zemí totiž válčí neustále, ale mají svůj specifický způsob boje, který je pro příslušníky jiných národů nepochopitelný.
Tak jsem se konečně dostal ke svému dlouhodobému restu - hodit manuál ke GlusterFS z poznámek do wiki, a když už jsem byl v ráži, tak byl již existující manuál k LVM rozšířen o kapitolu na téma Thin Provisioning a využití SSD jako LVM cache.
Kdysi dávno na základní škole, když se nás ptali, čím bychom chtěli být, jsem šokoval učitelku tím, že jsem chtěl být farářem. Ne proto, že bych byl věřící, ale protože jsem chtěl pomáhat lidem na cestě k tomu, být lepší po té lidské stránce. Časem jsem si ale uvědomil a na vlastní kůži poznal, že staré psy novým kouskům nenaučíš a proutky je třeba ohýbat dokud jsou mladé. Proto jsem šel na pedagogikou fakultu. Ale, jak vidno, moje cesta měla jít úplně jiným směrem a tak píšu sem.
Uf, jak ten čas letí. Je tomu již pět let co jsem zde nadhodil poslední literární hádanku. Ne že bych se od té doby nikdy nechystal k nahození další, ale obvykle od záměru sešlo pro jiné, důležitější věci na práci. V poslední době jsem však "objevil" poněkud pozapomenutého autora, kterého stojí za to připomenout. Své blogy - výstižnější označení pro jeho zápisy by člověk stěží pohledal - psal od počátku první světové války a publikoval v průběhu dvacátých let. Než zemřel, ve stejném věku jako jsem teď já, na tuberkulózu.
Zhruba před čtyřmi lety jsem zde publikoval blogpost na téma Dětské military tábory, v jehož závěru jsem si kladl otázku: "Jaký mají takové tábory přínos"? Dnes už to víme. Myslím, že nejsem daleko od pravdy, když si myslím že tehdejší absolventi onoho dětského "tábora" jsou totožní s oněmi zelenými mužíčky z Krymu.
Poučen minulostí čtu v dnešních zprávách o podobných táborech, které organizuje Hamás.
V blogpostu Jak skamarádit openvswitch a systemd jsem uvedl ukázkový příklad konfigurace virtuálního portu switche se zapojeným síťovým rozhraním eth0. Tento zápis rozšiřuje téma o volby nezbytné pro správné nastavení VLAN.
Nedávná aférka kolem úniku hesel ze serveru jabbim.cz, googlí oběšenec a rodinná vánoční mobilizace mne pohnuly k tomu, abych na svém serveru - kromě jiného - spustil také vlastní XMPP server. Volba padla na prosody, které mi je sympatické tím, že se obejde bez databázového serveru. A jelikož kecálka využívám poměrně hojně, raději než e-mail, narazil jsem přitom na zajímavou utilitku sendxmpp, které zde kupodivu zatím nikdo větší pozornost nevěnoval.
Možná jste zaregistrovali, jak černoušek zvolna točí kormidlem US Enterprise přídí ke Kubě. Náš ministr zahraničí - "Nomen omen", v tom vidí akt politické zodpovědnosti a vstřícný krok. Ale položme si otázku - má o něj vůbec Kuba zájem?
Před několika dny se ve zdejší linuxové poradně objevil dotaz, který lze přeformulovat zhruba takto: Jak nastavit v konfiguraci Apache WebDAV, aby se přes jedno URL dostal uživatel po přihlášení vždy jen a pouze do svého adresáře? Zaujalo mne to, protože z mého pohledu je WebDAV v současné době snad jediné multiplatformí řešení, vhodné pro sdílení dat, které se obejde bez cloudových služeb velkých společností.
Pamatujete na plynovou krizi roku 2009? Jak EU nasadila ramena a dělala na Rusko "Ty! Ty! Ty!", protože z trubek lezlo méně plynu než mělo? Ty, co již tehdy upozorňovali na to, že ho nejspíš bez skrupulí kradou ukrajinská neviňátka, bys tenkrát málem spočítal na prstech jedné ruky.
Rok se s rokem sešel a nastal čas se podívat na zub smlouvě s T-mobile. Při té příležitosti ve mně konečně uzrálo rozhodnutí jít do Blackberry Q10. Sony Ericsson Xperia pro, kterou jsem používal dosud sice stále slouží, ale s výdrží baterie to nebylo nic moc i přes to, že jsem koupil novou baterii. Posledního půl roku se mi stávalo častěji, že telefon kleknul dřív, než jsem večer stačil dorazit domů.