V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Musím s potěšením konstatovat, že šablona ToDo, o níž jsem se zmiňoval minule výrazně zefektivnila naši práci a tak uzrál čas na vytvoření nové šablony, která by zajistila štábní kulturu při zadávání biografických údajů. Ovšem taková šabloná má ještě jeden pozitivní efekt a záhy vysvětlím jaký.
Jak jsem si všiml u minulého blogpostu, mým zdejším fanouškům zřejmě stačí k rudé mlze před očima pouhé jméno Aleš Kapica. Proč je tedy opět znova nevydráždit jednoduchým přehledem konkrétních čísel.
V závěru minulého blogpostu jsem se zmínil o šabloně, která počítá správné hodnoty aby i při procentuálním nastavení velikosti bylo možné skládat rozdělené obrázky k sobě. Dnes bych se rád zmínil o existenci dalších pomocných šablon, které slouží k různým účelům.
Tak nám dnes nadělili ústavní soudci čerstvou novinku – zrušili, na žádost krátkozrakých politiků menších stran, přepočet který od roku 2002 zvýhodňoval velké volební subjekty na úkor malých stran. Opatření, které si tenkrát protlačily tehdejší velké strany ODS (za kormidlem Václav Klaus starší)a ČSSD (za kormidlem Miloš Zeman) ve snaze uniknout patové situaci z povolební situace roku 1997 a dosáhnout většinové vlády pokud možno bez účasti otravného koaličního partnera. A posichrovali to procentuální hranicí, která automaticky – pochopitelně v jejich prospěch – diskvalifikovala všechny malé strany.
Zemi opanovala všeobecná letargie. Většina obyvatel rezignovala na normální existenci a zalezla do svých ulit. Ti šťastnější, co mají přírodu hned za humny jsou v pohodě. Kdo tohle štěstí nemá, může přes týden jen do práce z práce a šlus. Kdo nevlastní chalupu či chatu ba ani vůz a bydlí ve městě, se může akorát tak promenovat po ulicích. Prakticky se není o čem bavit. Kdo nesedí zavřený doma, tak se tím co a kde dělá raději moc nechlubí. Co kdybys byl taky práskač?
Jednou z mých oblíbených kratochvílí, je přenášení v čase. Je to jednoduché. Stačí se koukat kolem sebe a vědět něco o místech jimiž procházíte. Kupř. dnes, cestou z Olšanského náměstí do Myslíkovy mne napadlo, jak z hlediska pachů a vůní musela být kouzelná Praha před pouhými 150 lety.
Naposledy jsem psal o čuňačení v MediaWiki asi před půl rokem, kdy jsem chtěl upozornit na to, že jsem přepracoval svoji původní šablonu Images tak, aby bylo možné používat výřezy z obrázků a stránek generovaných z DjVu a PDF dokumentů. Blogpost nebyl nijak extra hodnocen, takže mě vcelku nepřekvapuje, jak se do hlavní vývojové větve MediaWiki dostávají čím dál větší prasečiny.
Zdědil jsem virtuální server na němž je mimo webu také sdílené úložiště přístupné přes WebDAV. Jeho virtuální disk měl pouhých 40GB, což není moc, takže jsem chtěl předejít situaci, že by někdo svými daty vyčerpal veškerou diskovou kapacitu a tak, byť neúmyslně, způsobil jeho kolaps. Mít ho na Btrfs, tak by to nebyl problém. Vytvořil bych subvolume a nastavil kvóty. Jenže tenhle server měl pouze jeden diskový oddíl formátovaný na ext4, takže jsem nemohl využívat ani výhod snapshotování. Šel jsem na to tedy jinak.
Počátkem dubna tohoto roku jsem zde publikoval blogpost, ve kterém jsem zpracoval měsíční počty úmrtí za uplynulých 28 let. Za rok 2020 tehdy ještě žádná data k dispozici nebyla, takže jistou rekapitulaci je možné udělat teprve nyní.
Je to víc než týden, co jsem naposledy šťouchnul do vosího hnízda a v mailu se mi nahromadilo několik linků, které mě nějakým způsobem zaujaly.
Já se to teprve dozvím. Kdy? To ví bůh. Půjde-li to dobře tak snad v pondělí ráno. Nicméně využívám této příležitosti k tomu, abych objasnil proč považuji současný přístup řešení problému za diletantský.
Člověk se stále učí. S nástupem systemd se objevily nástroje, o kterých mnoho administrátorů nic moc neví, protože se u distribucí bez systemd stejně musí obejít bez nich. O jejich možnostech se pak dozvídají víceméně náhodou, tak jak jsem se o možném využití loginctl dozvěděl já.
Sorry za pidiblog, ale než jsem přišel na správnou kombinaci jak psát indexová čísla u chemických vzorců, tak mi to chvíli trvalo, proto si chci pro příště ušetřit čas. Čísla v horním indexu se píšou s využitím compose klávesy v kombinaci se "stříškou" a pro dolní s "podtržítkem".
Včera v noci jsme se vrátili z buše, a jelikož je venku nechutné vedro, strávil jsem poledne civěním na bednu kde běžel druhý díl francouzského dokumentu "Historie bombardování. Od Guerniky k Hirošimě." Fakt strašné. Ne ovšem téma jako takové, ale to, jak se nenápadně prostřednictvím účelové interpretace toho co se skutečně událo, bylo vyřčeno, napsáno a natočeno, deformuje pohled na minulost.
Včera jsem zde umístil blogpost jsem se pídil po tom, jakým způsobem se dá zjistit, jak dlouho trvá, než GIMP zrealizuje nějakou operaci. A dnes – víceméně náhodou – jsem zjistil, kde na to má GIMP vlastní udělátka. Přišel jsem na díky tomu, že jsem chtěl vyzkoušet nástroj N-Point Deformation, o jehož existenci jsem neměl tušení, protože jde o experimentální věc, kterou nelze aktivovat jen tím, že si ji zapnete v nastavení.
Původně jsem chtěl tenhle dotaz do pléna hodit do poradny, ale nebylo mi jasné do které ze stávajících skupin dotazů bych ho měl dát. Takže mi nezbylo než se otázat takhle. Zpracovávám v GIMPU skenované dokumenty, což obnáší aplikaci nejrůznějších filtrů, atp. Některé jsou náročné a trvají déle, jiné tak náročné nejsou. Bohužel ale netuším jakým způsobem bych mohl zjistit jak přesně trvají dlouho
Pamětníci si možná vzpomenou, že jsem tu před dvěma lety publikoval ukázkovou šablonu, kterou si můžete na stránkách vaší instance MediaWiki vynutit responzivní rozvržení stránek. Od té doby uplynul již nějaký čas a protože moje nároky mezi tím stouply, bylo nutné to udělat znovu a lépe. Zjistil jsem totiž, že standardní MediaWiki nepočítá s tím, že byste chtěli z uploadovaného obrázku udělat výřez.
Kdo z vás si vzpomene na propagační slogan, z večerníčku o klukovi z plakátu? Třeba se nad ním teď někdo z vás zamyslí a rovněž zapřemýšlí o tom, zda-li by nestálo za to, obdařit potomka knihou z linuxového ranku. Ale upřímně řečeno, s nabídkou takových knih to již dlouhodobě není žádná sláva. A není divu.
První reakcí většiny nezasvěcených, když se zavřely školy vůči učitelům byla závist. "Ti se mají! Nemusejí do práce a plat jim běží." Ti co mají děti školou povinné ale vědí, že poměrně záhy po počátečním ochromení, řada učitelů začala z vlastní iniciativy s on-line výukou. Záhy se začaly v médiích objevovat články, ve kterých rodiče ventilují jak je pro ně náročné zvládat domácnost práci a do toho ještě výuku vlastních potomků.
Tak posledně jsme si povídali o zvídavých Číňanech, dnes prohodím pár slov na adresu jejich chytřejších soudruhů nainfiltrovaných do USA. Pro ty mám na svém serveru jinou specialitu. Jejich útoky totiž nejsou tak tupé, jako pokusy co jdou z říše středu.
Každého čas od času přepadne nějaká ta choroba a ti prozíravější mají pro takovou situaci doma lékárničku, nebo alespoň několik léků první pomoci. V posledních diskuzích jsme se tady hodně přeli o to, jakým způsobem se mělo či nemělo postupovat. A také zde opakovaně zaznělo, na obhajobu plošných opatření, že jsou lidé nezodpovědní a tudíž je lépe převentivně nařídit plošné nošení roušky všem.
Vytrvalá PR kampaň vedená s jediným cílem – ospravedlnit vládní nařízení – již přináší svoje ovoce. Stačí ale porovnat statistická data za posledních 28 let k tomu abychom viděli že nejde o nic mimořádného. Jde pouze o mimořádnou pozornost věnovanou jednomu konkrétnímu viru, který sám o sobě není tak nebezpečný, jako důsledky vyvolané paniky.
Před rokem, kdy jsem měl – stejně jako letos – vyplnit všobecně známý "růžový papír" ohledně daní, poprvé dorazil formulář ve formě PDF. Nakonec jsem ho vyplnil pomocí aplikace Master PDF Pro, který má oproti Acrobatu Pro DC, od Adobe také linuxovou verzi. Zvládla totéž co plnotučný Acrobat, který pro linux není. Navíc má normální licenční politiku – nehodlám platit Adobe měsíční výpalné za cloudové služby o které nestojím.
Hm. Takže. Pro většinů laiků je využití exif tagů zcela mimo rámec jejich chápání. Takže když jim řeknete, že je lepší popis fotografie ukládat rovnou DO souboru s obrázkem, obvykle zůstanou čumět jak vlaštovky na drát. Je-li to i váš případ, asi nemá cenu abyste četli dál. Pokud ale potřebujete operativně přehazovat informace, které se časem mohou stát klíčové, pak se vám může moje know-how hodit.
Ačkoliv je abclinuxu server, kde by se dala očekávat vyšší koncentrace linuxových adminů, jsem mnohdy na pochybách. Proto si dovolím připojit na závěr tohoto blogpostu připojit malou anketu. V blogpostu se ale chci zmínit o terminálových multiplexorech a nástrojích, které využívám k souběžné práci na větším počtu vzdálených strojů.
Jak asi víte, mým celoživotním koníčkem je šťourání. Mimo jiné se šťourám také v historii. A to v historii relativně nedávné, leč silně ohýbané.
Jo, těch je tady plný pytel. Můžeš napsat o čem chceš, stejně během dvaceti, třiceti diskuzních příspěvků začnou mektat to svoje, bez ohledu na to, že se ta jejich témata už tady omlela nejmín tisíckrát.
Jsem opět nastoupil do druháku. Původně jsem měl v září dělat opravnou zkoušku z geometrické optiky, ale těsně před tím mi dala holka kopačky a to mi tak rozhodilo sandál, že se to nedalo. Všechny ostatní zkoušky jsem měl, takže jsem měl povinnost chodit do školy jen co čtrnáct dní na přednášku z Fyziky. Těch přednášek moc nebylo. Možná tři, čtyři, než začala listopadová hysterie.
Tak nám to zase uteklo. Po delším čase, vám opět přináším malou literární hádanku. Dnes ráno jsem sáhnul po knize vizionářského autora, který ve svých knihách burcoval aby obyvatelé téhle země překročili stín čecháčkovství. A při čtení následující pasáže jsem se nemohl ubránit srovnání se současnou situací v ČR. Dnes mne opravdu překvapuje už jen to, že zatím nikdo nezačal vykřikovat, že to panující sucho je trest boží za to, že velká část populace téhle země pomohla do sedla Zemanovi s Babišem. I kdyby to byla tisíckrát pravda, pokřikováním se věci nemění.
Asi před čtrnácti dny mne poprosil kamarád, jestli bych mu nedal k dispozici svůj archiv – šlo cca 3TB dat. A protože se mi doma válel jeden plonkovní 4TB Seagate Desktop SSHD, nakopíroval jsem data na něj a ten mu dal k dispozici. Ovšem po zkopírování cca 250GB mu ten disk velice podivným způsobem umřel. Dost mě to vyplašilo, protože další dva disky tohoto typu jsem "dočasně" použil u svého domácího úložiště – a právě ten, co mu chcípnul jsem měl připravený pro případ, že by se jeden z nich odebral do věčných lovišť. Rozhodl jsem se jich tedy urychleně, za každou cenu, zbavit. Abych mohl přejít k jádro pudla, je nutné zabrousit do historie těchto disků.
Nedávno jsem se sešel s jednou kamarádkou. Přesto, že jsme si byli kdysi velmi blízcí, už dlouhé roky na mne ani nevzpomněla. Jenom jsme se za ty leta párkrát, zcela náhodou potkali. Byl jsem tudíž zvědav, co nového, jak se má, atp. Během našeho rozhovoru se ukázalo, že ji ke mě přivedly především dvě věci. Jednak potřeba se někomu vykecat a pak naděje, že by mne – ze staré známosti – mohla pumpnout o nějaký ten litřík
Jak někteří všímavější návštěvníci vědí, jednou z věcí kterou se v rámci svého zaměstnání zaobírám je MediaWiki. Nedávno jsem udělal upgrade na verzi 1.31, o níž jsem se zmínil i zde. A v souvislosti s tím byl donucen vyvinout aktivitu, co mne opět přivedla k palčivému problému, který mě trápil již řadu let. Nicméně náhoda tomu chtěla, že letošní MediaWiki Hackaton se konal v Dejvicích. Rozhodl jsem se tedy překonat svou nechuť k cestování a vyrazit ze své nory na Karlově náměstí na periferii.
Je tomu 15 let co jsem napsal první stránky nápovědy pro českou mutaci Wikipedie – nejznámějšího projektu, který běží na MediaWiki. Wiki, kterou dodnes používáme k dokumentaci, založenou na MediaWiki, jsem rozjel před víc jak 10 lety. Vytvořil v ní celou řadu šablon a dopsal i vlastní rozšíření. A již 6 let spravuji i svou vlastní wiki. Dá se tedy říct, že mám s MediaWiki určité zkušenosti.
Minulý týden se privátní server, na kterém hostuji svou MediaWiki stěhoval na jinou infrastrukturu. Pro jistotu jsem udělal kompletní zálohy a rozhodl využít situace k dlouho odkládané aktualizaci z verze 1.27.0-alpha(517e327) na aktuální 1.33.0-alpha (043135a). Zdálo se, že upgrade MediaWiki proběhnul bez problémů, tak mě napadlo udělat kompletní upgrade celého stroje. Vykopnul jsem tedy poslední zbytky php5 a doinstaloval chybějící části pro php7.3, jenže ouha! Ukázalo se, že některé věci přestaly fungovat tak jak bylo zvykem. A jednou z nich bylo i rozhraní pro sledování posledních změn.
Přemýšlel jsem nad tím, jak se Babišovo ANO stalo domninantní stranou. Jak vypovídá sám název, politický subjekt s názvem ANO 2011, se objevil těsně po volbách r. 2010. Prezentoval se jako hnutí středu a vehementně se bránil označení politická strana.
Včera večer jsem konečně vypustil blogpost, který mi ležel mezi rozepsanými blogy 11 let. Nebyl napsaný s cílem, aby vyvolal nějakou diskuzi. Naopak. Vizualizaci politického spektra považuji za nástroj, který by měl každému pomoci ujasnit si, jak je na tom.
Tenhle blogpost jsem měl v plánu napsat už před jedenácti lety, protože mě irituje zjednodušené chápání politického spektra, při kterém jsou někteří jedinci schopni mne označit za levičáka, ačkoliv jsem zde již několikrát jasně deklaroval proč považuji stoupence komunismu za pomýlené osoby. A protože se tu kde kdo pokouší škatulkovat politické strany (a uskupení, která se snaží maskovat jako nestranická hnutí) pouze v rámci zjednodušeného dělení na pravici či levici, aniž by při tom hlouběji přemýšlel o tom, kde se v rámci politického spektra reálně nacházejí.
Pomalu se blíží čas, kdy se můj HP ProBook 6475b odebere do věčných lovišť, takže není zbytí a je třeba uvažovat o stroji, kterým bych ho v takovém případě nahradil. Pečlivě jsem zvažoval své aktuální potřeby a nakonec došel k závěru, že ho nahradím 13 palcovým HP Envy x360. Ovšem předtím jsem si chtěl vyzkoušet, jak se pracuje s linuxem na dotykové obrazovce.
Kdyby byl tento výrok pravdivý, tak byste tenhle blog nečetli. Ve skutečnosti vítězí vstupní hodnota, která vyhoví podmínce. Bez ohledu na to, je-li pravdivá, nebo ne – záleží pouze na nastavení podmínky.
Obvykle se dává do protikladu vůči pravdě – lež. Obojí je tvrzení, které lze testovat podmínkami. A ty mohou být nastaveny tak, aby vítězila lež.