V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Sorry za pidiblog, ale než jsem přišel na správnou kombinaci jak psát indexová čísla u chemických vzorců, tak mi to chvíli trvalo, proto si chci pro příště ušetřit čas. Čísla v horním indexu se píšou s využitím compose klávesy v kombinaci se "stříškou" a pro dolní s "podtržítkem".
Včera v noci jsme se vrátili z buše, a jelikož je venku nechutné vedro, strávil jsem poledne civěním na bednu kde běžel druhý díl francouzského dokumentu "Historie bombardování. Od Guerniky k Hirošimě." Fakt strašné. Ne ovšem téma jako takové, ale to, jak se nenápadně prostřednictvím účelové interpretace toho co se skutečně událo, bylo vyřčeno, napsáno a natočeno, deformuje pohled na minulost.
Včera jsem zde umístil blogpost jsem se pídil po tom, jakým způsobem se dá zjistit, jak dlouho trvá, než GIMP zrealizuje nějakou operaci. A dnes – víceméně náhodou – jsem zjistil, kde na to má GIMP vlastní udělátka. Přišel jsem na díky tomu, že jsem chtěl vyzkoušet nástroj N-Point Deformation, o jehož existenci jsem neměl tušení, protože jde o experimentální věc, kterou nelze aktivovat jen tím, že si ji zapnete v nastavení.
Původně jsem chtěl tenhle dotaz do pléna hodit do poradny, ale nebylo mi jasné do které ze stávajících skupin dotazů bych ho měl dát. Takže mi nezbylo než se otázat takhle. Zpracovávám v GIMPU skenované dokumenty, což obnáší aplikaci nejrůznějších filtrů, atp. Některé jsou náročné a trvají déle, jiné tak náročné nejsou. Bohužel ale netuším jakým způsobem bych mohl zjistit jak přesně trvají dlouho
Pamětníci si možná vzpomenou, že jsem tu před dvěma lety publikoval ukázkovou šablonu, kterou si můžete na stránkách vaší instance MediaWiki vynutit responzivní rozvržení stránek. Od té doby uplynul již nějaký čas a protože moje nároky mezi tím stouply, bylo nutné to udělat znovu a lépe. Zjistil jsem totiž, že standardní MediaWiki nepočítá s tím, že byste chtěli z uploadovaného obrázku udělat výřez.
Kdo z vás si vzpomene na propagační slogan, z večerníčku o klukovi z plakátu? Třeba se nad ním teď někdo z vás zamyslí a rovněž zapřemýšlí o tom, zda-li by nestálo za to, obdařit potomka knihou z linuxového ranku. Ale upřímně řečeno, s nabídkou takových knih to již dlouhodobě není žádná sláva. A není divu.
První reakcí většiny nezasvěcených, když se zavřely školy vůči učitelům byla závist. "Ti se mají! Nemusejí do práce a plat jim běží." Ti co mají děti školou povinné ale vědí, že poměrně záhy po počátečním ochromení, řada učitelů začala z vlastní iniciativy s on-line výukou. Záhy se začaly v médiích objevovat články, ve kterých rodiče ventilují jak je pro ně náročné zvládat domácnost práci a do toho ještě výuku vlastních potomků.
Tak posledně jsme si povídali o zvídavých Číňanech, dnes prohodím pár slov na adresu jejich chytřejších soudruhů nainfiltrovaných do USA. Pro ty mám na svém serveru jinou specialitu. Jejich útoky totiž nejsou tak tupé, jako pokusy co jdou z říše středu.
Každého čas od času přepadne nějaká ta choroba a ti prozíravější mají pro takovou situaci doma lékárničku, nebo alespoň několik léků první pomoci. V posledních diskuzích jsme se tady hodně přeli o to, jakým způsobem se mělo či nemělo postupovat. A také zde opakovaně zaznělo, na obhajobu plošných opatření, že jsou lidé nezodpovědní a tudíž je lépe převentivně nařídit plošné nošení roušky všem.
Vytrvalá PR kampaň vedená s jediným cílem – ospravedlnit vládní nařízení – již přináší svoje ovoce. Stačí ale porovnat statistická data za posledních 28 let k tomu abychom viděli že nejde o nic mimořádného. Jde pouze o mimořádnou pozornost věnovanou jednomu konkrétnímu viru, který sám o sobě není tak nebezpečný, jako důsledky vyvolané paniky.
Před rokem, kdy jsem měl – stejně jako letos – vyplnit všobecně známý "růžový papír" ohledně daní, poprvé dorazil formulář ve formě PDF. Nakonec jsem ho vyplnil pomocí aplikace Master PDF Pro, který má oproti Acrobatu Pro DC, od Adobe také linuxovou verzi. Zvládla totéž co plnotučný Acrobat, který pro linux není. Navíc má normální licenční politiku – nehodlám platit Adobe měsíční výpalné za cloudové služby o které nestojím.
Hm. Takže. Pro většinů laiků je využití exif tagů zcela mimo rámec jejich chápání. Takže když jim řeknete, že je lepší popis fotografie ukládat rovnou DO souboru s obrázkem, obvykle zůstanou čumět jak vlaštovky na drát. Je-li to i váš případ, asi nemá cenu abyste četli dál. Pokud ale potřebujete operativně přehazovat informace, které se časem mohou stát klíčové, pak se vám může moje know-how hodit.
Ačkoliv je abclinuxu server, kde by se dala očekávat vyšší koncentrace linuxových adminů, jsem mnohdy na pochybách. Proto si dovolím připojit na závěr tohoto blogpostu připojit malou anketu. V blogpostu se ale chci zmínit o terminálových multiplexorech a nástrojích, které využívám k souběžné práci na větším počtu vzdálených strojů.
Jak asi víte, mým celoživotním koníčkem je šťourání. Mimo jiné se šťourám také v historii. A to v historii relativně nedávné, leč silně ohýbané.
Jo, těch je tady plný pytel. Můžeš napsat o čem chceš, stejně během dvaceti, třiceti diskuzních příspěvků začnou mektat to svoje, bez ohledu na to, že se ta jejich témata už tady omlela nejmín tisíckrát.
Jsem opět nastoupil do druháku. Původně jsem měl v září dělat opravnou zkoušku z geometrické optiky, ale těsně před tím mi dala holka kopačky a to mi tak rozhodilo sandál, že se to nedalo. Všechny ostatní zkoušky jsem měl, takže jsem měl povinnost chodit do školy jen co čtrnáct dní na přednášku z Fyziky. Těch přednášek moc nebylo. Možná tři, čtyři, než začala listopadová hysterie.
Tak nám to zase uteklo. Po delším čase, vám opět přináším malou literární hádanku. Dnes ráno jsem sáhnul po knize vizionářského autora, který ve svých knihách burcoval aby obyvatelé téhle země překročili stín čecháčkovství. A při čtení následující pasáže jsem se nemohl ubránit srovnání se současnou situací v ČR. Dnes mne opravdu překvapuje už jen to, že zatím nikdo nezačal vykřikovat, že to panující sucho je trest boží za to, že velká část populace téhle země pomohla do sedla Zemanovi s Babišem. I kdyby to byla tisíckrát pravda, pokřikováním se věci nemění.
Asi před čtrnácti dny mne poprosil kamarád, jestli bych mu nedal k dispozici svůj archiv – šlo cca 3TB dat. A protože se mi doma válel jeden plonkovní 4TB Seagate Desktop SSHD, nakopíroval jsem data na něj a ten mu dal k dispozici. Ovšem po zkopírování cca 250GB mu ten disk velice podivným způsobem umřel. Dost mě to vyplašilo, protože další dva disky tohoto typu jsem "dočasně" použil u svého domácího úložiště – a právě ten, co mu chcípnul jsem měl připravený pro případ, že by se jeden z nich odebral do věčných lovišť. Rozhodl jsem se jich tedy urychleně, za každou cenu, zbavit. Abych mohl přejít k jádro pudla, je nutné zabrousit do historie těchto disků.
Nedávno jsem se sešel s jednou kamarádkou. Přesto, že jsme si byli kdysi velmi blízcí, už dlouhé roky na mne ani nevzpomněla. Jenom jsme se za ty leta párkrát, zcela náhodou potkali. Byl jsem tudíž zvědav, co nového, jak se má, atp. Během našeho rozhovoru se ukázalo, že ji ke mě přivedly především dvě věci. Jednak potřeba se někomu vykecat a pak naděje, že by mne – ze staré známosti – mohla pumpnout o nějaký ten litřík
Jak někteří všímavější návštěvníci vědí, jednou z věcí kterou se v rámci svého zaměstnání zaobírám je MediaWiki. Nedávno jsem udělal upgrade na verzi 1.31, o níž jsem se zmínil i zde. A v souvislosti s tím byl donucen vyvinout aktivitu, co mne opět přivedla k palčivému problému, který mě trápil již řadu let. Nicméně náhoda tomu chtěla, že letošní MediaWiki Hackaton se konal v Dejvicích. Rozhodl jsem se tedy překonat svou nechuť k cestování a vyrazit ze své nory na Karlově náměstí na periferii.
Je tomu 15 let co jsem napsal první stránky nápovědy pro českou mutaci Wikipedie – nejznámějšího projektu, který běží na MediaWiki. Wiki, kterou dodnes používáme k dokumentaci, založenou na MediaWiki, jsem rozjel před víc jak 10 lety. Vytvořil v ní celou řadu šablon a dopsal i vlastní rozšíření. A již 6 let spravuji i svou vlastní wiki. Dá se tedy říct, že mám s MediaWiki určité zkušenosti.
Minulý týden se privátní server, na kterém hostuji svou MediaWiki stěhoval na jinou infrastrukturu. Pro jistotu jsem udělal kompletní zálohy a rozhodl využít situace k dlouho odkládané aktualizaci z verze 1.27.0-alpha(517e327) na aktuální 1.33.0-alpha (043135a). Zdálo se, že upgrade MediaWiki proběhnul bez problémů, tak mě napadlo udělat kompletní upgrade celého stroje. Vykopnul jsem tedy poslední zbytky php5 a doinstaloval chybějící části pro php7.3, jenže ouha! Ukázalo se, že některé věci přestaly fungovat tak jak bylo zvykem. A jednou z nich bylo i rozhraní pro sledování posledních změn.
Přemýšlel jsem nad tím, jak se Babišovo ANO stalo domninantní stranou. Jak vypovídá sám název, politický subjekt s názvem ANO 2011, se objevil těsně po volbách r. 2010. Prezentoval se jako hnutí středu a vehementně se bránil označení politická strana.
Včera večer jsem konečně vypustil blogpost, který mi ležel mezi rozepsanými blogy 11 let. Nebyl napsaný s cílem, aby vyvolal nějakou diskuzi. Naopak. Vizualizaci politického spektra považuji za nástroj, který by měl každému pomoci ujasnit si, jak je na tom.
Tenhle blogpost jsem měl v plánu napsat už před jedenácti lety, protože mě irituje zjednodušené chápání politického spektra, při kterém jsou někteří jedinci schopni mne označit za levičáka, ačkoliv jsem zde již několikrát jasně deklaroval proč považuji stoupence komunismu za pomýlené osoby. A protože se tu kde kdo pokouší škatulkovat politické strany (a uskupení, která se snaží maskovat jako nestranická hnutí) pouze v rámci zjednodušeného dělení na pravici či levici, aniž by při tom hlouběji přemýšlel o tom, kde se v rámci politického spektra reálně nacházejí.
Pomalu se blíží čas, kdy se můj HP ProBook 6475b odebere do věčných lovišť, takže není zbytí a je třeba uvažovat o stroji, kterým bych ho v takovém případě nahradil. Pečlivě jsem zvažoval své aktuální potřeby a nakonec došel k závěru, že ho nahradím 13 palcovým HP Envy x360. Ovšem předtím jsem si chtěl vyzkoušet, jak se pracuje s linuxem na dotykové obrazovce.
Kdyby byl tento výrok pravdivý, tak byste tenhle blog nečetli. Ve skutečnosti vítězí vstupní hodnota, která vyhoví podmínce. Bez ohledu na to, je-li pravdivá, nebo ne – záleží pouze na nastavení podmínky.
Obvykle se dává do protikladu vůči pravdě – lež. Obojí je tvrzení, které lze testovat podmínkami. A ty mohou být nastaveny tak, aby vítězila lež.
Je aplikace primárně určená pro správu filmových sbírek. Ale zjistil jsem, že je docela dobře využitelná i pro správu souborů elektronických knih. Přišel jsem na to víceméně náhodou, když se do seznamu souborů z vybrané lokace natáhly i soubory, které nebyly zrovna multimediální.
Jako většina mých blogpostů, má i tento za cíl vyprovokovat diskuzi, z níž bude možné vytěžit užitečné poznatky a tipy. Předpokládám, že většina z vás je obeznámena s tím, jak se pracuje přes ssh klienta na vzdáleném linuxovém stroji. Tenhle blogpost ve stručnosti shrnuje mé stávající poznatky jak přes ssh vzdáleně pracovat na stroji s MS Windows 10
Když jsem v jednom ze svých nedávných blogpostů popisoval svoje trable s nastavením bootování PXE přes UEFI, tak jsem ani zdaleka nepopsal vše co jsem musel řešit. Ke spoustě věcí jsem se dostal za pochodu a kdybych měl důkladně zmapovat každou kravinu, tak bych ten blogpost v životě nedopsal. A jednou z nich je UEFI samo o sobě.
Přátelé, v posledních dnech mi nedala spát otázka vzdáleného managementu MS Windows v laboratořích. Takže jsem naběhnul dnes dopoledne do práce, abych se to pokusil zlomit. V neděli přeci jen tolik studentů ve škole nestraší – byl tam jen jeden, ale ten si hrál s robůtkem, tak nerušil.
Na rozdíl od mnoha nešťastníků mám poměrně pravidelný životní rytmus. Zatím spím dobře, svých 8 hodin. Chodím spát kolem 23:00 a vstávám před 7:00. To už jsou obvykle všichni krom babi fuč. Zvolna se proberu, někdy si dám ranní bílou kávu, poklábosím s babičkou. A kolem osmé se na pohodu vybatolím se z domu. Někdy jdu pěšky, když jsem líný jedu tramvají. Notebook zapínám v práci obvykle mezi půl devátou až devátou. Cestou si koupím nějakou snídani, takže ji tlačím do hlavy, kontroluji došlé zprávy. A mezi tím se zvolna trousí kolegové. NA oběd chodíme mezi 11:00 až 12:30. Výjimečně později. Nejproduktivnější období u mne nastává mezi 14:00 až 18:00. V 19:00 toho mám obvykle už fakt plné zuby a jdu domů. Cestou sežeru jídlo první pomoci. Obvykle si pak dám ještě něco doma, a pak zase na kutě.
Tak pravidelné krizové období, které – tak jako každý rok – vrcholí na přelomu září a října, máme konečně za sebou. Letos bylo obzvláště vypečené. Obvykle začíná počátkem srpna a je tak dost času na to, přijít na kloub všem záludnostem, které si aktualizace disklesového systému, nebo nějaká jiná změna vyžádá. Letos tomu bylo jinak. Ještě týden před začátkem semestru byla jedna z laboratoří na DCE staveništěm a nový server na který se měla přestěhovat disklessová infrastruktura na DC, dorazil až 21.9. v pátek odpoledne, a ne v polovině srpna, jak bylo původně v plánu. Ale o tom, tenhle blogpost nebude.
Možná jste i vy, tak jako já, narazili na problém s responzivním zobrazením obrázků vložených do wiki založené na systému MediaWiki. Ta standardně pracuje s “natvrdo” nastavenou velikostí obrázku, což vede k tomu, že se při změně velikosti okna prohlížeče jejich rozměry nezmění. Důsledkem je, že se totálně rozhodí formátování stránky a větší obrázek z okna “vyteče”. Pro většinu uživatelů to je neřešitelný problém, protože vyžaduje sofistkovaná rozšíření, která nemusíte mít všude k dispozici. I tak bývá zápis syntaxe poměrně komplikovaný. Existuje ale poměrně elegantní řešení – šablona. Ovšem vytvoření takové šablony je záležitost, na kterou každý uživatel nemá. Pokud tedy máte zájem, nabízím vám tímto k dispozici svoji šablonu. Vyžaduje ale, abyste měli v konfiguraci vaší wiki povoleno použití html elementu img – proměnná $wgAllowImageTag musí mít hodnotu true.
Byli by mi celkem ukradení: Andrej Babiš, Miloš Zeman či Vladimír Mařík. Kdyby mi nebyli tak bytostně odporní lháři.
Zatím ještě stále jsme země s parlamentární zastupitelskou demokracií. I když Zeman a jemu podobní dělají vše pro to, aby to skončilo. S cílem tohoto blogpostu je objasnit proč je senát považován za pojistku demokracie.
Je tomu dvacet let, co jsem "objevil" možnosti internetu. Tehdy to byla bezedná studnice informací o všem možném. A protože k ní ještě neměl přístup každý mamlas, šlo většinou o informace relevantní a cenné.
Minulý týden umřel kolegův strýc a zároveň zakladatel firmy, kde dělá Max. Byla to rychlovka. Dva roky ho léčili na angíny, aby se z toho pak vyklubala rakovina, se kterou už daném stádiu moc dělat nešlo. Svoje odžil, rodinu zajistil a lze se jen dohadovat, do jaké míry měl na to vliv neustálý stres.
Bez verzování přes git bych v současné době při mém stylu práce asi nemohl existovat. Bohužel má původní snaha commitovat do gitu jen ucelené změny, vzala brzy za své. Většinou to vypadá tak, že mám něco rozdělané, ale musím toho nechat, abych mohl začít řešit něco jiného. A když se k tomu po nějakém čase vrátím, tak mi visí změny, o jejichž smyslu už mám jen matné tušení. Jenže jak stáhnout aktuální změny v hlavní vývojové větvi, když se na ni bez uložených změn nemohu přepnout?
Když jsem byl loni konce léta na svatbě našich přátel, obrátil se tam na mne s dětskou důvěrou kamarádův jedenáctiletý syn – začal se zajímat o to jak se dělají webové stránky a tak chtěl vysvětlit jak to všechno funguje. S hrůzou jsem si uvědomil kolik jsem toho za ty roky zapoměl. Ovšem takové zapomínání není úplně na škodu, protože se tím zbavíte i zažitých postupů, které už jsou dávno obsolete. Každopádně mne tím přinutil abych se zase po nějakém čase podíval na věci kolem webu a javascriptu. A to jsem netušil, jak brzy se mi to bude hodit.
Tak dnes máme 11. února 2018. Přehrabával jsem včera knihovnu, v marné snaze alespoň trochu poklidit a vytáhnul sbírku Krylových fejetonů "Země Lhostejnost", abych po nějakém čase opět mohl konfrontovat pohled Karla Kryla na českou společnost z r. 1992 se současností. Nepřekvapil.