Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Na svojom desktope som presedlal z Archlinuxu na Ubuntu 7.04. Proste zmena je zivot. Donistaloval som si aplikacie ktore denno-denne pouzivam - Inkscape, gFtp, Bluefish, Dia a Gkrellm. Avsak po dlhsom pokuse o zosuladenie vyzoru Gkrellmu s Ubuntu som prisiel na to, ze najst nejaky vhodny skin pre Gkrellm na Ubuntu nieje az take lahke. Kedze som nechcel menit defaultne ikony a temu na Ubuntu, rozhodol som sa pozmenit celkom zaujimavy skin s nazvom XenoSilvereX k podobe Ubuntu. A tu je vysledok mojho snazenia. Pripajam este screenshot mojho desktopu.
Do práce jsem potřeboval najít NC editor pro editaci programů na NC stroje. Problém je v tom, ze programy editované ve Windows mají konec řádku CR LF, kdežto Linux jen LF. Nenašel jsem však žádnou možnost, jak běžné editory (Gedit, Scribes) donutit, aby poznaly Windosowský konec řádku a používaly jej. Jasně, jde to konvertovat, ale tento program budou používat lidé, kteří mají problém používat schránku, natož něco dělat na příkazovém řádku.
Podobně jako TeX, i Common Lisp má mechanismus pro modifikování parseru (ve smyslu lexikální analýzy) svých programů. Doteď jsem to k ničemu nepotřeboval, ale dnes se to hodilo - překvapilo mne, jak jednoduché bylo pomocí modifikace parseru vytvořit parser pro konfigurační soubor v na první pohled odlišném formátu
Již několik let obstarávám pro své rodiče PC s linuxem. S většinou věcí nejsou problémy (pominu-li občasný výpadek některé z hw komponent). Bohužel se však v několika posledních vývojových cyklech začaly dít prazvláštní věci se vstupními zařízeními v Xorg. Nejdřív mi přestalo fungovat druhé kolečko u mojí myši (určené k horizontálnímu scrollování) — takovou myš jsem naštěstí prozíravě rodičům raději nedával. Co je však horší, „přepínání klávesnice“ začalo být poněkud nedeterministické (zvláště v kombinaci nových Xorg + applet v GNOME). Rozhodl jsem se tedy, že připravím klávesovou mapu, ve které by naši měli po ruce všechny potřebné znaky bez jakéhokoliv tajtrlíkování s přepínáním „klávesnic“. (Já sám zůstávám u osvědčené vlastní česko-mezinárodně-hebraisticko-semitistické mapy — v kombinaci se „setxkbmap“ v konzoli, potřebuji-li použít další písma, jako je arabštiny, či syrština).
I letos na podzim - v sobotu 24.11.2007 - se bude konat už tradiční olomoucká konference, letos pod názvem Open Workshopo Olomouc.
po dlouhem rozmysleni jsem se na konec rozhodl jit se svou kuzi na trh. (nebojte nejsou to uvahy z zenskeho casopisu). rozhodl jsem se dat k dispozici beta verzi sve diplomky, nyni i vcetne textu.
Rád bych se podělil o mé zkušenosti, které jsem získal, kdýž jsem se snažil nainstalovat Truecrypt do mojí 32 bit Fedory 7. Třeba se to nějakému začátečníkovi jako jsem já někdy hodí.
Už mě rozčiloval bordel ve /var/log/messages, tak jsem se trochu mrknul na filtrování v syslog-ng, když ho v Portage prezentují jako "syslog replacement with advanced filtering features". Následující postup je ukázka toho, jak logovat cron, sudo a iptables do extra logů.
V aktuálně stabilní verzi Debianu Etch (v4.0) není přítomen modul mod_auth_mysql (libapache2-mod-auth-mysql). Popis jak se mi jej podařilo nahradit pomocí mod_auth_pam (libapache2-mod-auth-pam + libpam-mysql).
V následujících týdnech bych rád vyzkoušel některé LDAP servery, se kterými se může normální smrtelník setkat a své poznatky bych sesumíroval minimálně na svých stránkách a v tomto blogu.
LDAP je nutnou součástí mého zaměstnání a proto hledám nástroje, které mi práci s ním co nejvíc usnadní. Nástroje které jsem používal/používám pro práci s LDAPem:
Zápisek pojednává o bezpečnostním problému na SF.net, kdy všechny soubory dostupné pro webový server musí mít nastavena práva pro čtení všem uživatelům.
Motivací je pracovat (zjišťovat informace, posílat SMS, zálohovat, apod.) s mobilním telefonem (Sony Ericsson K300i) pomocí počítače (notebook HP Compaq nx6110 s GNU/Linuxem Ubuntu 7.04) a programů gammu a wammu.
S Bulánky navěky. Asi i takový nadpis by tenhle zápisek mohl mít. Když už jsem se jednou ujal role pana doktora pro v boji zraněné polštářky, tak mi nezbývá nic jiného než v tom pokračovat. Po nadšeně přijatém zablogování o tom jak rozjet Bulánky ve Wine, přišla studená sprcha - v následující verzi opět nejeli... Opět jsem nastoupil s léky a skalpely a Bulánky vrátil na bojiště!
Včera jsem uklízel svůj home adresář (chtěl jsem jej zazálohovat a přenést na jiný stroj) a docela nepříjemně mne překvapilo, kolik místa zabírají tečkové soubory - řádově stovky mega.
FHS vsuvka, zdůraznění moje : User specific configuration files for applications are stored in the user's home directory in a file that starts with the '.' character (a "dot file").
Ačkoliv je můj home docela historický, zas až tolik konfiguračních souborů mít nemůžu. A jak je asi jasné, opravdu nemám.
Takže se ptám: Kdo sakra vymyslel do tečkových souborů dávat cache soubory?
Z diskuze pod minulým zápisem do blogu vyplynulo, že HW RAID na mojí desce je čirá reklamština a tak přišel onen okamžik, kdy vytvořím SW RAID. Třeba ten postup někomu k něčemu bude ...
Dovolim si upozornit na zajimavy clanek, ktery vysel na softpedia.com, konkretne tady.
Clanek se zabyva myslenkou spojeni Linuxu a Windows za pomoci remotedesktop, kdy se neprenasi cela obrazovka, ale pouze jednotlive aplikace.
Před nedávnem jsem přišel na zajímavou možnost ovládání KDE a to, že by mělo jít ovládat i hlasem.
Jak víme, nálady jsou nakažlivé. Pokud pracuji v jedné místnosti se dvěma fandy do malých počítačů, byla to jen otázka času, kdy i já začnu uvažovat, jak postavit mrňavý počítač, na kterém by běžel Linux a tudíž by bylo možné přesně určit, co všechno má umět a jak se má chovat.
Používám AmaroK a dost často edituji zančky u svých MP3/OGG souborů, seřazuji playlisty a podobně. Bohužel AmaroK mi dost často padá a s pádem přichází uživatel i o aktuální playlist. V případě, že dělám nějaký dlouhý playlist, tak jsem často hodně naštvaný. Rozhodl jsem se věc řešit.
Je to už nějaký čas, kdy Dan Ingalls zveřejnil demonstrační verzi svého malého projeku SqueakOnJava, což je implementace smalltalkovského virtuálního stroje v Javě. Bohužel od té doby se nedostal ke zveřejnění zdrojových kódů.
Tak jsem zamakal a povedlo se. Oproti původnímu plánu sice ještě nejsou připravený ECDL testy pro Linux (to se teprve chystá - snad do konce roku), ale na OOo + FF a TB už to jde!
Rád bych na tomto místě rozpoutal diskusi na téma distribuce komerčních her pro Linux v ČR.
Existuje v ČR už někdo, kdo by se specializoval na distribuci komerčních herních titulů určených pro Linux? Pokud jsem dobře hledal tak nikoliv. Což je vzhledem k tomu, kolik "pařanů" používá Linux pochopitelné.
V diskusi se spousta lidi rozplývala nad kvalitou a výdrží notebooků IBM. Tak zkusím napsat i svoje poznatky a případně se dozvědět něco nového.