Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Asi před třemi dny jsem narazil na novinku o vydání nové verze Slackwaru a to o verzi 12. Jelikož jsem starších verzí využíval, rozhodl jsem se stáhnout ho a vyzkoušet. Domluvil jsem se s kamarádem, který má rychlejší připojení, že mi ty Slacky stáhne a sám je vyzkouší.
Když jsem přibližně před rokem napsal zápis Serverové služby a zákony, vypadalo všechno poměrně jasně a zřetelně. Jenže to bychom nesměli být v Česku - v zemi, kde je možné opravdu všechno.
Chudáci děti, jak k tomu přijdou, když už jim maminky ani nepošlou na tábor balíček se sladkým nebo buchtama... No je to smutné, ale podívejme se na to čistě prakticky. Dítě odjede na tábor. Ty teď trvají většinou 14 dní (ne 3 týdny, jak za mého mládí
). Pokud tedy chceme, aby dítě dostalo balíček ještě během pobytu na táboře, měli bychom začít péct ještě před odjezdem...
Motivací je umožnit přenos souborů mezi zařízením s IrDA (mobilním telefonem Sony Ericsson K300i) a počítačem s Ubuntu 7.04 GNU/Linux přes infračervený port. Počítačem je notebook HP Compaq nx6110, který není vybaven infračerveným portem. Problém je řešen pomocí USB-IrDA převodníku (tzv. dongle).
Už oddob, prvních nabídek ADSL, se zajímám o její dostupnost v mé lokalitě. Ze začátku se služba šířila jen do větších měst, ale netrvalo dlouho a ADSL bylo i v Šumperku, ve městě od kterého bydlím asi 4km. Tenkrát jsem doufal, že nebude trvat dlouho a i já budu mít něco lepšího než GPRS od Eurotelu.
Tato položka BibTeXové databáze {UTF8}:
@Book{Kalas06,
Editor = "Kålås, J. A. and Viken, Å. and Bakken, T.",
...
}
dělá následující problém:
! Package inputenc Error: Unicode char \u8:�. not set up for use with LaTeX.
See the inputenc package documentation for explanation.
Znak å se sází bez problému, zatímco Å vrací chybu. Není to ale otravné?
Editor = "Kålås, J. A. and Viken, {\AA}. and Bakken, T.",
To je ale, jak jsem se dočetl, zastaralý způsob (leč mě funguje, a to úplně stejně), tak snad je lepší použít:
Editor = "Kålås, J. A. and Viken, {\r{A}}. and Bakken, T.",
Výsledný kroužek se však dotýká písmene A. Narazil jsem na dlouhou polemiku zda je to správně. Každopádně to lze změnit takto (jednoduché, což?):
\expandafter\let\csname \string\T1\string\r-A\endcsname\relax
Zůstanu u toho co chtěl Knuth, ale strávit půl hodiny kvůli jednomu blbému písmenku, to se mi ještě nestalo...
Nevím, jak moc je to normální, ale když mám depku, obvykle čtu stránky s informacemi o zvířatech. (Asi se podvědomě připravuji na kariéru starého mládence, který si chová domácí zvíře, protože žádná holka o něj ani pohledem nezavadí.) Každopádně jeden z mých nejoblíbenějších tvorů je medvídek mýval. Jsou překrásní a prudce inteligentní, což je důležité - za hlavní atribut domácího zvířete považuji možnost si s ním popovídat. Mluvit sice neumí, ale celkem by mě zajímalo, zda by se nedal naučit psát na klávesnici počítače. Koneckonců mají pět velmi obratných prstů a dokáží se naučit otevírat nejen dveře, ale i různé mechanismy zámků; copak by se nemohli naučit chápat symboly na tlačítkách?
Už nějakou dobu běží veřejné CVS se zdrojovými kódy portálu abclinuxu. Dnes jsem aktualizoval developerskou databázi, takže nastal čas učinit toto prohlášení. Adresa serveru je cvs.abclinuxu.cz, login a heslo je anonymous, modul je portal. Právo commitovat mám jen já a Robert, budete-li mít nějaký patch, postupujte dle obvyklých pravidel (původní soubor, nový soubor a patch pro každý změněný soubor). V CVS najdete jak ořezanou databázi, tak i webový server jetty a buildovací nástroj ant. Sami si jen musíte stáhnout Javu a MySQL. Více ve wiki: /projekty/zdrojaky a souboru README.1st.
V dnešní době již nebývá nedostatek diskového prostoru a nebývá tedy potřeba šetřit každý bajt. Jedním ze způsobů, jak "plýtvat" úložným prostorem je zaznamenávat si, jak se některé soubory měnily v čase. Když si pak člověk omylem smaže, přepíše, nebo změní špatným směrem některé z nich, má možnost se vrátit v čase zpátky.
Pokusím se ukázat nezbytné minimum z používání gitu ke správě například historie svého /etc. Git je v repozitářích většiny běžných distribucí a tak by neměl být problém jej z nich nainstalovat. Tento zápisek se vztahuje k verzi 1.5.1.6, ale snad by měl být relativně nadčasový.
Seděl jsem a dumal jsem. Dumal jsem nad tím, že toho na NetBSD mám nějak moc. Jak je něčeho hodně, odhodím nepotřebné. Vyzkoušel jsem si nastavení vtwm přes .xinitrc, jak jsem jej objevil knize o Linuxu jménem „Linux, praktický průvodce.” Tuhle knihu jsem si koupil ve svých linuxových počátcích, ale vzhledem k tomu, že jsem měl tehdy poradce a Mandrake 9 , grafické prostředí jsem nenastavoval. Ale včera večer jsem si ji znovu prohlížel a narazil jsem na kapitolu o nastavování Systém X Window. Pečlivě pročetl a našel funkční konfiguraci za pomoci .xinitrc. Zalíbila se mi, dumal jsem jestli bude fungovat i v NetBSD. Funguje. A tady je.
Někteří bystří zde na abíčku si možná všimli, že poslední dobou nějak víc otravuju s dotazama ohledně PyQt4. Už dávno jsem si říkal, že znalost php a mysql není nic extra. Pracoval jsem i na některých větších projektech. Třeba pro směnárnu jsem programoval webovou aplikaci na správu deviz (nebo tak něco). Byla to kupa práce a měl jsem i chvíle, kdy jsem chtěl složit zbraně. Kolikrát mi ani sekretářky nedokázali přesně popsat, jak některé transakce propočítávat. To se potom dost mizerně programuje
.
Tato část je volným pokračováním minulého dílu s tím, že jsou zde i některé průniky a pravděpodobně si zde občas přečtete něco, co jste již četli v minulém díle. Proč popisuji zrovna Fedoru? Jednak proto, že kolem Fedory bývá, co se týče multimédií, celkem dusno a jednak proto, protože jsem na Fedoru zvyklý.
S volnem přišel i volný čas tak jsem se pustil do jednoho z mých vroubků-rozchodit video konferenci po internetu mezi pocitacem s windows a linuxem.
Úspěchy zatím nejsou velké, ale o tom psát nechci.
Můj notebook bohužel nemá mikrofon. Jediné co na něm konstruktér nechal je jacková díra na externí. Takže mi vyvstává otázka jestli někdo neviděl mikrofon pro notebook. Sháněl jsem a hledal, ale nikde nic takového jsem nenašel.
Má představa je taková že by nemusel být o moc větší než samotný jack, takže spíš by to byl mikrofon v jacku. A kdyby byl o něco větší tak by se tam mohl vejít i otočný kloub kterým by se směroval, ale zatím jsem nikde nic takového neviděl.
Nemůžu pochopit jednu věc. Proč se mezi Linuxákama objevují neustále rozpory, které prostředí je lepší. Jedni říkají, že KDE má moc voleb a nevyznají se v nich. Druzí, že GNOME má málo voleb a musí si je nastavovat v konfigurácích. Poté většinou nastane FLAME, co je lepší, co se má používat, jak ti druzí mohou používat něco jiného, atd...
A není to jen prostředí, ale například i samotná distribuce. Proč někomu nadávat, posmívat se, vždyť je to jeho volba a jemu zřejmě vyhovuje. Ať si, kdo chce, používá, co chce. Od toho přece ony distribuce jsou...
Není snad jednou z výhod Linuxu svoboda? Proč by někdo nemohl používat něco jiného, co vám zrovna nesedí? Velká výhoda Linuxu je právě ta svoboda výběru, proto bychom si ji měli užívat a né ji hatit...
Nebojte se dočíst až do konce.
ničemu nemusíte rozumět
Čím víc objevuji, unixový systém, tím víc jsem udiven. Vím už dávno, že malé nástroje jsou bezva. Vím, že práce z jednoduchými unixovými nástroji přináší netušené možnosti. A to vše při relativně malé potřebě výkonu pc nebo notebooku. Stále mě nepřestává udivovat editor VIM, nebo okenní manažery typu TWM . Nechal jsem se nalákat bezvadným článkem o konfiguraci tohoto typu okenního manažera a říkám si: „Jak jsem bez tebe dodnes mohl existovat?” Sice jsem jej kdysi zkoušel, ale nakonec jsem odešel od něj a zkoušel jiné, více sofistikovanější, abych nakonec po bedlivějším prozkoumání objevil něco málo jeho možností a rychlost.
To si jednou takhle brouzdám po CPANu a hledám binding do Erlangu a pak mě napadne kouknout se kolem. Kromě toho, že jsou tam k nalezení moduly k telekomunikačním výpočtům Erlang B a C, které vymyslel ten člověk po němž dostal Erlang jméno (jo to je ten chlápek jehož obrázek se objeví na začátku a na konci toho Monthy Pythoního filměčku Erlang The Movie), tak je tam k nalezení i takový srandovní modul jménem fp.
Áno, presne tak. Počujete správne, Linuxáčku, teda používateľa Linuxu ženského pohlavia. A kto je tou šťastnou?
Na serveru mi běží pár služeb, k tomu hosts.deny, pozoruji docela často nějaké pokusy o zalogování se po ssh, zkoušení hesel, z nečekaně širokého světa.
Turbocharged Penguins je super návyková online hra, ve které se hlavní role ujímá trojice neohrabaných tučňáků. Vyberte si svého favorita a vyšlete jej na nebezpečné putování zemskou atmosférou. Nejlepší letci pokoří vertikální hranici 2500 metrů
Jak doma tak tady na ABCLinuxu se ozývají hlasy, že GNOME má ve výchozím nastavení moc velké ikony, toolbary, menu atd. Málo místa potom zůstává na hlavní část okna, kde je otevřený nějaký "dokument". Udělal jsem si proto co nejvíce praktické téma. Není to nic pro estéty, ti ať zavřou oči.
Balíčkovací systémy jsou jistě tématem, které hodně hýbe světem GNU/Linuxu. Jedni je vynášejí, jiní zatracují. Co vlastně balíčkovací systémy přináší ?