Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Právě jsem se poprvé v tomto školím roce dostal do počítačové učebny. Pokusím se přihlásit a co se nedovím. Moje heslo bylo všem smazáno z toho důvodu, že učitelský personál neměl co na práci. Všem změnily heslo na 1. Sice se zadává ještě třídní heslo, ale to zná každý ve škole (písme v heslo jsou podle třídy popořadě). A vzhledem k tomu, že přihlašovací jméno je ve tvaru několika písmen a pořadí ve třídním výkazu, tak si můžete udělat celkem dobrý obrázek jak "těžké" by bylo smazat komukoliv data. A protože já jsem se dostal k účtu teprve teď, tak je zázrak, že moje data jsou na místě, a nebo že mě někdo nezměnilo heslo.
Z tohoto si určitě uděláte obrázek, jak se naše školní síť bezpečná (tento zápisek píšu z IE6tky, jiný prohlížeč tu nemáme).
S vydáním Slacka 11 se tu rozhořely spory o nejlepší distribuci. Musím přidat svoji trošku do mlýna. Ale místo nejlepší (protože je to fádní a vesměs nezajímavé), budu mluvit o nejhezčí distribuci. Něco jako je Miss, ale mnohem hezčí.
Vyhledávání nově podporuje i softwarový katalog. Indexují se políčka jméno a popis. Na základě prvních dojmů uvažuji o zvýšení boostu pro software, diskuse nad ním zatím vítězí a odsouvají záznamy dozadu. Také zamýšlím indexovat i alternativy k záznamu, takže pokud někdo bude hledat powerpoint, najde kpresenter.
Nejen řidiči aut občas spáchají dopravní přestupek. Dělají to i jiní účastníci silničního provozu, například cyklisté. A zrovna tito dokonce mnohem častěji než automobilisté. Spousta cyklistů ani pravidla nezná, nebo hřeší na to, že policisté tyto přestupky tolerují.
Toto - jak doufám poslední - pojednání by mělo shrnout mé zkušenosti se vzájemnou konverzí lokalizačních souborů
Toto pojednání není věnováno lokalizaci jako takové, ale nástroji který může překladatelům výrazně pomáhat. Pokud jste se někdy setkali se systémem překladatelských pomůcek TRADOS, tak pro vás může být následující aplikace XLIFF editor zajímavou alternativou
Minulé pojednání jsem věnoval systému lokalizace přes PO soubory. Toto je věnováno dalšímu systému lokalizace, který používá např. KDE a další aplikace založené na Qt knihovnách.
V předchozím pojednání jsem se pokusil nastínit základní problematiku LOCALES a jejich významu. Nyní bych rád - pokud možno ve stručnosti - popsal první ze dvou nejobvyklejších systémů lokalizace.
Následující blábol mi téměř rok ležel "v šuplíku". Jenže na přetrženou nit se mi navazuje opravdu velmi ztuha. Teprve seriálek co tady začal vycházet, mne nakopnul k tomu abych to nějak dotáhnul. Předem upozorňuji, že to nemá zastoupit dokumentaci na téma lokalizace a cílem je seznámit čtenáře s užitečnými nástroji, které lze při překladech použít. V kontextu s uváděným seriálem jej také doplnit. Chci, stejně jako jeho autor především pomoci těm co by sami rádi přeložili některé GUI či dokumentaci, ale zatím nevěděli jak se to dělá.
Uz pred 14 dny jsem zahledl na nasi fakulte zajimavy plakat lakajici na "Den Inovaci", ktery je dnes v Aule Q na Strojarne brnenskeho VUT. Nevahal jsem si privstat a v 10 jsem byl na Technicke 2, coz je ulice temer v polich za Krpolem. Tam sidli par fakult VUT a bnensky Technologicky park.
Slackware 11 je von. Mozno este nebude na vsetkych mirroroch, ale dockali sme sa.
Bylo nebylo, před pár měsíci probíhala na imdb anketa "Který film pro vás charakterizuje 80. léta". Zvítězil v ní The Breakfast Club, zajímavý to film o pěti do té doby sobě neznámých středoškolácích, kteří skončili v sobotu po škole. Rozhodně doporučuji vidět. Mě ale postupně přivedl k pocitu nutnosti napsat tento zápis. Často se mi na imdb totiž stává, že se postupně proklikám k souvislostem, o nichž sem doteď neměl tušení. Takže jeden takový případ za všechny:
Díky mé iniciativě vznikl dnes na Launchpadu tým s názvem Kubuntu Testers.
Bylo volno, já měl špatnou náladu, jako vždy a tak jsem také překládal. Krom jiného XChat a DeVeDe
Letní čas má sloužit k přesunu hodiny světla z rána na večer. Myslím ale, že je spíše na škodu.
Obcas sa mi pritrafi nejaky projekt vytvorenia/spravy webu, jednoducheho CMS, vytvorenie nejakej webovej databazy a podobne. Doteraz som to vzdy riesil dvojicou PHP+MySQL, ale poznate to, clovek nieco zbucha a potom pride niekto, kto tam chce pridat jednu (dve, desat) vlastnost a nakoniec je z toho celkom ina aplikacia...
vstaaavame , bude vizita .. este ani neroztvorim oci a rozmyslam ci sa mi dnes oplati prehltnut... nakoniec sa odhodlam a za tu slzicku sa nehanbim ... dalsie bude lepsie, pomyslim si ... slzicky uz nevnimam ... zrak mi padne na "algifen kvpaky" .. no reku fajn, moja zachrana .. po 15 min nadavania mam v sebe cca 10deci vody a 25 kvapiek horkeho spasenia..
Preco sa mi to aj paci aj nie v skratke objasni moj komentar (presne 300-ty): Akcelerovaný OpenGL desktop (pomocí Xgl, AIGLX apod.). Dnes tento zapis rozsirujem o vysvetlenie.
Počítač mi už jakžtakž šlape, už ani těch 64 bitů nezlobí, tudíž jsem zase trošku kódoval. Změny se projeví po restartu jetty, snad už brzy. Jedná se o úpravy domovské stránky (přidání nejčerstvějších softwarových položek, odstranění boxíku Základy Linuxu), boxík s jádry byl zrušen a místo něj jsme do Rozcestníku přidali kernel.org a drobné opravy jsou i u sekcí v katalogu softwaru. S domovskou stránkou a šablonou vůbec si plánujeme hrát více, ať jsou tam data více vyvážená. Ten levý sloupec je extrémně dlouhý.
Delsi dobu pouzivam Eclise ale vubec se nebranim vyzkouset neco noveho, tak proc ne treba NetBeans. K tomuto rozhodnuti jsem dospel po nedavnych spatnych zkusenostech s navrhem GUI v Eclipse. Nechci rict ze byl navrh nezvladnutelny ale ponekud zmateny a pomaly. Na druhou stranu jsem jej po case pochopil a dotahl do zdarneho konce a navic jsem se naucil mnohem vice nez kdybych jej jen slepe naklikal. Na druhou stranu kdyz jsem videl WYSIWYG editor v podani NetBeans byl sem prekvapen jeho, rekl bych, blbuvzdornosti. Jen doplnim, ze tento editor (Matiss) je postaven na zbrusu novem layout manageru, ktery by se mel dostat i do JAVA JDK6. Eclipse podobny editor take obsahuje ale jen ve forme nekomercniho pluginu MyEclipse
Tak jsem narazil na jednu stránku (subtextual.org) pojednávající o "novém" přístupu k programování. "Novým" je myšleno vizuální programování (neplést s klikáním formulářů v Delphi).
Od dubna mam jeden noťas s ATInou Xpress 200M. Napoprvé jsem s ní kdysi nepohnul, tak jsem použil drajvr vesafb. Nedávno mne kamarád nakrk, rejpal mi do toho, jakej používam systém. Tak jsem drobet zase přidal plyn ve studiu. Následkem čehož jsou i mé pokusy.
Mám stežené proprietární ovladače od ATI: ati-driver-installer-8.26.18-x86.run, ati-driver-installer-8.28.8.run a ati-driver-installer-8.29.6.run. Z diskusí jsem vyrozumněl, že je třeba spustit ten run, spustit aticonfig --initial, vlízt do neXkového prostředí, zbavit se z paměti předchozího modulu pro grafiku, natáhnout fglrx a jen si lebedit.
Zatim končim na tom, že u instalace se mi nenalezne cesta pro zkompilování modulů.
Mám KDE a pod ním pouštím gimp (2 panely) a byl bych docela rád kdyby na panelu místo X oken od gimpu bylo jenom jedno (ovládajíc - zobrazíce všechny ostatní) napadame nejak je spustit v nejakem specialnim doku ci tak.
P.S. Logika programátoru gimpu je dobra az od rozliseni 1600x1200 a vyse
P.S.S. Nepotrebuji (nechci) seskupovani oken v panelu
Pro mne hezké reseni: soubor ggimp.sh
#!/bin/bash
export obrazovka="3"
export nazev="Gimp 2.3"
Xnest :3 -name "$nazev" &
pekwm --display :$obrazovka & # u jinych wm je treba pouzit -display
if gimp-remote -p; then
gimp-remote -e $1 --display=:$obrazovka & # pribat kdy uz nejaky Gimp existuje
else
gimp-remote $1 --display=:$obrazovka & # pripat kdy neexistuje zadnej Gimp
fi
exit 0
poté jsem akorát zamenil asociace v KDE a uzival si.
To jsem si jednou takhle četl vědecké články. Mám je rád, ty klidné, mírumilovné zajímavosti ze světa vědy a techniky. Jsem totiž povahy nervní a čím jsem starším, tím snadněji propadám depresi nebo paranoie. Ale tentokrát mě věda neuklidnila, spíše naopak.
Před pár dny jsem pro kamaráda, který se ve webařině moc nevyzná, hledal vhodný CMS a rád bych se podělil o jeden objev. Objev se udál díky perfektnímu portálu opensourcecms.com a je jím Jaws
Před nedávnem jsem se rozhodl, že svou budoucí seminárku místo v OpenOffice napíšu v něčem, co je pro kvalitní typografii přímo stvořeno, tudíž něco na bázi TeXu. S TeXem v jakékoli podobě jsem ovšem neměl vůbec zkušenosti.
Poprvé jsem se s tvorbou webových stránek setkal na základní škole v 6. třídě. Tenkrát jsme tvořili stránky pouze v HTML. Asi od 8. třídy jsem začal uvažovat otom, že bych se naučil v něčem pokročilejším. Tenkrát jsme uvažoval o ASP a PHP. Nakonec jsem o tvorbu webu přestal mít zájem a raději se věnoval Visual Basicu.