Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Tak se na "stará kolena" vracím k webařině. Dostal jsem ve firmě za úkol udělat jeden takový webík. Za těch pár let, co jsem se ničemu takovému moc nevěnoval se událo pár věci. Tak předně, frameworky máme na všechno - na weby jako takové, na CSS a samozřejmě na JavaScript.
Už jsou to více jak dva měsíce, co jsem zde na stránkách Abíčka představoval rébus BobbleMaze. Mezitím jsem trochu vylepšil generátor, udělal k tomu základní obslužné webové stránky a už asi měsíc na to ani nešáhl, takže je možná na čase dát „příležitost“ i ostatním.
Tak jsem si uvědomil, že jsem již hodně dlouho nic nepsal v Pythonu a pomalu zapomínám, jak se v něm vůbec píše. Tak jsem si řekl, že v něm napíšu nějakou blbinku. A výsledkem jsou PyGtkPipes, což je předělávka logického rychlíku, kterým často zabijím cesty MHD na mobilu.
Nejsem asi sám, kdo se při instalaci nového SUSE rozmýšlel, zda zvolit osvědčené KDE 3.5 nebo KDE nové generace -- 4.1. A zřejmě nejsem sám, kdo si po instalaci nadával, že ho něco takového napadlo. Čerstvě nainstalované susí KDE 4 se totiž skoro nedá používat.
V dnešním úžasném příspěvku čtěte: rock na vsi. Pochází z Malešic, z tý čtvrti pochybný...
Perex sice nemá nic společného, kromě traktoru, s obsahem článku, ale hlavně, že mne pobavil. Svým
speciálním způsobem.
Řešil jsme zprovoznění statistik na serveru pomocí awstats, navíc však s vhodnou konfigurací pro virtuální domény. Nakonec jsem vše vyřešil za pomoci awstats a vlogger. Nevím, nakolik je toto řešení správné a čisté, nicméně je funkční, a přiznávám, že jsem s finální konfigurací jisté potíže měl. Provozuji Debian Etch, jen tak pro upřesnění následujících úkonů.
Krátký zápisek kterak jsem rozchodil virtualizaci pomocí kvm+virtio.
Nechci rozpoutat další flame rád bych se podělil o mé zážitky s přechodem z kde 3.5 na 4.1. Celé to začalo asi před měsícem výpadkem jednoho sloupce na mém LDC u starého notebooku. Celé se to tváří jako hotpix v lajně přes celý monitor. Ačkoliv starý notebook je relativně "dělo" tak tento handicap mi docela vadí. Koupil jsem si tedy notebook nový a hned se vrhnul na instalace. Když opomenu problém s rozchozením grafické karty tak defakto super kousek - všechen HW s Ubuntu 8.10 šlape jako hodinky. Tím to ale teorve vše začalo...
Jen krátká noticka o programu tc pro jednoduchou, leč účinnou simulaci síťové latence. Zároveň obrovské poděkování autorovi článku How to simulate a slow network, z něhož tady hodlám vytáhnout jen dva příkazy. Aneb: k čemu NetLimiter?
Jako správný hudební závislák se často potýkám s problémy úprav hudebních souborů, a jelikož hudby stále jen přibývá, je třeba řadu jednoduchých úprav hudebních souborů automatizovat. K tomu lze velmi dobře využít skriptování operací v bashi.
Tak se nám nový X.Org dostal z [testing] do [extra]... Update sám proběhl v pořádku, menší zádrhlíky nastaly až poté. Nový X.Org přináší pár podstatných změn, které způsobily nekompatibilitu se starým nastavením.
OpenSolaris se poslední dobou hodně zlepšil, při instalaci už přestal ignorovat cizí oddíly a bez keců do grubu přidal položku Windows. Snad brzo dojde i na Linux a ostatní. Ve 2008.11 RC2 je skoro všechno co potřebuju, ale co mu chybí je KDE. Balíčky KDE3 se sice dají stáhnout z Blastwave, ale protože je to už mrtvý projekt, nemá cenu se tím zabývat. KDE4 se musí ručně zkompilovat. Když už zjistíte jak na to, není to nic těžkého:
Ne, nechci si stěžovat na Linux, MD RAID nebo LVM . Berte tenhle článek jako terapii na svou ... řekněme schopnost přehlédnout zjevné a taky jako návod jak věci nedělat.
Vy co jste doposud měli za to, že ÚMOb Ostrava-Jih je baštou opensource - zapomeňte co bylo.
Včera jsem navštívil skvělé školení Ondřeje Surého na CZ.NIC pojednávající o technologii DNSSEC. Nebudu vás, potažmo sebe, trápit postupem podpisu zóny, protože je to celkem pakárna a hodí se to spíše na Lupu. Takže jen super krátký copy+paste postup na aktivaci DNSSEC na vašem nameserveru.
Provedl jsem větší refactoring kódu kontrolujícího HTML vstup. Nová verze je mnohem flexibilnější a hlavně není hardcodovaná ve zdrojáku, ale má svůj vlastní konfigurák. Najdu-li si někdy čas, popíšu své řešení ve skupině Vývoj. Jsem na ně docela hrdý, líbí se mi :-).
Viditelnou novinkou je podpora atributu style, nicméně zatím jen pro vlastnost text-align. Ve wysiwyg editoru totiž přibyly tlačítka pro zarovnání textu. Dále spousta značek podporuje atribut class, nicméně opět jen povolené třídy. Jejich popis najdete v konfiguračním souboru a bugu 1138. Máte-li návrhy na další CSS třídy, napište nám je, nejlépe i s definicí. Teď je na řadě wysiwyg editor pro komentáře ..
Aktualizace: rozšířil jsem použití WYSIWYG editoru o další stránky, například dotazy, komentáře, FAQ, nastavení popisu blogu, profil uživatelů či popisek kategorií.
Už delší dobu se mi nelíbilo, na jakých stránkách prezentujeme phpMyAdmina a chtěl jsem s tím něco udělat. Ale prostě je pořád těžší a těžší najít si čas a tenhle úkol čekal v mojí frontě poměrně dlouho.
Přesně po měsíci mám zase nějakou drobnost pro Abíčko. Tentokráte jde o rozšíření stránky zobrazující historii různých záznamů, od hardwaru a softwaru až po osobnosti či pojmy ve slovníku. Kromě původního jména je nově zobrazen i datum poslední změny a její autor, v případě třídění podle data vytvoření se zde zobrazí autor záznamu a datum vytvoření. Přibyla i možnost třídění podle názvu. Volby ve formuláři zachovávají výběr. Nově se zobrazuje i navigační menu, tudíž vidíte, kde zrovna jste.
Při pohledu do cvs reportu vidím i další své commity. Například oprava #1173 (ztracely se konce řádků), #1174 (skrývat prázdné boxíky), #208 (formátování je ve wiki), vylepšení notifikačních emailů a přidání nejaktivnějších skupin do menu. Pokud se nudíte, na Abíčku je práce dost, ať už po stránce obsahu, designu či funkcí. To je i výzva pro studenty či jejich učitele, takovéto úkoly by měly smysl a reálné uživatele.
Jelikož jsem uživatel Oracle neznalý, bral jsem instalaci tohoto sytému na stejnou váhu jako v případě jiných databází, které jsem už předtím instaloval (MySQL, Postgres). Cesta ke zdárnému výsledku nebyla ale tak přímočará, jak jsem čekal. Proto nabízím jednoduchý návod, kterak dostat na počítač s CentOS 5.2 databázový systém Oracle 10g Express Edition.
dneska ve škole jsme měli za úkol (mj.) nakonfigurovat Apachí modul userdir a spustit v uživatelských adresářích pár CGI skriptů. Jenže co čert nechtěl, cvičící trochu překombinovali požadavky a hned se začaly dít věci...
Funkcie v bashi sa môžu volať rekurzívne. Manuál tvrdí: "No limit is imposed on the number of recursive calls." V reále to nie je až tak neobmedzené, ale na druhej strane je to celkom postačujúce. Zaujímavé je, že bashovská rekurzia nie je obmedzená veľkosťou dostupnej pamäte, ale pravdepodobne chybou v bashi.
Tak som sa konečne po dlhej dobe rozhúpal a rozhodol sa na moje nové sony PlayStation nainštalovať nejaký ten Linux, nech konečne vie konzola slúžiť aj ako náhrada za desktopové PC..
Vyzkoušel jsem už tyto distribuce: Suse, Mandrake (zaměrně nepíšu Mandriva, protože v té době se dnešní Mandriva jmenovala Mandrake), Slackware, Debian, Kubuntu. Plus jsem samozřejmě vyzkoušel nějaké live distribuce, ale to není tak důležité. Ale proč to sem píšu? Rád něco napíšu stručně o každé distribuci, kterou jsem vyzkoušel. Ale tímto bych vás chtěl poprosit, abyste každý napsal něco o své oblíbené distribuci (co se vám na ní líbí, co vám naopak vadí...). Předem děkuju za všechny reakce.